Kontext: Součástí přípravy na operaci je stanovení optimálního chirurgického postupu a léčby pacienta. Ve snaze pomoci při hodnocení faktorů souvisejících s výsledkem operace byly vypracovány různé modely stratifikace rizika jako euroScore ii, skóre StS a skóre Acef ii. tyto skórovací systémy se dnes používají při stratifikaci rizika pacientů podstupujících aortokoronární bypass (coronary artery bypass graft, cABG). Dosud však není jasné, který z těchto modelů je vhodnější pro pacienty v indonésii. cílem této studie bylo porovnat systémy euroScore ii, skóre StS a skóre Acef ii u indonéských pacientů po cABG. Metody: V období od ledna 2021 do března 2023 byla provedena průřezová studie s použitím sekundárních údajů ze zdravotnických záznamů všech pacientů podstupujících cABG. Byly vytvořeny křivky operační charakteristiky přijímače (receiver operating characteristic, roc) a následně vypočtena plocha pod těmito křivkami (area under the roc curve, Auc) pro výpočet diskriminační síly každého modelu. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 131 pacientů. Mortalita celé skupiny činila 5 % (sedm jedinců). Predikovaná mortalita podle modelu euroScore ii byla 1,58 ± 2,08, při použití skóre StS to bylo 1,14 ± 1,58, a podle skóre Acef ii činila hodnota 1,60 ± 0,97. Diskriminační síla operační mortality podle plochy pod křivkou při použití systémů euroScore ii, skóre StS a skóre Acef ii činila 0,94 (95% ci 0,86–0,99; p < 0,0001), resp. 0,93 (95% ci 0,81–0,99; p < 0,0001) a 0,76 (95% ci 0,55–0,97; p < 0,05). Závěr: Z výsledků vyplývá, že systémy euroScore ii, skóre StS a skóre Acef ii mají uspokojivou diskriminační sílu. nicméně všechny uvedené modely stratifikace rizika mají své slabiny a limitace použití a je nutno je používat uvážlivě.
Background: Identifying the optimal surgical approach and therapy for a patient is an important step in the preoperative preparation process. Risk stratification models such as EuroSCORE II, STS score, and ACEF II score were created to assist in evaluating factors associated with surgical outcomes. This scoring models are now utilized to risk stratify patients having coronary artery bypass graft (CABG) surgery. However, it has not been determined which model is better for Indonesian patients. The purpose of this study was to compare EuroSCORE II, STS score, and ACEF II score in CABG patients from Indonesia. Methods: A cross-sectional study was conducted from January 2021 to March 2023 by utilizing secondary data collected from medical records of all patients undergoing CABG. Receiver operating characteristic (ROC) curves were created, and the area under the ROC curve (AUC) was calculated to measure the discriminative power of each score. Results: A total of 131 patients were included in the study. The overall observed mortality on the entire group was 7 (5%). The EuroSCORE II-predicted mortality was 1.58 ± 2.08, the STS score-predicted mortality was 1.14 ± 1.58, and the ACEF II score-predicted mortality was 1.60 ± 0.97. The discriminative ability for operative mortality by area under the curve for EuroSCORE II, STS Score, and ACEF II score was 0.94 (95% CI 0.86-0.99; p <0.0001), 0.93 (95% CI 0.81-0.99; p <0.0001), and 0.76 (95% CI 0.55-0.97; p <0.05), respectively. Conclusion: This result suggests that EuroSCORE II, STS score, and ACEF II score have satisfactory discriminatory power. However, all three risk stratification models have their own strengths and limitation in their application and should be used wisely.
- Klíčová slova
- EuroSCORE II, model stratifikace rizika, skóre ACEF II,
- MeSH
- hodnocení rizik * MeSH
- koronární bypass * MeSH
- lidé MeSH
- proporcionální rizikové modely MeSH
- zohlednění rizika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Indonésie MeSH
Background: Smoking remains one of the leading causes of endothelial dysfunction, which triggers the atherosclerotic process and contributes to various cardiovascular diseases. One marker of endothelial dysfunction is an increase in VCAM-1, a molecule that promotes monocyte aggregation and accelerates the development of atherosclerosis. Thickening of the intima-media layer (IMT) is also a common indicator of endothelial damage, frequently observed in smokers. The aim of this study is to investigate the effect of cigarette smoking on vascular cell adhesion molecule-1 (VCAM-1) levels and intima-media thickness (IMT). Methods: An experimental study with a post-test only controlled group design was conducted. Twelve mice (Mus musculus) were randomly subdivided into four groups: Group K (-), the control group (not exposed to tobacco smoke); Group P1, exposed to smoke daily for 14 days; Group P2, exposed to smoke daily for 21 days; and Group P3, exposed to smoke daily for 28 days. After the 28-day exposure period, samples from all groups were analyzed for VCAM-1 expression and aortic intima-media thickness (IMT). Results: The tobacco smoke exposure leads to an increase in aortic intima-media thickness (IMT). The IMT measurements showed a significant difference between the 3-week group compared to the 2-week group and the baseline (p <0.05). However, the endothelial dysfunction marker, VCAM-1, did not show a significant change in the aortic samples (p >0.05). Conclusion: The IMT measurement increased significantly after 3 weeks of cigarette smoke exposure, but the exposure duration was not sufficient to significantly elevate VCAM-1 levels in the aortic tissue of the mice.
Kontext: Kouření je nadále jednou z hlavních příčin endotelové dysfunkce, která spouští proces rozvoje aterosklerózy a přispívá k rozvoji řady kardiovaskulárních onemocnění. Jedním ukazatelem endotelové dysfunkce je zvýšení hodnot vaskulární buněčné adhezní molekuly (vascular cell adhesion molecule-1, VcAM-1), molekuly podporující shlukování monocytů a urychlující rozvoj aterosklerózy. Běžným ukazatelem poškození endotelu je i ztluštění vrstvy intimy-medie (intima-media thickness, iMt), jež lze často pozorovat u kuřáků. cílem této studie bylo zkoumat vliv kouření cigaret na hodnoty VcAM-1 a iMt. Metody: Byla provedena experimentální studie s kontrolní skupinou hodnocenou až na konci studie. Dvanáct myší domácích (Mus musculus) bylo náhodně rozděleno do čtyř skupin: skupiny K (-), kontrolní (nevystavena tabákovému kouři); skupiny P1, s denní expozicí kouři po dobu 14 dní; skupiny P2, vystavené kouři denně po dobu 21 dní, a skupiny P3 s expozicí kouři po dobu 28 dní. Po 28 dnech expozice byly vzorky aorty všech skupin analyzovány z hlediska exprese VcAM-1 a hodnoty iMt. Výsledky: expozice tabákovému kouři zvětšuje iMt aorty. Měření iMt prokázalo statisticky významné rozdíly mezi „třítýdenní“, „dvoutýdenní“ skupinou a kontrolní skupinou (p < 0,05). Marker endotelové dysfunkce VcAM-1 ve vzorcích aorty nicméně statisticky významné změny nevykazoval (p > 0,05). Závěr: Po třítýdenní expozici cigaretovému kouři se sice statisticky významně zvýšila hodnota iMt, délka expozice však nebyla dostatečně dlouhá na to, aby došlo ke statisticky významnému zvýšení hodnot VcAM-1 v tkáni myší aorty.
Background: Common knowledge of heart failure treatment target is to intervene in the renin-angiotensin-aldosterone system and the sympathetic autonomic nervous system. However, metabolic aspect in the therapy of heart failure is rarely discussed. It is worth noting that heart failure often co-exist with diabetes. Thus, there is a need for a treatment that can be beneficial for these two diseases. During the pathophysiological transition to heart failure, metabolic abnormalities may occur, and lactic acid, ketone bodies, and amino acids may be used as alternative energy sources. Ketone body has been shown to be associated with these two diseases. Treatment using ketone body may be beneficial to treat patients with heart failure and diabetes. Objective: To provide a comprehensive review of preclinical and clinical studies on the therapeutic effects of ketone bodies for heart failure. Method: This study is literature reviews on online databases using keywords according to the Medical Subject Headings (MeSH). The focused intervention is ketone bodies therapy (sodium-3-OHB) or SGLT2i as ketone inducer. We focused on the result of therapy and any ketosis side effect recorded. Results: A total of 14 studies (6 human studies and 8 animal studies) related on the therapeutic effects of ketone bodies was selected. A total of 8,742 (8 healthy participants) participants was involved in ketone bodies therapy (sodium-3-OHB) or SGLT2i intervention. Conclusion: Ketogenic therapy and systemic ketosis regulation show promise based on metabolic changes in the hearts of patients with diabetes and heart failure. This study may provide a literature basis for further research to determine the safety and efficacious limitations of long-term ketone body therapy.
Kontext: Je obecně známo, že léčba srdečního selhání je založena na inhibici systému renin-angiotensin-aldosteron a snižování aktivity sympatického autonomního nervového systému. Při léčbě srdečního selhání se však zřídkakdy zvažuje možnost ovlivnění metabolismu. Je třeba poznamenat, že srdeční selhání se často vyskytuje současně s diabetem. Proto musí léčba příznivě ovlivňovat obě tato onemocnění. V průběhu patofyziologického přechodu k srdečnímu selhání může dojít k rozvoji metabolických abnormalit a jako alternativních zdrojů energie lze použít kyselinu mléčnou, ketolátky a aminokyseliny. Spojitost ketolátek s oběma onemocněními byla prokázána. Pro pacienty se srdečním selháním a diabetem by léčba s použitím ketolátek mohla být přínosná. Cíl: Vypracovat komplexní přehled preklinických a klinických studií zkoumajících léčebné účinky ketolátek u srdečního selhání. Metoda: tato studie je přehledem literatury dostupné v online databázích a vyhledané pomocí klíčových slov uvedených v biomedicínském slovníku (tezauru) Medical Subject headings (MeSh). hledanou intervencí byla terapie ketolátkami (3-hydroxybutyrát sodný, sodium-3-ohB) nebo inhibitorem sodíko-glukózového transportéru typu 2 (SGlt2) jako aktivátorem tvorby ketolátek. Zaměřili jsme se na výsledky léčby a jakékoli zaznamenané nežádoucí účinky ketózy. Výsledky: Bylo vybráno celkem 14 studií (šest u lidí a osm se zvířaty) zabývajících se léčebnými účinky ketolátek. terapii ketolátkami (3-ohB sodný) nebo intervenci inhibitorem SGlt2 podstoupilo celkem 8 742 (8 zdravých jedinců) účastníků studií. Závěr: Ketoterapie a systémová regulace ketózy se zdají být slibnými způsoby léčby díky změnám metabolismu srdcí pacientů s diabetem a srdečním selháním. tato studie by se mohla stát literárním základem pro další výzkum s cílem určit bezpečnost a hranice účinnosti dlouhodobé léčby ketolátkami.
Left ventricular thrombus (LVT) may develop from the progression of coronary artery disease (CAD), which can rarely embolise and migrate to the peripheral artery. Here, we report the case of a 58-year-old man admitted to our hospital with a sudden onset of pain and numbness in his right lower limb, diagnosed as ALI. Unexpectedly, he also had silent and extensive CAD leading to heart failure with reduced ejection fraction (HFrEF) and LVT formation. LVT embolization in the peripheral artery was identified as the cause of ALI in this patient. Effective long-term antithrombotic therapy was necessary to reduce cardiovascular adverse events and disease progression. Patients with ALI coexisting with complex CAD and LVT may require a combination of anticoagulant and antiplatelet therapy. Therefore, an individualised approach is warranted. This approach is based on the evaluation of the ischemic and bleeding risks of the patient to achieve a greater reduction in ischemic events while avoiding significant bleeding events.
Trombus v levé komoře (left ventricular thrombus, LVT) se může vytvořit v důsledku progrese ischemické choroby srdeční (ICHS), která může ve vzácných případech migrovat do nějaké periferní tepny. V tomto článku popisujeme případ 58letého muže přijatého do naší nemocnice s náhlým nástupem bolesti a necitlivostí pravé dolní končetiny; byla stanovena diagnóza akutní ischemie dolní končetiny. Nečekaně se ukázalo, že muž trpí i němou a rozsáhlou ICHS vedoucí k srdečnímu selhání se sníženou ejekční frakcí (heart failure with reduced ejection fraction, HFrEF) a ke vzniku LVT. Jako příčina akutní ischemie dolní končetiny byla u tohoto pacienta stanovena periferní embolizace trombem. Ke snížení možnosti rozvoje kardiovaskulární příhody a progrese onemocnění bylo třeba zahájit účinnou antitrombotickou léčbu. Pacienti s akutní ischemií dolní končetiny a komplexní ICHS a LVT mohou vyžadovat kombinaci antikoagulační a antiagregační léčby. Proto je třeba zvolit individualizovaný přístup, který je založen na stanovení rizika ischemie a krvácení u pacienta s cílem více omezit možnost ischemických příhod a současně zabránit vzniku významných krvácivých příhod.
Kontext: Spontánní disekce koronární tepny (spontaneous coronary artery dissection, ScAD) představuje unikátní medicínskou výzvu vzhledem k nutnosti rychle stanovit diagnózu a zahájit léčbu; vyžaduje přitom velmi dobrou znalost základních mechanismů. cílem tohoto systematického přehledového čllánku je nabídnout komplexní přehled případů ScAD u pacientů s diagnózou onemocnění covid-19. Metody: Dne 3. června 2023 jsme provedli systematický přehled článků v databázích včetně PubMed, ScienceDirect a cochrane. Do přehledu jsme zahrnuli případy ScAD u pacientů s onemocněním covid-19, v nichž byly uvedeny údaje jednotlivých pacientů. Výsledky: Studie analyzovala 12 kazuistik; u všech pacientů byla potvrzena diagnóza onemocnění covid-19, byli ve věku s mediánem 49 let, jednalo se převážně o ženy (58,3 %). Většina pacientů vykazovala klasické symptomy onemocnění covid-19 (66,7 %), přičemž těžké projevy byly pozorovány u pacientek s těhotenstvím v anamnéze. Často byly zaznamenány vysoké hodnoty troponinů (83,3 %) stejně jako změny na eKG záznamu, hlavně abnormality v úseku St a vlně t. hlavním diagnostickým nástrojem byla koronagrafie (91,7 %), přičemž nečastějším místem disekce byla přední sestupná větev levé věnčité tepny (50 %). Ve čtyřech případech byla zjištěna snížená ejekční frakce levé komory, ale po léčbě nebyly zaznamenány žádné kardiovaskulární komplikace. Závěr: tato studie popisuje charakteristiky ScAD u pacientů s infekčním onemocněním covid-19; zároveň byly pozorovány vhodné diagnostické postupy a léčebné strategie.
Background: Spontaneous coronary artery dissection (SCAD) presents a unique challenge due to its prompt diagnosis and treatment requirements, demanding an in-depth understanding of its underlying mechanisms. This systematic review aims to provide a comprehensive summary of the SCAD cases in patients diagnosed with COVID-19. Methods: We performed a systematic search across databases, including PubMed, ScienceDirect, and Cochrane, on June 3, 2023. We included reported cases of SCAD in COVID-19 patients that described individual patient data. Results: The study analyzed 12 case reports, revealing that all patients were confirmed COVID-19 cases with a median age of 49, predominantly female (58.3%). Most exhibited classic COVID-19 symptoms (66.7%), with severe presentations observed in those with a pregnancy history. High HS troponin levels were common (83.3%), as were ECG changes, namely ST and T abnormality. Coronary angiography was the primary diagnostic tool (91.7%), with the left anterior descending artery (LAD) being the most common site of dissection (50%). Four cases had reduced ejection fraction, but no cardiovascular complications occurred post-management. This study elaborates on the characteristics of SCAD in COVID-19 patients, and appropriate modalities and treatments were observed.
- MeSH
- anomálie koronárních cév * diagnóza komplikace terapie MeSH
- COVID-19 * komplikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- systematický přehled MeSH
Kontext: Infekční onemocnění covid-19 je spojeno s endotelovou dysfunkcí. Ověřuje se představa možnosti opravy endotelové buňky pomocí endotelových progenitorových buněk (endothelial progenitor cell, EPC) s použitím inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEI); podle této představy by se tak mohla zlepšit angiogeneze EPC. Metody: Jedná se o skutečně experimentální in vitro studii s uspořádáním s kontrolní skupinou vytvořenou až po testu. Mononukleární buňky byly izolovány z periferní žilní krve pacienta s chronickým koronárním syndromem, který měl v anamnéze infekční onemocnění covid-19. Buňky byly kultivovány ve speciálním médiu po dobu sedmi dní a buňky EPC byly identifikovány imunocytochemicky pomocí protilátek proti buňkám CD34 radioaktivně značeným fluoresceinizothiocyanátem (FITC) s vyšetřením pod fluorescenčním mikroskopem. Buňky byly rozděleny do dvou skupin, kontrolní a do skupiny s aplikací lisinoprilu v dávce 50 μM. Morfologie a spojení tubulů byly zkoumány pomocí analyzátoru obrázků výrobce Wimasis. Koncentrace von Willebrandova faktoru (vWF) a CD31 byly měřeny metodou ELISA, následovanou statistickým srovnáním obou skupin, přičemž za statisticky významnou byla považována hodnota p < 0,05. Výsledky: Po 144hodinové kultivaci byly buňky EPC identifikovány pomocí světelné a fluorescenční mikroskopie. Parametry tvorby tubulů včetně pokryté plochy (29,6 ± 15,68 vs. 61,8 ± 25,41; p 0,13), celkového počtu tubulů 387 ± 101,55 vs. 382,67 ± 158,53; p 0,97), větvení (163 ± 72,52 vs. 179,66 ± 53,5; p 0,543) a celkového počtu kliček (40,66 ± 30,73 vs. 52,66 ± 5,77; p 0,543) nevykazovaly mezi kontrolní skupinou a skupinou s aplikací lisinoprilu žádný rozdíl. Pokud se týče sérologických biomarkerů, hodnoty CD31 se mezi kontrolami a skupinou s aplikací lisinoprilu statisticky významně nelišily (2 903,58 ± 578,08 vs. 3 361,89 ± 391,24; p 0,319), nicméně hodnoty vWF byly statisticky významně vyšší ve skupině s aplikací lisinoprilu (98,670 ± 3,240 vs. 91,181 ± 2,443; p 0,033). Závěr: U pacientů se stabilní ischemickou chorobou srdeční po prodělaném infekčním onemocnění covid-19 může lisinopril ovlivňovat angiogenezi buněk EPC, jak dokazuje zvyšování hodnot parametrů tvorby tubulů a statisticky významný nárůst koncentrace von Willebrandova faktoru.
Background: COVID-19 infection is associated with endothelial dysfunction. The concept of endothelial cell repair utilizing endothelial progenitor cells (EPCs) with the use of angiotensin-converting enzyme inhibitors (ACEIs) has been developing which is known for its potential for EPC's angiogenesis improvement. Methods: This is a true experimental in vitro study with post-test only control group design. Mononuclear cells were isolated from peripheral venous blood of patient with chronic coronary syndrome and history of COVID-19. The cells then cultured on special media for 7 days and EPC was identified using immunocytochemical examination with labelled anti-CD34 cells FITC-under fluorescence microscope examination. The cells were divided into two groups consisted of control group and 50 μM lisinopril-treated group. The morphology and tube connections were analyzed using Wimasis image analyzer. The von Willebrand factor (vWF) and CD31 concentrations were also measured by ELISA. Statistical comparison between both groups was performed and p-value < 0.05 was considered significant.
- MeSH
- angiogeneze účinky léků MeSH
- antigeny CD34 MeSH
- COVID-19 komplikace MeSH
- dospělí MeSH
- endoteliální progenitorové buňky * účinky léků MeSH
- fluorescenční mikroskopie MeSH
- imunohistochemie metody přístrojové vybavení MeSH
- koronární nemoc farmakoterapie komplikace MeSH
- lidé MeSH
- lisinopril * aplikace a dávkování MeSH
- statistika jako téma MeSH
- techniky in vitro MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Koronární píštěl (coronary artery fistula, CAF) je nepříliš často se vyskytující spojka mezi epikardiální částí koronární tepny na jedné straně a buď srdečním oddílem (anglicky coronary cameral fistula, CCF), nebo s velkou srdeční cévou, například plicními tepnami nebo žilami na straně druhé. Protože je většina pacientů v prvních dvou dekádách života asymptomatických, zůstává tato anomálie dlouhodobě skryta; symptomů a komplikací začíná přibývat až po třetí dekádě života. Soudí se, že primárním patofyziologickým problémem u koronárních píštělí je jev označovaný jako koronární steal syndrom. Symptomy závisejí na rozsahu steal („vykrádání krve určené pro srdce“) nebo shuntu. Popisujeme případ 70letého muže se symptomy srdečního selhání, u něhož byla následně pomocí angiografického vyšetření stanovena diagnóza koronární píštěle
Coronary artery fistulae (CAF) are uncommon epicardial connections between coronary vessels and either a heart chamber, known as coronary cameral fistula (CCF), or the major vessels of the heart, such as pulmonary arteries or veins. Most patients remain asymptomatic in the first two decades, thus making their presence all the more concealed. Following the third decade, occurrence of both symptoms and complications rises. The primary pathophysiological issue in coronary fistulae is believed to be the coronary steal phenomenon. The symptoms experienced are contingent on the extent of steal or shunt. We report the case of a 70-year-old man presenting with symptoms of heart failure, subsequently diagnosed with a coronary artery fistula through angiography.
- Klíčová slova
- Steal syndrom, Koronární píštěl,
- MeSH
- anomálie koronárních cév * diagnóza terapie MeSH
- dyspnoe etiologie MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- srdeční katetrizace metody MeSH
- srdeční selhání etiologie MeSH
- únava etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
Cíl: Posoudit rozšíření znalostí praktických lékařů působících v komunitních zdravotnických zařízeních v indonéském městě Surabaya po intervenci formou virtuálního vzdělávání se zaměřením na screening, rozpoznávání a léčbu kardiovaskulárních onemocnění v těhotenství. Metoda: Tato studie je kvasiexperimentální s uspořádáním jedna skupina před testem a po testu. Všichni účastníci studie absolvovali intervenci v podobě edukačního programu o diagnostice srdečních onemocnění v těhotenství. Účastníky byli praktičtí lékaři působící v komunitních zdravotnických zařízeních ve městě Surabaya. Test před intervencí a po ní sestával z otázek a odpovědí na probíraná témata. Po intervenci byla porovnána průměrná skóre testů. Výsledek: Byl nalezen statisticky významný rozdíl (ANOVA; p < 0,001) v hodnotách skóre před intervencí mezi skupinami s pracovními zkušenostmi v délce tří let (22,04), tři až pět let (32,44) a více než pět let (40,44); nebyly však zjištěny žádné rozdíly ve smyslu zvyšování skóre v testu po intervenci. Hodnoty skóre před testem dosažené účastníky v sektoru komunitních zdravotnických zařízení byly statisticky významně vyšší (36,53 ± 9,18) než tyto hodnoty účastníků mimo uvedený sektor (32,33 ± 9,65) (p < 0,05); nicméně míra zvýšení skóre po testu se mezi skupinami statisticky významně nelišila (p = 0,875). Bylo zaznamenáno statisticky významné zvýšení hodnot skóre testu (p < 0,001) od testu před intervencí a po ní; zvýšení dosáhlo průměrně 42,18 bodu a neovlivnily je žádné jiné proměnné.
Aim: To assess the knowledge improvement of general practitioners of Surabaya community health centers about screening, recognizing, and managing cardiovascular disease in pregnancy after receiving interven- tion, formed as virtual training. Method: This study is a quasi-experimental study with one-group pretest-posttest design. Intervention, formed as educational training about heart disease detection in pregnancy, was given to the participants. Participants consisted of general practitioners practicing at Community Health Centers in Surabaya. Pre-test and post-test consisted of questions about training's curriculum was given to the participants. Mean scores of the tests compared after the intervention. Results: There was a statistically significant difference (ANOVA p-value <0.001) in the pretest scores between groups with working experience of 3 years (22.04), 3 to 5 years (32.44), and >5 years (40.44), but had no significant differences in post-tests score increasing. Pre-test scores of participants who worked in the MCH sec- tion were significantly higher (36.53±9.18) than those who worked in the non-MCH division (32.33±9.65) (p <0.05); however, the rise in post-test scores did not differ significantly between the two groups (p = 0.875). There was a significant increase (p <0.001) on the test before and after the intervention, with an average increase of 42.18 points and was not influenced by any other variables.
