12 pacientů, trpících Parkinsonovou nemocí v komplikovaném pokročilém stadiu, postižených fluktuacemi stavu hybnosti a L-DOPA indukovanými dyskinezemi, kteří byli léčeni kontinuálními subkutánními infuzemi apomorfinu (Britaject®, Britannia Pharmaceuticals Ltd., Redhill, U.K.) bylo prospektivně sledováno po dobu 1 roku léčby ve snaze ověřit antidyskinetický efekt apomorfinových infuzí podávaných během dne. Ve skupině byli čtyři muži a osm žen. Průměrný věk byl 64,3 (SD = 9,2) roku. průměmý věk na začátku onemocnění byl 49,8 (SD = 7,7) roku, průměrná doba trvání onemocnění byla 14,4 (SD = 6,3) roku, průměrná doba trvání léčby L-DOPA byla 12,6 (SD = 5,4) roku, průměrná doba trvání komplikací (fluktuací a L-DOPA dyskinez) byla 3,6 (SD = 1,8) roku. Fluktuace stavu motoriky a L-DOPA dyskineze byly hlavní komplikací dlouhodobé léčby nemoci. Diagnóza Parkinsonovy nemoci byla stanovena na základě kritérií UK-PDBB (United Kingdom Parkinson's Disease Brain Bank). Tíže a četnost dyskinez byly hodnoceny na základě subškály UPDRS (Unified Parkinson's Disease Rating Scale) a pacientského deníku. Apomorfin byl podáván ve formě kontinuálních subkutánních infuzí přenosným infuzním dávkovačem. Trvání infuzí bylo vždy 12 hodin v období bdělé části dne. Dávky L-DOPA a další dopaminergní terapie byly redukovány u všech pacientů, ale určitou dávku L-DOPA dostávali pacienti vždy. Na konci ročního období sledování byly průměmé hodnoty UPDRS, subškál UPDRS III a UPDRS IV významně sníženy. Průměmé trvání tzv. off period během bdělé části dne bylo také významným způsobem redukováno u všech pacientů. Průměrné trvání L-DOPA indukovaných dyskinezi („peak-of-dose" dyskinezi, bifázických dyskinezí, „off-period" dyskinezí) během bdělé části dne bylo také významně zkráceno. Tzv. end-of-dose dyskineze vymizely zcela. Průměrná hodnota UPDRS Škály významně klesala během trvání infuze, ale parkinsonská symptomatologie se u všech pacientů horšila v noci. Během sledování nebyly zaznamenány žádné závažné nežádoucí účinky. Útlum a ospalost byly relativně časté, a byly udávány všemi pacienty. Panikulitida a zarudnutí v místě vpichu infiizní jehly byly velmi vzácné. Ověřený pozitivní efekt kombinované léčby kontinuálními subkutánnimi infuzemi apomorfinu a L-DOPA je vysvětlitelný nejspíše současným synergistickým presynaptickým a postsynaptickým působením L-DOPA a apomorfinu na dopaminové receptory. Určitou roli patrně hraje i nepřímá blokáda NMDA receptoru apomorfinem.
To assess the antidyskinetic effect of continuous subcutaneous infusions of apomorphine administered during the day on parkinsonian fiuctuations and L-DOPA induced dyskinesias, twelve severely affected parkinsonian patients treated by continuous subcutaneous infusions of apomorphine (Britaject®, Britannia Pharmaceuticals Ltd., Redhill, U.K.) were examined over a period of one year. Four patients were men; eight patients were women. The mean age was 64.3 (SD = 9.2) years; the mean age at the onset of Parkinson's disease (PD) was 49.8 (SD = 7.7) years; the mean duration of the disease was 14.4 (SD = 6.3) years; the mean duration of L-DOPA treatment was 12.6 (SD = 5.4) years; the mean duration of motor fiuctuations was 3.6 (SD = 1.8) years. In all the patients, the primary complications of long-term treatment were the fiuctuations and L-DOPA induced dyskinesias. The diagnosis of PD was established on the basis of UK-PDBB (United Kingdom Parkinson's Disease Brain Bank) criteria. Dyskinesias were assessed using the UPDRS (Unified Parkinson's Disease Rating Scale) dyskinesia subscale and a patient questionnaire. Apomorphine was administered in the form of continuous subcutaneous infusion by a portable infusion pump. The duration of the infusions was 12 hours during the day. The L-DOPA and other dopaminergic treatment were reduced at different rates in the patients, but the patients always received a certain dose of L-DOPA. At the end of a one-year period, the mean total UPDRS, the mean UPDRS III motor subscore, and the UPDRS IV dyskinesia subscore were substantially reduced, and the off-phase duifation was also substantially reduced during the day period. L-DOPA induced dyskinesias, including peak-of-dose dyskinesias, biphasic dyskinesias, and off-period dyskinesias were noticeably suppressed. The end-of-dose dyskinesias disappeared completely. The total UPDRS value was decreased during the infusions, but the parkinsonian symptomatology worsened in all patients during the night. No serious treatment complications were recorded. Sedation and sleepiness were relatively common, and occasionally present in all patients. Panniculitis and rashes at the injection sites were ''are. The most probable explanation of the beneficial effect of this type of combined treatment seems to be the synergic presynaptic as well as postsynaptic action of L-DOPA and apomorphine. The effect of indirect NMDA-receptor blockade should also be considered.
