INTRODUCTION AND OBJECTIVE: It is generally considered that artery sparing suprainguinal varicocelectomy is associated with a higher risk of persistence in comparison with the non-sparing (Palomo) procedure. Artery sparing is desirable in specific conditions. Based on our 21-year long experience, this study aims to describe technical details and standard steps of the procedure, leading to a comparatively low recurrence rate. MATERIAL AND METHOD: 336 patients, prospectively collected, who underwent laparoscopic lymphatic and artery-sparing microsurgical varicocelectomy as a primary operation between March 1999 and February 2020, were retrospectively evaluated. Patient age was 7-21.5 years (mean 15.4). The left side was involved in 313 (93.2%), both sides in 23 (6.8%) patients. In total 359 varicoceles were repaired, in which 281 cases were grade III, 65 grade II and 13 cases were grade I. The most common indications for surgery were left testicle hypotrophy, demonstrated in 167 (49.7%) patients, an abnormal spermiogram in 48 (14.2%), pain in 28 (8.3%) and bilateral involvement in 23 (6.8%) of patients. The technique has been standardized into four steps: early artery identification; peeling the network of small veins off the artery; peeling the lymphatic vessels off medium and large size veins and division of all veins; check of residual vascular bundle containing the artery and lymphatics only (video - Appendix A). Mean postoperative followup was 27.1 (range 0.5-174) months. Complications were recorded. Persistent varicocele was defined as clinically significant varicocele accompanied by renotesticular reflux on Doppler ultrasound. Ultrasound was used to rule out hydrocele formation and testicular atrophy. RESULTS: Persistent varicocele was recorded in 15 of 359 (4.2%) cases; secondary hydrocele was detected in 1 case (0.3%). Testicular atrophy was not detected in any of the operated patients. Most complications were recorded in the first 3 years after the introduction of the method; 5 recurrences of 290 (1.7%) cases were detected over the last 18 years (Table). DISCUSSION: The method meets all requirements of subinguinal microscopic repair. The artery preservation is desirable in previous (and for future) inguinal and subinguinal surgery cases where collaterals could be compromised. Artery sparing allows for a future vasectomy. Boys with a varicocele on a solitary testicle may be good candidates for this procedure as well. We consider the method as alternative for experienced laparoscopic surgeons. CONLUSION: The laparoscopic lymphatic and artery sparing microsurgical varicocelectomy is safe and effective method with a low recurrence rate like the non-sparing suprainguinal repairs.
- MeSH
- arterie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- hydrokéla * chirurgie MeSH
- laparoskopie * metody MeSH
- lidé MeSH
- lymfatické cévy * chirurgie MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- varikokéla * chirurgie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíl: Využití indexu zdravé prostaty (prostate health index - phi) pro diagnostiku karcinomu prostaty (KP) u pacientů se zvýšenou hladinou prostatického specifického antigenu (PSA). Metodika: Od 05/2015 do 05/2016 bylo provedeno 230 vyšetření phi. Zaznamenali jsme věk pacientů, hodnoty PSA a poměru volného a celkového PSA (f/tPSA) před odběrem phi, hodnoty PSA, f/tPSA, [-2]proPSA v rámci výpočtu phi, velikost prostaty, nález per rektum a výsledek histologie v případě následné biopsie prostaty (BP). Distribuce jednotlivých parametrů v různých skupinách a podskupinách byla hodnocena neparametrickými testy, pro zjištění závislostí zkoumaných znaků byl použit Spearmannův korelační koeficient. Výsledky: Střední věk pacientů byl 66 let (60-71 let). Střední hladina PSA před odběrem phi byla 6,1ng/ml (4,1-9,4). Medián phi byl 34,9 (26,7-48,2). Střední hodnota velikosti prostaty byla 40ml (28-60ml). Údaje o dalším postupu po odběru phi byly k 01/2017 známé u 217 (94,4 %) pacientů. U 134 (61,8 %) pacientů byla indikována pouze další kontrola PSA nebo phi. Biopsie byla indikována u 71 (32,7 %) mužů se záchytem KP u 23 (32,4 %) pacientů. Hodnota phi nekorelovala pouze s velikostí prostaty (p=0,4708). Z laboratorních parametrů byla významná pro predikci pozitivní BP hodnota f/tPSA stanoveného mimo kit phi (p=0,0217) a phi denzita (0,0209). Hladina phi byla signifikantně vyšší u pacientů indikovaných k další BP (průměrně 71,3 vs. 29,6; p=0,001) Závěr: Využití PHI v běžné klinické praxi zpřesňuje indikaci k opakování BP. Poměr hodnoty PHI a velikosti prostaty (phi denzita) je hlavní prediktor záchytu KP v rebiopsii.
