- MeSH
- chirurgie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- hospicová a paliativní ošetřovatelská péče MeSH
- komunikace MeSH
- lékařská onkologie MeSH
- péče o pacienta MeSH
- pediatrie MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- psychiatrie MeSH
- senioři MeSH
- urgentní zdravotnické služby MeSH
- vnitřní lékařství MeSH
- vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
- vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
- vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem MeSH
- zdravotnická komunikace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- senioři MeSH
V letech 1995–2014 monitorovala situaci v oblasti léčby uživatelů nelegálních psychoaktivních látek v České republice (dále jen ČR) hygienická služba ČR. Z longitudinálního sledování a analýzy dat vyplynuly dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace abúzu návykových látek v celé ČR i v jednotlivých krajích. Spolu se základními epidemiologickými charakteristikami byly hodnoceny také sociodemografické ukazatele. Získané výsledky vypovídají o rostoucím trendu v počtu žádostí o léčbu v české populaci uživatelů drog. Skupina uživatelů opiátů v léčbě pozvolna stárne. Dlouhodobě nejvíce preferovanou užívanou nelegální drogou je metamfetamin aplikovaný injekčně. V průběhu sledovaných let se preference jednotlivých psychoaktivních látek postupně měnila. Preferenci opiátů vystřídaly u prvožadatelů o léčbu kanabinoidy. Nejvyšším stupněm dosaženého vzdělání u uživatelů návykových látek v léčbě je vzdělání základní, z hlediska zaměstnání převažují nezaměstnaní. Během sledovaného období došlo k navýšení průměrného věku mezi všemi léčenými klienty o 5,5 roku. Nejvyšší prevalenci žádostí o léčbu vykazovaly ve sledovaném období kraje Ústecký, Olomoucký, Praha a kraj Vysočina.
The treatment demand indicator is one of five key indicators of drug epidemiology. Over the years 1995–2014 the Public Health Service of the Czech Republic monitored users of illegal psychoactive substances under treatment. From a longitudinal observation and analysis of data epidemiological trends in drug abuse in the Czech Republic and its individual regions were characterized. Along with basic characteristics of drug use, risk behaviour and related treatment socio-demographic indicators were also evaluated. Results of this monitoring indicate an increasing trend in the number of treatment demands in the Czech population of drug users. Opiates users under treatment are slowly getting older. The most preferably used illegal drug is methamphetamine administered by injection. Over the years, the preferences for seeking different psychoactive substances gradually changed. Opiates were replaced by cannabinoids in users first treatment. The highest level of education attained by treated drug users is primary education. In terms of employment the unemployed predominate. During the reporting period there was an increase of about 5.5 years in the average age among all treatment clients. The highest prevalence of drug treatment demand was found in regions Ústí, Olomouc, Praha and Vysočina.
V letech 1995–2014 monitorovala situaci v oblasti léčby uživatelů nelegálních psychoaktivních látek v České republice (dále jen ČR) hygienická služba ČR. Z longitudinálního sledování a analýzy dat vyplynuly dlouhodobé trendy ve vývoji epidemiologické situace abúzu návykových látek v celé ČR i v jednotlivých krajích. Spolu se základními epidemiologickými charakteristikami byly hodnoceny také sociodemografické ukazatele. Získané výsledky vypovídají o rostoucím trendu v počtu žádostí o léčbu v české populaci uživatelů drog. Skupina uživatelů opiátů v léčbě pozvolna stárne. Dlouhodobě nejvíce preferovanou užívanou nelegální drogou je metamfetamin aplikovaný injekčně. V průběhu sledovaných let se preference jednotlivých psychoaktivních látek postupně měnila. Preferenci opiátů vystřídaly u prvožadatelů o léčbu kanabinoidy. Nejvyšším stupněm dosaženého vzdělání u uživatelů návykových látek v léčbě je vzdělání základní, z hlediska zaměstnání převažují nezaměstnaní. Během sledovaného období došlo k navýšení průměrného věku mezi všemi léčenými klienty o 5,5 roku. Nejvyšší prevalenci žádostí o léčbu vykazovaly ve sledovaném období kraje Ústecký, Olomoucký, Praha a kraj Vysočina.
The treatment demand indicator is one of five key indicators of drug epidemiology. Over the years 1995–2014 the Public Health Service of the Czech Republic monitored users of illegal psychoactive substances under treatment. From a longitudinal observation and analysis of data epidemiological trends in drug abuse in the Czech Republic and its individual regions were characterized. Along with basic characteristics of drug use, risk behaviour and related treatment socio-demographic indicators were also evaluated. Results of this monitoring indicate an increasing trend in the number of treatment demands in the Czech population of drug users. Opiates users under treatment are slowly getting older. The most preferably used illegal drug is methamphetamine administered by injection. Over the years, the preferences for seeking different psychoactive substances gradually changed. Opiates were replaced by cannabinoids in users first treatment. The highest level of education attained by treated drug users is primary education. In terms of employment the unemployed predominate. During the reporting period there was an increase of about 5.5 years in the average age among all treatment clients. The highest prevalence of drug treatment demand was found in regions Ústí, Olomouc, Praha and Vysočina.
- MeSH
- abúzus marihuany epidemiologie MeSH
- heroin MeSH
- incidence MeSH
- kanabinoidy MeSH
- lidé MeSH
- methamfetamin MeSH
- poruchy spojené s užíváním amfetaminu epidemiologie MeSH
- poruchy spojené s užíváním opiátů epidemiologie MeSH
- poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek * epidemiologie MeSH
- prevalence MeSH
- rozložení podle pohlaví MeSH
- sběr dat metody MeSH
- statistika jako téma MeSH
- stupeň vzdělání MeSH
- uživatelé drog * statistika a číselné údaje MeSH
- věkové rozložení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Práce na směny je neodmyslitelně spjata s organizací práce ve zdravotnictví, neboť jen tak lze zajistit nepřetržitý provoz této veřejné služby. Současně však práce na směny znamená zásah do přirozených biorytmů člověka. Cílem výzkumu bylo zjistit vliv směnného provozu na kvalitu spánku a výskyt úzkosti u všeobecných sester. Soubor a metodika: Kvantitativní výzkum byl realizován pomocí dotazníků Pittsburská škála kvality spánku a Beckova inventáře úzkosti. V roce 2016 bylo náhodným výběrem osloveno 100 všeobecných sester pracujících v jednosměnném provozu a 100 sester pracujících ve směnném provozu tří lůžkových poskytovatelů zdravotnické péče Olomouckého kraje. Návratnost dotazníků činila 60,5 %. Ze 121 navrácených dotazníků pracovalo v jednosměnném provozu 56 všeobecných sester o průměrném věku 40,77 roků (SD = 9,44) a délce praxe 20,70 roků (SD = 10,05); a 65 všeobecných sester s kombinovaným směnným a ranním provozem s průměrným věkem 38,29 roků (SD = 9,36) a délkou praxe 17,57 roků (SD = 8,97). Ke zpracování dat byl použit Mannův--Whitneyův test na hladině významnost 5 % a Spearmanův korelační koeficient na hladině významnosti 5 % a 1 %. Výsledky: Průměrná délka spánku u všeobecných sester pracujících ve směnném provozu byla 6,49 hodiny a průměrná délka spánku u všeobecných sester pracujících pouze na ranní směny byla 6,88 hodiny. Výsledky výzkumu naznačují, že skupina všeobecných sester, pracujících ve směnném provozu má signifikantně vyšší míru spánkových obtíží (p < 0,01) a míru výskytu příznaků úzkosti (p = 0,04) než kontrolní skupina. Bylo zjištěno, že se vzrůstající mírou spánkových obtíží vzrůstá míra úzkosti u všeobecných sester (rs = 0,596, p ≤ 0,01). Výsledky výzkumu ukazují na existenci souvislosti mezi mírou výskytu příznaků úzkosti a mírou výskytu dysfunkcí bdělého stavu (rs = 0,337, p ≤ 0,01). Výsledky neprokázaly existenci vztahu mezi délkou praxe respondentů a mírou spánkových obtíží či výskytem příznaků úzkosti. Závěr: U všeobecných sester je nutné podporovat spánkovou hygienu a v mezích možností též jejich biorytmy.
Introduction: Shift work is inherently related to the healthcare work system because only then is it possible to ensure continuous work of this public service. At the same time, the shift work means intervention in the natural human bio-rhythms. The aim of this research was to investigate the impact of the shift work on sleep and anxiety in general nurses. Material and methods: The quantitative research was realized by means of Pittsburgh Sleep Quality Index and Beck anxiety inventory questionnaires. In 2016, 100 nurses working in single shifts and 100 general nurses in combined shift were addressed in three healthcare in-patient providers (by random selection) in the Olomouc region. The return rate of the questionnaires was 60.5%. Out of 121 returned questionnaires, 56 general nurses in single shift work were aged 40.77 (SD = 9.44) with length of work experience 20.70 years (SD = 10.05); and 65 general nurses working in combined shift work and morning shifts with the average age 38.29 (SD = 9.36) and work experience length 17.57 years (SD = 8.97). For the data processing, Mann-Whitney test at 5% significance level and Spearman’s rank correlation coefficient at significance level of 5% and 1% respectively were used. Results: The average sleep duration in general nurses working in shifts was 6.49 hours and the average sleep duration in general nurses working only morning shifts was 6.88 hours. The results of the research indicate that the group of general nurses working in shifts has a significantly higher rate of sleep disorders (p < 0.01) and a higher rate of anxiety symptoms (p = 0.04) compared to the control group. It has been ascertained with a higher rate of sleep disorders, the anxiety level in general nurses increases (rs = 0.596 (p ≤ 0.01). The results of the research reveal the existence of a link between rate of anxiety symptoms and daytime dysfunction rate (rs = 0.337 (p ≤ 0.01). The results have not confirmed a relation between the length of work experience of respondents and sleep disturbance rate or anxiety symptoms. Conclusion: It is vital to support sleep hygiene and biorhythms in general nurses as much as possible.
- MeSH
- lidé MeSH
- odborné všeobecné sestry MeSH
- personál sesterský nemocniční MeSH
- poruchy cirkadiánního rytmu (spánek) * epidemiologie etiologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- spánková deprivace MeSH
- statistika jako téma MeSH
- úzkostné poruchy * epidemiologie MeSH
- vliv směnného provozu na zdraví * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- multicentrická studie MeSH
- MeSH
- bakteriální infekce centrálního nervového systému diagnóza farmakoterapie MeSH
- bezvědomí MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- hospitalizovaní pacienti MeSH
- křeče u dětí MeSH
- kultura MeSH
- lékaři MeSH
- lékařské mise * etika organizace a řízení pracovní síly MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- paliativní medicína MeSH
- péče o umírající MeSH
- pohřební obyčeje klasifikace psychologie MeSH
- postoj ke smrti * MeSH
- rituální chování * MeSH
- rodina MeSH
- smrt kojence MeSH
- spiritualita MeSH
- umírající * psychologie MeSH
- zvyky MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Klíčová slova
- dogma,
- MeSH
- antikoncepce * MeSH
- dítě osiřelé MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- HIV infekce MeSH
- hladovění MeSH
- katolictví * MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- péče o matku * MeSH
- populační růst MeSH
- porodní poranění novorozence * MeSH
- praktičtí lékaři * MeSH
- smrt MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Geografické názvy
- Afrika MeSH