- MeSH
- agonisté dopaminu terapeutické užití MeSH
- antiparkinsonika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- apomorfin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- levodopa terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- Parkinsonova nemoc farmakoterapie MeSH
- polékové dyskineze farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Efekt nízkých dávek primidonu na posturální složku třesu u pacientů s esenciálním třesem je všeobecně znám. Cílem studie bylo ověřit možný pozitivní efekt primidonu na posturální třes vyskytující se v rámci rozdílných neurologických onemocnění. Celková denní dávka primidonu převyšovala běžně užívanou dávku 250 mg primidonu denně. Soubor 92 pacientů byl rozdělen do 4 skupin. První skupina zahrnovala pacienty s idiopatickou Parkinsonovou nemocí, druhá pacienty s esenciálním třesem, kteří nereagovali na nižší dávky primidonu (obvykle 250 mg primidonu denně). Třetí skupina byla reprezentována pacienty s posturálním třesem mozečkovým nebo kmenovým. Čtvrtá skupina byla představovana pacienty s rozdílnými neurologickými onemocněními (cervikální dystonie, cerebrovaskulární onemocnění, multisystémová atrofie). Efekt terapie byl hodnocen na základě škály Fahn-Tolosa, sebehodnocení pacienta a opakovaným videozáznamem. V celkovém souboru 92 pacientů primidon způsobil signifikantní snížení posturálního třesu u všech sledovaných skupin. V první skupině byl pozitivní efekt pozorován v 84,2 %, při průměrné denní dávce 653 mg primidonu denné. Ve skupině pacientů s esenciálním třesem se efekt léčby při průměrné denní dávce 552 mg denně projevil v 77,4 %. Vyšší dávky byly účinné i u třetí a čtvrté skupiny pacientů (71,4 % a 61,5 %).
The effect of small doses of primidone on the postural component of tremor in patients with essential tremor is generally known. The objective of the present investigation was to test the possible positive effect of primidone on postural tremor encountered within the firamework of different neurological diseases. The total daily dose of primidone exceeded the commonly used daily dose of 250 mg of primidone per day. The group of 92 patients was divided into four sub-groups. The first one comprised patients with idiopathic Parkinson's disease, the second one patients with essential tremor who did not respond to smaller doses of primidone (usually 250 mg primidone/day). The third sub-group was represented by patients with postural cerebellar or brain stem tremor. The fourth sub-group comprised patients with different neurological diseases (cervical dystonia, cerebrovascular disease, multisystem atrophy). The effect of therapy was evaluated according to the Fahn-Toloda scale, self-evaluation of the patient and repeated videorecords. In the whole group of 92 patients primidone caused a significant reduction of the postural tremor in all investigated sub-groups. In the first sub-group a positive effect Was observed in 84.2% with a mean daily dose of 653 mg primidone per day. In the sub-group of patients with essential tremor the effect of treatment was manifested after a daily dose of 552 mg/day in 77.4%. Higher doses were effective also in the third and fourth sub-group of patients (72.4% and 61.5%).
