Infekce jaterních cyst u pacientů s autozomálně dominantní polycystickou chorobou ledvin je poměrně vzácnou, nicméně velmi závažnou komplikací tohoto onemocnění. V kazuistice je popsán případ pacienta s ADPKD, u kterého došlo v terénu chronické renální insuficience transplantovaného štěpu k rozvoji sepse. Během došetřování byla nalezena infikovaná jaterní cysta. V rámci kombinované terapie byla nasazena cílená antibiotická terapie (ATB) a provedena drenáž cysty s odezněním klinických a laboratorních známek zánětu.
Infection of hepatal cysts in patients with autosomal dominant polycystic kidney disease is quite rare but severe complication. This case report describes a case of patient with ADPKD, history of kidney transplantation with chronic renal insufficiency of the graft, who developed sepsis. Subsequently, infected liver cyst was found. The cyst was treated with combination of antibiotic therapy and drainage followed by decrease of inflamatory markers and clinical recovery of the patient.
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- cysty * diagnóza etiologie farmakoterapie terapie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- drenáž MeSH
- infekční nemoci diagnóza etiologie farmakoterapie terapie MeSH
- koinfekce MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nemoci jater * diagnóza etiologie farmakoterapie terapie MeSH
- polycystické ledviny autozomálně dominantní * komplikace terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- BCG vakcína škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- nádory močového měchýře komplikace terapie MeSH
- nádory plic etiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Patients (pts) with fulminant progression (FPG) of multiple myeloma (MM) after autologous stem cell transplantation (ASCT) have poor prognosis. Pancytopenia, extramedullary disease, and/or renal impairment are often present, and treatment options are limited. We have retrospectively evaluated 31 pts with FPG of MM after ASCT who were treated upfront salvage therapy with melphalan 100 mg/m(2) (MEL 100) followed by PBSC support and consolidation therapy using regimens containing thalidomide (n = 16) or bortezomib (n = 15). The overall response rate (ORR) was 58% (18/31). After MEL 100, one patient achieved complete remission (3%), 26% of pts very good partial remission, 29% of pts partial remission, and 42% of pts stable disease. Progression within 3 months after MEL 100 occurred in 35% of pts. The median follow-up from MEL 100 was 8 months. The median TTP was 5 months (range, 2-15 months), and the median OS was 8 months (range, 3-23 months). There were no treatment-related deaths. In fulminant progression of MM, upfront MEL 100 is a safe salvage regimen with good response rate (ORR, 58%). Treatment with upfront MEL 100 followed by a thalidomide- or bortezomib-based regimen can prolong overall survival to more than 12 months in 33% of pts with fulminant progression of MM.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- melfalan aplikace a dávkování MeSH
- mnohočetný myelom farmakoterapie patologie MeSH
- následné studie MeSH
- progrese nemoci MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie aplikace a dávkování MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rozvrh dávkování léků MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- záchranná terapie metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- srovnávací studie MeSH
Lenalidomid je nový perspektivní lék v léčbě pacientů s mnohočetným myelomem. Tento analog thalidomidu vznikl s úmyslem zlepšení protinádorového působení, imunomodulačních vlastností, ale též snížení toxicity preparátu. Mechanizmem protinádorového působení preparátu se zdá být působení na buněčné složky, mikroprostředí tumoru a zejména regulace produkce cytokininů. Proběhlé klinické studie fáze I a II prokázaly účinnost u pacientů s relabovaným mnohočetným myelomem. Následně velké randomizované studie prokázaly výhodnost terapie u relaxovaných/ refrakterních pacientů s mnohočetným myelomem kombinací lenalidomidu s dexametazonem oproti léčbě dexametazonem v monoterapii. Pacienti léčení kombinací lenalidomidu s dexametazonem měli významně vyšší léčebnou odpověď i celkové přežití než pacienti léčení samotným dexametazonem. Zásadní toxicitou se zdá být myelosupresivní vliv lenalidomidu. Práce přináší shrnutí dostupných informací o lenalidomidu v léčbě mnohočetného myelomu.
