- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Onemocnění covid-19, způsobené koronavirem SARS-CoV-2, probíhá u dětí a dospívajících obvykle méně závažně oproti dospělým, nezřídka i zcela bezpříznakově. To může vést k podhodnocení celkového počtu nákaz SARS-CoV-2 v dětské populaci. Ukazatelem, který přesněji reflektuje prevalenci onemocnění, je detekce specifických anti-SARS-CoV-2 protilátek. Ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze jsme provedli stanovení těchto protilátek jako markeru proběhlé infekce covid-19 u 200 dětí ve věku 0–18 let ve dvou časových úsecích s odstupem jednoho roku, v letech 2020 a 2021. Výsledky studie ukazují, že k podzimu 2021 prodělalo covid-19 minimálně 30 % studované dětské populace, z toho 30 % asymptomaticky, což představuje dvojnásobek kumulativního počtu hlášených nákaz u dětí. Výše protilátek záporně korelovala s odstupem od infekce a děti do mladšího školního věku měly vyšší hodnoty protilátek než děti starší 12 let. 84 % séropozitivních dětí mělo detekovatelnou virus specifickou T lymfocyty zprostředkovanou buněčnou odpověď, prokazující existenci buněčné imunologické paměti na SARS-CoV-2, a to až ve 12měsíčním odstupu od infekce a bez závislosti na výši anti-SARS-CoV-2 protilátek či na věku.
COVID-19 is caused by coronavirus SARS-CoV-2 (severe acute respiratory syndrome coronavirus 2). In a striking contrast to adults, children usually suffer mild, or even no symptoms of the COVID-19 disease. This likely results in underestimation of the overall incidence and prevalence of COVID-19 in paediatric population. A more accurate tool to determine the prevalence of COVID-19 is testing for specific anti-SARS- -CoV-2 antibodies. In Thomayer University Hospital in Prague, we screened 200 children aged 0–18 years for the presence of anti-SARS-CoV-2 antibodies in two separate phases, in 2020 and a year later in 2021. The results showed that by autumn 2021 at least 30% of the children had contracted SARS-CoV-2 infection, which is double the confirmed cumulative number of childhood infections, 30% of whom experienced no symptoms. The antibodies values negatively correlated with time from infection and were significantly lower in children over 12 years of age. 84% of seropositive children tested positive for virus-specific T lymphocyte-mediated immune response, confirming the post-infection establishment of cellular immune memory. The positivity was detectable as long as 12 months after infection and did not correlate with anti--SARS-CoV-2 antibodies titres or age.
- MeSH
- asymptomatické infekce MeSH
- COVID-19 diagnóza epidemiologie imunologie krev MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- protilátky analýza MeSH
- sérologické testování na COVID-19 * metody MeSH
- testování na COVID-19 průkazem nukleové kyseliny MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíl práce: Zmapovat prevalenci protilátek proti SARS-CoV-2 u zaměstnanců Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze po první vlně nemoci covid-19. Právě ve Fakultní Thomayerově nemocnici bylo v první vlně ošetřeno a hospitalizováno velké množství osob s prokázanou infekcí covid-19. Materiál a metody: Dobrovolná studie založená na dotazníkovém šetření a stanovení celkových protilátek (ECLIA, Roche) i jednotlivých tříd imunoglobulinů (ELISA IgG a IgA, Euroimmun). Výsledky: Studie se zúčastnilo 808 zaměstnanců, z toho 2/3 z klinických pracovišť. U 15 účastníků, převážně zdravotních sester (n = 12), byly zjištěny pozitivní protilátky proti SARS-CoV-2 metodou ECLIA a pozitivní nebo hraniční protilátky ve třídě IgG metodou ELISA. Pozitivní nebo hraniční protilátky ve třídě IgA byly naměřeny u 12 osob. Většina osob s pozitivními protilátkami (n = 13) se nakazila virem SARS-CoV-2 na pracovišti po opakovaném kontaktu s pozitivními pacienty, u většiny (n = 12) byl těžší průběh nemoci, který však nevyžadoval hospitalizaci. Zaznamenali jsme pouze jednu asymptomatickou osobu s pozitivními protilátkami. Závěry: Po první vlně covid-19 byly protilátky proti SARS-CoV-2 prokázány pouze u 1,9 % testovaných zaměstnanců Fakultní Thomayerovy nemocnice. Na klinických pracovištích byl podíl pozitivních zaměstnanců 2,3 % a na neklinických pouze 0,5 %. Nízká prevalence protilátek dokládá nízký počet nakažených zaměstnanců nemocnice a velmi dobrou úroveň všech hygienicko-epidemiologických opatření.
