Systematický rešeršní článek popisuje výsledky klinických rehabilitačních a fyzioterapeutických studií, které byly primárně zaměřeny na zlepšení rovnováhy u osob s RS. Byly prohledány databáze medicínské literatury PubMed a PEDro za pomoci kombinace těchto klíčových slov: balance, training, exercise, rehabilitation, multiple sclerosis (rovnováha, trénink, cvičení, rehabilitace, roztroušená skleróza). Za účelem rešerše bylo vyhledáno celkem 183 publikovaných klinických studií, z nichž 104 bylo zařazeno. Vyhledané studie byly zaměřené na různé rehabilitační intervence pro zlepšení rovnováhy. Nejčastěji se jednalo o fyzioterapeutické intervence, balanční trénink, silový trénink, trénink chůze a využití virtuální reality nebo robotiky. Nejvíce efektivní jsou programy zacílené na individuální obtíže na základě vyšetření rovnováhy, vedené buď individuální, nebo skupinovou formou. Pro dosažení dostatečného efektu však musí být balanční trénink dostatečně intenzivní.
This review article summarizes the results from rehabilitation and physiotherapeutic clinical studies with balance intervention in people with MS. The databases of medical literature PubMed and PEDro were searched using a combination of these keywords: balance, training, exercise, rehabilitation, multiple sclerosis. In total 183 papers were screened and 104 papers were included. In available studies, various rehabilitation interventions for balance improvement were used. Most frequently different types of physiotherapeutic approach, balance training, resistance training, gait trainig and virtual reality or robotics. The most effective are balance programs aimed at individual difficulties based on the individual balance assessment or organized in groups. To achieve a sufficient effect, however, balance training must be adequately intensive.
- MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- posturální rovnováha MeSH
- rehabilitace metody MeSH
- roztroušená skleróza * rehabilitace MeSH
- terapie cvičením metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Balance control is a critical task of daily life, the ability to maintain upright posture becomes of particular concern during aging when the sensory and motor system becomes deteriorated. Falls contribute to the most deaths caused by injury within the aged population, and the mortality rate following a fall is drastically elevated. Longitudinal and reliable assessment of balance control abilities is a critical point in the prediction of increased risk of falling in an elderly population. The primary aim of the study was to evaluate the efficiency of the Homebalance test in the identification of persons being at higher risk of falling. 135 subjects (82 women and 53 men) with geriatric syndrome have been recruited and the Homebalance and the Tinetti Balance test were performed. Results of both tests strongly correlated proving the good performance of the Homebalance test. Standing balance declines with increasing body mass index in both genders. Analysis of fluctuations of the center of pressure (COP) revealed higher frequency and magnitude in mediolateral direction COP movements when compared women to men. A strong negative correlation has been found between Tinetti static balance score and the total length of the COP trajectory during the examination on Homebalance (r = -0.6, p<0.001). Although both methods revealed good performance in detecting balance impairment, Homebalance test possesses higher precision due to the continuous nature of COP-derived parameters. In conclusion, our data proved that the Homebalance test is capable to identify persons with impaired balance control and thus are at higher risk of falling.
- MeSH
- dospělí MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- lidé MeSH
- posturální rovnováha * MeSH
- senioři MeSH
- stárnutí MeSH
- úrazy pádem * prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Hiporehabilitace zastřešuje aktivity a terapie v oblastech, ve kterých se setkává kůň a člověk se zdravotním či sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami. Intervence může být zaměřena na oblast motorickou, psychickou, sociální nebo vzdělávací v závislosti na cíli hiporehabilitace u individuálního klienta. Propojením logopedie a hiporehabilitace dochází ke komplexnímu působení na klienta s narušenou komunikační schopností za pomoci koní, poníků a souvisejících aktivit. Hiporehabilitace může být individuální nebo skupinová, v některých hiporehabilitačních programech jsou zapojováni také rodinní příslušníci a pečující osoby. Ve studiích efektu hiporehabilitace byl pozorován pozitivní efekt hiporehabilitace kromě motorických funkcí také na pozornost, hyperaktivitu, rozvoji slovní zásoby, sociální interakci a komunikaci, facilitaci zrakového kontaktu a zlepšení jazykových schopností. Při vhodné volbě cíle a metod intervence může hiporehabilitace podpořit zlepšení stavu klientů v rozsahu jejich funkčního potenciálu a zvýšit tak kvalitu jejich života.