24 pacientů s idiopatickou Parkinsonovou nemocí bylo prospektivně sledováno v období 6 měsíců k ověření účinnosti a výskytu nežádoucích účinků preparátu pergolid mesylát (Permax ). Pergolid byl podáván u pacientů jako a^juvantní terapie ke stávající medikamentózni léčbě preparáty obsahujícími L-DOPA. Před zahájením terapie byly u každého pacienta provedeny: Unified Parkinson's Disease Rating Scale (UPDRS), stanovení stadia onemocnění podle Hoehnové a Yahra, škály denních aktivit podle Schwaba a Englanda, měření krevního tlaku a srdeční frekvence vleže a ve stoji. Při dalších návštěvách byla hodnocena účinnost pergolidu pomocí skóre UPDRS - části III, IV, trvání času bdělého dne stráveného v dyskinezích, trvání „off' stavu hybnosti a hodnoceno skóre CGI - Clinical Global Impression (týdny 2,4,8 a 16). Pri všech návštěvách byly monitorovány hodnoty krevního tlaku, tepové frekvence a nežádoucí účinky preparátu. V týdnu 24 (konec sledování) byla opět provedena kompletní UPDRS škála. Průměrná denní dávka pergolidu byla 2,85 ± 0,45 mg. Redukce celkové denní dávky L-DOPA (z 906 mg na 664 mg levodopy denně) či redukce jiné antiparkinsonské medlkace byla provedena v průběhu podávání pergolidu především pri rozvoji či zvýraznění dyskinezí. Jako nejčastější nežádoucí účinky se objevily poruchy ortostázy (14,3 % pacientů), gastrointestinální potíže (9,5 %), insomnie (9,5 %), hypersexualita (9,5 %). U 21 pacientů (87,5 %), kteří dokončili kompletní sledování, nebyly pozorovány žádné signifikantní změny v hodnotách krevního tlaku či srdeční frekvence. U 3 pacientů (12,5 %) musel být pergolid předčasně vysazen - u jednoho pro rozvoj vizuálních halucinací, u dalších 2 pak pro subjektivní priznaky ortostatické hypotenze a gastrointestinální potíže. Celkoví skóre UPDRS (snížení o 48,3 %), jakož i skóre UPDRS III (Motorické vyšetření - snížení o 56,2 %), UPDRS TV (Komplikace terapie - snížení o 40 %) a UPDRS II (Činnosti každodenního života - snížení o 37,6 %) bylo signifikantně nižší po 24 týdnech podávání pergolidu pri srovnání s výchozími hodnotami před zahájením léčby. Skóre UPDRS I (Myšlení, chování a nálada) nebylo na konci sledovaného období signifikantně ovlivněno (snížení o 5,3 %). Čas bdělého dne strávený v „off" - stavu byl snížen o 53,0 %, trvání dyskinezí bylo sníženo o 29,8 %. Pergolid mesylát (Permax®) je účinný a bezpečný preparát, vhodný jako adjuvantní terapie k preparátům obsahujícím levodopu při léčbě idiopatické Parkinsonovy choroby.
Twenty-four patients with idiopathic Parkinson's disease were followed up perspectively during a 6-month period to test the incidence of undesirable effects of the preparation pergolide mesylate (Permax®). Pergolide was administered to patients as adjuvant treatment to current medicamentous treatment with preparations containing L-DOPA. Before starting treatment in every patient the Unified Parkinson's Disease Rating Scale (UPDRS) was used. t.b#» ctncre of the disease was assessed according to Hoehn and Yahra,the scale of daily activities according to Schwab and England, blood pressure and heart rate were assessed in a recumbent and upright position. During subsequent visits the authors assessed the effectiveness of pergolide by means of the UPDRS score parts III, IV, the duration during the wakeful state spent in dyskinesias, duration of the „off" condition of mobility and the CGI score (Clinical Global Impression) was evaluated (weeks 2, 4, 8 and 16). During every visit the authors 9 a !^ t^^ý blood pressure readings, pulse rate and undesirable effects of the preparation. During week 24 (end of the investigation) again the complete UPDRS scale was tested. The mean pergolide daily dose was 2.85 ± 0.45 mg. Reduction of the total daily dose of L-DOPA (from 906 mg to 664 mg levodopa per day) or reduction of other antiparkinsonian medication was effectuated during pergolide administra¬ tion in particular during development or deterioration of dyskinesias. The most firequent undesirable effects were disorders of orthostasis (14.3 % patients), gastrointestinal complaints (9.5 %), insomnia (9.5 %), hypersexuality (9.5 %). In 21 patients (87.5 %) who finished the complete follow up no significant changes were observed in the values of blood pressure or heart rate. In three patients (12.5 %) pergolide had to be discontinued prematurely - in one because of visual hallucinations, in another two because of subjective symptoms of orthostatic hypotension and gastrointestinal complaints. The total UPDRS score (reduction by 48.3 %) as well as the UPDRS III score (Motor Examination - reduction by 56.2 %), UPDRS IV (Complications of Therapy - reduction by 40 %) and UPDRS II (Everyday Activities reduction by 37.6 %) were significantly lower after 24 weeks of pergolide administration as compared with baseline values before treatment was started. The UPDRS I score (Thinking, Behaviour and Mood) was not significantly influenced at the end of the investigation period (reduction by 5.3 %). The time oi wakefulness spent in an „off" state was reduced by 53.0 %, the duration of dyskinesias by 29.8 %. Pergolide mesylate (Permax®) is an effective and safe preparation suitable for adjuvant therapy with preparations containing levodopa in the treatment of idiopathic Parkinson's disease.
