Východiska: Kvalita života pacienta je nedílnou součástí hodnocení protinádorové léčby. S jejím hodnocením se můžeme setkat zejména v rámci klinických studií a výzkumných projektů, ale stále častěji je zařazováno také do rutinního provozu. V radioterapii je třeba tento ukazatel hodnotit zejména s nástupem nových frakcionačních režimů, které mají zajistit lepší klinické výsledky, ale rovněž stejnou či lepší kvalitu života pacientů oproti jinému frakcionačnímu schématu. Způsobů, jak kvalitu života měřitelně zhodnotit, je několik. Nejčastěji jsou využívány dotazníky vyplňované pacienty, a jedná se tedy o subjektivní přístup. Nezbytné je zvolit správnou metodiku, zejména typ a formu dotazníků s ohledem na specifickou situaci (diagnózu, léčbu apod.). Cíl: V tomto edukačním přehledovém článku je definována kvalita života a její role v léčbě pacienta radioterapií. Dále jsou podrobně popsány vybrané způsoby hodnocení kvality života v radioterapii. Důraz je pak kladen zejména na dostupná dotazníková šetření, generická či specifická. Mezi nejběžněji používané dotazníky kvality života patří dotazníky od skupiny EORTC, FACIT dotazníky a dotazníky EQ-5D, SF-36, WHOQOL-100 a WHOQOL-BREF. Všeobecný dotazník EORTC QLQ-C30, který je také často používán v radioterapii, je použit pro demonstraci vyhodnocení dotazníku na jednom vyplněném dotazníku konkrétním pacientem. Závěr: Kvalita života onkologického pacienta se řadí mezi nejdůležitější hodnocení výstupů péče (Patient Reported Outcomes Measures – PROMs) a sběr dat k jejímu hodnocení by měl být součástí běžné praxe také v radiační onkologii, zejména pak u zavádění nového frakcionačního režimu. Tento přehledový článek má za cíl poukázat na různorodé možnosti hodnocení kvality života, různé typy generických a specifických dotazníků a také zdůraznit určitá doporučení a postupy nutné pro kvalitní vyhodnocení těchto dotazníků.
Background: The patient‘s quality of life is an integral part of the evaluation of anticancer treatment. We can meet its evaluation mainly within the framework of clinical studies and research projects, but it is increasingly included in routine clinical practice as well. In radiotherapy, this indicator needs to be evaluated especially with the advent of new fractionation regimes, which are supposed to ensure better clinical results, but also the same or better quality of life for patients compared to another fractionation scheme. There are several ways to measurably evaluate the quality of life. Questionnaires filled in by patients are most often used, so this is a subjective approach. It is essential to choose the right methodology, especially the type and form of questionnaires with regard to the specific situation (diagnosis, treatment, etc.). Aim: In this educational review article, quality of life and its role in the treatment of a patient with radiotherapy are defined. Next, selected methods of quality of life assessment in radiotherapy are described in detail. Emphasis is placed especially on available questionnaire surveys, generic or specific. Among the most commonly used quality of life questionnaires are those from the EORTC group, FACIT questionnaires and the EQ-5D, SF-36, WHOQOL-100 and WHOQOL-BREF questionnaires. The general EORTC QLQ-C30 questionnaire, which is also often used in radiotherapy, is used to demonstrate the assessment on one specific example of a questionnaire completed by a patient. Conclusion: The quality of life of an oncology patient ranks among the most important evaluations of care outcomes (patient reported outcomes measures), and data collection for its evaluation should be part of routine clinical practice in radiation oncology as well, especially when introducing a new fractionation regimen. The purpose of this educational review article is to point out the various possibilities for evaluating the quality of life, different types of generic and specific questionnaires, and also to emphasize certain recommendations and procedures necessary for quality evaluation of questionnaires.
Článek se zabývá neuropsychologickým hodnocením vybraných kognitivních funkcí u pacientů s difúzními nízkostupňovými gliomy mozku (difúzními low grade gliomy – DLGG), kteří podstoupili chirurgickou léčbu awake kraniotomii (operace při vědomí pacienta). Tento operační přístup vyžaduje odvahu pacienta a spolupráci týmu odborníků, přínosem je možnost monitorování kognitivních funkcí pacienta v průběhu zákroku a tím jeho maximální ochrana. V článku předkládáme výsledky testování vybraných kognitivních funkcí pacientů před operačním zákrokem a srovnání s kontrolním vyšetřením s odstupem času. Zmíněna je také možnost neurorehabilitace kognitivních funkcí, s ohledem na dosažení nejlepší možné kvality života pacientů.
The article focuses on the neuropsychological evaluation of selected cognitive functions in patients with diffuse low-grade gliomas (DLGG) who underwent awake craniotomy (surgery performed on the patient while conscious and alert). This surgical approach requires the patient's commitment and the cooperation of an interprofessional team. The most important benefit is that it allows the patient's cognitive functions to be monitored
- MeSH
- dospělí MeSH
- gliom * chirurgie psychologie MeSH
- jazykové poruchy diagnóza MeSH
- kognitivní poruchy diagnóza MeSH
- kraniotomie metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- neuropsychologické testy * MeSH
- peroperační doba MeSH
- předoperační vyšetření metody psychologie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- senioři MeSH
Úvod: CMP je nejen velmi častou příčinou úmrtí, ale také nejčastější příčinou invalidity a dlouhodobých zdravotních problémů s výrazným dopadem na kvalitu života pacientů. Cílem studie bylo ověřit účinek psychoedukačního programu poskytovaného současně se standardně nastavenou rehabilitační péčí pacientům v postakutní fázi CMP na jejich kvalitu života související se zdravím, na důstojnost, míru deprese, úroveň soběstačnosti v aktivitách denního života a bolest. Soubor a metodika: Do randomizované studie byli zařazeni dospělí pacienti po první prodělané CMP, kteří byli pro přetrvávající neurologický deficit přijati k postakutní lůžkové rehabilitační péči. Současně ale byli částečně soběstační a neměli demenci ani poruchu fatickou nebo vážné postižení zraku a sluchu. Intervenční skupině byla k péči standardní poskytována navíc vícesložková psychoedukace. Sběr dat probíhal při zařazení pacientů do studie a následně po 3 měsících s použitím standardizovaných dotazníků pro kvalitu života (EQ-5D-5L), depresi (Beck‘s Depression Inventory [BDI-II]), důstojnost (The Patient Dignity Inventory [PDI]), zvládání každodenních činností (index Barthelové [BI]) a bolest (Vizuální analogová škála [VAS]). Statistické vyhodnocení bylo provedeno pomocí univarientní a multivarientní analýzy. Výsledky: Z 221 randomizovaných pacientů dokončilo studii 201 (91 %), v intervenční skupině 102 (65 mužů, věk 60 ± 13,6 roku) a v kontrolní skupině 99 (58 mužů, věk 63 ± 13,4 roku). Po 3 měsících byly v intervenční skupině oproti kontrolní zaznamenány statisticky významné rozdíly v EQ-5D-5L/domény (2,77 ± 2,08 vs. 0,93 ± 1,81), EQ-VAS (13,77 ± 12,06 vs. 4,23 ± 15,51), PDI (9,50 ± 8,33 vs. 2,47 ± 8,18), BI (14,94 ± 11,02 vs. 8,96 ± 9,16) a BDI (3,15 ± 3,61 vs. 0,40 ± 4,19); u všech p < 0,0001. Post hoc analýza ukázala, že nezávislými prediktory vyšší kvality života byly kromě aplikované psychoedukace také větší stupeň soběstačnosti, menší tíže deprese a nižší intenzita bolesti. Závěr: Psychoedukace u pacientů po CMP je vhodným doplňkem postakutní rehabilitační péče vedoucím ke zlepšení kvality života, větší nezávislosti v běžných denních činnostech, snížení tíže deprese a zvýšení pocitu důstojnosti.
Background: Stroke is not only a very common cause of death, but also the most common cause of disability and long-term health problems with a significant impact on patients‘ quality of life. The present study aimed to assess the effects of a psychoeducational program delivered simultaneously with standard rehabilitation care to patients in the post-acute phase of stroke on their health-related quality of life (HRQoL), dignity, levels of depression, levels of self-sufficiency in activities of daily life, and also pain. Methods: The randomized study involved adult patients after their first stroke occurrence who were admitted to post-acute inpatient rehabilitation care due to persistent neurological deficits. At the same time, they were partially self-sufficient and did not present with dementia or a phatic disorder or severe visual or hearing impairment. In addition to standard care, the intervention group was provided with multi-component psychoeducation. Data collection took place at patient enrollment and 3 months later using standardized questionnaires for health-related quality of life (EQ-5D-5L), depression (Beck‘s Depression Inventory [BDI-II]), dignity (The Patient Dignity Inventory [PDI]), coping with activities of daily living (Barthel index [BI]) and pain (Visual Analogue Scale [VAS]). Statistical evaluation was performed using univariate and multivariate analyses. Results: Of the 221 randomized patients, 201 (91%) completed the study; 102 in the intervention group (65 men, age 60 ± 13.6 years) and 99 in the control group (58 men, age 63 ± 13.4 years). After 3 months, there was a statistically significant difference in the change in EQ-5D-5L/domains (2.77 ± 2.08 vs. 0.93 ± 1,81), EQ-VAS (13.77 ± 12.06 vs. 4.23 ± 15.51), PDI (9.50 ± 8.33 vs. 2.47 ± 8.18), BI (14.94 ± 11.02 vs. 8.96 ± 9.16) and BDI (3.15 ± 3.61 vs. 0.40 ± 4.19) in the intervention group compared to the control group (for all P < 0.0001). Post-hoc analysis showed that the independent predictors of higher HRQoL were, apart from applied psychoeducation, greater degrees of self-sufficiency, less severe depression levels and lower intensity of pain. Conclusion: Psychoeducation is a suitable supplement to post-acute rehabilitation care for post-stroke patients leading to improvements in HRQoL, greater independence in activities of daily life, reduction of depression load and increased sense of dignity.
- Klíčová slova
- psychoedukace,
- MeSH
- cévní mozková příhoda * prevence a kontrola MeSH
- dospělí MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- regresní analýza MeSH
- senioři MeSH
- statistika jako téma MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma * metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- randomizované kontrolované studie MeSH
Článek se zabývá indikacemi, praktickým provedením a komplikacemi awake kraniotomie. Awake kraniotomie je v současnosti často používanou metodou při operacích především difuzních nízkostupňových gliomů mozku. Umožňuje mít pod kontrolou během operace motoriku, řeč, verbální a neverbální sémantiku, emotivitu a do jisté míry i exekutivní funkce pacienta. V článku jsou rozebírány indikace metody, praktické provedení, komplikace a nastíněn způsob pooperační rehabilitace. Zmíněna je také úzká vazba awake kraniotomii a případnou pooperační onkologickou léčbou.
The article deals with the indications, practical realization and complications of awake craniotomy. Awake craniotomy is currently a frequently used method in the surgery of diffuse low-grade gliomas of the brain. It allows to monitor the patient's motor, speech, verbal and non-verbal semantics, emotionality and, to some extent, executive functions during the procedure. The indications of the method, practical implementation, complications and the postoperative rehabilitation are discussed. The close relationship between awake craniotomy and possible postoperative oncological treatment is also mentioned.
- Klíčová slova
- awake kranitomie, difuzní nízkostupňový gliom,
- MeSH
- adherence pacienta MeSH
- bdění MeSH
- gliom * chirurgie MeSH
- kraniotomie * metody MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- mapování mozku metody MeSH
- nádory mozku chirurgie MeSH
- peroperační monitorování metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Lens epithelium-derived growth factor (LEDGF/p75) is an epigenetic reader and attractive therapeutic target involved in HIV integration and the development of mixed lineage leukaemia (MLL1) fusion-driven leukaemia. Besides HIV integrase and the MLL1-menin complex, LEDGF/p75 interacts with various cellular proteins via its integrase binding domain (IBD). Here we present structural characterization of IBD interactions with transcriptional repressor JPO2 and domesticated transposase PogZ, and show that the PogZ interaction is nearly identical to the interaction of LEDGF/p75 with MLL1. The interaction with the IBD is maintained by an intrinsically disordered IBD-binding motif (IBM) common to all known cellular partners of LEDGF/p75. In addition, based on IBM conservation, we identify and validate IWS1 as a novel LEDGF/p75 interaction partner. Our results also reveal how HIV integrase efficiently displaces cellular binding partners from LEDGF/p75. Finally, the similar binding modes of LEDGF/p75 interaction partners represent a new challenge for the development of selective interaction inhibitors.
- MeSH
- dimerizace MeSH
- Escherichia coli MeSH
- histonlysin-N-methyltransferasa metabolismus MeSH
- HIV-integrasa metabolismus MeSH
- konsenzuální sekvence MeSH
- Lentivirus enzymologie MeSH
- lidé MeSH
- mezibuněčné signální peptidy a proteiny metabolismus MeSH
- molekulární sekvence - údaje MeSH
- proteiny metabolismus MeSH
- protoonkogenní protein MLL metabolismus MeSH
- represorové proteiny metabolismus MeSH
- sekvence aminokyselin MeSH
- terciární struktura proteinů MeSH
- transposasy metabolismus MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
In Bacillus subtilis, the arabinose repressor AraR negatively controls the expression of genes in the metabolic pathway of arabinose-containing polysaccharides. The protein is composed of two domains of different phylogenetic origin and function: an N-terminal DNA-binding domain belonging to the GntR family and a C-terminal effector-binding domain that shows similarity to members of the GalR/LacI family. The crystal structure of the C-terminal effector-binding domain of AraR in complex with the effector L-arabinose has been determined at 2.2 Å resolution. The L-arabinose binding affinity was characterized by isothermal titration calorimetry and differential scanning fluorimetry; the K(d) value was 8.4 ± 0.4 µM. The effect of L-arabinose on the protein oligomeric state was investigated in solution and detailed analysis of the crystal identified a dimer organization which is distinctive from that of other members of the GalR/LacI family.
- MeSH
- arabinosa metabolismus MeSH
- Bacillus subtilis chemie metabolismus MeSH
- bakteriální proteiny chemie metabolismus MeSH
- krystalografie rentgenová MeSH
- molekulární modely MeSH
- represorové proteiny chemie metabolismus MeSH
- terciární struktura proteinů MeSH
- vazba proteinů MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Mnohočetný myelom (MM) je zhoubné B-buněčné onemocnění charakterizované proliferací a akumulací klonálně změněných plazmatických (myelomových) buněk především v kostní dřeni. Přesto, že příčiny vzniku a vývoje MM nejsou zcela jasné, genetické studie ukázaly, že chromozomové aberace hrají v patogenezi a prognóze pacientů sMM klíčovou roli. Práce ukazuje výsledky cytogenetické a molekulárně cytogenetické analýzy souboru 100 pacientů s MM. Pomocí klasického cytogenetického vyšetření byly odhaleny změny u 23 (23 %) pacientů, z toho u 8 pacientů byl nalezen komplexní karyotyp. Doplnění klasické cytogenetiky metodou FICTION odhalilo genetické změny u 97 (97 %) pacientů. Nejčastěji byla pozorována delece RB1 genu nalezená u 53 (53 %) pacientů, translokace zahrnující IgH gen byla zjištěna u 30 (30 %) pacientů a trizomie byly prokázány u 25 (25 %) pacientů. Trizomie postihovaly nejčastěji chromozomy 15 a 9. Cytogenetická a molekulárně cytogenetická analýza souboru 100 pacientů s MM potvrdila vysoký výskyt chromozomových změn a jejich vztah k vyšším stadiím onemocnění. Prognostický význam jednotlivých genetických změn pro celkové přežití zatím nelze hodnotit vzhledem ke krátké době sledování souboru, ale byla prokázána nepříznivá prognóza pacientů s komplexním karyotypem.
Multiple myeloma (MM) is a B-cell neoplasia characterized by the proliferation and accumulation of clonal plasma cells (myeloma cells) in bone marrow. Although the cause of the origin and development of MM are not well understood, genetic studies revealed that chromosomal aberrations play central role in pathogenesis and prognosis of patients with MM. We present the results of conventional cytogenetic and molecular cytogenetic analysis of 100 patients with MM. Using conventional cytogenetics chromosomal changes were detected in 23 (23 %) patients, in 8 patients complex karyotype was found. Using FICTION method cytogenetic changes were identified in 97 (97 %) patients. Deletion of RB1 gene was the most common aberration detected in 53 (53 %) patients, translocations involving IgH gene were identified in 25 (25 %) patients. The most common trisomy involved chromosomes 15 and 9. Cytogenetic and molecular cytogenetic analysis of 100 patient with MM confirmed high frequency of chromosomal abnormalities in advanced stages of the disease. Prognostic relevance of particular chromosomal abnormalities for overall survival cannot be evaluated due to short time of follow-up. In our study, the presence of complex karyotype was associated with a significantly shorter overall survival rate.
