INTRODUCTION: High-frequency repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS) over the left dorsolateral prefrontal cortex (DLPFC) seemed to decrease tobacco consumption and craving in nicotine-dependent people without psychiatric disorder or otherwise healthy people. Even if the prevalence of cigarette smoking in schizophrenia patients is high and estimated to be between 45% and 88%, this technique has not been systematically studied in this indication in schizophrenia yet. THE AIM OF THE STUDY: The aim of this study was to test the ability of high-frequency (10Hz) rTMS over the left DLPFC to decrease cigarette consumption in schizophrenia patients. METHODS: The study included 35 male schizophrenia patients on stable antipsychotic medication. The patients were divided into two groups: the first (18 patients) were actively stimulated and the second (17 patients) underwent sham (placebo) stimulation. The sham rTMS was administered using a purpose-built sham coil that was identical in appearance to the real coil and made the same noise but did not deliver a substantial stimulus. The rTMS was administered at the stimulation parameters: location (left dorsolateral prefrontal cortex: DLPFC), intensity of magnetic stimulation in % of motor threshold (110%), stimulation frequency (10Hz), number of trains (20), single train duration (10s), inter-train interval (30s), and total number of stimulation sessions (21). In each stimulation session, 2000TMSpulses were given, with a total of 42,000pulses per treatment course. Patients noted the number of cigarettes smoked in the 7days before treatment, during the whole stimulation treatment (21days), and again for a 7-day period after treatment. RESULTS: Cigarette consumption was statistically significantly lower in the actively stimulated patients than in the sham rTMS group as early as the first week of stimulation. No statistically relevant correlations were found in the changes of ongoing negative or depressive schizophrenia symptoms and the number of cigarettes smoked. CONCLUSION: High-frequency rTMS over the left DLPFC has the ability to decrease the number of cigarettes smoked in schizophrenia patients.
- MeSH
- dospělí MeSH
- dvojitá slepá metoda MeSH
- kouření psychologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- odvykání kouření metody MeSH
- prefrontální mozková kůra fyziologie MeSH
- prevence kouření MeSH
- schizofrenie (psychologie) * MeSH
- transkraniální magnetická stimulace * MeSH
- určení symptomu MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
V posledních letech je hodně diskutované téma popření hypotézy pozdního nástupu účinku antipsychotik. Píše se o hypotéze brzkého nástupu účinku psychofarmak. Diskutován je též vliv časné responze na pozdní responzi účinku antipsychotik. S tím souvisí otázka časné/ pozdní záměny antipsychotik v případě, že pacient na léčbu nedostatečně reaguje. V přednášce budou shrnuty některé zásadní studie zabývající se těmito tématy, se zaměřením na pacienty s první epizodou schizofrenie. Přednáška bude doplněna o vlastní pilotní data hodnotící rychlost nástupu účinku antipsychotik u pacientů s první epizodou schizofrenie.
The topic of denial of late onset antipsychotic action hypothesis is discused in last years. It is written about early onset antipsychotic action hypothesis. The influence of early response to later re sponse of antipsychotics is also discussed. The question of early/later switching of antipsychotic medication, if the patient doesn ́t react enough, is connected with this topic. There will be summarized some impor- tant studies dealing with this topics in the presentation. The presentation will be supplemented with pilot data assesing the speed of antipsychotic action responze in patients with first epizodes of schizophrenia.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Na základě retrospektivní analýzy chorobopisu nemocných se schizofrenií hospitalizovanch v letech 2006-2010 na brněnské psychiatrické klinice jsme zjistili, že nejčastěji byl v monoterapii i v kombinaci podáván olanzapin a klozapin. Dále jsme zjistili, že v průběhu sledovaného období došlo k nárůstu kombinací antipsychotik (AP) (z 57 % na 77 %), hlavně AP druhé generace (z 21 % na 35 %). Zaměřili jsme se proto na zjištění, zda u nemocných, hospitalizovaných h pro neúspěch k zapinu se jedná o pseudorezistenci nebo skutečnou farmakorezistenci, u které je kombinace s dalším AP doporučována. Po přijetí jsme stanmovili plazmatickou hladinu klozapinu, a pokud byly hladiny mimo terapeutické rozmezí, provedli jsme úpravu dávky. U 57 % (17/30) našich nemocných byly hladiny mimo terapeutické rozmezí. Úprava dávky vedia u většiny ke klinickému zlepšení. Naše výsledky ukazují, že terapeutické monitorování léku u této skupiny nemocných je optimálním nástrojem pro volbu další strategie léčby.