- MeSH
- antagonisté dopaminu terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- fixní kombinace léků terapeutické užití MeSH
- levodopa terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Parkinsonova nemoc farmakoterapie MeSH
- pergolid farmakologie terapeutické užití MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- amantadin škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antiparkinsonika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- biomedicínský výzkum MeSH
- dopaminové látky škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- levodopa aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Parkinsonova nemoc farmakoterapie komplikace MeSH
- pohybové poruchy etiologie farmakoterapie patofyziologie MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
Dětská mozková obrna (DM0) se manifestuje (mimo jiné) poruchou tonu končetinových svalů, která je tradičně nazývána spasticitou. Tento název však nevystihuje zcela charakteristické motorické poruchy, ve většině případů se jedná o kombinaci spastické poruchy tonu spolu s dystonií. Pro tento typ poruchy svalového tonu je zaváděn termín „spastická dystonie", nicméně název „spasticita" při oneihocnění DMO je tradičně uváděn i nadále. Kromě ortopedických a fyzioterapeutických způsobů terapie se v posledních letech dostala do popředí lokální aplikace botulotoxinu A do postižených svalů. Autoři ve svém sdělení shrnují výsledky více než tříleté léčby dětí postižených DMO botulotoxinem A Na rozdíl od dosud publikovaných souborů byly v prezentované studii sledovány děti, postižené těžší formou DMO, které ještě v době zahájení léčby nebyly „vertikalizovány". Autoři sledovali efektivitu léčby botulotoxinem v této cílové skupině pacientů. Konstatují, že botulotoxin A je v této indikaci velmi efektivním lékem spasticity končetin, díky jemuž bylo možno u většiny pacientů indukovat rozvoj nového, kvalitativně vyššího pohybového vzorce. Nežádoucí efekty terapie botulotoxinem nebyly prakticky žádné, trvání efektu bylo obvykle delší než 3 měsíce. Autoři doporučují léčbu botulotoxinem spojenou s rehabilitační léčbou jako terapii první volby ve snaze o ovlivnění spasticity končetinových svalů u dětí, postižených závažnější formou DMO.
Cerebral palsy in children is manifested (among others) by the disorder of muscle tone of predominantly limb muscles, which is traditionally called „spasticity„. That term does not completely describe this type of muscle tone disorder. A combination of the spastic contraction and dystonia is involved, and the term „spastic dystonia„ is currently used for this complete disorder of muscle tone. However, the term „spasticity„ is still traditionally used for cerebral palsy. In addition to orthopaedic and physiotherapeutical methods, the local administration of botulinum toxin A into affected muscles is used in recent years. The authors summarize results of more than three years' treatment of children suffering from cerebral palsy with botulinum toxin A. The children, suffering from more severe form of cerebral palsy who were not yet „verticalized„ at the time of treatment onset, were followed in presented study. The authors examined the effectiveness of botulinum toxin A treatment in this target group of patients. They foimd that botulinum toxin A is a very effective treatment for spasticity of limb muscles. It was possible to induce the development of a new, improved motor pattern in the majority of patients. No side effects of botulinum toxin A treatment were recorded in the whole group of patients. The effect of injections lasted usually for more than three months. The authors recommend botulinum toxin A together with physiotherapy as the treatment of first choice in the management of spasticity of limb muscles in children suffering from cerebral palsy.