Equine-facilitated intervention encompasses activities and therapies in areas where the horse and the person with health or social disadvantages or special needs meet. The intervention may focus on motor, psychological, social or educational areas, depending on the individual client's equine-facilitated intervention goals. By combining Speech Therapy and equine-facilitated intervention, a comprehensive intervention is provided for the client with impaired communication skills, by utilising horses, ponies and related activities. The equine-facilitated intervention can be individual or group, and some equine-facilitated intervention programmes also involve family members and caregivers. In studies of the effect of equine-facilitated intervention on children with neurodevelopmental disorders, positive effects of equine-facilitated intervention have been observed on attention, hyperactivity, vocabulary development, social interaction, communication, facilitation of eye contact and improved language skills, in addition to motor function. With the appropriate choice of intervention goals and methods, equine-facilitated intervention can promote improvement in clients' condition to the extent of their functional potential and thus enhance quality of their life.
Cíl: Cílem studie bylo ověřit efekt terapie s využitím tenzometrické plošiny a audiovizuální zpětné vazby na rovnováhu u seniorů a porovnat ho s efektem konvenční terapie u kontrolní skupiny. Pacienti a metody: Výzkumná skupina 15 seniorů (12 žen) podstoupila 9 terapeutických jednotek s audiovizuální zpětnou vazbou. Celkem 15 seniorů (14 žen) tvořilo kontrolní skupinu, která absolvovala 9 terapeutických jednotek konvenční fyzioterapie. Obě skupiny podstoupily vstupní vyšetření, stejný počet terapeutických jednotek a výstupní vyšetření. K hodnocení účinku terapie byly zvoleny testy Mini-BESTest, Timed Up and Go test a testování času potřebného ke splnění referenční scény v systému Homebalance. Výsledky: U výzkumné skupiny došlo ke statisticky významnému zlepšení v Mini-BESTestu (p = 0,05), v Timed Up and Go testu (p = 0,01) a v čase referenční scény (medián 68 s). U kontrolní skupiny došlo pouze ke statisticky významnému zlepšení času referenční scény (medián 11 s). Zlepšení v čase referenční scény bylo statisticky významně vyšší u výzkumné skupiny než u kontrolní skupiny (p = 0,01). Závěr: Audiovizuální zpětná vazba je využitelná a bezpečná v terapii poruch rovnováhy u seniorů. Terapie s využitím tenzometrické plošiny a audiovizuální zpětné vazby byla efektivnější než konvenční fyzioterapie bez technických prostředků.
Aim: The purpose of the study was to investigate the effect of therapy based on the use of a force platform and audiovisual feedback on the balance of senior citizens and to compare it to the effect of conventional therapy in control group. Patients and methods: A research group of 15 senior citizens (12 women) underwent 9 therapeutic units with an audiovisual feedback. A control group of 15 senior citizens (14 women) completed 9 therapeutic units of conventional physiotherapy. Both groups underwent an initial examination, the same number of therapeutic units and a final examination. The Mini-BESTest, Timed Up and Go test and the time limit needed to complete the reference scene in the Homebalance system were chosen to evaluate the effect of the therapy. Results: There was a statistically significant improvement in the Mini-BESTest (P = 0.05), Timed Up and Go test (P = 0.01) and in the reference scene completion time (median 68 s) in the research group. The control group had only a statistically significant improvement in the reference scene completion time (median 11 s). The improvement in reference scene completion time was statistically significantly higher in the research group than in the control group (P = 0.01). Conclusion: Audiovisual feedback is a safe and useful tool in the treatment of balance disorders in senior citizens. The therapy with force platform and audiovisual feedback was more effective than conventional physiotherapy which does not employ technical aids.