Objectives: To map the prevalence of SARS-CoV-2 antibodies in the staff of the Thomayer University Hospital in Prague following the first wave of COVID-19. The main reason was the large number of COVID-19 patients admitted to the Thomayer University Hospital with confirmed SARS-CoV-2 infection. Material and Methods: A volunteer study based on a questionnaire survey and determination of total antibodies (ECLIA, Roche) and individual classes of immunoglobulins (ELISA IgG and IgA, Euroimmun). Results: The study involved 808 employees, 2/3 of whom were from clinical departments. Fifteen participants, predominantly nurses (n = 12), tested ECLIA positive for antibodies against SARS-CoV-2 and ELISA positive or borderline positive for IgG antibodies. Positive or borderline IgA antibodies were recorded in 12 subjects. Most of the positive study participants (n = 13) contracted the SARS-CoV-2 virus at the workplace after repeated contact with positive patients. Most subjects infected (n = 12) had a more severe course but did not require hospitalization. We detected only one asymptomatic antibody-positive person. Conclusions: After the first wave of COVID-19, SARS-CoV-2 antibodies were only demonstrated in 1.9% of the Thomayer University Hospital employees tested. In clinical departments, the positivity rate was 2.3%, and in non-clinical departments, it was only 0.5%. The low prevalence of antibodies points to the low number of infected hospital staff and a very good level of compliance with all public health and epidemiological measures.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
OBJECTIVES: To evaluate the efficacy of presepsin (P-SEP) as a potential biomarker of early-onset neonatal sepsis (EOS) and compare it to other routinely used markers of inflammation. To establish the cut-off values of P-SEP for EOS. STUDY DESIGN: 184 newborns were prospectively recruited between January 2018 to December 2020. Newborns >34th gestational week with suspected infection were included up to 72 h after delivery, and divided into three categories (i.e., unlikely, possible, and probable infection) based on risk factors, clinical symptoms and laboratory results. Values of plasma P-SEP were sequentially analyzed. RESULTS: Median values of P-SEP in newborns with probable infection were significantly higher compared to healthy newborns (p = 0.0000013) and unlikely infection group (p = 0.0000025). The AUC for discriminating the probable infection group from the unlikely infection group was 0.845 (95% Cl: 0.708-0.921). The diagnostic efficacy of P-SEP was highest when used in combination with IL-6 and CRP (0.97; 95% CI: 0.911-0.990). The optimal cut-off value of P-SEP was determined to be 695 ng/L. CONCLUSION: P-SEP, when combined with IL-6 and CRP, may be utilized as a negative predictive marker of EOS (NPV 97.2%, 95% CI: 93.3-101), especially in newborns at low to medium risk of infection.