Aim: The use of prostate health index (PHI) for prostate cancer (PCa) diagnosis in patients with elevated prostate-specific antigen (PSA) level. Methods: Between 05/2015 and 05/2016 we performed 230 PHI examinations. We recorded age, PSA and free to total PSA ratio (f/tPSA) before the indication of PHI, PSA, f/tPSA and [-2]proPSA level measured in PHI calculation, size of the prostate, digital rectal examination finding and histology result in case of a prostate biopsy (PB). The distribution of parameters in different groups and subgroups was assessed by nonparametric tests and their correlation by Spearman’s correlation coefficient. Results: Median of age was 66 years (60–71). Median PSA level before indication of PHI was 6.1 ng/ml (4.1–9.4). Median of phi was 34.9 (26.7–48.2). Median prostate size was 40 ml (28–60 ml). Information about follow up after PHI measurement was available in 217 (94.4 %) patients until 01/2017. Repeated examination of PSA or phi only was indicated in 134 (61.8 %) cases. Prostate biopsy was indicated in 71 (32.7 %) men and cancer was found in 23 (32.4 %) patients. Only the phi result was not related to the size of prostate (p=0.4708). From laboratory parameters were significant for prediction of PB only fPSA/PSA ratio measured before phi count (p=0.0217) and phi density (0.0209). The phi result was significantly higher in patients indicated to PB (mean 71.3 vs. 29.6; p=0.001) Conclusion: The use of PHI in daily clinical practice improves indication of rebiopsy. PHI to prostate size ratio is the best predictor of PCa diagnosis in rebiopsy.
Závěrečná zpráva o řešení grantu Interní grantové agentury MZ ČR
1 svazek : ilustrace, tabulky ; 30 cm
The project aims to assess the possible etiopathogenetic factors in the development and the natural course of interstitial cystitis, assessing the potential impact axonopatie nerves in the bladder wall for fixation of neuropathic pain, the degree of expression of beta-HCG in the urothelium assess the degree of impairment of bladder and his ex. regeneration in the maturation process and assess the effectiveness of intravesical therapy for example. A secondary objective is to assess the possible influence of bacterial infection to the emergence of this serious and debilitating disease patients.
Cílem projektu je posouzení možných etiopatogenetických faktorů při vzniku a přirozeném průběhu intersticiální cystitidy, posouzení možného vlivu axonopatie nervů ve stěně měchýře na fixaci neuropatické bolesti; podle míry exprese beta-HCG v urotelu zhodnotit stupeň postižení močového měchýře a jeho ev. regeneraci v rámci maturačních procesů a posoudit účinnost např. intravezikální léčby. Sekundárním cílem je posouzení možného vlivu bakteriální infekce na vznik tohoto závažného a pacienty invalidizujícího onemocnění.
- MeSH
- axony patologie ultrastruktura MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- intersticiální cystitida diagnóza mikrobiologie MeSH
- lidský choriogonadotropin, beta podjednotka analýza MeSH
- nemoci močového měchýře MeSH
- neurogenní močový měchýř MeSH
- pánevní bolest MeSH
- ženy MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- urologie
- NLK Publikační typ
- závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Hlavní stanovisko práce: Článek shrnuje zá- kladní informace o urologických komplikacích roztroušené sklerózy, diagnostiku a léčbu urologických symptomů tohoto onemocnění. Roztroušená skleróza (RS) je závažné autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému (CNS). U neléčených pacientů dochází k invalidizaci se závažným socioekonomickým dopadem a zhor- šením kvality života. Fyziologické prostředí CNS je narušováno dvěma procesy – vznikem fokálních demyelinizačních plak a difuzním postižením CNS. Z urologického hlediska je důležitým faktem, že téměř u všech pacientů s RS dochází časem k postižení struktur podílejících se na inervaci dolních cest močových, což odpovídá tomu, že mikční potíže patří mezi časté symptomy RS. Cílem této práce je shrnout dosavadní informace z urologického hlediska v pohledu na pacienta s RS a zamyslet se nad výsledným algoritmem specializované péče se zaměřením na neinvazivní a miniinvazivní možnosti.
Major statement: This article summarizes the basic information about urological complications of multiple sclerosis diagnosis and treatment of urological symptoms of this disease. Multiple sclerosis (MS) is a serious autoimmune disease of the central nervous system (CNS) of young patients. Untreated patients experience marked disability and serious deterioration of their socio-economic status and quality of life. Physiological CNS environment is disturbed by two processes – the formation of focal demyelinating plaques and diffuse CNS involvement. From the urological point of view, an important fact is that almost in all patients with MS the structures involved in the innervation of the lower urinary tract are eventually involved, which is reflected by voiding problems being among the common symptoms of MS. The aim of this work is to summarize the information about multiple sclerosis from the urological perspective and consider the resulting algorithm of specialized care especially with regard to noninvasive and mini-invasive possibilities.
- MeSH
- botulotoxiny terapeutické užití MeSH
- infekce močového ústrojí farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- inkontinence moči rehabilitace MeSH
- katetrizace močového měchýře metody MeSH
- lidé MeSH
- močový měchýř patofyziologie MeSH
- roztroušená skleróza diagnóza epidemiologie patofyziologie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- symptomy dolních močových cest * diagnóza terapie MeSH
- urodynamika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Cílem této práce je zhodnotit prognózu pacientů se středně a vysoce rizikovým svalovinu detruzoru neinfiltrujícím karcinomem močového měchýře léčených intravezikálními instilacemi Mitomycinu C (MMC) v období nedostupnosti BCG vakcíny. Metoda: Celkem bylo retrospektivně hodnoceno 66 pacientů s primozáchytem nebo recidivou uroteliálního karcinomu močového měchýře, u kterých byl diagnostikovaný v době od ledna 2012 do září 2014 uroteliální karcinom Ta, T1 a kterým byla následně podána intravezikální léčba Mitomycinem C. Medián sledování byl 25,5 měsíce. Výsledky: Ve 30 případech (45%) se jednalo o středně rizikový, v 36 případech (55%) o vysoce rizikový tumor. U tří pacientů byla léčba předčasně ukončena pro výskyt nežádoucích účinků. V pěti případech byla díky obnovení dodávek BCG léčba MMC změněna na intravezikální imunoterapii. Provedli jsme srovnání průběhu onemocnění u podskupiny pacientů s pT1 G3 nádory léčených MMC (10 pac.) s kontrolní skupinou (20 pacientů s obdobným histologickým nálezem, kteří však v minulosti byli léčeni standardně BCG vakcínou, tzv. „historické kontroly“). V průběhu sledování recidivovalo osm (27%) pacientů se středně rizikovým a třináct (36%) s vysoce rizikovým nádorem, u dvou (5,6%) pacientů s vysoce rizikovým nádorem byla zjištěna progrese do svalovinu infiltrující formy karcinomu. Ze srovnání s historickými kontrolami bylo zřejmé, že pacienti s pT1 G3 nádorem měli významně vyšší četnost recidiv, v případě, že byli léčeni adjuvantní intravezikální chemoterapií Mitomycinem C (p= 0,0394). Závěr: Při léčbě pacientů s vysoce rizikovým karcinomem močového měchýře pomocí intravezikální chemoterapie je nutno počítat s vyšším rizikem recidivy než u pacientů se středně rizikovými nádory. Riziko progrese nebylo hodnoceno. V případě T1 G3 karcinomů je při léčbě MMC riziko recidivy signifikantně vyšší než u pacientů podstupujících standardní léčbu BCG vakcínou
Purpose: The aim of this study is to evaluate the prognosis in patients with moderate and highrisk non–muscle-invasive bladder cancer treated with intravesical instillations of mitomycin C (MMC) during a period of unavailability of the BCG vaccine. Method: We retrospectively evaluated a total of 66 patients with primary detection or recurrence of urothelial bladder cancer who had been diagnosed with Ta/T1 urothelial carcinoma between January 2012 and September 2014 and who had subsequently received intravesical treatment with mitomycin C. The median of follow-up was 25.5 months. Results: Thirty cases (45%) had a moderate-risk and 36 cases (55%) a high-risk tumour. In three patients, treatment was prematurely terminated due to adverse effects. In five cases, treatment with MMC was changed to intravesical immunotherapy owing to the resumption of supplies of the BCG vaccine. We performed a comparison of the disease course in a subgroup of patients with pT1 G3 tumours treated with MMC (10 patients) with a control group (20 patients with a similar histological finding who underwent standard treatment with the BCG vaccine in the past; so-called “historical controls”). During follow-up, recurrence occurred in 8 (27%) patients with a moderate-risk and 13 (36%) with a high-risk tumour; two (5.6%) patients with a high-risk tumour were found to have progression to a muscle-invasive form of carcinoma. From a comparison with the historical controls, it was evident that patients with a pT1 G3 tumour had significantly higher recurrence rates if they were treated with adjuvant intravesical chemotherapy using mitomycin C (p = 0.0394). Conclusion: When treating patients with high-risk bladder cancer by means of intravesical chemotherapy, it is necessary to expect a higher recurrence risk than in those with moderate-risk tumours. The risk of progression was not evaluated. In the case of T1 G3 carcinoma, the treatment with MMC is associated with a significantly higher risk of recurrence than in patients undergoing standard treatment with the BCG vaccine.
Roztroušená skleróza je závažné autoimunitní a neurodegenerativní onemocnění centrálního nervového systému. Je nejčastější příčinou neurologické invalidity mladých dospělých pacientů. Téměř u všech pacientů s roztroušenou sklerózou dochází časem k postižení struktur podílejících se na inervaci dolních cest močových. Mikční potíže patří mezi časté symptomy roztroušené sklerózy. U každého pacienta je potřebný individuální přístup jak neurologa, tak i urologa.
Multiple sclerosis is a serious autoimmune dinase of the central nervous systém of young patiens. The important fact is that almost in all patients with RS will be eventually impaired structure involved in the innervation of the lower urinary tract - which reflects the fact that voiding problems are among the symptoms of multiple sclerosis. Each patient needs an individual neurological as well urological care.
- MeSH
- alfa blokátory terapeutické užití MeSH
- botulotoxiny typ A terapeutické užití MeSH
- cholinergní antagonisté terapeutické užití MeSH
- infekce močového ústrojí etnologie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- močové katétry MeSH
- poruchy močení diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- roztroušená skleróza * komplikace MeSH
- symptomy dolních močových cest * diagnóza terapie MeSH
- urologické chirurgické výkony MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