- MeSH
- botulotoxiny typu A dějiny terapeutické užití MeSH
- dítě MeSH
- dystonie farmakoterapie rehabilitace MeSH
- kombinovaná terapie metody statistika a číselné údaje trendy MeSH
- lidé MeSH
- mozková obrna farmakoterapie komplikace rehabilitace MeSH
- postižené děti rehabilitace statistika a číselné údaje MeSH
- svalová spasticita farmakoterapie rehabilitace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Studie hodnotí efekt kontinuální terapie u 87 pacientů, léčených pro cervikální dystonii lokálními aplikacemi botulotoxinu A do dystonických svalů. Pacienti byli formou otevřené prospektivní studie sledováni po dobu 3 let, průměrná doba sledování byla 18,7 (SD = ±6,2) měsíců. Vyhodnocena byla průměrná celková dávka botulotoxinu A, potřebná k léčbě v tirvání 1 roku, průměrná doba nástupu efektu injikovaného botulotoxinu A, průměrná doba trvání efektu aplikovaného botulotoxinu A. Efekt byl hodnocen na základě objektivní změny v Tsuiho skóre pro cervikální dystonii a na základě subjektivního hodnocení pacienta, byla hodnocena průměrná hodnota Tsuiho skóre před zahájením léčby a po 1 roce terapie. Zejména byla hodnocena četnost dlouhodobé remise cervikální dystonie (tj. návratu hlavy do přirozené střední polohy, trvající déle než 6 měsíců) navozená léčbou botulotoxinem. Zvlášť byl hodnocen efekt podpůrné fyzioterapie prováděné současně s léčbou botulotoxinem A. Při hodnocení všech uvedených parametrů bylo zjištěno, že průměrná doba nástupu efektu botulotoxinu A byla asi 6 dnů, průměrná doba trvání efektu byla asi 92 dnů. Průměrná hodnota Tsuiho skóre byla před zahájením terapie botulotoxinem A 10-11 bodů, po jednom roce terapie kolísala od 3,2 do 4,3 bodů. Ze všech 87 pacientů byla u 22 (tj. 25,3 %) navozena dlouhotrvající remise (delší jak 6 měsíců), s průměrnou dobou trvaní od 16 do 20 měsíců. Fyzioterapie, prováděná zároveň s léčbou botulotoxinem A, neměla na četnost dlouhotrvajících remisí žádný vliv. Diskutován je pravděpodobný patofyziologický mechanismus, vedoucí k dlouhotrvající remisi. Jako nejpravděpodobnější se ukazuje navození remise ovlivněním centrálního dystonického mechanismu zpětnovazebným způsobem, patrně na základě změny proprioceptivní aferentace.
The authors evaluate the effect of continuous therapy in 87 patients treated for cervical dystonia by local administration of botulinum A into dystonie muscles. The patients were followed up in an open Prospective study for a period of three years, the mean follow-up period being 18.7 (SD = ±6.2) months. The authors evaluated the average total dose of botulinum A needed for one-year treatment, the mean period before onset of effect of injected botulinum A, the mean duration of effect of administered botulinum A. The effect was evaluated on the basis of objective changes in Tsui score for cervical dystonia. Based on the subjective evaluation by the patient the authors evaluated the mean value of Tsui score before onset of treatment and after one year of treatment. They paid special attention to the frequency of long-term remission of cervical dystonia (i.e. return of head into the natural middle position for a period longer than 6 months) induced by botulinum treatment. The effect of supplementary physiotherapy provided along with botulinum A treatment was evaluated separately. When evaluating all above parameters it was found that the mean period of onset of the effect of botulinum A was cca 6 days, the mean duration of the effect was about 92 days. The mean value of Tsui score before the onset of botulinum A therapy was 10-11 points, after one year's treatment it varied between 3.2 and 4.3 points. From the total of 87 patients long-term remission (longer than 6 months) was induced in 22 patients (25.3%) with a mean duration from 16 to 20 months. Physiotherapy implemented along with "otulinum A treatment did not influence the frequency of long-term remissions. The authors discuss the possible pathophysiological mechanism leading to prolonged remission. Most probable is the induction of remission by influencing the central dystonie mechanism by a feedback probably as a result of altered proprioceptive afferentation.
- MeSH
- amantadin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- Parkinsonova nemoc farmakoterapie komplikace MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- MeSH
- botulotoxiny typu A terapeutické užití MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mozková obrna farmakoterapie rehabilitace MeSH
- pohyb MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
