FN v Motole zahájila léčbu pacientů trpících retinoblastomem brachyterapií po udělení oprávnění k nakládání s uzavřeným zdrojem ionizujícího záření na počátku roku 2003. Zvolili jsme aplikátor obsahující I06Ru emitující převážně beta záření o maximální energii 3,5 MeV s malou příměsí gama záření o energii 512, 622 keV a 2% s energií lMeV. Poločas rozpadu činí 369 dní a nominální aktivita zdroje 21,1 MBq. Zdroj aplikujeme najeden až několik dní v závislosti na prominenci tumoru a aktuální aktivitě zdroje. Doba aplikace se vypočítává podle speciálního programu. V roce 2003 jsme brachyterapií léčili tři pacienty trpící retinoblastomem. V jednom případě se jednalo o bilaterální onemocnění a brachyterapie byla využita pro léčbu obou očí. Další pacient byl léčen dvakrát po sobě s různou lokalizací aplikátoru, vzhledem k značnému plošnému rozsahu nádoru. Celkem jsme tedy brachyterapií pro léčbu retinoblastomu v roce 2003 použili pětkrát. Ve všech případech se jednalo o kombinovanou léčbu (chemoredukce, teleterapie, transpupilární termoterapie nebo kryotera-pie). Jeden bulbus byl enukleován pro těžkou poradiační retinopatii, druhý pro pokračující trakční odchlípení sítnice. V ostatních případech jsme neshledali závažné komplikace ani progresi nádorového onemocnění.
The Charles University Teaching Hospital in Prague - Motol started to treat patients with retinoblastoma by means of brachytherapy after obtaining the permission to use closed source of ionizing radiation in the beginning of the year 2003. The applicator containing ruthenium (106Ru) emitting mostly the beta radiation was chosen. Half-life is 369 days and the nominal activity of the source is 21.1 MBq. The applicator is placed in pláce for one to several days according to the prominence of the tumor and actual activity of the source. Duration of the application is calculated with a speciál program. In the year 2003, three patients with retinoblastoma were treated. In one čase bilateral involvement was determined, and the brachytherapy was ušed for treatment of both eyes. The next patient was treated twice; one treatment followed the other with different localization of the applicator because of too large basis of the tumor. In 2003, altogether the brachytherapy was ušed for treatment of retinoblastoma fivc times. In all cascs, the combined treatment (chemo reduction, teletherapy, transpupillary thermotherapy, or cryotherapy) was performed. One eyeball was enucleated because of severe post-radiation retinopathy, the second one for persisting tractional retinal detachment. In remaining cases no serious complications or progression of the malignancy were observed.
- MeSH
- Brachytherapy methods instrumentation MeSH
- Child MeSH
- Research Support as Topic MeSH
- Radiation, Ionizing MeSH
- Infant MeSH
- Humans MeSH
- Ruthenium Radioisotopes administration & dosage therapeutic use MeSH
- Retinoblastoma diagnosis radiotherapy MeSH
- Treatment Outcome MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Infant MeSH
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
V malé klinické studii autoři hodnotí efektivitu hemihang-back retropozice. Tato operace, která oslabuje okohybné svaly, vychází z techniky hang-back retropozice (zavěšení svalu na vstřebatelný šicí materiál), kterou kombinuje s tradiční retropozicí. Hemihag-back retropozice je vhodná v případech, kdy potřebujeme u jednoho okohybného svalu provést retropozici větší než 7 mm. U velkých retropozicí je experimentálně i klinicky prokázáno, že dochází k posunu retroponovaného svalu směrem k původnímu úponu. Spojení klasické a hang-back retropozice přináší výhody ve specifických indikacích. Snadnější přístup a redukce nežádoucí zpětné migrace svalu patřímezi hlavní přednosti tohoto výkonu. V práci je popsána metodika provedení operace a výsledky u souboru pacientů Oční kliniky dětí a dospělých FN Motol. Indikační škála u hemihang-back retropozice zahrnuje tyto klinické jednotky: paralýzy n.VI, n.III, restriktivní formy strabismu a komplikované nebo doplňující operace strabismu.
In a small clinical study the author evaluates the efficiency of the hemi-hangback recession (retroposition) procedure. This surgical procedure, which weakens extraocular muscles, proceeds from the hangback recession (retroposition) technique (hanging the muscle on a resorbable suture), which combines with the traditional recession. Hemi-hangback recession procedure is suitable in cases when a recession of more than 7 mm is needed. It is experimentally and clinically as well demonstrated in extra large recessions, that a shift towards the original insertion of the muscle occurs. The combination of the classical and hangback recession has its advantages in specific indications. More convenient surgical access and a reduction of the objectionable shift of the muscle backwards are main advantages of this procedure. The surgical procedure is described in this article and results in the group of patients from the Children’s and Adult’s Department of Ophthalmology at the Faculty Hospital in Motol, Prague, Czech republic. The hemi-hang-back muscles recession is indicated in third and sixth nerve palsies, restrictive forms of strabismus and complicated or successive forms of strabismus.
V klinické studii autoři hodnotí efektivitu operace okohybných svalů technikou hang-back retropozice. Celkem bylo touto metodou operováno 70 dětí, z toho 52 pacientů s esotropií a 18 s exotropií. Průměrná předoperační úchylka u esotropií byla 30±12 pdpt, postoperační úchylka se pohybovala v rozmezí 6±7 pdpt. U exotropií se předoperační úchylka zlepšila z původních 20±8 pdpt na 6±6 pdpt. Úspěšnost hang-back retropozice byla ve skupině esotropií 76,9 %, u souboru exotropií 77,8 %. Celková úspěšnost všech operovaných pacientů byla 77,1 %. U skupiny 75 dětí operovaných tradiční retropozicí byla celková úspěšnost 78,7%. (77,6 % u esotropií a 82,4 % u exotropií). Hang-back retropozice se ukazuje stejně účinná jako tradiční retropozice okohybnýchsvalů. Mezi jejípřednostipatřípřehlednostoperačníhopole,minimální riziko perforace skléry a nezanedbatelný časový faktor provedení. V diskusi je popsán vývoj, indikace, další výhody, ale i možné výhrady nebo omezení tohoto uznávaného chirurgického postupu ve strabologii.
In a clinical study the authors evaluate efficiency of the operation on oculomotoric muscles by the hang-back retroposition method. A total of 70 children have been operated on, 52 of the patients suffering from esotropia and 18 from exotropia. The mean preoperation deviation in esotropia was 30±12 pdpt, the postoperation deviation was in the range of 6±7 pdpt. In the exotropia cases the preoperation deviation improved from original 76.9%, in the exotropia group being 77.8%. The overall success rate of the hang-back retroposition in all these patients was 77.1%. Ina group of children operated on by a traditional retroposition there was an overall success rate 78.7% (77.6% in esotropia and 82.4% in exotropia cases). Hang-backretropositionhasbeenequally effective as the traditional retroposition of oculomotoric muscles. Its main advantages include visibility of the operation field, minimum risk of perforation of sclera and a fair time factor of the intervention. The authors discuss the development, indications, further advantages but also possible disadvantages or limitations of this acknowledged surgical procedure in strabology.
- MeSH
- Child MeSH
- Adult MeSH
- Esotropia surgery MeSH
- Exotropia surgery MeSH
- Research Support as Topic MeSH
- Humans MeSH
- Ophthalmologic Surgical Procedures methods adverse effects MeSH
- Oculomotor Muscles surgery pathology MeSH
- Suture Techniques MeSH
- Strabismus surgery MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Adult MeSH
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
- Comparative Study MeSH
Aberantní inervace okohybných svalů představují svéráznou skupinu klinických jednotek, jejichž společným znakem je anomální zásobení okohybných svalů nervovými vlákny, která jim původně nejsou určena. Většina těchto anomálií vzniká v embryonálním období lézí na úrovni jader hlavových nervů nebo periferních vláken. Kongenitální aberace postihují nejčastěji n. VI., méně n. III. a raritně n. IV. Získané afekce jsou nejčastější u n. III. Anomální inervační konexe mají vazby nejen na svaly okohybné, ale i žvýkací a svaly horního víčka. Klinicky se projevují jako víčkové a obličejové synkinéze. Mezi aberantní inervace, které nemají jednotné názvosloví, se řadí podle novější klasifikace tyto klinické jednotky: Duanův syndrom, synergická divergence, double-elevator palsy, misdirection syndrom, Marcus Gunnův fenomén, některé formy kongenitálního fibrózního syndromu, trigemino-abducens synkinéza, pseudohyperfunkce dolního šikmého svalu, syndrom krokodýlích slz a aberantní afekce n. III. Autoři popisují průběh, možnou etiologii těchto anomálií a na vlastním pozorování prezentují klinické případy, které se dají vysvětlit těmito mechanismy.