- Klíčová slova
- tenzometrická plošina, poruchy rovnováhy,
- MeSH
- lidé MeSH
- počítačová simulace * MeSH
- posturální rovnováha * MeSH
- prospektivní studie MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- senzorická zpětná vazba MeSH
- terapie cvičením metody přístrojové vybavení MeSH
- úrazy pádem prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Systematický rešeršní článek popisuje zkušenosti s využitím funkční elektrické stimulace (FES) v neurorehabilitaci. V rámci neurorehabilitace se FES využívá především k terapeutickému ovlivnění poruch chůze pomocí stimulace dorzálních flexorů hlezna. Pro účely rešerše bylo vyhledáno 510 článků, z nichž 42 bylo podrobněji analyzováno. Na základě dostupných studií využívajících FES pro zlepšení funkce dolních končetin se zdá, že FES může představovat obohacení tradičních terapeutických postupů (jako jsou cvičení na neurofyziologickém podkladě, trénink chůze a stability). V některých případech pak může FES vést k výraznějšímu zlepšení funkčního stavu než tradiční terapie.
The review article summarizes results from studies with functional electrical stimulation (FES) in neurorehabilitation. In neurorehabilitation, FES is used mostly for therapeutic improvement of the swing phase of the gait cycle by stimulation of dorsal flexor muscles. For this review article, 510 papers were screened and 42 papers were eligible for a more detailed analysis. Based on the available studies, it seems that FES may constitute an enrichment of traditional therapeutic practice (such as exercise based on neurophysiological principles, gait and balance training). In some patients, FES may result in improved functional status rather than conventional therapy. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE uniform requirements for biomedical papers.
- MeSH
- elektrická stimulace metody MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- neurologické poruchy chůze rehabilitace MeSH
- neurorehabilitace * metody MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody MeSH
- roztroušená skleróza rehabilitace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Úvod: Deficit kognitivních funkcí je přítomný až u 70 % pacientů s ;roztroušenou sklerózou (RS) a zasahuje do všech oblastí života pacienta. Mezi nejvíce postižené kognitivní domény patří rychlost zpracování informací a paměť pro verbální i neverbální materiál. Kognitivní rehabilitace se zaměřuje na nápravu či zmírnění kognitivního deficitu. Jednou z možných metod kognitivní rehabilitace je využití různých terapeutických počítačových (PC) programů nebo aplikací. Doporučení vhodné kognitivní rehabilitace a její intenzity pro pacienty s RS však není zcela jednoznačné. Cílem naší pilotní studie bylo v praxi otestovat využitelnost nového PC programu pro kognitivní trénink Kote, vyvíjeného na Společném pracovišti FBMI a 1. LF UK. Terapeutické hry v programu byly vybrány, aby trénovaly nejčastěji poškozené kognitivní funkce u osob s RS. Metodika: Pilotní studie využitelnosti nového počítačového nástroje pro kognitivní rehabilitaci byla administrována na dotekovém zařízení typu tabletu. Účastníci absolvovali třicetiminutový individuální trénink kognitivních funkcí vedený terapeutem jeden až dvakrát týdně po dobu 6 týdnů. Před zahájením a po absolvování rehabilitačního programu podstoupili pacienti komplexní neuropsychologické vyšetření. Výsledky: Pilotní studie se zúčastnily 4 osoby s elaps remitentní RS (počet žen: 3, věk 28-52 let, EDSS 5-6,5; délka dosaženého vzdělání: 12-15 let). Všichni účastníci studie subjektivně hodnotili hry jako velmi dobře hratelné a přínosné. Vyjádřili také ochotu pokračovat v intenzivnějším tréninku i v domácím prostředí. Výsledky neuropsychologického vyšetření naznačují možnost užití nástroje pro trénink vizuální paměti a snížení efektu interference v pozornostních úlohách. Závěr: Nový počítačový nástroj pro kognitivní rehabilitaci u osob s RS se jeví jako slibný nástroj, který je pacienty dobře přijímaný. Dalším krokem studie bude úprava nástroje podle zpětné vazby pacientů. K ověření účinnosti tréninkového programu je následná potřeba studie na větší skupině probandů, zahrnující intenzivnější a dlouhodobější trénink.
