Vztahová obsedantně kompulzivní porucha (R-OCD) je subtyp obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD), který se projevuje neustálými pochybnostmi a úzkostmi týkajícími se intimního vztahu. Myšlení lidí s R-OCD je zaujato vtíravými myšlenkami, jejichž obsahem jsou pochybnosti, zda pocity, které chovají k partnerovi, jsou správné, zda je partner miluje, zda je vztah vhodný nebo zda má partner nějaké nedostatky. Tyto myšlenky vyvolávají nutkání k provádění rituálů v podobě opakovaných kontrol, ujišťování nebo porovnávání. Rituály vedou ke snížení úzkosti a napětí. Toto chování však vede k narušení vztahu a dlouhodobému udržování úzkosti. Článek popisuje charakteristiky R-OCD a nabízí základní strategie kognitivně behaviorální terapie (KBT), která pomáhá pacientům změnit svůj vztah k obsedantním myšlenkám a snížit nutkavé chování.
Relationship obsessive compulsive disorder (R-OCD) is a subtype of obsessive-compulsive disorder (OCD) that manifests in constant doubts and anxieties about an intimate relationship. People with R-OCD suffer from intrusive thoughts about whether they have the right feelings for their partner, whether their partner loves them, whether the relationship is suitable or whether their partner has any flaws. These thoughts trigger the urge to perform various rituals to alleviate anxiety, such as repeated checking, reassurance or comparison. However, this behaviour leads to disruption of the relationship and long-term maintenance of the anxiety. This paper described characteristics of R-OCD and offers basic cognitive-behavioural strategies that help the patients to change their attitude towards the obsessive thoughts and reduce compulsive behaviour.
- MeSH
- dospělí MeSH
- interpersonální vztahy * MeSH
- kognitivně behaviorální terapie MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- obsedantně kompulzivní porucha * patologie psychologie terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Pregabalin je strukturální analog kyseliny γ-aminomáselné, původně vyvinutý jako antikonvulzivum. Prokázal však řadu dalších žádoucích účinků a od roku 2016 je v ČR registrován a indikován v psychiatrii pro léčbu generalizované úzkostné poruchy. Pregabalin je nepochybně účinný a dobře fungující lék, který však skýtá rizika, se kterými je vhodné počítat v každodenní klinické praxi. Do popředí zájmu v rámci výzkumu i praxe se dostává jeho adiktivní a abuzivní potenciál, který, jako v případě řady předchozích látek, objevily především specifické rizikové skupiny pacientů a s nimi následně i jejich lékaři. Článek má za cíl seznámit čtenáře s touto méně známou tváří pregabalinu. Souhrn je pak doplněn kazuistikami autorky, která se s to problematikou potýká v rámci své adiktologické praxe a především pak v rámci své praxe vězeňského psychiatra.
Pregabalin is a structural analogue of γ-aminobutyric acid, originally developed as an anticonvulsant. However, it has shown a number of other desirable effects and since 2016 is registered and indicated in psychiatry in the Czech Republic for the treatment of generalized anxiety disorder. Pregabalin is undoubtedly an effective and well-functioning drug, but it presents risks that should be considered in daily clinical practice. It's addictive and abusive potential is coming to the fore in both research and practice, which, as in the case of a number of previous substances, was discovered mainly by specific risk groups of patients and subsequently by their doctors. The article aims to introduce the reader to this lesser-known face of pregabalin. The summary is then supplemented with case studies by the author, who deals with the issue within her addiction practice and, above all, within her practice as a prison psychiatrist.
