Cíl. Prozkoumat copingové strategie, které užívají české pacientky s karcinomem prsu se zvláštním zřetelem ke copingovému stylu Typu C. Identifikovat změny copingových strategií v závislosti na léčebné odpovědi (remise, relaps/progrese onemocnění). Metody. Předkládaná studie je retrospektivní a průřezová, využívá kvantitativní i kvalitativní metody. Copingové strategie byly zachyceny sebeposuzovacím dotazníkem Strategie zvládání stresu (SVF-78). Copingová strategie Typu C a další reakce pacientek na sdělení diagnózy byly identifikovány pomocí otevřené výpovědi. Hypotéza. Maladaptivní copingová strategie Typu C je běžná u českých pacientek s karcinomem prsu. Statistická analýza dat. Statická významnost rozdílů byla měřena Mann-Whitneyovým Utestem u spojitých proměnných a Fisherovým exaktním testem u kategoriálních proměnných. Mann-Whitneyho test byl použit pro určení statistické významnosti rozdílů v užívání copingových strategií mezi pacientkami a kontrolní skupinou a dále pak rozdílů mezi pacientkami v remisi a pacientkami s progresí/relapsem onemocnění. Statistická významnost rozdílů v užívání copingových strategií dle SVF-78 u čtyř identifikovaných skupin pacientek (vycházejících z analýzy otevřené výpovědi) byla testována Kruskal-Wallisovým testem. Výsledky. Celkový soubor se skládal ze 118 pacientek s karcinomem prsu. Pacientky s karcinomem prsu signifikantně méně užívaly copingovou strategii sebeobviňování (p < 0,001), přemítání (p < 0,001) a potřebu sociální opory (p = 0,004) ve srovnání s kontrolní skupinou. Signifikantně více pak užívaly strategii náhradního uspokojení (p = 0,024). Pacientky v remisi užívaly vyhýbání se (p = 0,017) signifikantně častěji než pacientky s progresí či relapsem onemocnění. Na základě analýzy otevřené výpovědi byly identifikovány čtyři způsoby vyrovnávání se se sdělením diagnózy: copingový styl Typu C, využívání zdrojů, očekávané šokové reakce a bezmoc/beznaděj. Maladaptivní copingová strategie Typu C je běžná u českých pacientek s karcinomem prsu. Poskytovatelé zdravotní péče by měli mít na zřeteli pacientky, které využívají copingovou strategii Typu C, zdají se být silné, pozitivní a nevyžadující. Je vhodné podporovat tyto pacientky, aby se nebály požádat o pomoc a zřetelněji vnímaly své potřeby. Limity studie. Retrospektivní design studie mohl ovlivnit validitu získaných dat. Hodnocení reakcí na sdělení diagnózy kombinovalo jak okamžité reakce následující bezprostředně po sdělení diagnózy, tak také dlouhodobější styly zvládaní. V budoucím výzkumu by bylo případné tyto dvě roviny rozlišovat. K zachycení tak komplexního konstruktu, jakým je Typ C, by bylo vhodné využít rozsáhlejšího dotazování.

Objectives.To investigate coping strategies used by Czech breast cancer patients with particular attention to the Type C coping style, and the variation of coping styles according to treatment response. Sample and setting. This retrospective, crosssectionalstudy used quantitative and qualitative methods. Coping strategies were assessed by the Stress Coping Style Questionnaire (SVF-78). An open-ended question identified Type C strategies and explored patients’ other reactions to their diagnosis. Hypotheses. Maladaptive Type C coping style is common among Czech female breast cancer patients. Statistical analyses. The statistical significance of differences in continuous variables was analyzed using the Mann-Whitney U test and the Fisher’s exact test in categorical variables using. The Mann-Whitney U test was applied in order to assess the statistical significance of differences in using SVF-78 coping strategies firstly between patients and controls and secondly between patients in remission and patients with progression/ relapse. The statistical significance of differences in using SVF-78 coping strategies among four groups of patients (based on the open-ended question) was tested using the Kruskal Wallis test. Results. Complete cohort consisted of 118 breast cancer patients who used significantly less selfaccusation (p<0.001), rumination (p<0.001) and need for social support (p=0.004) than non-cancer participants. Cancer patients used substitutional satisfaction (p=0.024) significantly more. Patients in remission used active avoidance (p=0.017) significantly more frequently than patients with progression or relapse of the disease. The openended question revealed four ways of coping with a diagnosis: Type C coping style, using resources, expectable shock reactions, and helplessness/ hopelessness. Maladaptive Type C coping style is common among Czech female breast cancer patients. Health care providers should pay attention to Type C coping patients who seem strong, positive and are not demanding. It is advisable to encourage these patients to ask other people for help and to attend to their own needs. Study limitation. A retrospective design might have influenced a validity of obtained data. Assessment of reaction to the diagnosis combined both immediate reactions as well as long-term coping, which would be useful to distinguish in future research. More extensive questioning to depict a complex construct of Type C coping would be required.

• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• hodnocení výsledků péče pacientem MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• sociální opora MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Východiska: Míra přežití karcinomu prsu je v porovnání s minulostí poměrně vysoká. Diagnóza karcinomu s sebou nese poměrně velkou stresovou zátěž nejen v onemocnění samotném. Pacientkám může způsobovat psychický distres i několik let po léčbě. Soubor pacientů a metody: Studie proběhla na Gynekologicko-porodnické klinice a Interní hematoonkologické klinice Fakultní nemocnice Brno. Zde uvádíme výsledky od 85 pacientek v průměrné době 4,5 let od diagnózy karcinomu prsu v porovnání se 72 zdravými kontrolami. Data byla sejmuta pomocí polo-strukturovaného rozhovoru s pacientkami, dále z jejich lékařské dokumentace a pomocí inventáře na měření distresu – SCL 90. Výsledky: Celková míra psychického distresu (vyjádřená indexem GSI) se po 4,5 letech od diagnózy karcinomu prsu statisticky významně nelišila (p = 0,703) od zdravé populace. Zároveň jsme neobjevili žádný statisticky významný vztah mezi pozorovanými faktory a výší psychologického distresu. Závěr: Screeningové šetření neprokázalo rozdíl v míře prožívaného psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po 4,5 letech od stanovení dia­gnózy ve srovnání se zdravou populací.

Background: Survival rate of breast cancer patients has improved significantly in recent years. Cancer diagnosis represents a great psychological distress for patients which may not stem solely from the disease itself. Patients may experience higher distress even several years after treatment. Patients and Methods: The study was carried out at the Department of Obstetrics and Gynecology and Department of Internal Medicine, Haematology and Oncology, Faculty Hospital Brno. Results of 85 patients at 4.5 years after diagnosis of breast cancer compared to 72 healthy controls are presented in this paper. The data were collected in the form of semi-structured interviews, from the patients’ medical records and by Symp­tom Check List-90. Results: The overall rate of psychological distress (GSI) 4.5 years after breast cancer dia­gnosis does not differ significantly (p = 0.703) from the healthy population. Also, we did not find any statistically significant relationship between the observed factors and the level of psychological distress in breast cancer patients. Conclusion: Screening investigation showed no difference in the psychological distress in breast cancer patients 4.5 years following diagnosis, compared with the healthy population.