Aberrant innervations of oculomotor muscles are a special group of clinical entities, the common sign of which is an abnormal innervation of the oculomotor muscles with nerve fibres which originally were not meant for this purpose. The majority of these anomalies develops during the embryonic period of lesions at the level of nuclei of cranial nerves or peripheral fibres. Congenital aberrations affect most frequently n. VI, less frequently n. III and rarely n. IV. Acquired affections are most frequent in n. III. Abnormal innervation connections concern not only oculomotor muscles but also muscles engaged in mastication and those of the upper eyelid. Clinically they are manifested as eyelid and facial synkinesias. Among aberrant innervations which lack an uniform terminology belong according to the more recent classification the following clinical units: Duan´s syndrome, synergic divergence, double-elevator palsy, misdirection syndrome, Marcus Gunn phenomenon, some forms of congenital fibrous syndrome, trigemino-abducens synkinesia, pseudohyperfunctionof the lower obliquemuscle,crocodile tears syndrome, and aberrant affection of n. III. The authors describe the course, possible etiology of these anomalies and demonstrate, based on their own observations, clinical cases which can be explained by these mechanisms.
Autoři v retrospektivní studii hodnotí výsledky operací u 28 pacientů s paralýzou n. VI. Standardním chirurgickým postupem, který byl volen jako primární, se dosáhlo ortoforie u 21 pacientů. U 7 pacientů s přetrvávající esotropií a diplopií byla indikována transpozice okohybných svalů dle Hummelsheima. Po stabilizaci pooperačního nálezu bylo u všech paralelní postavení očí a zlepšení kompenzačního postavení hlavy. Zřetelné obnovení motility v abdukci jsme pozorovali pouze u 1 pacienta. Metodou první volby při řešení paralýzy n. VI, ale i ostatních okohybných nervů, mají být standardní operační přístupy. Retropozicí a resekcí okohybných svalů většinou dosáhneme uspokojivého stavu v primárním postavení. Transpoziční operace se spíše uplatní jako doplňující výkon u již dříve operovaných očí. Indikací je přetrvávající diplopie a esotropie. Pooperační výsledky v primárním postavení očí jsou uspokojivé, ale zřetelné zlepšení motility nelze většinou očekávat.
The authors evaluated in a retrospective study the results of surgery in 28 patients with paralysis of the VIth cranial nerve. The standard surgical procedure which was selected as primary achieved orhtophoria in 21 patients. In 7 patients with persisting esotropia and diplopia transposition of the oculomotor nerves according to Hummelshein was indicated. After stabilization of the postoperative finding in all patients parallel position of the eyes and a improved compensatory position of the head was found. Markedly restored motility in abduction was observed only in patient. The method of first choice in treatment of paralysis of the sixth nerve but also of other oculomotor nerves are standard surgical procedures. By retroposition and resection of oculomotor muscles usually a satisfactory state in the primary position is achieved. Transposition operations are rather useful as supplementary operations in previously operated eyes. Indicattions are persisting diplopia and esotropia. Postoperative results as regards the primary position of the eyes are satisfactory but usually marked improvement of the motility cannot be foreseen.
Autoři hodnotí účinnost sondáží a proplachování lakrimálního systémuu souboru 155 kojenců a malých dětí (300 očí) s vrozenou neprůchodností slzných cest (VNSC). Průměrný věk při prvním ošetření byl 3,7 měsíce - rozmezí 21 dnů až 24 měsíců. Zprůchodnění slzných cest bylo dosaženo v celém souboru v 83,49 %. U dětí ošetřených do 6. měsíce věku byla pasáž obnovena v 91,30 %. Účinnost zákroků s přibývajícím věkem postupně klesá. Dle našeho názoru je nejvhodnější provést zákrok mezi 4. - 6. měsícem. Výkon v místní anestezii u většiny dětí zajistí rychlý a trvalý ústup potíží a ještě relativně nízký počet nutných opakovaných sondáží. V pozdějším věku se efektivita sondáží nebo proplachování snižuje a řešením je spíše indikace k intubaci slzných cest nebo DCRS. Jednou z hlavních neuzavřených otázek diskuse je stanovení optimálního věku k zákroku. Dále je rozebrána polemika názorů odpůrců sondáže a problematika spontánní kanalizace slzných cest.
The authors evaluate the effectiveness of probing and rinsing of the lacrimal system in a group of 155 infants and young children (300 eyes) with congenital obstruction of the lacrimal pathways. The mean age during the first treatment was 3.7 months - range 21 days to 24 months. Patency of the lacrimal pathways was achieved in 83.49% of the group. In children treated before the 6th month the passage was restored in 91.30%. The effectiveness of procedures declines with advancing age. In the author´s opinion it is best to make the operation between the 4th and 6th month of age. The operation under local anaesthesia ensures in the majority of children a rapid and permanent regression of complaints and a relatively small number of required repeated probings. At a later age the effectiveness of probes or rinsing declines and the solution is rather an indication for intubation of the lacrimal pathways or DCRS. One of the main still open questions for discussion is the optimal age for the operation. The author discusses also views of adverseries of probing and the problem of spontaneous canalization of the lacrimal pathways.
- MeSH
- Time Factors MeSH
- Child MeSH
- Catheterization MeSH
- Infant MeSH
- Humans MeSH
- Infant, Newborn MeSH
- Lacrimal Duct Obstruction pathology therapy MeSH
- Ophthalmologic Surgical Procedures MeSH
- Child, Preschool MeSH
- Age Groups MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Infant MeSH
- Humans MeSH
- Infant, Newborn MeSH
- Child, Preschool MeSH
- Publication type
- Comparative Study MeSH
Ve srovnávací studii tonometru Pulsair 2000 (PA) s Goldmannovou aplananční tonometrii (AT) na 240 očích u dětí ve věku od 7 do 18 let byla průměrná hodnota nitroočního tlaku (TNO) 17,09 torru ± 4,35 SD při AT a 16,86 torru ± 4,56 SlSD při PA. Regresní analýza prokázala těsnou korelaci mezi oběma způsoby měření (r = O, 86) s vysokou statistickou významností (p < 0,0005). Byla jištěna tendence PA podhodnocovat v nižších polohách TNO a nadhodnocovat od 19 torru výše. Mezi 13 a 24 torry však nebyla diference mezi AT a PA v průměru větší než 1 torr. Průměrný rozptyl hodnot TNO při jednotlivých měřeních byl 1,25 torru při A AT a 1,5 torru u PA při rozdílu na hranici statistické významnosti (p s 0,055). Rozptyl do 2 torru mělo 92,1 % očí při AT a 86,7 % při PA, do 3 torru 98,3 % resp. 94,2 % očí. Dále analýza ukázala, že přesnost měření u PA zvyšuje delší zkušenost vyšeietřujícího, kdežto u AT nebyl vztah jednoznačný. Autoři považují přesnost měření TNO bezkontaktním přenosným tonometrem Pulsair 2000 za srovnatelnou s AT a pokládají PA za vhodný pro použití u dětí.
