Cíl: Cílem práce bylo zjistit rozsah psychosomatické zátěže u zdravotnických pracovníků nelékařů pomocí Meisterova standardizovaného dotazníku s doplněním pomocných otázek pro srovnání všech zatěžujících faktorů. Metodika: Pro metodiku získání a zpracování dat byl použitý kvantitativně orientovaný průzkum, pracující s číselnými údaji, čímž bylo umožněno hlubšího poznání skutečnosti v její racionalitě. Číselné data jsou matematicky zpracována s použitím metod matematické statistiky. Lze předpokládat, že je možné do jisté míry takto měřit i zatížení personálu. K zhodnocení vlivu pracovní zátěže byl použit strukturovaný Meisterův dotazník od autora W. Meistera, doplněný o konkretizující otázky pro hlubší analýzu. Skupinový výběr tvořily dvě skupiny respondentů ze zdravotnických zařízení, celkem bylo rozdáno 600 dotazníků. Pro účel průzkumu a následného vzájemného posouzení výsledků byly dotazníky totožné pro obě skupiny, pouze do dotazníku zaměřeného na dobu zátěže při epidemii, byla vložena otázka, zda pracují respondenti na covidovém oddělení. Výsledky: Záměrem práce, bylo poskytnout ucelený náhled zdravotnického nelékařského personálu na psychosomatickou zátěž v jejich náročné profesi. Poslední dva roky byly zatížené vzniklou epidemií a ovlivnily komplexní péči ve zdravotnictví. Prvotní získaná data byla rozšířená o sběr dat z i doby pandemie. Čímž byla zanalyzována zátěž zdravotnického nelékařského personálu z doby před a v době epidemie. Provedli jsme dva kvantitativní průzkumy s časovým odstupem. Výsledky průzkumu poukázaly na přetíženost nelékařského zdravotnického personálu v kontextu jednotlivých faktorů, s porovnáním dvou odlišných období se významně nelišily. Rozbor jednotlivých oblastí zátěže a posouzení důležitosti nastavených hypotéz s komplexními výsledky, předkládá empirická část. Závěr: Závěr práce obsahuje doporučení pro praxi, které je vypracované na základě faktů průzkumného šetření. Analýza dat a výsledky šetření budou prezentovány v odborném periodiku.
Aim: The aim was to provide a comprehensive view of non-medical health care staff on the psychosomatic strain. The structured Meister questionnaire by the author S. Meister was used to assess the impact of workload. Methodology: A quantity-oriented survey was used, working with numerical data, thus allowing a deeper understanding of reality in its rationality. Numerical data are mathematically processed via using methods of mathematical statistics. It can be assumed that it is possible to measure staff workload to some extent in this way. To assess the impact of workload, the structured Meister questionnaire by the author S. Meister was used, supplemented with more specific questions for a deeper analysis. The group selection consisted of two respondent groups from health care institutions, and a total of 600 questionnaires were distributed. The questionnaires were identical for both groups for the survey and the subsequent peer review of the results. Only the question of whether the respondents worked in the covid-19 Department was inserted into the questionnaire focused on the period of the epidemic burden. Results: The results of the thesis present a comprehensive look at the high workload of non-medical health workers. The last two years have been burdened by the resulting epidemic and have affected comprehensive care in healthcare. The initial data obtained was extended by data collection from the time of the pandemic. Collected data enable an analysis of the burden on non-medical medical personnel from before and during the epidemic. We conducted two quantitative surveys with a time lag. The results of the survey indicated that the workload of non-medical health workers was extremely increased, comparing two different periods did not differ significantly. Analysis of individual areas of strain and assessment of the importance of set hypotheses with complex results is presented in the empirical part. Conclusion: The conclusion of the thesis contains recommendations for practice, which are prepared based on the facts of the exploratory investigation. The data analysis and the results of the survey will be presented in a professional periodical.
Cíl: Cílem práce bylo zjistit rozsah psychosomatické zátěže u zdravotnických pracovníků nelékařů pomocí Meisterova standardizovaného dotazníku s doplněním pomocných otázek pro srovnání všech zatěžujících faktorů. Metodika: Pro metodiku získání a zpracování dat byl použitý kvantitativně orientovaný průzkum, pracující s číselnými údaji, čímž bylo umožněno hlubšího poznání skutečnosti v její racionalitě. Číselné data jsou matematicky zpracována s použitím metod matematické statistiky. Lze předpokládat, že je možné do jisté míry takto měřit i zatížení personálu. K zhodnocení vlivu pracovní zátěže byl použit strukturovaný Meisterův dotazník od autora W. Meistera, doplněný o konkretizující otázky pro hlubší analýzu. Skupinový výběr tvořily dvě skupiny respondentů ze zdravotnických zařízení, celkem bylo rozdáno 600 dotazníků. Pro účel průzkumu a následného vzájemného posouzení výsledků byly dotazníky totožné pro obě skupiny, pouze do dotazníku zaměřeného na dobu zátěže při epidemii, byla vložena otázka, zda pracují respondenti na covidovém oddělení. Výsledky: Záměrem práce, bylo poskytnout ucelený náhled zdravotnického nelékařského personálu na psychosomatickou zátěž v jejich náročné profesi. Poslední dva roky byly zatížené vzniklou epidemií a ovlivnily komplexní péči ve zdravotnictví. Prvotní získaná data byla rozšířená o sběr dat z i doby pandemie. Čímž byla zanalyzována zátěž zdravotnického nelékařského personálu z doby před a v době epidemie. Provedli jsme dva kvantitativní průzkumy s časovým odstupem. Výsledky průzkumu poukázaly na přetíženost nelékařského zdravotnického personálu v kontextu jednotlivých faktorů, s porovnáním dvou odlišných období se významně nelišily. Rozbor jednotlivých oblastí zátěže a posouzení důležitosti nastavených hypotéz s komplexními výsledky, předkládá empirická část. Závěr: Závěr práce obsahuje doporučení pro praxi, které je vypracované na základě faktů průzkumného šetření. Analýza dat a výsledky šetření budou prezentovány v odborném periodiku.
Aim: The aim was to provide a comprehensive view of non-medical health care staff on the psychosomatic strain. The structured Meister questionnaire by the author S. Meister was used to assess the impact of workload. Methodology: A quantity-oriented survey was used, working with numerical data, thus allowing a deeper understanding of reality in its rationality. Numerical data are mathematically processed via using methods of mathematical statistics. It can be assumed that it is possible to measure staff workload to some extent in this way. To assess the impact of workload, the structured Meister questionnaire by the author S. Meister was used, supplemented with more specific questions for a deeper analysis. The group selection consisted of two respondent groups from health care institutions, and a total of 600 questionnaires were distributed. The questionnaires were identical for both groups for the survey and the subsequent peer review of the results. Only the question of whether the respondents worked in the covid-19 Department was inserted into the questionnaire focused on the period of the epidemic burden. Results: The results of the thesis present a comprehensive look at the high workload of non-medical health workers. The last two years have been burdened by the resulting epidemic and have affected comprehensive care in healthcare. The initial data obtained was extended by data collection from the time of the pandemic. Collected data enable an analysis of the burden on non-medical medical personnel from before and during the epidemic. We conducted two quantitative surveys with a time lag. The results of the survey indicated that the workload of non-medical health workers was extremely increased, comparing two different periods did not differ significantly. Analysis of individual areas of strain and assessment of the importance of set hypotheses with complex results is presented in the empirical part. Conclusion: The conclusion of the thesis contains recommendations for practice, which are prepared based on the facts of the exploratory investigation. The data analysis and the results of the survey will be presented in a professional periodical.