Lenalidomide is a promising new drug in the treatment of patients with multiple myeloma. The analogue of thalidomide was created with the intention of improving the anticancer activity, its immunomodulatory properties as well as reducing the toxicity of the preparation. The mechanism of antitumor action of the preparation appears to be the eff ect on cells, tumour microenvironment and in particular the regulation of cytokinine production. Performed clinical studies Phase I and II have shown effi cacy in patients with relapsed multiple myeloma. Subsequently, large randomized trials demonstrated the benefi t of combined therapy in relapsed/refractory multiple myeloma patients with a combination of lenalidomide plus dexamethasone compared with dexamethasone treatment alone. Patients treated with a combination of lenalidomide and dexamethasone had signifi cantly higher therapeutic response and overall survival than patients treated with dexamethasone alone. Profound toxicity seems to be the myelosuppressive eff ect of lenalidomide. The work gives a summary of the information available on lenalidomide in the treatment of multiple myeloma.
Východiska:Kostní příhody dnes představují z hlediska frekvence výskytu i celkového vlivu na kvalitu života pacientek s karcinomem prsu závažný zdravotní problém. V řadě provedených klinických studií byl prokázán pozitivní vliv bisfosfonátů na snížení rizika vzniku kostních příhod, a bisfosfonáty se tedy ukázaly jako účinné v prevenci vzniku kostních příhod. Primárním cílem projektu bylo zjištění incidence kostních příhod u pacientek s metastatickým karcinomem prsu léčených v České a Slovenské republice. Soubor: Retrospektivní, multicentrická, neintervenční, epidemiologická a explorativní studie s cílem zjištění incidence kostních příhod v definované skupině pacientek a popis zvyklostí prevence a léčby kostních příhod v letech 2000– 2005. Zařazeny byly pacientky s pokročilým karcinomem prsu, u kterých bylo metastatické postižení skeletu diagnostikováno v roce 2000. Metody a výsledky: Analýza celkového přežití a přežití do progrese onemocnění, analýza zvyklostí léčby kostních příhod a zvyklostí po užívání bisfosfonátů v prevenci kostních příhod u metastatického postižení skeletu v podmínkách běžné klinické praxe, analýza compliance pacientů při léčbě bisfosfonáty, analýza časového intervalu od vzniku kostní metastázy do objevení se kostních příhod a v neposlední řadě analýza přežívání pacientek ve vztahu ke kostním příhodám. Závěry: Tato práce ukázala na zvyklosti léčby bisfosfonáty od roku 2000 a zhodnotila přežívání nemocných s metastatickým karcinomem prsu.
- MeSH
- bisfosfonáty terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- incidence MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory kostí epidemiologie farmakoterapie sekundární MeSH
- nádory prsu patologie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- multicentrická studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Slovenská republika MeSH
Lenalidomid je lék patřící spolu s thalidomidem do skupiny imunomodulačních látek, označovaných v literatuře jako IMiDs (ImmunoModulatory DrugS). Jde o léky s pozoruhodnou protinádorovou aktivitou především u mnohočetného myelomu (MM), ale i řady dalších nádorových onemocnění. Klinické úspěchy s thalidomidem, ale rovněž jeho teratogenní vlastnosti a vyšší četnost nežádoucích účinků, vedly k zahájení výzkumu dalších látek ze skupiny IMiDs. Prvním velmi úspěšným výstupem je lenalidomid, který dnes řadíme mezi tři nejperspektivnější léky v léčbě MM. Je to dáno jeho mimořádnou účinností, přijatelným profilem toxicity a snadnou aplikací u nemocných, neboť jde o perorální lék. Cílem tohoto souhrnného článku je představit stávající znalosti o tomto moderním léku u MM.