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Cíl studie: Cílem tohoto sdělení je přinést informaci o porovnání stanovení protilátek anti-SARS-CoV-2 dvěma různě postavenými metodami, ECLIA (Roche Diagnostics) a ELISA (Euroimmun). Název a sídlo pracoviště: Oddělení klinické biochemie a Imunologická laboratoř Fakultní Thomayerova nemocnice Praha. Materiál a metody: Vybrali jsme 134 vzorků séra od 90 pacientů, zaměstnanců Fakultní Thomayerova nemocnice a dárců rekonvalescentní plazmy (33 PCR-negativních a 57 PCR-pozitivních) s různým odstupem od začátku klinických symptomů (1–136 dní). Vyšetřili jsme protilátky anti-SARS-CoV-2 simultánně metodou ELISA ve třídě IgG a IgA a (DSX) a ECLIA (Cobas e602) a výsledky statisticky zpracovali. Měřením kontrolních materiálů, pozitivních a negativních poolů jsme vyhodnotili vybrané analytické charakteristiky. Výsledky: Zjistili jsme vysokou míru shody mezi ELISA a ECLIA. Specificita i senzitivita byla velmi vysoká u obou testů, senzitivita narůstala s odstupem od začátku symptomů s maximem po více než 20 dnech. U ECLIA lze senzitivitu ještě zvýšit aplikací optimalizovaného cut-off. Ve vysoké míře přetrvávaly protilátky ještě po 60 dnech od začátku symptomů, především ve třídě IgG. Mezilehlá preciznost a opakovatelnost klinickým účelům vyhovovaly. Závěr: Obě metody jsou velmi dobře využitelné pro sledování stavu protilátkové odpovědi na infekci SARS-CoV-2. Pro každodenní rutinu a potřebný rychlý screening je vhodnější ECLIA metoda využívající vysoce imunogenní nukleokapsidový antigen, která zachytí vysoce afinitní protilátky všech tříd. Ke konfirmaci a následnému rozlišení jednotlivých imunoglobulinových tříd je pak možné využít ELISA testy s konzervativním spike proteinem.
Objective: The aim of this study is to provide information on the comparison of the determination anti-SARS-CoV-2 antibodies by two differently designed assays, ECLIA (Roche Diagnostics) and ELISA (Euroimmun). Settings: Department of Clinical Biochemistry and Immunology Laboratory, Thomayer University Hospital Materials and Methods: We selected 134 serum samples from 90 patients, Thomayer Hospital staff, and convalescent plasma donors (33 PCR-negative and 57 PCR-positive) at various intervals from the onset of clinical symptoms (1-136 days). We examined anti-SARS-CoV-2 antibodies simultaneously by ELISA in the IgG and IgA classes (DSX) and ECLIA (Cobas e602) and statistically processed the results. By measuring control materials, positive and negative pools we evaluated selected analytical characteristics. Results: We found a high degree of agreement between ELISA and ECLIA. Specificity and sensitivity were very high in both tests, the sensitivity increasing with the distance from the beginning of the symptoms with a maximum of more than 20 days. For ECLIA, the sensitivity may be further increased by application an optimized cut-off. Antibodies persisted to a high degree after 60 days from the onset of symptoms, especially in the IgG class. Intermediate precision and repeatability suited clinical purposes. Conclusion: Both methods are very useful serological monitoring of the antibody response status to SARS-CoV-2 infection. ECLIA method using a highly immunogenic nucleocapsid antigen that captures high affinity antibodies of all classes is preferable for daily routine and the rapid screening. ELISA tests with a conservative spike protein can then be used to confirm and distinguish individual immunoglobulin classes.