• MeSH
• anamnéza MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * psychologie   MeSH
• psychický stres * MeSH
• sběr dat MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• společenská třída MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Východiska: Tato studie zkoumala vliv karcinomu prsu na kvalitu života (quality of life – QOL) u českých žen v porovnání s věkově vyrovnanou skupinou zdravých žen. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 74 žen s karcinomem prsu, které vyplnily sebeposuzující dotazníky retrospektivně před léčbou a následně po léčbě v čase realizace studie. Kontrolní skupina 73 zdravých žen vyplnila tutéž testovou baterii. QOL byla hodnocena pomocí dotazníku SF-36, Dotazníku životní spokojenosti a české výzkumné verze dotazníku FACT-B. Statistická analýza dat byla provedena s použitím Wilcoxonova párového testu a Mann-Whitneyova U testu. Výsledky: Statisticky významný pokles v QOL u pacientek s karcinomem prsu byl nalezen u následujících komponent: Fyzické fungování (p = 0,021), Tělesná bolest (p = 0,001), Celkový zdravotní/tělesný stav (p = 0,031), Citový a tělesný funkční stav (p < 0,001), (p = 0,023) a Fyzická tělesná pohoda (p = 0,001). Jediný detekovaný vzestup QOL v průběhu času byl nalezen pro doménu Sociální/rodinnou pohodu (p = 0,024). U většiny komponent byla u pacientek nalezena nižší QOL v porovnání se skupinou zdravých žen. Nedávná diagnóza, pokročilé klinické stadium nemoci, více komorbidit, vyšší BMI a některé sociodemografické charakteristiky byly asociovány s výraznějším poklesem QOL v čase. Závěr: Subjektivně vnímaná QOL klesla v čase zejména v komponentách: Citový a tělesný funkční stav, Tělesná bolest a Celkový zdravotní stav s několika závažnými rizikovými faktory, které silně tuto změnu ovlivňují. QOL pacientek byla nižší v porovnání s kontrolní skupinou bez karcinomu, z čehož vplývají doporučení pro zlepšení následné péče a minimalizaci negativních vlivů, které má karcinom prsu na QOL. Klíčová slova: rakovina prsu – kvalita života – změna v průběhu času – retrospektivní studie – rizikové faktory Tato studie byla podpořena Grantovou agenturou ČR v rámci projektu P407/12/0607. Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů. Obdrženo: 31. 8. 2015 Přijato: 6. 10. 2015

Background: This study examined the impact of breast cancer on quality of life (QOL) of Czech women by comparing the QOL of breast cancer patients with that of age-matched healthy controls. Methods: The sample consisted of 74 breast cancer patients who filled in self-assessment questionnaires retrospectively before treatment and at the time of the study. In addition, 73 healthy controls completed the same battery of questionnaires. QOL was assessed using the Rand 36-Item Health Survey, the Life Satisfaction Questionnaire, and the Czech research version of Functional Assessment of Breast Cancer Therapy. The Wilcoxon paired test and Mann-Whitney U test were used for data analysis. Results: A statistically significant decline in QOL in breast cancer patients was found for the following components: Physical Functioning (p = 0.021), Role Functioning-Physical (p < 0.001), Bodily Pain (p = 0.001), General Health (p = 0.031), Role Functioning-Emotional (p = 0.023), and Physical Well-being (p = 0.001). The only significant increase over time was observed in Social/Family Well-being (p = 0.024). For most of the components, patients showed a statistically significant lower QOL than that of healthy controls. A recent diagnosis, advanced disease stage, more comorbidities, a higher BMI, and other sociodemographic characteristics were associated with a higher incidence of a lower QOL over time. Conclusion: Perceived QOL decreased over time in breast cancer patients mainly in components such as physical and emotional functioning, bodily pain, and general health, with several risk factors strongly influencing this change. The QOL of patients was lower than that of the non-cancer population, indicating that subsequent care should be improved to minimize the adverse effects that breast cancer has on QOL.