Background: Cognitive deficit is common symptom of multiple sclerosis (MS) and can be present up to 70% of people with MS. Therefore cognitive rehabilitation is very important. Aim of our pilot study was to assess feasibility of cognitive rehabilitation using new rehabilitation tool developed Joint Department of Biomedical Engineering, Faculty of Biomedical Engineering of Czech Technical University and First Faculty of Medicine Charles University, Prague, Czech Republic. Methods: Participants with MS and subjective perceived cognitive deficit performed 6 weeks of cognitive rehabilitation training, each training sessions lasting 30 minutes supervised by occupational therapist. Results: Four people with MS (3 females, age 28-52 years, EDSS 5-6,5, duration of education 12-15 years). They underwent cognitive assessment from neuropsychologist before and after 6 weeks of cognitive training. All participants perceived cognitive training with this new application easy to perform and were interested in further rehabilitation training. Conclusion: Cognitive rehabilitation with our new tool is feasible and good accepted among people with MS. Next step will be adaptation of this cognitive rehabilitation tool according to participants feedback. Then is planned study with larger sample.
- Klíčová slova
- kognitivní rehabilitace,
- MeSH
- dospělí MeSH
- kognice MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- rehabilitace * metody MeSH
- roztroušená skleróza * rehabilitace MeSH
- terapie s pomocí počítače MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Následky cévní mozkové příhody často vyžadují dlouhodobou a komplexní rehabilitaci. V terapii motorických a kognitivních funkcí je optimální využívat konvenční terapeutické přístupy v kombinaci s moderními technickými prostředky. Při tomto typu intervence jsou často využívány senzory pohybu a vizuální zpětná vazba, která může pro zvýšení motivace probíhat formou hry. Pro domácí monitoring a autoterapii existují řešení v podobě nositelné elektroniky i interaktivních telerehabilitačních přístrojů. Článek shrnuje přehled technologických pomůcek, které jsou využitelné v neurorehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě.
Consequences of stroke often require long-term and complex rehabilitation. In the therapy of motor and cognitive functions it is optimal to use conventional therapeutical approaches in combination with modern technical tools. In this type of intervention, motion sensors and visual feedback are often used. These can take the form of a game to increase patient's motivation. For home monitoring and auto-therapy there are solutions in the form of wearable and interactive telerehabilitation devices. This article summarizes the overview of technological tools that can be used in the neurorehabilitation of patients after stroke.
- MeSH
- cévní mozková příhoda MeSH
- kognitivní dysfunkce komplikace rehabilitace MeSH
- lidé MeSH
- motorické poruchy komplikace rehabilitace MeSH
- neurorehabilitace metody přístrojové vybavení trendy MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody přístrojové vybavení trendy MeSH
- telerehabilitace * metody přístrojové vybavení trendy MeSH
- virtuální realita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Článek se zabývá významem telerehabilitace a popisem její aplikace v praxi. Jako praktický příklad v tuzemských podmínkách realizovatelného a cenově dostupného telerehabilitačního řešení předkládáme kazuistiku pacienta, u kterého jsme k telerehabilitačním intervencím využili interaktivní systém Homebalance pro trénink rovnováhy se stabilometrickou plošinou a vizuální zpětnou vazbou a aplikaci Skype pro on-line videohovor. Celkový přínos, včetně udržitelnosti efektu terapie, byl objektivizován posturografickým vyšetřením a standardizovanými testy. U pacienta došlo po terapii ke zlepšení ve standardizovaných testech Berg Balance Scale, Mini-BESTest, Functional independence measure (FIM) a v posturografickém vyšetření. Zlepšení bylo částečně udržitelné i po dalších čtyřech týdnech bez terapie. Na základě vyplněného strukturovaného dotazníku byl zjištěn také pozitivní subjektivní dojem pacienta.
The article describes the importance of telerehabilitation and provides a description of its application in practice. As a practical example of a feasible and affordable telerehabilitation approach in the domestic context, we present the case report of a patient with whom we have used, as a telerehabilitation intervention, the interactive Home balance system. The system was used for balance training, utilizing a stabilometric platform and visual feedback as well as the Skype application for online video calls. The overall benefits, including sustainability of the effect of the therapy, were objectively verified using posturographic examination and standardized tests. Following therapy, the patient measured improvement in the Berg Balance Scale, Mini-BESTest and Functional Independence Measure (FIM) standardized tests and in posturographic examination. The improvement remained partially sustained even after four weeks without therapy. Based on a structured questionnaire completed by the patient, the positive subjective impression of the patient was also ascertained.