During the COVID-19 pandemics of 2020, caused by the severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2), both adults and children were shown to mount a specific antibody response to the virus. As infected children often exhibit mild symptoms or even remain asymptomatic, they are likely to be under tested for the direct presence of the virus. Mapping the SARS-CoV-2 antibodies frequency informs more accurately on the disease prevalence and helps guide the protective and therapeutic strategies. To date, only few seroprevalence studies included children. In the Czech Republic, in April 2020, the overall SARS-CoV-2 seroprevalence was estimated not to exceed 1.3%. In July and August, 2020, we screened 200 children (0-18 years of age), who attended the pediatric department of a large hospital in Prague for various COVID-19-unrelated reasons, for the presence of SARS-CoV-2 antibodies. Zero seropositive subjects were found. Therefore, we hereby report a low (<0.5%) seroprevalence amongst children in Prague, as of August, 2020.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Periodické paralýzy (PP) jsou vzácné neuromuskulární poruchy projevující se epizodickou svalovou slabostí s abnormálními hladinami draslíku v krvi. V práci prezentujeme kazuistiku 17letého chlapce s familiární formou hypokalemické periodické paralýzy. Onemocnění se manifestovalo rychle se rozvíjející kaudo-kraniálně progredující symetrickou svalovou slabostí končetin pozorovanou od ranního probuzení. Tři dny před rozvojem obtíží pociťoval větší únavu DK. Rodinná i osobní anamnéza chlapce byla bez pozoruhodností. Laboratorně byla zjištěna extrémně nízká kalémie (1,1 mmol/l; norma 3,3–4,7 mmol/l) s doprovodnou zřetelnou hypofosfatémií (0,43 mmol/l; norma 0,94–1,55 mmol/l) při normální magnezémii (0,80 mmol/l; norma 0,62–0,91 mmol/l), natrémii a chloridémii (Na 139 mmol/l; Cl 108 mmol/l). Parametry acidobazické rovnováhy byly v normě. Z ukazatelů svalového metabolismu byl pouze mírně zvýšený myoglobin (148,5 µg/l; norma 28–72 µg/l), aktivita kreatinkinázy a transamináz byla v normě. Po terapeuticky dosažené normalizaci kalémie došlo během tří hodin k úpravě výše zmiňovaných klinických obtíží do normy. Po vyloučení sekundárních příčin hypokalémie (zejména tyreotoxikózy a renální tubulární poruchy) bylo vysloveno podezření na diagnózu hypokalemické periodické paralýzy. Molekulárně genetickým vyšetřením byla následně potvrzena heterozygotní bodová missense mutace v genu SCN4A lokalizovaném na chromosomu 17 (17q23), kódujícím alfa-podjednotku sodíkového kanálu, tzv. familiární hypokalemická periodická paralýza 2. typu. Identická patogenní varianta byla nalezena taktéž u dosud asymptomatického otce. Závěr: Diagnóza primární PP je založena na charakteristické klinické prezentaci, která je následně potvrzená genetickým testováním. Absence předchozích, spontánně ustupujících atak svalové slabosti v rodinné i osobní anamnéze nevylučuje primární (familiární) formu PP.
Periodic paralysis (PP) is a rare neuromuscular disorder characterized by episodic muscle weakness with abnormal levels of potassium in the blood. We present a case report of a 17-year-old boy with a familial form of hypokalaemic periodic paralysis. The disease manifested as caudocranially progressive symmetrical muscle weakness of the limbs with rapid onset in the early morning hours shortly after awakening. Three days prior, the boy had noticed increased tiredness of the lower limbs. His past medical history was unremarkable. Extremely low potassium was observed in the laboratory (1.1 mmol/l; normal 3.3–4.7 mmol/l) with concomitant marked hypophosphatemia (0.43 mmol/l; normal 0.94–1.55 mmol/l), normal magnesaemia (0.80 mmol/l; normal 0.62–0.91 mmol/l), normal natremia and chloridaemia (Na 139 mmol/l; Cl 108 mmol/l). The parameters of the acid-base balance were undisturbed. The markers of muscle metabolism (creatine kinase and transaminases) were normal, myoglobin was slightly increased. With the therapeutically achieved normalization of potassium, the above-mentioned clinical symptoms resolved within three hours. Upon exclusion of the secondary causes of hypokalaemia (especially thyrotoxicosis and renal tubular disorders) the diagnosis of hypokalaemic periodic paralysis was suspected. Molecular genetic testing detected a heterozygous point mutation in SCN4A gene located on chromosome 17 (17q23), encoding the alpha-subunit of the sodium channel, thus confirming the diagnosis of familial hypokalemic periodic paralysis of type 2. The identical pathogenic variant was found in the asymptomatic father of the patient. Conclusion: The diagnosis of primary PP is based on the characteristic clinical presentation and confirmed by genetic testing. The absence of previous spontaneously receding episodes of muscle weakness in the family or personal history does not exclude the primary (familial) form of PP.
- MeSH
- genetické testování MeSH
- hypokalemická periodická paralýza * diagnóza genetika terapie MeSH
- hypokalemie diagnóza etiologie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- svalová slabost etiologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