• MeSH
• dospělí MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * psychologie   MeSH
• neparametrická statistika MeSH
• přežívající psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sebezhodnocení (psychologie) MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sociální opora MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• staging nádorů MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• zdravotní stav MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Zlepšování výsledků onkologické léčby přitáhlo větší pozornost k longitudinálnímu sledování kvality života (QoL). Funkční posouzení onkologické léčby (FACT) je standardním nástrojem měření QoL u onkologických pacientů, přičemž varianta FACT-B se používá pro pacientky s karcinomem prsu. Cílem této studie je informovat o výsledcích validizace překladu dotazníku FACT-B (verze 4) do češtiny: jde o vůbec první validizaci nástroje QoL pro pacientky s karcinomem prsu v České republice. Byla použita standardní popisná statistika a zkoušky. Spolehlivost dílčích škál skóre QoL byla měřena Cronbachovým alfa koeficientem. K analýze konstruktové validity nástroje byly použity explorační a konfirmační faktorová analýza, Pearsonův a Spearmanův koeficient korelace. Tato analýza byla zpracována s pomocí programů SPSS 23.0.0. a Stata 13. Výsledky validizace jsou obdobné jako další validizace přeložených národních verzí FACT-B, které po překladu vykazují uspokojivou spolehlivost a citlivost a spolehlivou vnitřní strukturu. Analýza jeho vnitřní struktury odhalila skryté faktory, které vyplývají z dílčích škál dotazníku FACT-B, a prokázala mezikulturní platnost českého překladu. Naše výsledky ukazují, že český překlad dotazníku FACT-B je spolehlivým a platným nástrojem měření QoL u pacientek s karcinomem prsu v České republice a může být využíván v budoucím výzkumu a /nebo klinické praxi.

Improvements in the outcomes of cancer treatment have drawn more attention to longitudinal monitoring of the quality of life (QoL). Functional assessment of cancer therapy (FACT) is a standard instrument for QoL measurement in cancer patients; a variant FACT-B is used for breast cancer patients. The aim of this study is to report the validation results of FACT-B (version 4) translation to the Czech language; it is the first validation ever of a QoL instrument for breast cancer patients in the Czech Republic. Standard descriptive statistics and tests were applied. The reliability of QoL scores subscales was measured by the Cronbach’s alpha coefficient. Pearson’s and Spearman’s correlation coefficient, exploratory and confirmative factor analysis were used to analyse the construct validity of the instrument. The analysis was computed using SPSS 23.0.0. and Stata 13. The validation results are similar to other validations of national FACT-B translations with a good reliability and sensitivity, and a reliable internal structure after translation. The analysis of its internal structure revealed the hidden factors attributable to subscales of FACT-B, and proved the cross-cultural relevance of the Czech translation. Our results suggest that the Czech translation of FACT-B is a reliable and valid instrument for QoL measurement for breast cancer patients in the Czech Republic, and that it can be used in future research and/or clinical practice.

• Klíčová slova
• FACT-B, nástroj validizace QoL,
• MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychometrie * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cílem studie bylo prozkoumat vztah mezi sociální oporou, socioekonomickými determinantami a průběhem onkologické léčby. Byl sledován výskyt komplikací souvisejících s toxicitou protinádorové terapie, výskyt viróz během 6 měsíců po operaci a pooperační komplikace. Ve studii participovalo 139 pacientek s karcinomem prsu (medián věku 65 let), sociální opora (SO) a socioekonomický status (SES) byly hodnoceny na základě strukturovaného interview. SES byl odhadován na základě kategorií ekonomického příjmu a dosaženého vzdělání. Ze zdravotnické dokumentace byly do analýz zařazeny údaje o výskytu obecně léčebných komplikací, komplikací po operaci a o výskytu infekčních onemocnění typu viróz do 6 měsíců po operaci. Statistická významnost rozdílů v kategoriálních proměnných mezi testovanými skupinami byla hodnocena Fisherovým přesným testem. Statisticky významné rozdíly mezi skupinami s a bez SO byly zjištěny u celého souboru pacientek v méně častém výskytu viróz u pacientek se SO (bez viróz 70,3 % vs 48,3 % bez SO). U pacientek se SO ve věku do 60 let byl zjištěn nižší výskyt pooperačních komplikací (56,7 % vs 0 %) i obecně nižší počet komplikací v souvislosti s onkologickou léčbou (více než 4 komplikace se projevily u 47,1 % se SO vs 100 % bez SO). U pacientek se SO ve stadiu nemoci II–III byl zjištěn nižší výskyt viróz (bez viróz 63,2 % vs 28,6 %) a nižší četnost komplikací (více než 4 komplikace 35,5 % vs 73,3 %). Statisticky významný vztah (P = 0,015) byl zjištěn mezi vzděláním a počtem komplikací u pacientek se stadiem II–III, u pacientek se základním a učňovským vzděláním byl vyšší podíl více než 4 komplikací (55,9 %) oproti skupině se středním a vyšším vzděláním (32,6 %). Zvýšený trend byl nalezen pro vztah mezi SES a výskytem komplikací souvisejících s onkologickou léčbou (P = 0,06) ve skupině pacientek s karcinomem prsu ve stadiu II–III.Zjistili jsme indicie pro vztah sociální opory a průběh onkologické léčby pro starší pacientky napříč klinickými stadii a pro vztah SES a výskyt léčebných komplikací pro starší ženy ve stadiu II–III. Sociální opora je velmi důležitý faktor pro zdraví pacientek, významnou pozitivní roli hraje také vyšší socioekonomický status a vzdělání. Klíčová slova: karcinom prsu – onkologická léčba – sociální opora – socioekonomický status

