Úvod: Minimálně invazivní distální pankreatektomie (MIDP) zahrnuje laparoskopickou a robotickou distální pankreatektomii (RDP). MIDP je často první adaptovanou minimálně invazivní operací pankreatu z důvodu absence rekonstrukční fáze. V posledních letech se dostává do popředí robotická chirurgie. Metody: Autoři prezentují první zkušenosti s RDP a výsledky pilotního souboru pacientů retrospektivně zhodnocené z prospektivně vedené databáze. Výsledky: Od září 2021 do října 2022 byla na III. chirurgické klinice 1. LF UK a FN v Motole provedena RDP u 5 pacientů. Pacienti byli ve věku 20 až 70 let. Všem byla provedena splenektomie. Konverzi nevyžadovala žádná z operací. Jeden pacient byl reoperován pro krvácení ze staplerové linie. Doba hospitalizace byla 4−14 dnů a celková doba sledování byla 2−14 měsíců. Závěr: Podle našich prvotních zkušeností RDP je bezpečným a účinným chirurgickým přístupem pro léčbu tumorů těla a kaudy pankreatu u selektované skupiny pacientů. Exaktní zhodnocení vlastních výsledků bude možné až na větším souboru pacientů.

Introduction: Minimally invasive distal pancreatectomy (MIDP) includes both laparoscopic and robotic distal pancreatectomy (RDP). MIDP is often adopted first due to the absence of the requirement of a complex reconstruction. In recent years, an increase in the use of robotic surgery has been noted. Methods: The authors present initial experience with RDP and retrospective analysis of data from prospectively collected database. Results: Between September 2021 and October 2022 five patients undergoing RDP with splenectomy performed in the 3rd Department of Surgery, 1st Faculty of Medicine, Charles University and Motol University Hospital were included from a prospectively maintained database. The age was from 20 to 70 years. No conversion was required. One patient underwent reoperation due to staple-line hemorrhage. Postoperative hospital stay was from 4 to 14 days. The follow-up period was from 2 to 14 months. Conclusion: Our first experience demonstrates RDP is a safe and efficacious approach for tumors of pancreatic body and tail in selected patients. A larger number of patients is needed to obtain more accurate results.

• MeSH
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Young Adult MeSH
• Pancreatectomy * methods   instrumentation   MeSH
• Robotic Surgical Procedures * methods   instrumentation   MeSH
• Aged MeSH
• Splenectomy MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Young Adult MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Clinical Study MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

Patients with impaired diaphragm function are dependent on long-term mechanical ventilation. It is associated with numerous health complications as well as significant economic burden. Intramuscular diaphragm stimulation through laparoscopic implantation of pacing electrodes is a safe method which enables restoring breathing using diaphragm in a considerable number of patients. The first implantation of diaphragm pacing system in the Czech Republic was performed in a thirty-four-year-old patient suffering from a high-level cervical spinal cord lesion. After eight years of mechanical ventilation support, just five months from initiation of stimulation, the patient is able to breathe spontaneously for ten hours per day on average, with expected total weaning. Once the insurance companies decide to reimburse the pacing system, a widespread use of the method even in patients with other diagnoses, including children, is expected. Key words: electrical stimulation, diaphragm, spinal cord injury, laparoscopic surgery.

• MeSH
• Diaphragm MeSH
• Child MeSH
• Adult MeSH
• Electric Stimulation Therapy * methods   MeSH
• Electrodes, Implanted MeSH
• Humans MeSH
• Spinal Cord Injuries * complications   therapy   MeSH
• Respiration, Artificial MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Publication type
• English Abstract MeSH
• Journal Article MeSH
• Case Reports MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

Úvod: Minimálně invazivní ezofagektomie je ve srovnání s otevřeným výkonem spojená s nižší pooperační morbiditou a lepší kvalitou života pacien- tů při srovnatelných onkologických výsledcích. Roboticky asistovaná operace představuje další krok v rozvoji minimálně invazivní chirurgie. Naším cílem je prezentovat výsledky pilotního souboru pacientů, kteří podstoupili roboticky asistovanou minimálně invazivní ezofagektomii (RAMIE). Metody: Retrospektivně byla analyzována iniciální kohorta pacientů s RAMIE. Popsána je naše operační technika. Hodnoceny byly operační charak- teristiky, histopatologické výsledky, pooperační průběh, výskyt komplikací a pooperační mortalita. Výsledky: Od března 2022 do června 2023 byla na našem pracovišti provedena RAMIE celkem u 31 pacientů, z toho hybridní RAMIE (břicho robo- ticky, hrudník otevřeně) u 11 pacientů a totální RAMIE u 20 pacientů. Většina nemocných byla mužského pohlaví, měla lokálně pokročilý nádor, dominantně adenokarcinom a neoadjuvantní léčbu. Lokalizace anastomózy byla u 30 pacientů v hrudníku a u jednoho pacienta na krku. Celkový operační čas byl 495 min. (medián) a krevní ztráty 200 ml (medián). R0 resekce bylo dosaženo u 87 % pacientů. Medián odstraněných lymfatických uzlin byl 26. Pooperační komplikace Clavien-Dindo ≥3 se vyskytly u 9 (29 %) nemocných. Čtyři (13 %) pacienti vyžadovali reoperaci. Insuficience anastomózy byla zjištěna u 5 (16 %), pneumonie u 9 (29 %) nemocných. Medián hospitalizace byl 9 dní. Pooperačně zemřel jeden pacient. 30denní a 90denní mortalita byla 0 % a 3,2 %. Závěr: Naše prvotní zkušenosti ukazují, že RAMIE je bezpečný chirurgický přístup v léčbě karcinomu jícnu a její implementaci na našem pracovišti považujeme za úspěšnou. Po překonání učicí křivky doufáme ve zkrácení operačního času a zvýraznění medicínského profitu pro pacienta.

Introduction: Minimally invasive esophagectomy is associated with lower postoperative morbidity and better quality of life compared to open esophagectomy in patients with comparable oncological outcomes. Robotic-assisted surgery represents the next step in the development of mini- mally invasive surgery. We aim to present the results of a pilot cohort of patients undergoing robotic-assisted minimally invasive esophagectomy (RAMIE). Methods: An initial cohort of patients with RAMIE was retrospectively analyzed. Operative characteristics, histopathological results, postoperative course, incidence of complications, and postoperative mortality were evaluated. Results: From 3/2022 to 6/2023, a total of 31 patients underwent RAMIE at our institution, including hybrid RAMIE (robotic abdomen, open chest) in 11 and total RAMIE in 20 patients. Most patients were male, had locally advanced tumors, predominantly adenocarcinoma and neoadjuvant treat- ment. Thirty patients had Ivor-Lewis and one patient had McKeown esophagectomy. The median total operative time was 495 minutes and median blood loss was 200 mL. R0 resection was achieved in 87% of patients. A median of 26 lymph nodes were removed. Postoperative Clavien-Dindo ≥3 complications occurred in 9 (29%) patients. Four (13%) patients required reoperation. Anastomotic leak was found in 5 (16%) and pneumonia in 9 (29%) patients. The median hospital stay was 9 days. One patient died in the postoperative period. Thirty-day and 90-day mortality rates were 0% and 3.2%, respectively. Conclusion: Our initial experience shows that RAMIE is a safe surgical procedure and we consider its implementation at our institution to be success- ful. After overcoming the learning curve, we hope to reduce the operative time and increase the medical benefit for the patient.

• MeSH
• Adult MeSH
• Esophagectomy * methods   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Minimally Invasive Surgical Procedures methods   MeSH
• Esophageal Neoplasms * surgery   MeSH
• Postoperative Complications MeSH
• Postoperative Care MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Robotic Surgical Procedures methods   MeSH
• Aged MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH

• Publication type
• Meeting Abstract MeSH

• MeSH
• Anastomosis, Surgical statistics & numerical data   MeSH
• Pancreatitis, Chronic * surgery   MeSH
• COVID-19 complications   MeSH
• Drainage statistics & numerical data   MeSH
• Endoscopy, Gastrointestinal statistics & numerical data   MeSH
• Humans MeSH
• Pancreatectomy statistics & numerical data   MeSH
• Pancreaticoduodenectomy statistics & numerical data   MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

• Keywords
• Traumacel,
• MeSH
• Cellulose, Oxidized * pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Hemostatics chemistry   therapeutic use   MeSH
• Blood Loss, Surgical prevention & control   MeSH
• Humans MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Newspaper Article MeSH

Fokální nodulární hyperplazie (FNH) je druhý nejčastější benigní nádor jater u dětí. Je tvořena hyperplastickými uzly hepatocytů, které jsou oddělené fibrózními pruhy. Nemá maligní potenciál a komplikace jsou vzácné. Až polovina pacientů má asymptomatický průběh a FNH je náhodně zjištěna při vyšetření z jiného důvodu. Patogeneze FNH není zcela jasná, pravděpodobně vzniká jako hyperplastická odpověď hepatocytů na vrozenou nebo získanou cévní anomálii. O získaném původu svědčí i rostoucí incidence FNH u dětí, které v minulosti podstoupily onkologickou léčbu pro malignitu. Vzhledem k vysokému výskytu malignit u primárních nádorů jater má přesná diagnóza FNH zásadní význam. Definitivní diagnózu lze stanovit pomoci zobrazovacích metod. Metodou volby je magnetická rezonance s použitím hepatobiliární kontrastní látky. Histologická verifikace pomocí perkutánní nebo otevřené biopsie je nutná u atypického nálezu. Konzervativní postup je možno uplatnit u asymptomatických pacientů s jednoznačnou diagnózou FNH. Naopak chirurgická terapie je indikována při diagnostických rozpacích a u dětí se symptomatickou a progredující lézí.

Focal nodular hyperplasia (FNH) is the second most frequent benign liver tumor in children. It is characterized by hepatocytic nodules separated by fibrous bands. No malignant transformation has been reported and asso-ciated complications are rare. Approximately half of the patients are asymptomatic and their lesions are detected incidentally during routine examination. The pathogenesis of FNH is unclear. The most widely accepted theory is that FNH is a hyperplastic response of hepatocytes to a localized congenital or acquired vascular anomaly. Recent reports have described an increased incidence of FNH in patients previously treated for malignancy. There is high likelihood of malignancy in liver tumor in children, therefore an accurate diagnosis is essential. Magnetic resonance imaging is the most sensitive study for diagnostics of FNH. Conservative management is appropriate only if the patient has no symptoms and malignancy can be confidently ruled out. Surgical treatment is indicated for symptomatic patients and in case of diagnostic difficulty.

• Keywords
• hepatobiliární kontrastní látka,
• MeSH
• Diagnostic Techniques and Procedures MeSH
• Diagnostic Imaging methods   MeSH
• Child MeSH
• Focal Nodular Hyperplasia * diagnosis   therapy   MeSH
• Contrast Media MeSH
• Humans MeSH
• Magnetic Resonance Imaging methods   MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH