Infekce ruky je běžný a častý problém, se kterým se setkává chirurg ve své ambulanci. Příčiny jsou pestré – od poranění přes chirurgický zákrok po šíření infekce z jiného místa na těle. Také původci infekce jsou různí, nejčastěji jsou to sice bakterie, ale je potřeba myslet i na viry, plísně a samozřejmě i na problém diagnostiky po napadení parazity a také na vzácné příčiny infektů. Diagnostika musí být rychlá, léčba bez zbytečného otálení a v odůvodněné situaci co nejagresivnější. Tím se vyhneme závažným komplikacím a následkům infekce na tak složité struktuře, jako ruka je. Cílem článku je poskytnout přehled o problematice, potažmo poskytnout informace umožňující včasnou diagnostiku. Jsou navrženy terapeutické možnosti a výkony s důrazem na moderní, tedy aktivní přístup k této problematice, zmíněna je možná prevence infekce na ruce. Článek si klade za cíl zlepšit klinickou praxi v péči o ruku s infektem.
Hand infection is a common and frequent problem encountered by surgeons in their outpatient clinics. The causes are varied, ranging from trauma to surgical intervention and to the spread of infection from elsewhere on the body. The causative agents of infection are also varied, and although bacteria are the most common ones, viruses, fungi, and, of course, the problem of diagnosis after parasite infestation as well as rare causes of infections must also be considered. The diagnosis should be quick and the treatment should be as aggressive as possible without undue delay in a justified situation. This will avoid serious complications and consequences of infection on such a complex structure as the hand. The aim of this article is to provide an overview of the problem, and to provide information to support early diagnosis. Therapeutic options and interventions are proposed, with an emphasis on a modern, i.e. active, approach to the problem. Possible prevention of infection on the hand is mentioned. The article aims to improve clinical practice in the care of the hand with infection.
- MeSH
- pracovní zátěž MeSH
- syndrom karpálního tunelu * diagnóza terapie MeSH
- zubní lékaři MeSH
- zubní lékařky MeSH
- Publikační typ
- rozhovory MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- vrozené deformity ruky * diagnóza klasifikace terapie MeSH
- vrozené vady diagnóza klasifikace terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Poranění extenzorů v zóně I je velmi časté poranění, které při nesprávné léčbě může vést k postižení funkce ruky. Pro toto poranění je typické flekční postavení distálního článku v DIP bez možnosti aktivní extenze. Materiál a metody: Do souboru vyšetřovaných pacientů bylo zařazeno 48 pacientů s izolovaným poraněním dorzální aponeurózy jednoho prstu, u kterých uběhly minimálně 4 měsíce, maximálně 15 měsíců od primárního poranění. Indikací k chirurgické léčbě zastaralých poranění bylo selhání konzervativní terapie. Všichni pacienti byli operováni v lokální anestezii v ambulantním režimu. Z hrotu prstu byl zaveden jeden Kirchnerův drát o průměru 0,8–1,2 mm, který byl následně zanořen pod kůži. Fixace byla odstraněna 8.–9. týden. Bezprostředně po vyjmutí K-drátu byla nasazena fixace – dlaha typu OVALE s postupným vysazováním dlahy během dne po dobu 2–3 týdnů. Celková doba aplikace dlahy přes noc po odstranění K-drátu se pohybovala mezi 2–3 měsíci. Výsledky: Léčba byla pacienty přijímána velmi dobře vzhledem k minimálnímu omezení v běžném životě. U žádného pacienta nedošlo k infekčním komplikacím. Šest pacientů si krátce stěžovalo na zvýšenou citlivost v oblasti jizvy pod nehtem. U 2 pacientů, mužů, došlo k selhání léčby, DIP kloub ztuhl v semiflekčním postavení, bez aktivní extenze, jednalo se o pacienty, u kterých již před operací bylo obtížné prst rozcvičit do extenze. Celkem 27 pacientů mělo úplnou úpravu hybnosti ve smyslu flexe i extenze v celém rozsahu; 14 pacientů mělo omezenou plnou extenzi do 10–30 stupňů.U 12 pacientů byla omezenaflexe v DIP o 20–30 stupňů ve srovnání se zdravou rukou. I přes tato mírná pohybováomezení byly výsledky léčby pacientypozitivně přijaty. Závěr: Chirurgická léčba zavřených poranění extenzorů v zóně I je indikována u zastaralých poranění, která nebyla léčena nebo u kterýchselhala léčba konzervativní. Podmínkou léčby je rozcvičení DIP kloubu minimálně do extenze. Okamžitá konzervativní léčba u akutních úrazů mívá lepší výsledky než léčbachirurgická u zastaralých poranění.
Introduction: Extensor tendon injury in zone I is a very common injury, which could lead to impaired hand function without proper treatment. This injury is characterized by flexion in DIPJ without possibility of active extension. Material and methods: The study group included 48 patients with isolated injury to dorsal aponeurosis of one finger, between 4 months to 15 months from the primary injury. The indication for surgical therapy of chronic injuries is a consequence of failure of conservative management. All patients underwent surgery under local anaesthesia on out-patient basis. There was a 0.8 - 1.2mm Kirschner wire introduced from the apex of the finger, and it was subsequently hidden under the skin. Fixation was removed after 8-9 weeks. Immediately after removal of the K-wire, OVALE type splint was applied. This was used for night splinting after K-wire removal for a total of 2-3 months, while splinting during the day lasted only for 2-3 weeks during which it was gradually removed. Results: Treatment was very well accepted by the patients due to the minimal limitation in their daily life. None of the patients developed infectious complications. 6 patients complained shortly of greater tenderness in the area of the scar under the nail. 2 male patients experienced failure of therapy, DIPJs became stiff in semiflexion; there was no active extension. These were patients in whom it was difficult to mobilize the finger to extension before the surgery. 27 patients achieved full range of motion to flexion and extension. 14 patients had extension limited to 10-30 degrees. 12 patients had reduced flexion in DIPJ by 20-30 degrees in comparison with the other hand. In spite of these minor reduction of ROM, the results of therapy were accepted well by the patients. Conclusion: Surgical therapy of closed extensor tendon injuries in zone I is indicated in chronic injuries, without previous treatments or in case of a failure of conservative management. The condition for treatment is good passive range of motion in DIPJ, at least in extension. Immediate conservative management of acute injuries has usually better results than surgical therapy in chronic injuries.
- Klíčová slova
- dorzální aponeuróza, Kirschnerův drát, K-drát, extenzory, deformita "labutí šíje",
- MeSH
- časové faktory MeSH
- chronická nemoc MeSH
- dlahy * MeSH
- kloub prstu ruky * chirurgie MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- kostní dráty MeSH
- lidé MeSH
- ortopedické výkony metody MeSH
- poranění prstů ruky chirurgie terapie MeSH
- poranění šlachy * chirurgie terapie MeSH
- prsty ruky MeSH
- rozsah kloubních pohybů MeSH
- vnitřní fixace fraktury * metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- získané deformity ruky chirurgie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- Dupuytrenova kontraktura * dějiny diagnóza epidemiologie etiologie chirurgie patologie terapie MeSH
- fascie inervace krevní zásobení MeSH
- fasciotomie MeSH
- kolagen biosyntéza genetika MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiální kolagenasa aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- pojivová tkáň inervace patologie MeSH
- pooperační komplikace klasifikace prevence a kontrola MeSH
- rizikové faktory MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