The objective of the study was to investigate the relationship between social support, socioeconomic determinants and oncological treatment progress in patients with complications due to the toxicity of antitumor therapy, viral diseases during 6 months following surgery, as well as postoperative complications. The study sample consisted of 139 female patients with breast cancer (age median: 65 years), and social support (SS) and socioeconomic status (SES) were evaluated based on a structured interview. SES was estimated based on income and education classification. The analyses performed included information from patients’ documentation, including data on the occurrence of general therapy complications, postoperative complications, and the occurrence of infectious viral diseases within the first 6 months following surgery. The level of statistical significance of the differences within category-specific variables between the analysed groups was evaluated with Fisher’s exact test. The differences in statistical significance between groups with and without SS were found within the entire group of patients, while viral diseases occurred less in patients with SS (no viral diseases 70.3% vs 48.3% without SS). Patients with SS and below 60 years of age experienced a lower occurrence of postoperative complications (56.7% vs 0%), as well as gene­rally lower numbers of complications resulting from oncological treatment (more than 4 complications occurred in 47.1% of patients with SS vs 100% of patients without SS). Patients with SS in the Stage II–III experienced a lower occurrence of viral diseases (63.2% no virosis vs 28.6%) and a lower occurrence of complications (35.5% more than four complications vs 73.3%). A statistically significant relationship (P = 0.015) was determined between the education of patients and the number of complications in patients in Stage II–III: more than four complications occurred in patients with basic and vocational education (55.9%), compared to patients with secondary and higher education (32.6%). An increasing trend was determined for the relationship between SES and the occurrence of complications due to oncological treatment (P = 0.06) within the group of patients with Stage II–III breast cancer. We have found evidence supporting the idea of a relationship between social support and oncological treatment for older patients across clinical stages and for the relationship between SES and the occurrence of complications for older women in Stage II–III. Social support is a factor which is of great importance for patient health, while higher socioeconomic status and education play a significant role, too. Keywords: breast cancer – oncological treatment – social support – socioeconomic status

• MeSH
• antitumorózní látky škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * psychologie   terapie   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• pilotní projekty MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   MeSH
• přežívající psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rodina MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sociální determinanty zdraví MeSH
• sociální opora * MeSH
• socioekonomické faktory * MeSH
• společenská třída MeSH
• staging nádorů MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• virové nemoci epidemiologie   komplikace   MeSH
• zdravotní stav MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cílem pilotní studie bylo vyhodnotit kvalitu života (Quality of Life – QoL) u pacientek s karcinomem prsu ve vztahu k léčebným modalitám a jejich kombinacím. Ve studii QoL participovalo 71 pacientek s karcinomem prsu, QoL byla hodnocena pomocí Amerického dotazníku zdraví (SF36), Dotazníku životní spokojenosti a české výzkumné verze Functional Assessment of Breast Cancer Therapy (FACT-B). Průměrná doba od diagnózy do doby hodnocení QoL ve výzkumném souboru byla 4,5 roku. Statistická významnost rozdílů v kvalitě života mezi pacientkami s různou léčbou byla testována Mannovým-Whitneyovým testem pro jednotlivé typy terapie a Kruskalovým-Wallisovým testem pro kombinace terapie. Vztah mezi kvalitou života a léčebnou modalitou byl zjištěn pro dotazník SF36 – pro dimenzi emocionální funkční role a operační léčbu (vyšší kvalita života u operovaných, p = 0,049), pro dotazník FACT-B – fyzický stav a chemoterapii (vyšší kvalita života u pacientek bez chemoterapie, p = 0,012), pro FACT-B – sociální/rodinný stav a operační léčbu (vyšší kvalita života u operovaných, p = 0,036), pro FACT-G skóre a operační léčbu (vyšší kvalita života u operovaných, p = 0,049) a dále pro Dotazník životní spokojenosti – pro dimenzi zdraví a kombinaci léčby (nejvyšší kvalita života u kombinace operace, chemoterapie, radioterapie, biologické a hormonální terapie, nejnižší u kombinace předešlých bez biologické terapie, p = 0,027). Pro úplnost uvádíme typ a četnost vedlejších efektů léčebných modalit. Zjistili jsme vyšší QoL u operovaných pacientek a nižší QoL u pacientek vystavených chemoterapii, avšak naše závěry vyžadují další výzkumná ověření. Klíčová slova: karcinom prsu – kvalita života – onkologická léčba – vedlejší efekty léčby

The aim of the pilot study was to assess quality of life (QoL) in patients with breast carcinoma in relation to treatment modalities and their combinations. A total of 71 patients with breast carcinoma participated in this study. QoL was assessed using the 36-item Short-Form Health Survey (SF-36), Life Satisfaction Questionnaire and Czech research version of Functional Assessment of Breast Cancer Therapy (FACT-B). The average time from diagnosis at the time of QoL assessment was 4.5 years. Mann-Whitney U test was used to test the differences in QoL between groups of patients with different type of therapy and Kruskal-Wallis test for combinations of therapies. A relation between quality of life and a treatment modality was found for questionnaire SF 36 – for the dimension of emotional functional role and operation treatment (higher quality of life in operated patients, p = 0.049), for questionnaire FACT-B – physical condition and chemotherapy (higher quality of life in patients without chemotherapy, p = 0.012), for FACT-B – social/family condition and operation treatment (higher quality of life in operated patients, p = 0.036), for FACT-G score and operation treatment (higher quality of life in operated patents, p = 0.049) and further for Life Satisfaction Questionnaire – for the dimension of health and treatment combination (the highest quality of life in case of the combination of operation, chemotherapy, radiotherapy, biological and hormonal therapy, the lowest quality of life in case of the combination of the previous without biological therapy, p = 0.027). Additionally, we described type and occurrence of side effects of treatment modalities. Generally we found higher QoL in operated patients and lower in patients who underwent chemotherapy, however our findings require further research verifications. Key words: breast carcinoma – quality of life – oncological treatment – treatment side effects