- Klíčová slova
- porucha rovnováhy, Homebalance,
- MeSH
- cévní mozková příhoda komplikace MeSH
- design vybavení MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- paréza rehabilitace MeSH
- posturální rovnováha * fyziologie MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody přístrojové vybavení MeSH
- senzorická zpětná vazba MeSH
- telerehabilitace * metody přístrojové vybavení MeSH
- uživatelské rozhraní počítače MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cíl: Cílem pilotní studie bylo ověřit terapeutický efekt pravidelné funkční elektrostimulace peroneálního nervu realizované jako každodenní intenzivní ambulantní terapeutická jednotka po dobu 4 týdnů, a to na rychlost a výkonnost chůze pacientů po cévní mozkové příhodě se spastickou parézou dolní končetiny. Soubor a metodika: Pilotní studie se zúčastnilo 14 probandů (10 mužů a 4 ženy) ve věku 54,4 ± 9,4 let z cílové populace pacientů v chronické fázi cévní mozkové příhody se spastickou parézou dolní končetiny a drop foot syndromem. Funkční elektrostimulace probíhala ambulantně po dobu 4 týdnů (5× týdně) v rámci intenzivního tréninku chůze s využitím funkčního neurostimulátoru WalkAide. Porovnávány byly změny v rychlosti chůze na různých terénech pomocí testu Emory Functional Ambulation Profile a změny ve výkonnosti chůze pomocí testu Two minute walk test. Výsledky: Z výsledků vyplynulo, že v pilotním pokusu došlo u probandů k průměrnému zlepšení skóre testu Emory Functional Ambulation Profile o 11 % a skóre testu Two Minute Walk Test o 9 %. Závěr: U skupiny probandů byl pozorován pozitivní terapeutický efekt pravidelné funkční elektrostimulace peroneálního nervu v ambulantním prostředí na rychlost a výkonnost chůze. Pro prokázání efektu tohoto typu intervence je nutné zpracovat randomizovanou kontrolovanou studii na větším počtu probandů.
Aim: The aim of this pilot study was to verify therapeutical effect of periodical functional electrical stimulation of peroneal nerve during 4 weeks of intensive outpatient therapy on speed and performance of gait in post-stroke patients, suffering from spastic leg paresis. Methods: 14 subjects were enrolled into this pilot study (10 male, 4 female), aged 54,4 ± 9,4. The subjects were selected from patients suffering from chronic phase of stroke, spactic leg paresis and drop foot syndrome. Functional electrical stimulation was performed in total for 4 weeks (5 days weekly) as intensive ambulatory gait training with WalkAide neurostimulator. Emory Functional Ambulation Profile and Two Minute Walk Test were performed for evaluation of changes in speed of gait on different terrains and changes in the walking performance, respectively. Results: In this pilot study, average improvement of Emory Functional Ambulation Profile score of 11% was observed as well as average improvement of Two Minute Walk Test of 9%. Conclusion: Positive therapeutic effect of periodical ambulatory functional electrical stimulation of peroneal nerve on gait speed and gait performance in post-stroke patients was observed in this limited pilot study. Further research, including randomized controlled study featuring larger data sample, is needed to show significant evidence of the observed effect.
- Klíčová slova
- funkční elektrostimulace,
- MeSH
- cévní mozková příhoda * komplikace MeSH
- chůze (způsob) MeSH
- chůze MeSH
- elektrostimulační terapie * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nervus peroneus patofyziologie MeSH
- neurologické poruchy chůze * etiologie patofyziologie rehabilitace MeSH
- neurorehabilitace metody MeSH
- noha (od hlezna dolů) inervace patofyziologie MeSH
- obnova funkce MeSH
- pilotní projekty MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě metody MeSH
- rychlost chůze MeSH
- svalová spasticita rehabilitace MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
