Cíle. Cílem studie bylo prozkoumat psychometrické vlastnosti (reliabilitu, interkorelace, distribuci skórů), analyzovat položky, vliv demografických proměnných a prezentovat percentilové normy inventáře Geriatric Anxiety Inventory (GAI) a jeho zkrácené verze GAI-SF, které se zaměřují na zjišťování úzkosti specificky u starší populace. Soubor a metoda. 485 duševně zdravých osob ve věku 60 a více let z 12 krajů České republiky vyplnilo inventář GAI, který pomocí 20 položek s odpověďmi Ano a Ne zkoumá úzkost u starších jedinců. Z demografických faktorů byl zkoumán vliv věku, vzdělání a pohlaví. Statistická analýza. Data byla analyzována pomocí Spearmanova a bodově-biseriálního korelačního koeficientu, tetrachorických korelací, Mann- -Whitneyho U testu a McDonaldova omega. Výsledky. Statistickou analýzou byl zjištěn významný vliv pohlaví na výsledky v GAI i GAI- -SF, což je v souladu s teorií považující ženy za úzkostnější. Vliv vzdělání a věku nebyl významný. Studie poskytla normativní data GAI a GAI-SF z velkého souboru starších osob z české populace rozděleně dle pohlaví. Limity. Hlavním limitem studie je neadministrování obou verzí, ale pouze plné verze GAI, z níž byly extrahovány výsledky pro GAI-SF, a zkoumání neklinického souboru.
Objectives. The aim of this study is to examine psychometric properties (reliability, intercorrelations, distribution of scores, analyze the items, influence of demographic variables) and present the percentile norms of the Geriatric Anxiety Inventory (GAI) and its short form GAI-SF, which focus on detecting anxiety in older persons. Sample and setting. 485 mentally healthy persons older than 60 years of age from 12 regions of the Czech Republic have passed the GAI, which, using 20 items with Yes and No answers, examines anxiety in older individuals. The influence of age, education and sex was examined. Statistical analyses. Data were analyzed with Spearman’s and point-biserial correlation coefficients, tetrachoric correlations, Mann-Whitney U test and McDonald’s omega. Results. Statistical analysis revealed the effect of sex on the GAI and GAI-SF results, which is in line with the theory that women are more anxious. The influence of education and age was not significant. The study provides normative GAI and GAI-SF data on a large sample of older persons from the Czech population adjusted by sex. Study limitations. The main limits of the study are non-administering of both versions but only the full version of GAI from which GAI-SF results were extracted, and examination of nonclinical sample.
- Klíčová slova
- Inventář geriatrické úzkosti, GAI, GAI-SF,
- MeSH
- diagnostické sebehodnocení MeSH
- genderová identita MeSH
- interview psychologický MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky * normy statistika a číselné údaje MeSH
- senioři * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- škála projevu úzkosti normy statistika a číselné údaje MeSH
- stupeň vzdělání MeSH
- úzkost * diagnóza psychologie MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- agrese klasifikace psychologie MeSH
- chování mladistvých * klasifikace psychologie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- osobnostní dotazník statistika a číselné údaje MeSH
- poruchy sociálního chování diagnóza psychologie MeSH
- poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek epidemiologie prevence a kontrola psychologie MeSH
- prevalence MeSH
- rizikové faktory MeSH
- škála projevu úzkosti statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cílem této studie bylo stanovit prognózu psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě pomocí biologických a psychologických proměnných. Skupina hodnocených pacientek zahrnovala 98 starších pacientek po léčbě karcinomu prsu (ve středním věku 65 let), které vyplnily dotazník SVF 78 (detekce způsobů zvládání stresu), dotazník NEO-FFI (detekce osobnostních rysů), dotazník SCL-90 (zjišťování psychopatologie) po dokončení léčby, a další retrospektivně po diagnóze. Stupnice SAS (měření stupně úzkosti) byla vyplněna menším počtem pacientek. Údaje o faktorech souvisejících s karcinomem a léčbou byly získány z lékařských záznamů. V rámci této studie byl psychologický distres měřen metodou SCL-90 pomocí indexu celkové závažnosti Global Severity Index (GSI) a indexu zátěže pozitivních příznaků Positive Symptom Distress Index (PSDI). Kvantifikace vztahu mezi biologickými a psychologickými prediktory a GSI a PSDI jakožto závislými proměnnými byla vyhodnocena pomocí lineárních regresních modelů s jednou proměnnou i více proměnnými. Po diagnóze a po jednom roce primární léčby byly sledovány hladiny C-reaktivního proteinu. Nejlepší model predikce GSI po léčbě byl zjištěn lineární regresí s více proměnnými jakožto kombinace prediktorů GSI, hladiny CRP a přívětivosti (podškála NEO-FFI) v době diagnózy, v níž R2 = 76,6 %. Nejlepší model predikce PSDI po léčení sestával z hodnoty PSDI, prvku sebeobviňování SVF 78 a stadia nemoci (IV. oproti nižším) v době diagnózy při R2 = 53,9 %. Začlenění celkového hrubého skóre metody SAS do modelů s více proměnnými pro predikci GSI a PSDI způsobilo nárůst hodnoty R2 (ze 71,5 % na 85,0 % a 46,0 % na 65,1 %). Biologické i psychologické prediktory se prokázaly jako významné a vhodné pro predikci psychologického distresu u starších pacientek s karcinomem prsu po dlouhodobém onkologickém léčení. Klíčová slova: C- reaktivní protein – starší přežívající s karcinomem prsu – multivariantní lineární regrese – psychoneuroimunologie – predikce psychologického distresu– retrospektivní studie
The aim of this study was to determine the prognosis of psychological distress in breast cancer survivors after primary oncological treatment using biological and psychological variables. The test group consisted of 98 elderly breast cancer survivors (median age was 65 years) who completed the SVF 78 questionnaire (coping styles measures), NEO-FFI questionnaire (personality traits measures), SCL-90 questionnaire (psychopathology measures) completing treatment and another retrospectively at diagnosis. The SAS scale (anxiety measures) was completed by a lower number of patients. Data on tumour-related factors and treatment were obtained from medical records. Within the scope of this study, psychological distress was measured via the SCL-90 method using Global Severity Index (GSI) and Positive Symptom Distress Index (PSDI). Quantification of the relationship between biological and psychological predictors and GSI and PSDI as dependent variables was estimated using both univariate and multivariate linear regression models. C-reactive protein levels were monitored at diagnosis and one year after primary treatment. The best model for the prediction of GSI after treatment was identified by multivariate linear regression as the combination of GSI, CRP level and agreeableness (NEO-FFI subscale) predictors at the time of diagnosis in which R2 = 76.6 %. The best model for predicting PSDI after treatment consisted of PSDI, the self-accusation component of SVF 78 and the stage of the disease (IV vs lower) at the time of diagnosis with R2 = 53.9 %. Incorporating the total raw score of the SAS questionnaire into the multivariate models for prediction of GSI and PSDI caused an increase in R2 (71.5 % to 85.0 % and 46.0 % to 65.1 %), respectively. Both biological and psychological predictors proved significant and suitable for psychological distress prediction in elderly breast cancer survivors after long-term oncological treatment. Key words: C-reactive protein – elderly breast cancer survivors – multivariate linear regression – psychoneuroimmunology – psychological distress prediction – retrospective study
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- C-reaktivní protein * MeSH
- dospělí MeSH
- interview psychologický MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lineární modely MeSH
- multivariační analýza MeSH
- nádory prsu * psychologie MeSH
- osobnostní dotazník MeSH
- prognóza MeSH
- psychický stres * diagnóza MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- sebezhodnocení (psychologie) MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- škála projevu úzkosti statistika a číselné údaje MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- úzkost diagnóza MeSH
- zpráva o sobě MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychometrie metody statistika a číselné údaje MeSH
- škála projevu úzkosti statistika a číselné údaje MeSH
- sporty fyziologie psychologie MeSH
- úzkost etiologie klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