- Klíčová slova
- mental strain, physical strain, overload, burnout - psychological monotony, nursing care, psychická zátěž, stres, fyzická zátěž, syndrom vyhoření, ošetřovatelská péče,
- MeSH
- nelékařská zdravotnická povolání MeSH
- ošetřovatelská péče MeSH
- profesionální vyhoření MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres MeSH
- tělesná námaha MeSH
- zdravotničtí pracovníci MeSH
- MeSH
- dyspareunie epidemiologie etiologie psychologie MeSH
- endometrióza * komplikace psychologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pánevní bolest etiologie psychologie MeSH
- ženská infertilita etiologie psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- analgetika terapeutické užití MeSH
- analgézie porodnická * metody MeSH
- celková anestezie metody MeSH
- lidé MeSH
- porodní asistentky MeSH
- porodní bolesti terapie MeSH
- porodnická anestezie * metody MeSH
- svodná anestezie metody MeSH
- těhotenství MeSH
- vedení porodu MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Studium ošetřovatelství klade vysoké nároky na kvalitu a odbornost výuky. Odborná pra-xe patří mezi základní pilíře studia oboru všeobecná sestra. Při výuce odborné praxe spolupracují mentoři odborné výuky. Jejich postavení hraje významnou roli. Také pro studenty je tato situace odlišná. Nespolupracují v dané chvíli s vyučujícím, ale právě s odborníkem z praxe. Tato skutečnost s sebou přináší různé podněty. Cílem této práce je jejich analýza z pohledu mentorů a také z pohledu studentů. Jak mentoři, tak studenti poukazují na některé problémy, které se během praxe vyskytují a které je nutno řešit. Tyto podněty se týkají zejména etického přístupu, způsobu komunikace a dodržování standar-dů včetně studijního plánu
Nursing studies place high requirements on the quality and proficiency of education. Professional work experience is one of the basics during the study of the subject field “general nurse”. Clinical mentors participate in students’ placements. Their position is quite important and this situation is different for students too. At the specific moment they don’t cooperate with a teacher but with a practitioner of a work experience. This fact brings different inducements. The goal of this work is their analysis from the viewpoint of mentors and also from the viewpoint of students. Both mentors and students point out to some problems that occur during the work experience and that have to be solved. These inducements are mainly about ethical attitudes, the way of communication and the observance of norms including the educational plan.
Introduction: Delivery and postpartum pain is individually experienced by each woman. Many women can feel a more intensive pain the first time they feel it, but they cannot know how they will react to it. One of the roles of a midwife is to care for a woman with such pain. This article deals with research regarding delivery and postpartum pain that was carried out in obstetrics departments in the South Bohemian Region. Goal: The research objective was to map the intensity of postpartum pain (which depends on the women’s age and the number of deliveries), to find out what organ was affected by postpartum pain and whether women were informed about the pain. Materials and methods: The research was carried out using the quantitative method of a non-standardized questionnaire and the standardized questionnaire of PCS (The Pain Catastrophizing Scale).The sample group consisted of 635 respondents who had experienced vaginal delivery. Results: 74.3% of women stated postpartum pain. They assessed the pain using VAS (visual analogue scale). 36.5% experienced mild pain, 44.1% experienced moderate pain and 19.4% experienced severe pain. The older the women were, the higher the percentage of those who experienced pain was. Younger women (up to 25 years) considered the pain to be greater. It was statistically proven that age and the organ affected by postpartum pain were connected. The youngest women (up to 25 years) significantly more frequently stated that the postpartum pain was caused by episiotomy. The older the women were, the higher the percentage of those who stated that their postpartum pain was caused by the involution of the uterus. Most frequently, postpartum pain was in the place of the carried out episiotomy or the cause was the involution of the uterus or the women had backache. Conclusion: For quality care in midwifery, the assessment of pain is important, as well as the education of women on the reasons for such pain and the options for decreasing it. Midwives should focus especially on younger women, whose pain is associated with episiotomy.
- Klíčová slova
- involuce dělohy,
- MeSH
- bolest etiologie patofyziologie MeSH
- epiziotomie MeSH
- poporodní období MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- uterus fyziologie MeSH
- ženy MeSH
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- porodní bolesti * psychologie MeSH
- příprava pro nastávající rodiče * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- statistika jako téma MeSH
- těhotenství MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