- MeSH
- anxiolytika MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- návykové chování MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek MeSH
- pregabalin * aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- zneužívání léčiv * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Až 25 % pacientů se schizofrenií zaznamená v průběhu života některý z obsedantně kompulzivních symptomů (OCs). Přibližně 12 % pacientů naplňuje diagnostická kritéria pro obsedantně-kompulzivní poruchu (OCD). Společný výskyt schizofrenie a příznaků OCD je tedy častý. V poslední době se zájem o tuto problematiku výrazně zvýšil. Důvodem je mimo jiné zjištění, že léčba antipsychotiky druhé generace, zejména klozapinem, může vést ke vzniku nebo zhoršení OCs. Cílem naší práce bylo předložit přehled výzkumných zjištění o vztahu mezi komorbidní obsedantně kompulzivní poruchou a závažností a léčebnými výsledky schizofrenního onemocnění. Metoda: Publikace byly identifikovány v databázích Medline a Web of Science pomocí zadání klíčových slov "schizophrenia" a "obsessive-compulsive disorder". Další relevantní zdroje informací byly získány z citovaných prací u významných článků. Výsledky: OCs nebo plně rozvinutá OCD u pacientů se schizofrenií jsou spojeny s celkově závažnější psychopatologií a horšími výsledky léčby. Pacienti s touto komorbiditou vykazují výraznější neurokognitivní deficit, vyšší míru úzkosti a depresivity a zvýšené riziko suicidia. Významně oslabenější je i jejich schopnost zapojení do společenského života a profesní uplatnění. Důsledkem jsou horší subjektivní vnímání příznaků poruchy, neuspokojivější výsledky léčby a zvýšené náklady na zdravotní péči. Závěr: V klinické praxi je potřeba sledovat, zda se u pacientů se schizofrenií rozvíjí komorbidní OCs. Vznik OCs je možný kdykoliv v průběhu schizofrenního onemocnění. Včasné rozpoznání a léčba této komorbidity snižují utrpení pacienta, pozitivně ovlivňují průběh a celkový výsledek léčby.
Introduction: Up to 25 % of patients with schizophrenia suffer from obsessive-compulsive symptoms (OCs), and about 12% fulfil the diagnostic criteria of obsessive-compulsive disorder (OCD). Recently, the interest in this issue has significantly increased, probably due to the finding that second-generation antipsychotics, especially clozapine, might induce or aggravate OCs. Our study aimed to describe the research findings concerning the connection between comorbid OCs and the severity and course of schizophrenia. Method: The articles were identified by the keywords "schizophrenia comorbidity" and "obsessive compulsive disorder", using the Medline and Web of Science databases. Additional information was obtained by searching the references of relevant articles. Results: Obsessive-compulsive symptoms or fully expressed obsessive-compulsive disorder leads to more severe overall psychopathology and worse treatment outcomes in patients without this symptomatology. The comorbidity is accompanied by more severe increased neurocognitive impairment, high levels of anxiety, depression, and suicidality, larger social and vocational disability, and greater social and health service utilization. Conclusion: schizophrenia patients should be carefully monitored for OCs in clinical practice. The development of these symptoms may occur during disease, and early recognition and targeted treatment of this comorbidity reduce the patient ́s distress and positively affect the course of the disorder and overall treatment outcomes.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Mobbing je opakující se neadekvátní chování skupiny proti jednotlivci. Toto chování může nabývat forem verbální agrese, jako jsou urážky, hrozby, jednostranné pomluvy, obtěžování nebo vylučování ze společnosti, a někdy také fyzické agrese. Pro mobbing je charakteristický nepoměr sil aktérů, přičemž oběť je nejčastěji ve výrazně slabší pozici. Často se jedná o podřízeného, ale výjimkou není ani šikana nadřízeného ze strany podřízených osob. V neformální hierarchii skupiny se šikanované osoby zpravidla nachází na okraji, bývají tzv. "černými ovcemi". Podstatou mobbingu je znehodnocení jedince po stránce psychické i fyzické. Toto chování se pak může odrážet na spokojenosti v zaměstnání a být spojeno se syndromem vyhoření. Dalšími důsledky jsou horší tělesné i duševní zdraví oběti, včetně vyšší incidence kardiovaskulárních onemocnění a rizik rozvoje psychických poruch, především adaptační poruchy, poruch nálady nebo dalších úzkostných poruch. Byla také pozorována vyšší incidence úzkostných poruch a poruch nálady v rané dospělosti u osob šikanovaných v mladším věku. Naopak z hlediska pachatele může být mobbing spojen se specifickými osobnostními charakteristikami, diagnózou poruchy osobnosti, impulzivitou a sebevědomým vystupováním a nižší schopností sebereflexe a decentralizace.
Mobbing is the recurring inadequate behavior of a group against an individual. This behavior can take the form of verbal aggression such as insults, threats, unilateral slander, harassment or exclusion from society, and sometimes physical aggression. Mobbing is characterized by a disproportionate force of actors, with the victim most often in a significantly weaker position. It is often a subordinate, but the bullying of a superior by subordinates is no exception. In the informal hierarchy of the group, bullied people are usually on the margins, they tend to be so-called "black sheep". The essence of mobbing is the mental and physical degradation of an individual. This behavior can then affect job satisfaction and be associated with burnout. Other consequences are the victim's poorer physical and mental health, including a higher incidence of cardiovascular disease and the risk of developing mental disorders, especially adaptation disorders, mood disorders or other anxiety disorders. A higher incidence of anxiety and mood disorders in early adulthood has also been observed in those bullied at a younger age. Conversely, from the offender's point of view, mobbing may be associated with specific personality characteristics, diagnosis of personality disorder, impulsivity and self-confidence, and a lower ability to self-reflect and decentre.
- Klíčová slova
- mobbing,
- MeSH
- agrese psychologie MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- konflikt (psychologie) MeSH
- lidé MeSH
- pracoviště * psychologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- šikana * psychologie MeSH
- zdraví MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Porucha s bludy se zpravidla vyznačuje jediným bludným přesvědčením nebo systémem několika vzájemně propojených bludů. Bludná přesvědčení se mohou vytvořit na podkladu reálné, obvykle zraňující, ponižující či stresující události. Rozeznáváme několik podtypů: persekuční, žárlivecký, erotomanický, somatický, grandiózní, smíšený a nespecifický. Bludy mohou přetrvávat dlouhodobě, mnohdy mnoho let. Terapie pacientů s touto poruchou bývá obvykle náročná, protože se zpravidla nepovažují za nemocné a nemají sklony vyhledávat léčbu. Úspěch léčby výrazně závisí na kvalitě terapeutického vztahu. Jedním z terapeutických cílů je motivovat pacienta k užívání antipsychotik, která jsou léčbou volby. U bludů somatického podtypu může pomoci léčba antidepresivy. Kognitivně behaviorální terapie vyvinula strategie pro léčbu chronických bludů. Specifickou strategií pro změnu bludného přesvědčení je periferní dotazování.
Delusional disorder usually presents by a single delusional belief that gradually arises in time or by a system of several interconnected delusions. Delusions can develop from a misrepresentation of real, usually hurtful, degrading, or stressful events. There are several subtypes: persecutory, jealous, erotomaniac, somatic, grandiose, mixed, and non-specific. Delusions can persist for a long time, sometimes for many years. The treatment is usually challenging, as these patients generally do not consider themselves ill and tend to not seek treatment. The therapeutic success heavily relies on a safe and stable therapeutic relationship. One of the psychotherapeutic goals is to motivate the patient to use antipsychotics which are the treatment of choice. Antidepressants may then alleviate symptoms of somatic delusions. Cognitive behavioural therapy has developed strategies for the treatment of chronic delusions. The most specific strategy for changing delusional beliefs is peripheral questioning.
