- Klíčová slova
- projekt PaRIS,
- MeSH
- chronická nemoc MeSH
- kvalita zdravotní péče MeSH
- lidé MeSH
- primární zdravotní péče * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Doporučené postupy pro praktické lékaře Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře
13 stran : barevné ilustrace ; 30 cm
Směrnice, které se zaměřují na diagnostiku a léčbu virové hepatitidy C. Určeno praktickým lékařům.
- MeSH
- hepatitida C diagnóza terapie MeSH
- praktické lékařství MeSH
- Publikační typ
- příručky MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- hepatologie
- všeobecné lékařství
- Klíčová slova
- projekt PaRIS,
- MeSH
- chronická nemoc MeSH
- lékaři primární péče MeSH
- lidé MeSH
- primární zdravotní péče * organizace a řízení MeSH
- spokojenost pacientů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je závažné a progresivní onemocnění, které je značně poddiagnostikované. V České republice byl v roce 2018 spuštěn pilotní projekt s názvem „Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci“, řízený Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Cílem projektu je aktivní vyhledávání pacientů s CHOPN v předem definované rizikové populaci. Pacient z rizikové populace (věk 40–69 let, cigaretová zátěž ≥ 10 balíčkoroků a dušnost při námaze) vstupuje do projektu doporučením od praktického lékaře (PL) nebo na základě informační kampaně z veřejné části programu. Pneumolog provádí dotazníkové šetření a funkční vyšetření plic s cílem odhalit CHOPN; v případě pozitivního screeningu pak doplňuje sérii dalších vyšetření. Průběžná data z projektu (ke dni 11. 11. 2021) ukazují, že záchyt CHOPN na vzorku 728 pacientů byl 36,7 %. U pacientů přicházejících od PL byl podíl pacientů s nově diagnostikovanou CHOPN 25,7 %, u pacientů z veřejné části programu to bylo až 42,4 %. U pacientů současně splňujících kritéria pro screening karcinomu plic byl podíl pacientů s nově diagnostikovanou CHOPN 54,4 %. Dosavadní výsledky „Programu časného záchytu CHOPN v rizikové populaci“ naznačují vysokou detekční míru a potenciální efektivitu při vyhledávání CHOPN v této cílové populaci. Projekt bude finálně vyhodnocen koncem roku 2022.
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- chronická obstrukční plicní nemoc * diagnóza etiologie MeSH
- kouření tabáku škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- screeningové diagnostické programy organizace a řízení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Česká republika zahájila třetí dekádu screeningu kolorektálního karcinomu. Byli jsme druhou zemí na světě, která tento screening zavedla na národní úrovni, hrazený z veřejných prostředků. Nastavili jsme v Evropě zcela jedinečnou spolupráci mezi všeobecnými praktickými lékaři a gastroenterology. Jako jedna z prvních zemí na světě jsme uvedli v roce 2009 do národního programu screeningu hrazenou screningovou kolonoskopii jako volbu, aktuálně od 50. let věku. Od roku 2007 se u nás rozvíjí mezinárodně srovnatelný datový audit screeningu. V roce 2014 jsme zavedli adresné zvaní, i díky kterému se podařilo zvýšit účast ve screeningu nad hranici 35 % u cílové populace. Jako jedna z prvních zemí jsme přešli na imunochemické testy na okultní krvácení do stolice (iTOKS), byť kvalitativní, a později, také na čele pomyslného pelotonu zemí rozvíjejících screening jsme zavedli kvantitativní iTOKS na národní úrovni. O přínosu screeningu kolorektálního karcinomu nikdo (u nás ani ve světě) nepochybuje. Má ze všech screeningových programů (spolu se screeningem děložního hrdla) nejsilnější důkazní základnu, je nejméně kontraverzní a má nejlepší výsledky. Screening, ve kterém u nás hrají klíčovou roli praktičtí lékaři, zásadně přispěl k pozitivním změnám v epidemiologii kolorektálního karcinomu v posledních 20 letech.
The Czech Republic has launched the third decade of colorectal cancer screening. We were the second country in the world to introduce this screening at the national level, funded by public funds. We have set up a completely unique collaboration in Europe between general practitioners and gastroenterolgists. In 2009, we were one of the first countries in the world to introduce screening colonoscopy as an option in the national free screening program, currently from the age of 50. Since 2007, we have been developing an internationally comparable data audit of screening. In 2014, we introduced address invittions, which managed to increase the participation in screening above the limit of 35% in the addressed target population. As one of the first countries, we switched to immunochemical tests for occult stool bleeding (iTOKS), although qualitative, and later, also at the head of an imaginary peloton of countries developing screening, we introduced quantitative iTOKS at the national level. No one (in our country or in the world) doubts the benefits of colorectal cancer screening. Of all the screening programs (along with cervical screening), it has the strongest evidence base, is the least controversial, and has the best results. Screening, in which general practitioners play a key role in our country, has fundamentally contributed to positive changes in the epidemiology of colorectal cancer in the last 20 years.
- MeSH
- časná detekce nádoru MeSH
- kolonoskopie MeSH
- kolorektální nádory * epidemiologie mortalita prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- okultní krev MeSH
- screeningové diagnostické programy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Pro klinické postupy u pacientů s onemocněním COVID-19 v primární péči není dostatek podkladů a důkazů z lékařských studií. Pacienti nezřídka naléhají na léčebné využití a preventivní podání různých léků, často nedostatečně ověřených či zcela neověřených kontrolovanými studiemi. Cílem projektu zadaného výborem Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP bylo nahradit tento nedostatek mezioborovou shodou, a poskytnout tak praktickým lékařům základní oporu v přístupu k pacientům s onemocněním COVID-19. Zástupci praktických lékařů identifikovali nejčastější sporné diagnostické či léčebné postupy a s přihlédnutím k vlastním zkušenostem a existujícím českým i zahraničním odborným doporučením formulovali 17 tezí. Pro hledání konsenzu byl zvolen postup RAND/UCLA Appropriateness Method modifikovaný pro potřeby pandemické situace. Účast ve 20členném panelu přijali zástupci 7 lékařských odborností. Panel hodnotil dvoukolově s tím, že před druhým kolem byly všem panelistům přístupné komentáře a názory ostatních. Výstupem hodnocení bylo dosažení shody u 10 tezí, řešících podání vitaminu D, inhalačních kortikosteroidů u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) a bronchiálním astmatem, kyseliny acetylsalicylové, indikaci vyšetření D-dimerů, preventivní podání nízkomolekulárních heparinů, význam pulzní oxymetrie, indikaci pro přivolání rychlé záchranné služby, indikace antibiotik a pravidla distančního kontaktu. Panel se neshodl na 6 tezích, doporučujících podání ivermektinu, isoprinosinu, kolchicinu a kortikoidů u pacientů s COVID-19 v primární péči. Jedna teze, zohledňující využití D-dimerů v primární péči, byla vyhodnocena jako nejistá. Mezi teze, nad nimiž se diskutovalo nejvíce a kde také nebylo dosaženo shody, patřily ty, které se zaměřovaly na ambulantní podání kortikosteroidů a význam elevace hladin D-dimerů nebo jejich dynamického zvyšování u symptomatického pacienta s COVID-19 jako indikace k odeslání na interní vyšetření. Výstupy konsenzuálního jednání ukázaly témata, o kterých je třeba dále diskutovat a na něž je vhodné zaměřit další výzkum.
There is insufficient evidence from medical studies for clinical approaches to patients with COVID-19 in primary care. Patients often urge the therapeutic use and preventive administration of various medicines, often controlled by studies insufficiently or completely unverified. The aim of the project, commissioned by the Committee of the Society of General Practice of the Czech Medical Association JEP, was to compensate for this deficiency by interdisciplinary consensus and thus provide general practitioners (GPs) with a basic support in accessing patients with COVID-19. Representatives of GPs identified the most common questionable diagnostic or therapeutic approaches and formulated 17 theses, taking into account their own experience, existing Czech and foreign professional recommendations. The RAND/UCLA Appropriateness Method, modified for the needs of pandemic situation, was chosen to seek consensus. Representatives of 7 medical specialties accepted the participation in the 20-member panel. The panel evaluated in 2 rounds, with the comments and opinions of others available to all panelists before the second round. The outcome of the evaluation was agreement on 10 theses addressing the administration of vitamin D, inhaled corticosteroids in patients with COPD and bronchial asthma, acetylsalicylic acid, indications for D-dimer levels examination, preventive administration of LMWH, importance of pulse oximetry, indication for emergency services, indication for antibiotics and rules for distant contact. The panel disagreed on 6 theses recommending the administration of ivermectin, isoprinosine, colchicine and corticosteroids in patients with COVID-19 in primary care. One thesis, taking into account the use of D-dimers in primary care was evaluated as uncertain. The most discussed theses, on which there was also no agreement, were outpatient administration of corticosteroids and the importance of elevation of D-dimers levels or their dynamic increase in a symptomatic patient with COVID-19 as an indication for referral to hospital. The results of the consensus identified topics that need to be further discussed and on which it is appropriate to focus further research.