• Klíčová slova
• onkologická léčba, vedlejší efekty léčby,
• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• antitumorózní látky hormonální MeSH
• antitumorózní látky MeSH
• biologická terapie psychologie   MeSH
• farmakoterapie psychologie   MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mastektomie psychologie   MeSH
• nádory prsu * psychologie   terapie   MeSH
• neparametrická statistika MeSH
• pilotní projekty MeSH
• přežívající psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychometrie statistika a číselné údaje   MeSH
• radioterapie psychologie   MeSH
• sebepojetí MeSH
• senioři MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• ukazatele zdravotního stavu MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * psychologie   MeSH
• posttraumatická stresová porucha * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• stresové poruchy traumatické akutní * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cílem této studie bylo stanovit prognózu psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě pomocí biologických a psychologických proměnných. Skupina hodnocených pacientek zahrnovala 98 starších pacientek po léčbě karcinomu prsu (ve středním věku 65 let), které vyplnily dotazník SVF 78 (detekce způsobů zvládání stresu), dotazník NEO-FFI (detekce osobnostních rysů), dotazník SCL-90 (zjišťování psychopatologie) po dokončení léčby, a další retrospektivně po diagnóze. Stupnice SAS (měření stupně úzkosti) byla vyplněna menším počtem pacientek. Údaje o faktorech souvisejících s karcinomem a léčbou byly získány z lékařských záznamů. V rámci této studie byl psychologický distres měřen metodou SCL-90 pomocí indexu celkové závažnosti Global Severity Index (GSI) a indexu zátěže pozitivních příznaků Positive Symptom Distress Index (PSDI). Kvantifikace vztahu mezi biologickými a psychologickými prediktory a GSI a PSDI jakožto závislými proměnnými byla vyhodnocena pomocí lineárních regresních modelů s jednou proměnnou i více proměnnými. Po diagnóze a po jednom roce primární léčby byly sledovány hladiny C-reaktivního proteinu. Nejlepší model predikce GSI po léčbě byl zjištěn lineární regresí s více proměnnými jakožto kombinace prediktorů GSI, hladiny CRP a přívětivosti (podškála NEO-FFI) v době diagnózy, v níž R2 = 76,6 %. Nejlepší model predikce PSDI po léčení sestával z hodnoty PSDI, prvku sebeobviňování SVF 78 a stadia nemoci (IV. oproti nižším) v době diagnózy při R2 = 53,9 %. Začlenění celkového hrubého skóre metody SAS do modelů s více proměnnými pro predikci GSI a PSDI způsobilo nárůst hodnoty R2 (ze 71,5 % na 85,0 % a 46,0 % na 65,1 %). Biologické i psychologické prediktory se prokázaly jako významné a vhodné pro predikci psychologického distresu u starších pacientek s karcinomem prsu po dlouhodobém onkologickém léčení. Klíčová slova: C- reaktivní protein – starší přežívající s karcinomem prsu – multivariantní lineární regrese – psychoneuroimunologie – predikce psychologického distresu– retrospektivní studie

The aim of this study was to determine the prognosis of psychological distress in breast cancer survivors after primary oncological treatment using biological and psychological variables. The test group consisted of 98 elderly breast cancer survivors (median age was 65 years) who completed the SVF 78 questionnaire (coping styles measures), NEO-FFI questionnaire (personality traits measures), SCL-90 questionnaire (psychopathology measures) completing treatment and another retrospectively at diagnosis. The SAS scale (anxiety measures) was completed by a lower number of patients. Data on tumour-related factors and treatment were obtained from medical records. Within the scope of this study, psychological distress was measured via the SCL-90 method using Global Severity Index (GSI) and Positive Symptom Distress Index (PSDI). Quantification of the relationship between biological and psychological predictors and GSI and PSDI as dependent variables was estimated using both univariate and multivariate linear regression models. C-reactive protein levels were monitored at diagnosis and one year after primary treatment. The best model for the prediction of GSI after treatment was identified by multivariate linear regression as the combination of GSI, CRP level and agreeableness (NEO-FFI subscale) predictors at the time of diagnosis in which R2 = 76.6 %. The best model for predicting PSDI after treatment consisted of PSDI, the self-accusation component of SVF 78 and the stage of the disease (IV vs lower) at the time of diagnosis with R2 = 53.9 %. Incorporating the total raw score of the SAS questionnaire into the multivariate models for prediction of GSI and PSDI caused an increase in R2 (71.5 % to 85.0 % and 46.0 % to 65.1 %), respectively. Both biological and psychological predictors proved significant and suitable for psychological distress prediction in elderly breast cancer survivors after long-term oncological treatment. Key words: C-reactive protein – elderly breast cancer survivors – multivariate linear regression – psychoneuroimmunology – psychological distress prediction – retrospective study

• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• C-reaktivní protein * MeSH
• dospělí MeSH
• interview psychologický MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lineární modely MeSH
• multivariační analýza MeSH
• nádory prsu * psychologie   MeSH
• osobnostní dotazník MeSH
• prognóza MeSH
• psychický stres * diagnóza   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sebezhodnocení (psychologie) MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• škála projevu úzkosti statistika a číselné údaje   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• úzkost diagnóza   MeSH
• zpráva o sobě MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH