Úvod: Symptomatická lymfokéla může významným způsobem negativně ovlivňovat funkci transplantované ledviny. Cílem naší práce bylo pětileté sledování nemocných, kteří podstoupili léčbu. Metody: Do souboru bylo zařazeno 50 nemocných, kteří byli léčeni pro symptomatickou lymfokélu. Retrospektivně jsme hodnotili demografická data, příčinu renálního selhání, indikaci k léčbě, provedenou terapii. Laboratorně byly hodnoceny hladiny kreatininu, celkové bílkoviny a albuminu. Celkové přežití pacientů a štěpů bylo hodnoceno Kaplan-Meierovými křivkami. Výsledky: Průměrný věk 50 nemocných (44% žen, 56% mužů) byl 51,5±11,8 roku, doba mezi transplantací a diagnózou lymfokély byla 12,8±21,5 měsíců. Průměrná velikost lymfokély byla 71±35mm. Příčina renálního selhání vlastních ledvin byla: glomerulonefritida (34 %), tubulointersticiální nefritida (30 %), polycystóza (24 %), diabetická nefropatie (10 %) a nefroskleróza (2 %). Indikace k léčbě byla: elevace sérového kreatininu (44 %), hydronefróza štěpu (38 %), hydronefróza štěpu s elevací kreatininu (8%), hydronefróza s infekcí (6 %) a infekce (4 %). Léčba byla provedena: otevřenou drenáží do peritonea (40 %), jednorázovou aspirací (26 %), zevní drenáží (18 %) a laparoskopickou drenáží do peritonea (16 %). Průměrná hladina kreatininu v době léčby, resp. v 60. měsíci byla, 231μmol/l, resp. 172 μmol/l, plasmatická hladina celkové bílkoviny byla 59g/l, resp. 69g/l, plasmatická hladina albuminu 36g/l, resp. 43g/l. Pětileté přežívání nemocných bylo 86% a přežívání štěpů 66%. Závěr: Adekvátní léčba symptomatické lymfokély vede ke stabilizaci funkce štěpu. Pokud je lymfokéla indikována k léčbě, je třeba ji provést co nejdříve, aby se předešlo vzniku fibrózních změn. Žádné úmrtí ani ztráta štěpu neměly přímou souvislost s léčbou lymfokély
Introduction: Symptomatic lymphocele could impair the function of a graft kidney. The aim of our research was to conduct a five-year follow-up after symptomatic lymphocele therapy. Methods: Overall 50 patients undergoing the therapy of symptomatic lymphocele were enrolled in the study cohort. Demographic data, renal failure causes, indication of therapy and lymphocele management were retrospectively evaluated. Laboratory tests were done to evaluate serum creatinine, total plasma protein and albumin levels. Survival rates of the patients and of the grafts were analysed using Kaplan-Meier curves. Results: The mean age of the 50 patients (44% females, 56% males) was 51.5±11.8 years, and the time between kidney transplantation and symptomatic lymphocele diagnosis was 12.8±21.5 months. Average lymphocele diameter was 71±35 mm. Causes of the native kidney failure were: glomerulonephritis (34%), tubulointerstitial nephritis (30%), polycystosis (24%), diabetic nephropathy (10%) and nephrosclerosis (2%). The therapy indications were: serum creatinine elevation (44%), graft hydronephrosis (38%), serum creatinine elevation associated with hydronephrosis (8%), infection associated with hydronephrosis (6%) and infection (4%). The lymphocele was managed by: open surgical intraperitoneal drainage (40%), percutaneous aspiration (26%), percutaneous long-term drainage (18%) and laparoscopic intraperitoneal drainage (16%). Mean serum creatinine levels at the time of the therapy and 60 months later were 231 μmol/L and 172 μmol/L, respectively; total plasma protein levels were 59 g/L and 69 g/L, respectively; albumin plasma levels were 36 g/L and 43 g/L, respectively. The five-year patient survival rate was 86% and the graft survival rate was 66%. Conclusion: Adequate management of symptomatic lymphocele stabilizes the graft function. If the post-transplant lymphocele is indicated for therapy, the therapy should be applied as soon as possible to prevent fibrous changes in the surrounding tissues. No patient death or graft loss had any direct relationship with lymphocele management.
Mezi pomůcky, které mohou osobám s gonartrózou zmírnit bolest či překonat obtíže v každodenních aktivitách, jsou řazeny také odlehčující ortézy. Cílem této studie je posoudit vliv odlehčující ortézy na bolest, ztuhlost kloubů, potíže při vykonávání každodenních úkonů a distribuci tlaků na kontaktu nohy s podložkou při chůzi u pacientů s gonartrózou. Experimentální skupinu tvořilo 5 osob ve věku 70,1 ? 4 let, kontrolní skupinu také 5 osob ve věku věku 67,4 ? 4,6 let. K hodnocení efektu ortézy byl využit dotazník WOMAC a analýza rozložení tlaků při chůzi. Měření bylo provedeno před aplikací ortézy, po čtyřměsíčním nošení ortézy a tři měsíce po ukončení nošení ortézy. Výsledky naznačují, že nošení ortézy snížuje zatížení laterální strany přednoží na postižené končetině. Dochází také k mírnému snížení funkčního postižení a bolestivosti kolene.
Among the aids facilitating pain relief and overcoming difficulties in executing daily activities in persons with gonarthrosis include unloader orthoses. The aim of this study is to assess the influence of unloader orthosis on pain, joint stiffness, physical function and plantar pressure distribution during gait in patients with gonarthrosis. The experimental group consisted of 5 persons of age 70.1 ? 4 years; the control group also comprised 5 persons of age 67.4 ? 4.6 years. To assess the orthosis effect, the WOMAC questionnaire and plantar pressure distribution analysis during gait were applied. Measurement was carried out before the application of the orthosis, after four months of use and three months after doing away with the orthosis. The results indicate that using the orthosis reduces plantar pressure of the lateral part of foot on affected limb, with slightly reduced functional affection and knee pain.
- MeSH
- artróza kolenních kloubů * MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- pohyb s pomůckou * MeSH
- protetické prostředky MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři MeSH
- zatížení muskuloskeletálního systému MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
VÝCHODISKA: Vývojová porucha pohybové koordinace u dětí (DCD) je poruchou ve zpracování informací, plánování a/nebo řízení pohybů a může rovněž zahrnovat zhoršenou rovnováhu. Lze proto předpokládat, že v období předškolního věku, v průběhu kterého se postupně zdokonaluje dovednost chůze, by se mohly vývojové defi city v senzomotorických funkcích u dětí předškolního věku projevit v chodeckém stereotypu. V takovém případě by analýza vzorců chůze mohla sloužit jako jedna z diagnostických informací pro včasné posouzení rizika DCD u dětí. CÍL: Cílem studie bylo porovnat rozložení tlaků nohy a časových charakteristik chůze u předškolních dětí, které vykazovaly riziko vývojového funkčního defi citu v rovnováze a dětí s normálním vývojem motoriky. METODIKA: Podle výsledků hodnocení motoriky Testem motoriky pro děti MABC-2 byly děti rozděleny do dvou skupin – děti, které vykazovaly riziko funkčního defi citu v rovnováze (rBAL) (n = 4, věk 4,0 ± 1,2 roku, hmotnost 18,3 ± 3,5 kg, výška 102,9 ± 10,6 cm), a děti bez vývojových motorických obtíží (KS) (n = 9, věk 4,4 ± 1,2 roku, hmotnost 17,9 ± 2,9 kg, výška 106,4 ± 7,9 cm). Rozložení plantárních tlaků bylo detekováno prostřednictvím systému Footscan (RSscan International, Olen, Belgium). Základní časové a tlakové proměnné byly určeny v těchto oblastech nohy – mediální a laterální část paty, I. až V. metatars, středonoží a prsty. Chůze byla provedena přirozeným tempem probandů, naboso a každé dítě absolvovalo šest pokusů. Rozdíly mezi skupinami byly hodnoceny věcnou významností pomocí Cohenova d. VÝSLEDKY: Střední účinek byl zjištěn u impulsu tlaku v oblasti laterální strany paty (d = 0,56), maxima tlaku mediální strany paty (d = 0,63), dále u maxima tlaku, impulsu tlaku a doby kontaktu 1. metatarsu (d = 0,57), u doby kontaktu 4. metatarsu a maxima tlaku 2. až 5. prstu (d = 0,63). Kromě maxima tlaku na prvním metatarsu, všechny z uvedených parametrů měly vyšší hodnotu ve skupině KS. Obecně byl plantární tlak a plantární kontakt u skupiny rBAL menší. Velký účinek byl nalezen u doby trvání kontaktu prvního metatarsu (d = 1,08) a maxima tlaku druhého metatarsu (d = 0,85). Děti ze skupiny rBAL měly kratší dobu kontaktu prvního metatarsu a produkovaly vyšší tlak na druhý metatars než skupina KS. Dále byl velký efekt nalezen u symetrie délky kroku, kdy skupina rBAL vykazovala větší asymetrii než KS (d = 1,46). Doba stojné fáze (d = 0,46) a fáze dvojí opory (d = 0,06) byla v obou skupinách podobná. ZÁVĚRY: Výsledky ukazují, že u skupiny rBAL, s rizikem funkčního defi citu v rovnováze, byl plantární tlak menší s kratší dobou trvání a to především u I. a II. metatarsu. V časově-prostorových parametrech dosáhla věcné významnosti symetrie délky kroku, kdy skupina rBAL vykazovala menší souměrnost než skupina KS. Z výsledků můžeme vidět, že vývojový funkční defi cit v rovnováze dětí se promítá i do základních činností jakou je chůze. Mimo jiných faktorů i snížená schopnost posturální kontroly mění typický chůzový stereotyp a distribuci plantárních tlaků.
BACKGROUND: Developmental coordination disorder (DCD) is impairment in motor coordination which can be manifested also by poor balance. Some childrenwith DCD can be more dependent on visual feedback to control their movements. This fact can result in disruption of predictive control, recognition of movement errors and correcting them. OBJECTIVE: The aim of the study was to compare foot pressure distribution and basic temporal and spatial variables during gait in the children with a risk of developmental defi ciency in balance and without motor diffi culties. METHODS: According to the results of the Test MABC-2 (Movement Assessment Battery for Children) subjects were divided into two groups – with the risk of developmental defi ciency in balance (rBAL) (n = 4, age 4.0 ± 1.2 years, weight 18.3 ± 3.5 kg, height 102.9 ± 10.6 cm) and without motor diffi culties (KS) (n = 9, age 4.4 ± 1.2, weight 17.9 ± 2.9 kg, height 106.4 ± 7.9 cm). Distribution of plantar pressure was detected by the Footscansystem (RSscan International, Olen, Belgium). Basic time and pressure variables were assessed in these areas: lateral and medial heel, 1st–5th metatarsal, midfoot and big toe and other toes. The gait was performed at self-selected speed, barefoot, three trials per child. Diff erences between groups were assessed by eff ect size – Cohen’s d. RESULTS: The medium eff ect was reported for pressure impulse in lateral heel, pressure peak in medial heel, pressure peak, pressure impulse and contact duration of 1st metatarsal, contact duration in 4th metatarsal and pressurepeak in area of 2nd–5th toe. Except for the pressure peak in the fi rst metatarsals, all of the mentioned parameters were higher in the KS group. Generally, the foot pressure and foot contact in the rBAL group was smaller and shorter, so their steps were faster and diff erent from a normal gait performance. Large eff ect sizes were found for contact duration in the 1st metatarsal and pressure peak in the 2nd metatarsal. It means that the rBAL children had shorter fi rst metatarsal contact duration and produced higher pressure on 2nd metatarsal than the KS children. Also, the step length of the rBAL group was less symmetric than in the KS group. The period of stance and double support was found similar in both groups. CONCLUSIONS: The results may indicate that as early as preschool age there could be discernible diff erences in some parameters of gait cycle between the typically developed children and children with delayed motor development.
Úvod: Intoxikovaní pacienti sice představují jen zlomek z celkového počtu kadaverózních dárců, nicméně jejich význam v rámci transplantačního programu byl v nedávné době v České republice akcentován v souvislosti s tzv. „metanolovou aférou“. Materiál a metodika: Byla provedena retrospektivní analýza pacientů intoxikovaných metanolem, u kterých byla diagnostikována smrt mozku a následně proveden odběr orgánů k transplantačním účelům ve Fakultní nemocnici Ostrava. Ve spolupráci s dalšími transplantačními centry (Institut klinické a experimentální medicíny, Transplantační centrum FN Hradec Králové, Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno) byla hodnocena funkce štěpů, pooperační morbidita a letalita. Výsledky: Během sledovaného období (od září 2012) byly v Transplantačním centru Fakultní nemocnice Ostrava provedeny celkem tři odběry orgánů od kadaverózních dárců zmírajících v důsledku otravy metanolem. Následně bylo provedeno šest transplantací ledvin (3 muži, 3 ženy). Pooperační komplikace se vyskytly u dvou pacientů (33,3 %), jeden pacient zemřel (16,7 %). V jednom případě (16,7 %) došlo k selhání funkce štěpu. Ani u jednoho příjemce nebyly zaznamenány klinické či laboratorní známky otravy metanolem. Závěr: Úmrtí následkem intoxikace metanolem není kontraindikací k odběru orgánů, přičemž funkce štěpů a přežívání pacientů je srovnatelné s orgány od neintoxikovaných dárců.
Introduction: Intoxicated patients represent only a minimum of the total number of cadaveric donors; however, their significance within the transplant program in the Czech Republic has recently been emphasized in connection with the so-called methanol affair. Material and methods: A retrospective analysis of methanol-poisoned patients who were declared brain-dead and subsequently underwent organ removal for transplantation purposes in the University Hospital Ostrava was performed. In cooperation with other transplant centres (Institute for Clinical and Experimental Medicine, Transplant Centre of the University Hospital Hradec Králové, Centre for Cardiovascular and Transplantation Surgery in Brno) the graft function, postoperative morbidity and mortality was evaluated. Results: During the study period (since September 2012), organs from three brain-dead donors as a result of methanol intoxication were retrieved in the Transplant Centre of the University Hospital Ostrava. Subsequently, six kidneys were transplanted (3 males, 3 females). Postoperative complications occurred in two patients (33.3%), one patient died (16.7%). In one case (16.7%), the graft failed. None of the graft recipients developed clinical or laboratory signs of methanol poisoning. Conclusion: Death due to methanol intoxication is not a contraindication to organ donation, graft function and patient survival being comparable to organs from non-intoxicated donors.
- MeSH
- dárci tkání * MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- methanol * škodlivé účinky MeSH
- otrava alkoholem * MeSH
- pooperační komplikace mortalita MeSH
- přežívání štěpu MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- transplantace ledvin * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Numerous abnormalities of thyroid hormones in end-stage renal disease (ESRD) have been described. Our aim was to analyze the impact of these abnormalities on survival. In 167 hemodialyzed ESRD patients, TSH and thyroid hormone levels (T4, fT4, T3, fT3, rT3) were determined. The patients were then prospectively followed up for up to 5 years and the possible impact of any observed abnormalities on their mortality was studied. Only 16.8 % patients had all six tests within the reference range. The pattern of nonthyroidal illness syndrome was found in 56.3 %. Low T3 was particularly common (44.3 %), and clearly associated with increased 6- and 12-month mortality and decreased overall survival (log rank test, P=0.007). Independent of T3 levels (Spearman correlation, NS), increased rT3 was more frequently observed (9.9 %) than expected from the literature, and was also related to increased mortality and decreased survival (log rank test, P=0.021). Increased rT3 may be more common in ESRD patients than previously described, and together with decreased T3 it may serve as an indicator of poor prognosis in subsequent months.
- MeSH
- analýza přežití * MeSH
- biologické markery krev MeSH
- chronické selhání ledvin krev diagnóza mortalita MeSH
- dialýza ledvin mortalita MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- míra přežití MeSH
- prevalence MeSH
- prognóza MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- trijodthyronin krev MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Klíčová slova
- kardiovaskulární onemocnění,
- MeSH
- chronické selhání ledvin metabolismus MeSH
- diabetes mellitus 1. typu metabolismus MeSH
- diabetes mellitus 2. typu metabolismus MeSH
- diabetes mellitus MeSH
- imunitní systém - jevy MeSH
- kalcitriol biosyntéza MeSH
- kardiovaskulární nemoci metabolismus MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- myši MeSH
- nádory prevence a kontrola MeSH
- nedostatek vitaminu D patofyziologie prevence a kontrola terapie MeSH
- svalová síla fyziologie MeSH
- úrazy pádem MeSH
- vitamin D * aplikace a dávkování biosyntéza fyziologie metabolismus účinky záření MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- myši MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
