[Role of talazoparib in prostate cancer treatment]
Metastazující kastračně rezistentní karcinom prostaty (metastatic castration resistant prostate cancer, mCRPC) představuje nejzávažnější formu široké skupiny karcinomů prostaty. Je typický rezistencí k primární androgen deprivační terapii, proto je pro účinnou léčbu nutné rozšířit léčebné spektrum. Čím více linií terapie použijeme, tím lze život pacientů s mCRPC více prodloužit. Jednou z léčebných možností je i cílená léčba. Inhibitory poly(ADP-ribóza) polymerázy (PARP) prokázaly u těchto pacientů účinnost jednak v monoterapii, jednak v kombinaci s léčbou cílenou na androgenní receptor. Článek se věnuje postavení inhibitoru PARP talazoparibu v léčbě mCRPC.
Metastatic castration resistant prostate cancer (mCRPC) represents the most severe form of a group of prostate cancer. It is characterized by resistance to primary androgen deprivation therapy, which necessitates the expansion of the treatment spectrum for effective management. The more lines of therapy we use, the more we can prolong the survival of patients with mCRPC. One of the treatment options is targeted therapy. Poly(ADP-ribose) polymerase (PARP) inhibitors have demonstrated efficacy, both in monotherapy and in combination with androgen receptor targeted therapy in these patients. The article discusses the role of the PARP inhibitor talazoparib in the treatment of mCRPC.
Kastračně rezistentní karcinom prostaty bez průkazu metastazujícího onemocnění podle standardních zobrazovacích metod (CT a scintigrafie skeletu) či vyšetření nové generace (PET/CT) klasifikujeme jako nemetastazující CRPC (non-metastatic castration-resistant prostate cancer, nmCRPC). Ještě před několika lety nebyla k dispozici žádná účinná léčba tohoto onemocnění. Pacienti postupně progredovali do metastazujícího onemocnění, které je spojeno s rozvojem vzniku celého spektra komplikací a sníženou kvalitou života. Cílem léčby nmCRPC je proto prodloužení doby do vzniku metastatického stadia a prodloužení i celkového přežití. Toto potvrdily tři významné prospektivní klinické studie fáze III. Studie hodnotily antiandrogeny druhé generace, kam řadíme apalutamid, enzalutamid a darolutamid.
Castration-resistant prostate cancer with absence of metastatic disease according to standard imaging methods (CT and skeletal scintigraphy) or newer PET/CT is classified as non-metastatic CRPC (nmCRPC). Until a few years ago, no effective treatment was available for this disease. Patients gradually progressed to metastatic disease, which is associated with the development of a whole spectrum of complications and with a worse quality of life. The aim of nmCRPC treatment is therefore to prolong the time to the development of the metastatic disease and to prolong overall survival. This has been confirmed by three major prospective phase III clinical trials. The studies evaluated second generation antiandrogens, which include apalutamide, enzalutamide and darolutamide.
- MeSH
- lidé MeSH
- nádory prostaty * diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- prostatický specifický antigen analýza MeSH
- protokoly protinádorové léčby MeSH
- radioterapie MeSH
- staging nádorů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Léčba pokročilého karcinomu prostaty v posledních letech dosáhla výrazného pokroku. V případě hormonálně senzitivního onemocnění se nejedná již jen o samotnou androgen deprivační léčbu, ale její kombinaci s léčbou cílenou na androgenní receptor (androgen receptor target agents, ARTA) či chemoterapii. Poslední data ukazují, že lze postupy vzájemně zkombinovat i do tripletu. V případě metastazujícího kastračně rezistentního karcinomu prostaty se kromě chemoterapie či ARTA uplatňují i další postupy jako podání radionuklidů a cílené terapie. Zatím ve srovnání s jinými solidními nádory se méně využívají možnosti imunoterapie.
The treatment of advanced prostate cancer has made significant changes in recent years. In the case of hormone-sensitive prostate cancer, it is no longer just androgen deprivation therapy, but its combination with androgen receptor target agents (ARTA) or chemotherapy. The late data show that it is possible to combine the procedures into a triplet. In the case of metastatic castration-resistant prostate cancer, in addition to chemotherapy or ARTA, other treatment is also used, such as radionuclides, targeted therapy. In the compared to other solid tumors, immunotherapy have been used less.
AIMS: Abiraterone treatment requires regular drug intake under fasting conditions due to pronounced food effect, which may impact patient adherence. The aim of this prospective study was to evaluate adherence to abiraterone treatment in patients with prostate cancer. To achieve this aim, an abiraterone population pharmacokinetic model was developed and patients' adherence has been estimated by comparison of measured levels of abiraterone with population model-based simulations. METHODS: A total of 1469 abiraterone plasma levels from 83 healthy volunteers collected in a bioequivalence study were analysed using a nonlinear mixed-effects model. Monte Carlo simulation was used to describe the theoretical distribution of abiraterone pharmacokinetic profiles at a dose of 1000 mg once daily. Adherence of 36 prostate cancer patients treated with abiraterone was then evaluated by comparing the real abiraterone concentration measured in each patient during follow-up visit with the theoretical distribution of profiles based on simulations. Patients whose abiraterone levels were ˂5th or ˃95th percentile of the distribution of simulated profiles were considered to be non-adherent. RESULTS: Based on this evaluation, 13 patients (36%) have been classified as non-adherent. We observed significant association (P = .0361) between richness of the breakfast and rate of non-adherence. Adherent patients reported significantly better overall condition in self-assessments (P = .0384). A trend towards a higher occurrence of adverse effects in non-adherent patients was observed. CONCLUSIONS: We developed an abiraterone population pharmacokinetic model and proposed an advanced approach to medical adherence evaluation. Due to the need for administration under fasting conditions, abiraterone therapy is associated with a relatively high rate of non-adherence.
- MeSH
- adherence k farmakoterapii * statistika a číselné údaje MeSH
- androsteny * farmakokinetika aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- biologické modely * MeSH
- dospělí MeSH
- interakce mezi potravou a léky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metoda Monte Carlo MeSH
- nádory prostaty * farmakoterapie MeSH
- omezení příjmu potravy MeSH
- prospektivní studie MeSH
- protinádorové látky farmakokinetika aplikace a dávkování MeSH
- senioři MeSH
- terapeutická ekvivalence MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Kazuistika poukazuje na možnost farmakologické terapie everolimem u pacientů s chirurgicky neřešitelným rozsáhlým postižením ledvin angiomyolipomy, které pacienty ohrožují závažným krvácením.
The case study highlights the possibility of pharmacological therapy with everolimus for patients with extensive kidney angiomyolipomatosis, which poses a serious risk of bleeding to the patients.
- MeSH
- angiomyolipom * farmakoterapie komplikace MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- dospělí MeSH
- everolimus * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- krvácení etiologie MeSH
- lidé MeSH
- nádory ledvin * diagnóza terapie MeSH
- stomatitida etiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
The objective of this study was to investigate the prognostic significance of the frequency of primary cilia (PC) and β-catenin expression in 218 patients (pts) with non-small cell lung cancer (NSCLC), including 125 pts with adenocarcinoma and 93 pts with squamous cell carcinoma. In the whole group of 218 pts with NSCLC, overall survival (OS) was significantly inferior among pts with present PC than without PC (p=0.024) and with higher cytoplasmic β-catenin expression (25-75%) than with lower cytoplasmic β-catenin expression (<25%) (p=0.008). In the univariate Cox proportional hazard model, the hazard ratio was 1.653 in pts with present PC (p=0.026) and 1.851 in pts with higher cytoplasmic β-catenin (25-75%) (p=0.009). Multivariate testing of the whole group of 218 pts with NSCLC showed that the presence of PC was associated with a worse prognosis (p=0.018). In the subgroup of 125 pts with adenocarcinoma, OS was significantly improved in pts with higher membranous β-catenin expression (≥50%) than in pts with lower expression (<50%) (p=0.0300) and OS was significantly inferior in pts with higher cytoplasmic β-catenin expression (25-75%) than in pts with lower expression (<25%) (p=0.0004). Multivariate testing of the subgroup of pts with adenocarcinoma showed that cytoplasmic β-catenin (p<0.001) and pleural invasion (p=0.017) were associated with worse prognosis. The present results indicate a negative prognostic significance of PC and cytoplasmic β-catenin expression in NSCLC and a negative prognostic significance of cytoplasmic β-catenin expression in adenocarcinoma.
- MeSH
- adenokarcinom patologie metabolismus mortalita MeSH
- beta-katenin * metabolismus MeSH
- cilie * patologie metabolismus MeSH
- cytoplazma * metabolismus MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádorové biomarkery metabolismus MeSH
- nádory plic * patologie metabolismus mortalita MeSH
- nemalobuněčný karcinom plic * patologie metabolismus mortalita MeSH
- prognóza MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- spinocelulární karcinom patologie metabolismus mortalita MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND: The aim was to assess therapeutic outcomes and tolerance in patients with metastatic castration resistant prostate cancer (mCRPC) treated with androgen receptor targeted agents (ARTA) treatment at one oncological center in the Czech Republic. MATERIALS AND METHODS: Retrospective analysis of 64 patients with mCRPC treated with abiraterone (50 patients) and enzalutamide (14 patients) in the first line of this disease was conducted. Kaplan-Meier analysis was used to calculate progression free survival (PFS) and overall survival (OS). We performed a multivariate analysis of risk factors for treatment outcomes (PFS, OS) by Cox regression analysis. RESULTS: The median follow-up was 28.4 months. The median PFS was 15.4 months [95% confidence interval (CI): 12.3-18.5], median OS was 38.2 months (95% CI: 19.9-56.5). Regression analysis demonstrated a favorable prognostic effect on PFS in patients with reduction of PSA ≥ 50 %, in patients with early reduction of prostate-specific antigen (PSA) ≥ 50% within 3 months, in patients younger than 74 years and in overall performance status (PS) 0. Regression analysis demonstrated a favorable prognostic effect on OS in patients with reduction of PSA ≥ 50 %, in patients with early reduction of PSA ≥ 50 % within 3 months and in patients with overall PS 0. Adverse effects grade 3-4 were reported in 17 (27.9%) patients in abirateron arm and in 1 (7.1%) patient in enzalutamide arm. CONCLUSION: The analysis of patients with mCRPC treated with ARTA in the first line showed that ARTA represents an effective and safe therapy and contributes to longer survival.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Východiska: Kabozantinib je inhibitor tyrozinkinázy (tyrosin kinase inhibitor – TKI) proti receptoru pro vaskulární růstový faktor (VEGFR), podobně i MET a AXL. V klinické studii METEOR prokázal u pacientů s metastatickým renálním karcinomem (mRCC) účinnost ve srovnání s everolimem po předchozí léčbě TKI. Cíl: Stanovení účinnosti a tolerance kabozantinibu ve druhé nebo vyšší linii léčby mRCC po předchozí léčbě inhibitory tyrozinkinázy. Pacienti a metody: Celkem bylo hodnoceno 45 pacientů s mRCC léčených ve dvou onkologických centrech (Krajská nemocnice Liberec, Fakultní nemocnice Motol) v klinické praxi. Stanovili jsme přežití bez známek progrese (progression-free survival – PFS) a celkové přežití (overall survival – OS) pomocí Kaplan-Meierovy analýzy a vliv faktorů na léčebné výsledky pomocí regresní analýzy. Statistické zhodnocení bylo provedeno na hladině významnosti α = 0,05. Výsledky: Medián sledování byl 24 měsíců. Medián PFS činil 8,7 měsíce (95% CI 6,7–19,5), medián OS činil 21,6 měsíce (95% CI 13,2–nedosaženo). Parciální remise byla pozorována u 42,5 %, stabilizace onemocnění u 37,8 % pacientů. Primární progrese byla zjištěna u 20 % nemocných. V regresní analýze jsme prokázali prognostický příznivý vliv na prodloužení PFS u pacientů ve vyšším věku a s delším trváním první linie terapie. Regresní analýza dále prokázala příznivý vliv na prodloužení OS u pacientů v lepším celkovém stavu, při delším trvání léčby první linie a u pacientů, u kterých byla po selhání kabozantinibu indikována imunoterapie. Toxicita stupně 3–4 byla pozorována u 37,8 % pacientů, dominoval průjem. Závěr: Naše společná analýza potvrdila účinnost a toleranci kabozantinibu v léčbě druhé a vyšší linie mRCC.
Background: Cabozantinib is a tyrosine kinase inhibitor (TKI) that targets vascular endothelial growth factor receptor (VEGFR) as well as MET and AXL. In METEOR study, cabozantinib demonstrated efficacy when compared with everolimus in pacients with metastatic renal cell cancer (mRCC) after previous TKI therapy. Purpose: The determination of efficacy and tolerance of cabozantinib in the second or higher lines of the therapy of mRCC after previous treatment with tyrosinkinase inhibitors. Patients and methods: A total of 45 patients with mRCC were treated in two oncology centers (Regional Hospital Liberec and University Hospital Motol, Prague) in clinical practice. We determined progression free survival (PFS) and overall survival (OS) according to Kaplan-Meier analysis. We performed a multivariate analysis of the risk factors for treatment outcomes (PFS, OS) by Cox regression analysis. All statistics were evaluated at the significance level of α = 0.05. Results: A median of follow-up was 24 months. Median PFS was 8.7 months (95% CI 6.7–19.5), median OS was 21.6 months (95% CI 13.2–not achieved). Parcial remission was described in 42.5% patients, stabilization in 37.8% patients. Progression as the best response was demonstrated in 20% of patients. Regression analysis demonstrated a statistically significant favorable prognostic effect on PFS in patients at older age and patients with longer first-line therapy. The regression analysis demonstrated a statistically significant favorable prognostic effect on OS in patients with Eastern Cooperative Oncology Group (ECOG) performance status 0, patients with longer-first line therapy and patients treated with immunotherapy in the next lines. Grade 3–4 toxicity was described in 37.8% patients. The most common type of toxicity was hypertension. Conclusion: Our analysis demonstrated the efficacy and good tolerance of cabozantinib in with mRCC treated by cabozantinib in second-line therapy.