A retrospective analysis of medical records was per- formed in patients with schizophrenia hospitalized at the Department of Psychiatry in Brno during the period 2006-2010. We found that antipsychotics (AP) used most frequently, either alone or in combination, were clozapine and olanzapine. Further, during the studied period an increase of occurrence of antipsychotic combinations (from 57 % to 77 %), mostly of second-generation APs (21 %to 35 %) has been shown. Therefore we have focused on detection, whether we are dealing with pseudoresistance or real pharmacoresistance where AP combinations are recommended. On admission we have assessed clozapine plasma levels. If the plasma levels were outside the therapeutic range we have performed dosage adjustment. In 57 % of treated the values were outside the therapeutic range. In most of the patients a clinical improvement was observed. Our findings showed that the therapeutic drug monitoring in this group of patients is an optimal tool for the choice of further treatment strategy.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Prevalence kouření cigaret u pacientů se schizofrenií se odhaduje v rozmezí 45 až 88 %. Vysokofrekvenční repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) nad oblastí levého dorzolaterálního prefrontálního kor-texu (DLPFC) snížila spotřebu tabáku i míru cravingu u lidí závislých na nikotinu. U pacientů se schizofrenií závislých na nikotinových cigaretách však zatím systematicky zkoušena nebyla. Cíl studie: Cílem studie bylo prokázat, zda vysokofrekvenční (10 Hz) rTMS nad oblastí levého DLPFC má potenciál snížit spotřebu nikotinových cigaret u pacientů se schizofrenií. Metodika: Do studie bylo zařazeno 18 pacientů se schizofrenií na stabilní antipsychotické medikaci. Vlastní léčba rTMS byla definována místem stimulace (levý DLPC), intenzitou stimulace (110 % individuálního motorického prahu), frekvencí (10 Hz), dobou trvání série pulzů (10 s), dobou mezi sériemi (30 s) a celkovým počtem stimulačních sezení (15). Během jednoho sezení obdržel pacient 2 000 stimulačních pulzů, v průběhu celé léčby potom tedy 30 000 pulzů. Pacienti do předem připravených formulářů zapisovali počet vykouřených nikotinových cigaret, a to po dobu 7 dnů před zahájením a po celou dobu stimulační léčby (21 dnů). Výsledky: Spotřeba cigaret v průběhu stimulační léčby se statisticky významně snížila, a to již od druhého týdne stimulace. Nebyly nalezeny statisticky významné korelace mezi změnou schizofrenních a afektivních příznaků a změnou počtu vykouřených cigaret. Závěr: Vysokofrekvenční rTMS nad oblastí levého DLPFC má u pacientů se schizofrenií potenciál snižovat počet vykouřených cigaret.
Introduction: The prevalence of nicotine cigarettes smoking in schizophrenia patients is estimated in a range between 45 to 88%. High-frequency repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS) over the left dorsolateral prefrontal cortex (DLPFC) decreased tobacco consumption and craving in nicotine dependent people. However rTMS has not been used in this indication in schizophrenia patients. The aim of the study: The aim of our study was to proved if high-frequency (10 Hz) rTMS over the left DLPFC is able to decrease nicotine cigarettes consumption in schizophrenia patients. Methods: There were 18 male schizophrenia patients on stable antipsychotic medication included to the study. The actual performance of rTMS was defined by the application location (left dorsolateral prefrontal cortex: DLPFC), intensity of magnetic stimulation in % of motor threshold (110%), stimulation frequency (10Hz), number of trains (20), single train duration (10s), intertrain interval (30s), and total number of stimulation sessions (15). Thus in each stimulation session 2 000 TMS pulses were given, with a total of 30 000 pulses per treatment course. Patients wrote number of smoked nicotine cigarettes seven days before and during whole stimulation treatment (21 days). Results: Nicotine cigarettes consumption was statistically significantly decreasing during stimulation treatment. It was evident from the second week of stimulation. There were found no statistically relevant correlations between the ongoing changes of negative and depressive schizophrenia symptoms and number smoked nicotine cigarettes. Conclusion: The high-frequency rTMS over the left DTPFC has got a potential to decrease number of smoked nicotine cigarettes in schizophrenia patients.