- MeSH
- antipsychotika terapeutické užití MeSH
- bludy * terapie MeSH
- kognitivně behaviorální terapie MeSH
- lidé MeSH
- psychoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Historicky byla hraniční porucha osobnosti (HPO) vnímána jako celoživotní a vysoce invalidizující porucha. Výzkumy provedené v posledních dvou desetiletích však toto chápání HPO vyvracejí. HPO je nejčastěji diagnostikována v časné dospělosti a průběh poruchy je obecně podobný, s klesající symptomatologií v průběhu času. Cílem přezkumu je poskytnout aktuální informace o konceptu zotavení u pacientů s HPO a možnostech, jak toho dosáhnout. Počítačové vyhledávání v databázi bylo provedeno v PubMed a Web of Science za použití různých kombinací klíčových slov relevantních pro dané téma. Hledání bylo filtrováno na období mezi lednem 1990 a prosincem 2019. Výsledky byly přezkoumány a diskutovány ve čtyřech různých kategoriích souvisejících s cílem této studie: 1) Proč je smysluplné zvážit koncept zotavení v HPO, 2) Zotavení spojené se zmírněním příznaků v průběhu času, 3) Účinná léčba HPO a zotavení, 4) Převzetí odpovědnosti pacienta za zotavení. Po přezkoumání současné literatury bychom mohli navrhnout závěr, že uzdravení je nejen snížení příznaků, ale také budování pozitivní osobní identity a účelného života, lze považovat za dosažitelný cíl léčby. Nezbytným požadavkem je však vlastní zapojení pacienta do převzetí odpovědnosti za terapii.
Historically, borderline personality disorder (BPD) has been viewed as alifelong and highly disabling disorder. However, investigations throughout the past two decades have confronted these postulations. BPD is most commonly diagnosed during early adulthood, and the course of the disorder is generally similar, with decreasing symptomatology over time. The review aims to deliver up-to-date information on the concept of recovery in BPD patients, and possibilities to reach it. Acomputerized database search was conducted in PubMed and Web of Science, using various combinations of keywords relevant to the topic. The search was filtered for the time period between January 1990 and December 2019 The results were reviewed and discussed in four distinct categories relevant to the aim of this study: 1) Why it is meaningful to consider the concept of recovery in BPD, 2) Recovery connected to alleviation of symptoms during the course of time, 3) Effective treatment of the BPD and recovery, 4) Patient'staking responsibility for the recovery. After reviewing the current literature, we could propose aconclusion, that the recovery, including not only reduction of symptoms, but also building apositive personal identity and purpose of life, could be viewed as areachable treatment objective. However, the necessary requirement is patient'sown involvement in taking responsibility for the therapy. Results: Complete remission or complete disappearance of the symptoms of borderline personality disorder usually does not occur soon after the start of treatment, so we consider complete recovery as adistant goal. Patients with BPD do not have apoor prognosis if they seek treatment and are actively involved. Patients with BPD are open to treatment and can be treated well, but the condition is that they follow their treatment program and monitor their progress and learn how to cope effectively with their problems. Conclusion: Recovery is an achievable goal in the treatment of individuals with BPD. Stable recovery is an option that requires long-term maintenance of adaptive patterns created in treatment and awillingness to seek help in the event of acrisis. Aprerequisite for recovery is the patient taking responsibility for his or her health condition. Psychotherapy and psychosocial rehabilitation and, in addition, pharmacotherapy help people with borderline personality disorder increase their quality of life and can significantly help on their personal path to recovery.
Rozpoznání poruch nálady a jejich léčba se v posledních letech značně zlepšuje. V rámci veřejného zdraví a problematiky rozvoje depresivní poruchy je důležité výzkumně identifikovat rizikové faktory, které se podílejí na jejím vzniku. Jedním z rizikových faktorů je manželský nesoulad, avšak hlubší pochopení konkrétních činitelů v procesu vztahové problematiky, rozvoje a udržování depresivní poruchy je dosud málo známé. Pro zlepšení léčebných výstupů je zapotřebí dalšího výzkumu interpersonálních faktorů podílejících se na nástupu a průběhu depresivní poruchy.
Recognition of mood disorders and their treatment has improved considerably in recent years. In terms of public health and the development of depressive disorder, it is important to explore the risk factors involved in its development. One of the risk factors is marital discrepancy, however deeper understanding of specific factors in the process of relationship issues, development and maintenance of depressive disorder is still little known. Research into interpersonal factors affecting the onset and course of depression is therefore an important topic in research efforts.
- MeSH
- deprese * etiologie MeSH
- interpersonální vztahy * MeSH
- lidé MeSH
- manželství * MeSH
- náchylnost k nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
