Background/Objectives: To evaluate the effectiveness of curative (chemo)radiotherapy in patients with hypopharyngeal carcinoma and to identify prognostic factors influencing treatment outcomes. Methods: We conducted a retrospective study of 173 consecutive patients, treated with definitive or postoperative (chemo)radiotherapy from 2002 to 2020 [median age 60 years; current/former smokers 95%; UICC stage III/IV 96%]. Radiation therapy was preceded by a radical resection of a primary tumor in 32% of patients. One hundred patients received chemotherapy. Results: The median total dose of radiotherapy achieved was 70 Gy. The five- and ten-year locoregional controls were 63%, and the five- and ten-year distant controls were 77% and 76%, respectively. The five- and ten-year overall survival rates were 24% and 9%, respectively. Conclusions: The results demonstrate the limited effectiveness of curative (chemo)radiotherapy in patients with hypopharyngeal carcinoma with long-term locoregional and distant control of half of the treated patients. The multivariate analysis indicated that initial surgery, chemotherapy, comorbidity score (as assessed by ACE-27), pretreatment tracheostomy, hemoglobin level and initial response to treatment were the strongest prognostic factors in predicting survival. Using these factors, corresponding predictive models were constructed.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
V onkourologické péči je u transgender populace klíčové zahrnout nejen aspekty ovlivňující diagnostiku a léčbu, ale také zaměřit se na onkologický screening. Výskyt nádorových onemocnění má jiné spektrum a frekvenci nádorů. Onkologická léčba je závislá nejen na typu a pokročilosti nádoru, ale i na respektování přání pacienta.
In oncourological care, it is crucial to address not only aspects affecting diagnosis and treatment but also to focus on oncological screening in the transgender population. The occurrence of cancerous diseases presents a different spectrum and frequency of tumors. Oncological treatment depends not only on the type and advancement of the tumor but also on respecting the patient's wishes.
- MeSH
- časná detekce nádoru * metody MeSH
- kvalita zdravotní péče MeSH
- lidé MeSH
- primární prevence metody MeSH
- transgender osoby * MeSH
- urogenitální nádory prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Východiska: Cílem léčby dlaždicového análního karcinomu (anal squamous cell carcinoma – ASCC) je zachování funkčního análního svěrače a udržení co nejlepší kvality života. Chirurgická excize je rezervována pouze pro velmi časná stadia a většinou je v léčbě ASCC užívána konkomitantní chemoradioterapie (CHRT). Cílem práce je retrospektivní analýza souboru pacientů s ASCC léčených CHRT s využitím akcelerované radioterapie na Ústavu radiační onkologie 1. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka v Praze. Soubor pacientů a metody: V letech 2014–2022 podstoupilo 73 pacientů s ASCC definitivní CHRT. Pacienti byli léčeni akcelerovanou radioterapií ve 25 frakcích – na tumor a postižené lymfatické uzliny ? 2,3 Gy do dávky 57,5 Gy a na oblast spádových lymfatik ? 1,8 Gy do dávky 45 Gy. Konkomitantně byla podávána převážně chemoterapie mitomycin + 5-fluorouracil, později mitomycin + kapecitabin. Výsledky: Celkem 64 (87,7 %) pacientů podstoupilo CHRT, ve zbývajících 9 (12,3 %) případech byla provedena samostatná radioterapie. Bylo dosaženo 2letého a 5letého celkového přežití 85,8 %, resp. 76,3 %, přežití bez nemoci 88,0 %, resp. 86,3 %, lokální kontroly 91,9 %, resp. 91,9 % a intervalu bez kolostomie 68,5 %, resp. 68,5 %. Mediánu těchto parametrů nebylo dosaženo. Akutní toxicita stupně G3–4 byla zjištěna u 51 (69,8 %) pacientů, pozdní toxicita G3–4 byla zaznamenána v 10 (13,7 %) případech, toxicita G5 se nevyskytla. Závěr: Akcelerovaná radioterapie v rámci radikální léčby ASCC vedla k příznivé kontrole onemocnění, ale byla zatížena významnou toxicitou.
Background: The goal of treatment for anal squamous cell carcinoma (ASCC) is to preserve a functional anal sphincter and maintain the best quality of life. Surgical excision is reserved only for very early stages, and concomitant chemoradiotherapy (CHRT) is usually used in the treatment of ASCC. The aim of the study is a retrospective analysis of a group of patients with ASCC treated with CHRT using accelerated radiotherapy at the Institute of Radiation Oncology of Bulovka University Hospital in Prague (IRO BUH). Patients and methods: Between 2014 and 2022, 73 patients with ASCC underwent definitive CHRT. Patients were treated with accelerated radiotherapy in 25 fractions – to the tumor and affected lymph nodes at 2.3 Gy to a dose of 57.5 Gy and to the area of the lymphatics at 1.8 Gy to a dose of 45 Gy. Concomitant chemotherapy mitomycin + 5-fluorouracil, later mitomycin + capecitabine was administered. Results: A total of 64 (87.7%) patients underwent CHRT, in the remaining 9 (12.3%) cases only radiotherapy was applied. The 2- and 5-year overall survival rates were 85.8% and 76.3%, disease-free survival 88.0% and 86.3%, local control 91.9% and 91.9%, and colostomy-free interval 68.5% and 68.5%, respectively. The median of these parameters was not reached. Acute toxicity grade G3–4 was reported in 51 (69.8%) patients, late toxicity G3–4 was detected in 10 (13.7%) cases. No grade 5 toxicity occurred. Conclusion: Accelerated radiotherapy in the treatment of ASCC resulted in favorable disease control but was burdened with significant toxicity.
- MeSH
- chemoradioterapie klasifikace metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- míra přežití MeSH
- nádory anu * farmakoterapie klasifikace patologie radioterapie MeSH
- nežádoucí účinky léčiv klasifikace MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie farmakologie terapeutické užití MeSH
- radioterapie * metody MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- spinocelulární karcinom farmakoterapie klasifikace patologie radioterapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- nádory ženských pohlavních orgánů * radioterapie MeSH
- radioterapie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- klinické rozhodování MeSH
- komunikace MeSH
- lidé MeSH
- nádory ženských pohlavních orgánů ošetřování patologie MeSH
- paliativní péče * etika klasifikace metody organizace a řízení MeSH
- péče o umírající MeSH
- sdělení pravdy etika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- nádory míchy klasifikace terapie MeSH
- nádory mozku klasifikace sekundární terapie MeSH
- prognóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Radioterapie patří k nejúčinnějším modalitám onkologické léčby, ale její využití je zatíženo rizikem rozvoje nežádoucích účinků. Při plánování léčby zářením je nezbytné maximálně šetřit okolní zdravé tkáně k zajištění přijatelného rizika toxicity a k zachování dobré kvality života pacientů. Nežádoucí účinky ozařování vznikají na podkladě různorodých patofyziologických mechanismů a jejich závažnost je ovlivněna množstvím biologických a klinických faktorů, dále aplikovanou dávkou, velikostí ozařovaného objemu, radiomickými charakteristikami nebo individuální radiosenzitivitou. Na podkladě těchto parametrů je možné různými způsoby predikovat riziko rozvoje nežádoucích účinků radioterapie. Předkládané sdělení nabízí základní přehled mechanismů rozvoje poradiační toxicity a možností predikce těchto projevů radiobiologickými nástroji - projekt QUANTEC, modelování na podkladě EUD, NTCP a s využitím metod umělé inteligence. Prediktivní modely mohou prohloubit pochopení toxicity radioterapie a do budoucna mohou přispět k individualizaci léčebného přístupu za účelem dosažení maximálního přínosu a minimalizace toxicity léčby.
Radiotherapy is one of the most effective modalities of cancer treatment, however its application is associated with the risk of adverse effects. When planning radiation treatment, it is essential to spare the surrounding healthy tissues as much as possible to ensure an acceptable risk of toxicity and to maintain a good quality of life for patients. Radiation side effects result from diverse pathophysiological mechanisms and their severity is modulated by a variety of biological and clinical factors, as well as the applied dose, the size of the irradiated volume, radiomic characteristics or individual radiosensitivity. Based on these parameters, the risk of developing adverse effects of radiotherapy can be predicted by different methods. This paper offers a basic overview of the development mechanisms of radiation toxicity and the possibilities of predicting these effects by radiobiological tools - QUANTEC project, modelling based on EUD, NTCP and using artificial intelligence methods. Predictive models can strengthen the understanding of radiotherapy toxicity and in the future may contribute to individualize the treatment approach to maximize benefit and minimize toxicity.
BACKGROUND/AIM: To evaluate the effectiveness of curative (chemo)radiotherapy in patients with nasopharyngeal carcinoma and to identify prognostic factors influencing treatment outcomes. PATIENTS AND METHODS: We conducted a retrospective study of 73 consecutive patients, treated with definitive (chemo)radiotherapy from 2002 to 2019 (median stage III/IV 78%). The median total dose of radiotherapy achieved was 70 Gy. Concomitant chemotherapy was given to 82% of patients. RESULTS: The five- and ten-year locoregional controls were 73% and 72%, respectively; the five- and ten-year distant controls were 93% and 93%, respectively. The five- and ten-year overall survival rates were 46% and 34%, respectively. A multivariate analysis identified age, smoking, and the initial response to treatment as the strongest prognostic factors in predicting survival. CONCLUSION: Smoking ≤5 years before starting curative (chemo)radiotherapy for nasopharyngeal carcinoma was shown to be an independent negative prognostic factor for overall survival with a four-fold higher risk of death compared to non-smokers.
Úvod: V evropské populaci se přibližně 6 % lidí hlásí k LGBTQI+ (Lesbian Gay Bisexual Transsexual Queer/Questioning Intersex + encompassing) komunitě a předpokládá se, že cca 1 % populace se identifikuje jako transgender. Tato komunita zůstává pro zdravotnický systém méně viditelná, protože data o sexuální orientaci a genderové identitě (SOGI) nejsou strukturovaně zjišťována a z důvodu obav z diskriminace často nejsou pacienti nakloněni tyto údaje zdravotníkům sdělovat. Řada specifických potřeb těchto pacientů proto není v rámci léčebné péče uspokojivě naplňována. V podskupinách LGBTQI+ lze identifikovat specifická zdravotní rizika včetně faktorů pro vznik nádorových onemocnění. Cíl: Cílem sdělení je shrnutí specifik onkologické péče o LGBTQI+ pacienty. Jedná se o rizikové faktory pro rozvoj nádorových onemocnění nebo o problematiku získávání informací o SOGI za účelem adresnější léčebné péče. Důležitým aspektem je onkologický screening u podskupin LGBTQI+ pacientů a témata týkající se dopadů onkologické léčby na fertilitu a kvalitu života zejména v oblasti psychosexuálních funkcí. Závěrem jsou uvedena doporučení pro dobrou praxi onkologické péče o LGBTQI+ pacienty, jak byla definována na podkladě výzkumů a analýz.
Background: In Europe, approximately 6% of people identify as LGBTQI+ and approximately 1% as transgender. This community remains less visible to the healthcare system, as sexual orientation and gender identity (SOGI) data is not structurally collected and patients are often reluctant to disclose SOGI to healthcare professionals due to fear of discrimination. Therefore, many of the specific needs of these patients remain unmet. Specific risks, including cancer risk factors, can be identified in LGBTQI+ subgroups. Purpose: The aim of this contribution is to summarise the specifics of cancer care for LGBTQI+ patients. This includes risk factors for cancer development or the issue of obtaining information about SOGI in order to provide more targeted medical care. An important topic is cancer screening for subgroups of LGBTQI+ patients and issues related to the impact of cancer treatment on fertility and quality of life, particularly in psychosexual function. Finally, recommendations for good practice in cancer care for LGBTQI+ patients are presented.
8 stran : ilustrace, tabulky ; 21 cm
Brožura se zaměřuje na prevenci nádorových onemocnění v rámci LGBTQIA+ komunity. Určeno široké veřejnosti.
- MeSH
- nádory MeSH
- primární prevence MeSH
- sexuální a genderové menšiny MeSH
- Publikační typ
- populární práce MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- preventivní medicína
- onkologie
- NLK Publikační typ
- brožury