In a comparative study of the tonometer Pulsair 2000 (PA) with Goldmann s applanation tonometry (AT) on 240 eyes of children aged 7-18 years the mean value of intraocular pressure (lOP) was 17.09 torr ± 4.35 SD when using AT and 16.86 torr ±4.56 when using PA. Regression analysis revealed a close correlation between the two methods ( r= 0.86) with high statistical significance (p<0.0005). ItT^ was found that PA had a tendency to underestimate the lOP at lower levels and overestimate it at levels above 19 torr. Between 13 and 24 torr, however, the difference between AT and PA on average was not greater than 1 torr. The mean scatter of lOP values during individual measurements was 1.25 torr with AT and 1.5 torr with PA, the difference being at the borderline of statistical significance (pa 0.055). A scatter under 2 torr was recorded in 92.1% eyes using AT and 86.7% when using PA, under 3 torr 98.3% and 94.2% eyes respectively. The analysis revealed moreover that the accuracy of assessment in PA is improved by longer experience of the examining physician, while in AT the relationship was not unequivocal. The authors consider assessment of lOP by means of a non-contact portable tonometer Pulsair 2000 comparable with AT and consider PA suitable for use in children.
- MeSH
- Child MeSH
- Glaucoma MeSH
- Humans MeSH
- Manometry methods instrumentation statistics & numerical data MeSH
- Adolescent MeSH
- Intraocular Pressure MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Comparative Study MeSH
Úvodem autoři popisují přenosný elektronický tonometr Tono-penXL a vysvětlují princip jeho funkce. Následuje srovnávací studie s Goldmannovou aplanační tonometrii (AT) na 240 očích u dětí ve věku od 7 do 18 let. Průměrná hodnota nitroočního tlaku (TNO) byla 17,09 torru ± 4,35 SD při AT a 16,46 torru ± 4,04 SD Tono-penem. Regresní analýza prokázala velmi těsnou korelaci mezi oběma způsoby měření (r = 0,925) s vysokou statistickou významností (p < 0,0005). Diference vůči hodnotám AT byla konstantní, v průměru těsně kolem -0,68 torru v celém rozsahu od 7 do 35 torrů. Dále byla zjištěna statisticky významně větší variabilita měření Tono-penem (p = 0,0009) při průměrném rozptylu jednotlivých měření 1,55 torru proti 1,25 torru u AT, v rozpětí 3 torrů se však přesto pohybovalo 97,1 % očí. Nebyla zjištěna statisticky významná závislost měření Tono-penem na zkušenosti lékaře. Jedinečnou výhodou Tono-penu proti všem ostatním způsobům rutinní tonometrie je relativně přesné měření TNO při nestandardních poměrech na rohovce. Velmi dobře lze často měřit malé děti, kde AT není možná.
In the introduction the authors describe a portable electronic tonometer Tono-pen XL and explain the principle of its function. After this follows a comparative study with Goldmann's applanation tonometry (AT) on 240 eyes in children aged 7 to 18 years. The mean value of the intraocular pressure (lOP) was 17.09 torr ±4.35 SD with AT and 16.46 torr ±4.04 SD when using the Tono-pen.Regression analysis revealed a very close correlation between the two methods of assessment (r = 0.925) with a high statistical significance (p<0.0005). The difference as compared with AT values was constant, on average close to -0.68 torr in the whole range from 7 to 35 torr. The authors found also a significantly greater variability of values obtained by means of the Tono-pen (p= 0.0009), the mean scatter of individual values being 1.55 torr as compared with 1.25 torr in AT. However 97.1% of the eyes were within a range of 3 torr. The authors did not find a significant relationship between assessment by means of the Tono-pen and the doctor's experience. The unique advantage of Tono-pen as compared with all other methods of routine tonometry is the relatively accurate assessment of the lOP under irregular conditions of the cornea. It is also possible to take measurements in children where AT cannot be used.
- MeSH
- Child MeSH
- Glaucoma MeSH
- Humans MeSH
- Manometry methods instrumentation statistics & numerical data MeSH
- Adolescent MeSH
- Intraocular Pressure MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Comparative Study MeSH
- MeSH
- Methotrexate adverse effects MeSH
- Urea analogs & derivatives adverse effects MeSH
- DNA Damage MeSH
- Publication type
- Comparative Study MeSH
- MeSH
- DNA biosynthesis MeSH
- Hydroxyurea toxicity MeSH
- Carcinogens MeSH
- Caffeine MeSH
- Megakaryocytes MeSH
- Cell Survival MeSH
- Publication type
- Comparative Study MeSH