OBJECTIVE: The aim of the study was to assess the effect of rTMS not only on the general severity of negative schizophrenia symptoms, but also particularly on their individual domains, such as affective flattening or blunting, alogia, avolition or apathy, anhedonia, and impaired attention. METHODS: Forty schizophrenic male patients on stable antipsychotic medication with prominent negative symptoms were included in the study. They were divided into two groups: 23 were treated with active and 17 with placebo rTMS. Both treatments were similar, but placebo rTMS was administered using a purpose-built sham coil. Stimulation was applied to the left dorsolateral prefrontal cortex (DLPFC). The stimulation frequency was 10 Hz; stimulation intensity was 110% of the individual motor threshold intensity. Each patient received 15 rTMS sessions on 15 consecutive working days (five working days "on" and two weekend days "off" design). Each daily session consisted of 20 applications of 10-second duration with 30-second intervals between sequences. The patients and raters were blind to condition of stimulation treatment. RESULTS: The active rTMS led to a statistically significantly higher reduction of the Scale for the Assessment of Negative Symptoms (SANS) total score and of all domains of negative symptoms of schizophrenia. After Bonferroni adjustments for multiple testing, the statistical significance disappeared in alogia only. CONCLUSION: High-frequency rTMS stimulation over the left DLPFC at a high stimulation intensity with a sufficient number of applied stimulating pulses may represent an efficient augmentation of antipsychotics in alleviating the negative symptoms of schizophrenia.
- MeSH
- analýza rozptylu MeSH
- dospělí MeSH
- dvojitá slepá metoda MeSH
- elektromyografie MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- psychiatrické posuzovací škály MeSH
- schizofrenie patofyziologie MeSH
- transkraniální magnetická stimulace * MeSH
- výsledek terapie * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
Práce shrnuje nové poznatky o farmakoterapii psychických poruch v těhotenství. Těhotným ženám se závažnou depresí jsou často předepisována antidepresiva ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu. Závažná psychická onemocnění, jako jsou schizofrenie nebo bipolární porucha, jsou i v graviditě léčena kontinuální farmakoterapií antipsychotiky a stabilizátory nálady. Pokud je plod vystaven psychofarmakům, může dojít k poruše organogeneze, perinatálním komplikacím a ovlivnění neuropsychického vývoje. Většina antidepresiv a antipsychotik má pouze nevýznamně vyšší riziko vzniku vrozených malformací, avšak stabilizátory nálady lze považovat za teratogenní. Perinatální toxicita bývá obyčejně krátkodobá, přechodná, bez následků pro novorozence. O behaviorální toxicitě máme málo informací. Užívání psychofarmak v graviditě se zvyšuje, proto jsou další studie nezbytn
This article summarizes the literature related to the use of psychopharmaceuticals during pregnancy. Selective serotonin reuptake inhibitors are frequently prescribed to pregnant women with severe depression. Severe mental illness such as schizophrenia and bipolar disorder are usually continuously treated with antipsychotics and mood stabilizers. Exposing the foetus to psychopharmaceuticals can lead to congenital malformations, perinatal complications and they also affect neurobehavioral development. Most of antidepressants and antipsychotics have a relatively non-significant risk of congenital malformations, however mood stabilizers are teratogenic. Perinatal toxicity is usually short-term and transitory without any consequences for the newborn. There is however a lack of information about behavioural toxicity. The use of psychopharmaceuticals is on the rise and therefore further studies are necessary.
