Článek pojednává o psychologických modelech a teoriích, které objasňují, jak se lidé vyrovnávají se stresující událostí ztráty práce a jak se na její ztrátu adaptují. V úvodní části autorka poukazuje na aktuálnost fenoménu nezaměstnanosti a na důsledky nedobrovolné ztráty práce pro lidské duševní a tělesné zdraví. V kontextu s teorií Lazaruse a Folkmanové uvádí alternativy kognitivního hodnocení situace ztráty práce a jejího zvládání. Přehled dosavadních výzkumných přístupů v této oblasti člení do tří skupin – kvalitativní případové studie, kvantitativní studie a koncepty ztráty práce, které vymezují zvládání (coping) jako jednu z reakcí. Na základě zkušeností a studia tohoto fenoménu v zemi s transformovanou ekonomikou podává také kritické posouzení jednotlivých teorií. V závěrečné části studie uvádí doporučení pro další výzkum s akcentem na důsledky úbytku živé lidské práce v budoucnu.

The article discusses psychological models and theories explaining how people cope with the stressful event of job loss and how they adapt to it. The introductory part draws attention to the urgency of the unemployment phenomenon and to the consequences of involuntary joblessness on human mental and physical health. The reader finds here alternatives to joblessness cognitive appraisal and coping with this situation within the context of Lazarus and Folkman theory. An overview of present investigative approaches in this field is divided into three groups – qualitative case studies, quantitative studies and job loss concepts that specify coping as one of the reactions. Based on own experience and analysis of this phenomenon in a country with transformed economy the author presents a critical assessment of particular theories. The final part of the study presents recommendations for future research with an emphasis on the consequences of live human labor decrease in the future.

• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• chování * MeSH
• kvalitativní výzkum MeSH
• lidé MeSH
• nezaměstnanost * psychologie   MeSH
• psychický stres MeSH
• psychologická teorie MeSH
• psychologické modely MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• kongresy jako téma MeSH
• nezaměstnanost psychologie   MeSH
• práce * MeSH
• sociální marginalizace psychologie   MeSH

Východisko. Dosavadní studie o nezaměstnanosti se zabývají zejména jejími sociálně ekonomickými příčinami a důsledky. Skrytými důvody nezaměstnanosti mužů, nezávislými na sociálně ekonomických poměrech té které společnosti, však mohou být i přírodně biologické faktory – rodinné prožitky v jejich dětství. Teoretickými východisky studie byly koncepce psychické deprivace, koncepce vývojových fází lidské ontogeneze E. Eriksona a poznatky biodromální psychologie. Na podkladě dat mezinárodního projektu European Longitudinal Study of Parenthood and Childhood jsme v retrospektivním šetření srovnávali skupinu zaměstnaných a nezaměstnaných mužů a zkoumali jsme: 1. v čem se lišilo jejich dětství; 2. v jakém rozsahu se přenášejí výchovné přístupy z rodičů na děti; 3. jaký vliv mají negativní důsledky prožitého dětství na budoucí uplatnění mužů na trhu práce. Metody a výsledky. Výzkumný soubor v letech 1991–1992 tvořilo 3141 (88,7 %) zaměstnaných mužů a 399 (11,3 %) mužů bez práce. Základní výzkumné údaje byly získávány prostřednictvím dotazníků. Pro srovnání skupin zaměstnaných a nezaměstnaných mužů bylo použito relativní riziko. Zaměstnaní muži pocházejí častěji z úplných rodin ve srovnání s nezaměstnanými. Nezaměstnaní muži ve srovnání se zaměstnanými 2,08krát častěji prožili dětství v dětském domově, dětské vesničce, u pěstounů apod., 3,89krát častěji chodili do zvláštní školy, 2,22krát častěji žili do svých 18 let mimo domov, 2,51krát častěji žili do 18 let v nápravném zařízení, popřípadě v diagnostickém ústavu (p < 0,001). V dětství bylo psychicky a fyzicky týráno 66,6 % zaměstnaných mužů a 65,1 % nezaměstnaných mužů. Závěr. Důsledky negativních prožitků z dětství snižují možnosti uplatnění mladých mužů na trhu práce. Také sociální role mladých mužů (nastávajících otců) může být deformována těmito prožitky. Sociální integrace a sociální úspěšnost u skupiny mužů bez práce se proto vyvíjejí nepříznivým směrem.

