Jedním z klinických problémů, kde nemáme k dispozici dostatek spolehlivých údajů z kontrolovaných studií, je farmakoterapie v graviditě a laktaci. Jediná dostupná data o bezpečnosti antidepresiv pocházejí ze studií na zvířatech, epidemiologických studií, lékových registrů, kazuistických sérií a jednotlivých kazuistik a empirických klinických pozorotování. Nedávný příklad paroxetinu ukazuje, že přes zvýšené teratogenní riziko léku je v klinickém rozhodování třeba zvažovat relativní a absolutní riziko. V registru specializované ambulance pro gravidní v Psychiatrickém centru Praha je v současnosti evidováno celkem 62 pacientek. které dostávaly antidepresiva, přičemž nejčastěji předepisovanou skupinou jsou SSRI (v 55 případech). Kazuistické zkušenosti ukazují, že je třeba sledovat také neonatální toxicitu antidepresiv a abstinenční příznaky.

Drug treatment in pregnancy and lactation represents a clinical problem where we deal with a lack of reliable data from control- led trials. The only available data on the safety of antidepressants come from animal studies, epidemiological trials, drug registries, case series, case reports, and empirical observations. A recent example of paroxetine reminds us that despite an increased risk of teratogenicity, in the clinical decision we have to consider absolute vs. relative risk. In the registry of a specialized outpatient clinic for pregnant patients in the Prague Psychiatric Center we have currently registered 62 patients who were administered antidepressants, most frequently SSRI (55 cases). Case reports indicate that in addition to malformations, we have to be aware of neonatal toxicity and withdrawal symptoms.

• Klíčová slova
• nežádoucí účinky, malformace,
• MeSH
• antidepresiva MeSH
• gravidita MeSH
• laktace MeSH
• Publikační typ
• abstrakty MeSH

Práce se zaměřuje na variabilitu kognitivního výkonu u oacientů s depresivní poruchou během hospitalizace a v období remise. U skupiny hospitalizovaných pacientů jsme provedli opakovaná vyšetření verbální paměti pomocí Paměťového testu učení a zkoumali kazuisticky (N=2) postupnou změny výkonů. U pacientů v remisi vyšetřených ambulantně (N=36) jsme porovnávali kognitivní výkon s normou. Zjistili jsme značnou variabilitu kognitivních výkonů u pacientů během hospitalizace. Výkonová proměnlivost ukazuje na nebezpečí předčasné interpretace výkonu pacienta na základě jen jednoho vyšetření kognitivních funkcí, jak je to v klinické praxi běžné. Dále jsme zjistili normální výkony pacientů v období remise vzhledem k populační normě. Tento závěr neodpovídá jiným nálezům, které zjišťují perzistující kognitivní deficit v období remise.

Our work is focused on cognitive performance variability in patients with depressive disorder during hospitalization and remissio n period. We repeatedly examined verbal memory in in-patents with Auditory Verbal Learning Test (AVLT) (N=2), and examined gradual change of perfor- mance as case studies. Cognitive performance of outpatients (N=36) was compared with a norm. We found extensive changeability o f cognitive performance during hospitalization. Performance changeability suggests danger of early interpretation of patient’s performance based on a sole examination of cognitive functions, as is common in the clinical practice. Then, we found normal performance of remitting depre ssive patients comparing to the population norm. This conclusion does not correspond to other findings of persisting cognitive deficit in remi ssion.

• MeSH
• depresivní poruchy * MeSH
• dospělí MeSH
• kognice MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• výkonnost * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

The comparison of specialized, structured intensive 7-weeks-long group therapy and standard ambulatory care treatment -in a.) reduction of treatment failures (relapses), b.) social functioning and and quality of life, c.) reduction of overall costs.

Studie srovnávající intenzivní skupinový docházkový program s běžnou ambulantní léčbou u pacientů léčených pro nejčastější úzkostné poruchy. Efekt bude porovnán v oblasti vlivu na kvalitu života, sociálního fungování, výskytu relapsůa farmakoekonomiku.

• MeSH
• dobrovolné programy MeSH
• ekonomika MeSH
• farmakoterapie MeSH
• kognitivně behaviorální terapie MeSH
• kvalita života MeSH
• progrese nemoci MeSH
• sociální facilitace MeSH
• úzkostné poruchy terapie   MeSH

• Konspekt
• Psychiatrie
• NLK Obory
• psychiatrie
• sociologie
• farmakoterapie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

V rehabilitaci kognitivního deficitu u schizofrenie se využívají počítačové programy. Pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS) lze přímo ovlivnit kortikální excitabilitu a metabolizmus v prefrontálních oblastech, možným důsledkem je ovlivnění kognitivních funkcí. Cílem naší studie bylo zkoumat možnosti augmentace účinku rehabilitace kognitivního deficitu u schizofreni e pomocí rTMS. Do studie byli zařazeni nemocní s diagnózou schizofrenie podle DSM-IV, ve stabilizované fázi onemocnění léčení antipsychotiky 2. generace, s výjimkou clozapinu. Celkový soubor tvořilo 34 pacientů . Studie rTMS byla dvojitě slepá, randomizovaná , se dvěmi paralelními skupinami. Všichni pacienti absolvovali osmitýdenní trénink kognitivních funkcí pomocí počítačového programu, v průběhu prvních 2 týdnů podstoupila skupina 1 (N = 8) aktivní stimulaci rTMS, druhá skupina (N = 8) neaktivní placebo stimulaci. Pacienti, kteří odmítli stimulaci, podstoupili pouze kognitivní rehabilitaci (N = 18). Data byla zpracována pro celý soubor a z vlášť pro jednotlivé skupiny. Výsledky prokázaly, že počítaèová rehabilitace signifikantně snižuje hloubku kognitivního deficitu u schizofrenie v mnoha doménách, především exekutivních funkcí: přesun pozornosti – flexibilita, kontrola pozornosti a pracovní paměť . Výkon byl rychlejší, přesnější a spolehlivìjší. Nepodaøilo potvrdit efekt stimulace rTMS na velikost této změny, ve velikosti zlepšení ne byl signifikantní rozdíl mezi aktivní stimulací a placebo stimulací. Možným vysvětlením je fakt, že skupina aktivně stimulovaných měla signifikantně nižší vstupní skóre v Ravenově testu nebo velikost studovaného souboru ve dvojitìě slepém sledování Studie potvrdila přínos prog ramu počítačové rehabilitace ve zmírnění deficitu kognitivních funkcí u schizofrenie.

Computer programs are used in rehabilitation of cognitive deficit in schizophrenia. Repetitive transcranial magnetic stimulatio n (rTMS) can directly affect cortical excitability and metabolism of prefrontal lobe and subsequently influence cognition. The ob jective of our study was to investigate augmentation of cognitive rehabilitation in schizophrenia with rTMS. Study subjects were stabil ized patients with DSM-IV diagnosis of schizophrenia, treated with second-generation antipsychotics, except for clozapine. The total number of subjects was 34. Study with rTMS was double-blind, randomized, placebo-controlled, with 2 parallel arms. All subjects partic ipated in eight-week computer-assisted cognitive training, during first 2 weeks Group 1 (N = 8) received rTMS and Group 2 (N = 8) inactiv e sham stimulation. Patients who refused stimulation participated in cognitive rehabilitation program only (N = 18). Data were assesse d for the total study sample and for each group separately. The results showed that computer-assisted cognitive training significantly im proved severity of cognitive deficit in schizophrenia in several domains, especially executive functions: attention shift – flexibilit y, attention control, and working memory. The output was faster, more precise, and more reliable. We did not detect effect of rTMS on the ch ange of cognition, there was no significant difference between active and sham stimulation. This finding can be explained by a signi ficantly lower initial score in Raven test found in actively stimulated group or by a smaller sample size in the double-blind study. The study confirmed efficacy of computer-assisted rehabilitation in remediation of cognitive deficit in schizophrenia.

• MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• hluboká mozková stimulace MeSH
• kognitivní poruchy rehabilitace   MeSH
• lidé MeSH
• magnetismus normy   MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• schizofrenie farmakoterapie   komplikace   MeSH
• software MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• randomizované kontrolované studie MeSH

Vagová stimulace (VNS) je biologická léčebná metoda založená na intermitentní elektrické stimulaci levého n. vagus. Ačkoli recentní dvojitě slepá studie nepotvrdila účinnost VNS v akutní léčbě (10 týdnů) rezistentní deprese, 2 otevřené 1roční studie potvrdily dobrou snášenlivost VNS a potenciální benefit u pacientů s rezistentní depresí. METODA: 51 letému muži léčenému 30 let pro depresivní poruchu (2 předchozí neúspěšné adekvátní léčby indexové epizody) byl v prosinci 2004 implantován VNS Therapy generátor model 101 na Neurochirurgické klinice ÚVN. Dva týdny po aplikaci byl stimulátor zapojen a parametry stimulace byly titrovány podle snášenlivosti a klinického stavu pacienta. Depresivní symptomy a celkový klinický stav byl hodnocen pomocí škál Montgomeryho a Ĺsbergové pro hodnocení deprese a Globálního klinického dojmu. Předchozí antidepresivní léčba (escitalopram, trazodon, lamotrigin) nebyla vysazena. VÝSLEDEK: V souladu s literárními údaji byla léčba dobře tolerována a odpověď na léčbu se objevila po 10 týdnech a přetrvává dalších 9 měsíců. ZÁVĚR: Podle našich znalostí se jedná o první léčbu rezistentní depresivní poruchy metodou vagové stimulace v ČR.

Vagus nerve stimulation (VNS) is a biological therapeutic method based on intermittent electrical stimulation of the left vagus nerve. While a recent, double-blind study did not yield evidence of efficacy in acute (10 weeks) treatment of resistant depression, 2 open one-year trials showed good tolerability and potential benefit in the treatment of resistant patients. METHOD: We present a case-report of 51-year old male treated with VNS. The patient has been treated for depressive disorder for the past 3 0 years. He had a history of 2 unsuccessful antidepressant treatment trials of index episode. The pulse generator (VNS Therapy, model 10 1) was implanted at the Neurosurgical Dept. of Central Military Hospital Prague in December 2004. The generator was switched on 2 week s after the implantation; parameters of stimulation were titrated according to tolerability and clinical response. Symptoms of de pression overall clinical status were assessed using the Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale and the Clinical Global Impression sc ale. The patient continued in previously prescribed treatment with antidepressants (escitalopram, trazodone and lamotrigine). RESULTS: Similarly to the published reports, VNS therapy was well tolerated; treatment response was observed after 10 weeks of stimulati on and has remained stable over the next 9 months of follow-up. CONCLUSION: To the best of our knowledge, this is first treatment of resistant depression by vagus nerve stimulation (VNS) in Czech Republic.

• MeSH
• citalopram aplikace a dávkování   MeSH
• depresivní poruchy farmakoterapie   terapie   MeSH
• elektrická stimulace metody   přístrojové vybavení   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• léková rezistence MeSH
• lidé MeSH
• nervus vagus MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• biologická terapie metody   psychologie   využití   MeSH
• deprese psychologie   terapie   MeSH
• elektrická stimulace metody   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• nervus vagus MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• afektivní psychózy MeSH
• lidé MeSH
• psychiatrické posuzovací škály MeSH
• soudní psychiatrie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• lidé MeSH
• neurotické poruchy MeSH
• psychotické poruchy MeSH
• ústavy pro duševně nemocné MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH

• MeSH
• deprese diagnóza   MeSH
• dexamethason diagnostické užití   MeSH

• MeSH
• deprese diagnóza   klasifikace   MeSH
• dexamethason diagnostické užití   MeSH
• kortison diagnostické užití   krev   MeSH
• poruchy nálady diagnóza   MeSH