- Klíčová slova
- psychofarmaka, teratogenita, perinatální toxicita, behaviorální toxicita,
- MeSH
- abnormality vyvolané léky * diagnóza epidemiologie MeSH
- antidepresiva * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antikonvulziva * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antipsychotika * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- benzodiazepiny * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- bipolární porucha farmakoterapie MeSH
- depresivní poruchy * diagnóza epidemiologie farmakoterapie MeSH
- gravidita MeSH
- komplikace těhotenství * etiologie farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- lithium * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- nemoci plodu * chemicky indukované MeSH
- schizofrenie farmakoterapie MeSH
- těhotenství MeSH
- těžké vrozené vady epidemiologie chemicky indukované MeSH
- úzkostné poruchy diagnóza farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Vývoj psychofarmak má za sebou šest dekád a představuje významný přínos pro psychiatrii. Psychóza úzce souvisí s dopaminem a antipsychotika významně ovlivňují dostupnost dopaminu. Protože zatím nemáme k dispozici léky, které by spočívaly na jiných možných mechanizmech, měli bychom se snažit o optimalizaci léčby dostupnými antipsychotiky. Nepochybně významným nástrojem je terapeutické monitorování léku. U nás se běžně neprovádí, i když optimální hladiny antipsychotik jsou známy a stanovení dostupné. V léčbě farmakorezistentní schizofrenie je zlatý standard klozapin, ostatní psychofarmaka jsou méně účinná. U nemocných nereagujících dostatečně na klozapin je stanovení plazmatických hladin klozapinu pro volbu dalšího léčebného postupu. Dostupné literární údaje a brněnské předběžné zkušenosti podporují názory o užitečnosti terapeutického monitorování u těchto nemocných.
The development of psychotropics has behind six decades and represents a significant contribution for psychiatry. Psychosis is associated with dopamine and antipsychotics strongly influence availability of dopamine. Because we have no drugs based on other mechanisms of action, we should optimize the treatment of available antipsychotics. Undoubtedly the therapeutic drug monitoring is an important tool. In the Czech Republic it is not currently used in spite of the fact, that optimal therapeutic plasma levels of antipsychotics are known and the assessment is available. Clozapine is the gold standard in the treatment of pharmacoresistant schizophrenia, other antipsychotics are less effective. In non-reactors to clozapine, plasma level monitoring is important for the choice of further treatment strategy. Our preliminary results as well as published findings support the utility of drug therapy monitoring in these patients.
- Klíčová slova
- farmakorezistence, terapeutické monitorování léků,
- MeSH
- antipsychotika MeSH
- biomarkery farmakologické MeSH
- individualizovaná medicína MeSH
- klozapin * farmakokinetika krev terapeutické užití MeSH
- léková rezistence MeSH
- lidé MeSH
- monitorování léčiv * metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- pilotní projekty MeSH
- prospektivní studie MeSH
- psychotropní léky farmakokinetika metabolismus terapeutické užití MeSH
- schizofrenie * farmakoterapie MeSH
- výpočet dávky léku MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
OBJECTIVE: The objective of the study was to find out whether, under the conditions of a double-blind, placebo coil controlled study, high-frequency repetitive transcranial magnetic stimulation (TMS) over the left prefrontal cortex will show positive effects on working memory with simultaneous assessment of respective changes in neuronal activation. RESULTS: Stimulation treatment led to a reduction of seriousness of negative schizophrenia symptoms in both comparative groups. However, mutual comparison of real (n=19) and sham (n=11) rTMS, respectively, has shown that the effect of real rTMS was statistically significantly higher compared with placebo stimulation. During stimulation treatment an improvement in working memory performance was also found. No statistically significant difference between the real and placebo sham rTMS, respectively, was established. The rate of neuronal activation did not change at all during rTMS treatment. CONCLUSIONS: From clinical point of view rTMS seems to be a well-tolerated neurostimulation method for treatment of negative schizophrenia symptoms with favourable of impact on cognitive functions.