Background. Previous unemployment studies mostly dealt with unemployment's economic causes and consequences. Hidden causes of male unemployment, independent from socio-economic circumstances of a society, could consist, besides others, in natural biological factors – family experience during childhood. Theoretical background of our study included the concept of psychical deprivation, the concept of human ontogenesis developmental stages of E. Erikson and knowledge of biodromal psychology. Using data from the European Longitudinal Study of Parenthood and Childhood international project we compared groups of employed and unemployed men by means of a retrospective survey and we studied the following: 1. What differences there were in their childhood; 2. To what extent educational approaches transfer from parents to their children; 3. What influence has negative experience from childhood on the future assertion of men in the labour market. Methods and results. The survey set consisted of 3141 (88.7%) employed men and 399 (11.3%) unemployed men in 1991–1992. Basic research data were acquired by means of questionnaires. Relative risk was used to compare the groups of the employed and the unemployed. The employed men are more likely to be from complete families then the unemployed men. The unemployed men, in comparison to the employed men, 2.08 times more frequently spent their childhood in orphanages, children's villages or in foster families, 3.89 times more frequently attended special schools, 2.22 times more frequently lived away from home until the age of 18 and 2.51 times more frequently lived in detention centres or in diagnostic institutes until the age of 18 (p < 0.001). 66.6% of the employed men and 65.1% of the unemployed men were psychically and physically abused in their childhood. Conclusion. Consequences of negative experience from childhood decrease the chances of inclusion of young men into the labour market. Social roles of young men (future fathers) could be also distorted by such experience. Social integration and social success rate of the unemployed men group therefore develops in an unfavourable direction.

• MeSH
• dítě opuštěné MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• nezaměstnanost * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rodina MeSH
• šikana MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výchova dítěte MeSH
• vývojová biologie * MeSH
• výzkum MeSH
• zaměstnanost MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• návrat do práce MeSH
• nezaměstnanost psychologie   MeSH
• práce psychologie   MeSH
• sociální hodnoty MeSH
• sociální podmínky MeSH
• sociální psychologie MeSH
• socioekonomické faktory MeSH

• Konspekt
• Práce
• NLK Obory
• sociologie
• pracovní lékařství
• psychologie, klinická psychologie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

• Klíčová slova
• vědecko-technický vývoj, úbytek živé práce,
• MeSH
• dospělí MeSH
• kulturní evoluce MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nezaměstnanost * psychologie   trendy   MeSH
• práce * dějiny   ekonomika   psychologie   trendy   MeSH
• psychický stres psychologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Klíčová slova
• austromarxismus,
• MeSH
• nezaměstnanost MeSH
• práce MeSH
• sociální psychologie MeSH
• sociální spravedlnost MeSH
• Publikační typ
• biografie MeSH

• O autorovi
• Jahoda, Marie Autorita

• Klíčová slova
• duševní a fyzické zdraví, sociálně-ekonomický status, kvalita života jednotlivce a rodiny,
• MeSH
• duševní zdraví MeSH
• financování organizované MeSH
• kvalita života psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• nezaměstnanost psychologie   trendy   MeSH
• pracovní uspokojení MeSH
• rodina MeSH
• sociální psychologie MeSH
• společenská třída MeSH
• zdravotní stav MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• lidská ontogeneze, psychické a fyzické zdraví,
• MeSH
• dítě MeSH
• individualizace MeSH
• lidé MeSH
• příroda MeSH
• socializace MeSH
• volnočasové aktivity psychologie   MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• vývojová biologie * MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Článek pojednává o důležitosti pozitivního vlivu přírody na první fáze lidské ontogeneze. Popisuje negativní důsledky současné globalizované kultury na psychické a fyzické zdraví člověka, zejména dětí. Naznačuje cestu návratu k přírodě.

The article discusses the importance of the positive infl uence of nature on the initial phases of human ontogenesis. It describes the negative consequences of the current globalized culture on man's psychological and physical health, particularly in children. It outlines the road of return to nature.

• Klíčová slova
• Vliv přírody na lidskou ontogenezi, Návrat k přírodě, Negativní vlivy globalizace,
• MeSH
• dítě MeSH
• duševní zdraví dějiny   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• příroda * MeSH
• psychologické jevy a procesy MeSH
• tělesná výkonnost dějiny   fyziologie   psychologie   MeSH
• vývojová biologie * dějiny   trendy   MeSH
• zdraví * dějiny   trendy   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH

• MeSH
• cíle MeSH
• cirkadiánní rytmus MeSH
• cykly aktivity MeSH
• deprese MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• myšlení MeSH
• nezaměstnanost * psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• poruchy spánku a bdění MeSH
• pracovní zátěž MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychický stres MeSH
• rizikové faktory MeSH
• rodina MeSH
• senioři MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• volnočasové aktivity MeSH
• výkonnost MeSH
• výzkum * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH