K nejčastějším důvodům hospitalizace nemocných se schizofrenií patří nepochybně relaps a farmakorezistence. K relapsu vede hlavně nonadherence, kterou lze řešit z větší míry depotními antipsychotiky. Z latým standardem v léčbě farmakorezistentních nemocných je klozapin. Přesto je v klinické praxi klozapin nasazován pozdě a předchází mu často polyfarmacie. V případě nedostatečné reakce na klozapin se nabízí několik možností včetně kombinace klozapinu s dalšími antipsychotiky a augmentace. Kontrolovaných studií, které by prokazovaly účinnost tohoto postupu, je málo a výsledky nejsou zcela konzistentní. Proto bychom měli vyloučit pseudorezistenci na klozapin. Optimální možností je stanovení plazmatických hladin klozapinu. Výsledky brněnské psychiatrické kliniky ukazují, že u nemocných, kteří nereagují na klozapin, jsou plazmatické hladiny překvapivě často mimo terapeutické rozmezí. Stanovení hladin klozapinu u těchto problematických nemocných pomáhá zvolit další optimální léčebnou strategii.
The most frequent reasons for hospitalization in patients suffering from schizophrenia are relapses and pharmacoresistancy. The main cause of relapse is nonadherence which can be partially managed by depot antipsychotics. The gold standard of treatment in pharmacoresistant patients is clozapine. In spite of this clozapine is initiated late in clinical practice and before initiating clozapine, antipsychotic polypharmacy is very common. After the failure of clozapine monotherapy there are several possibilities including combination of clozapine with other antipsychotics and clozapine augmentation. There are very few controlled studies supporting these strategies with inconsistent results; therefore the pseudoresistance should be eliminated. The optimal possibility includes clozapine plasma levels assessment. The results obtained at department of psychiatry in Brno show, that in patients non-responding to clozapine its plasma levels are surprisingly often out of the therapeutic range. The clozapine plasma levels assessment in these problematic patients helps to choose the further optimal treatment strategy.
- MeSH
- adherence k farmakoterapii MeSH
- antipsychotika * terapeutické užití MeSH
- hospitalizace * MeSH
- klozapin * aplikace a dávkování krev terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- léková rezistence MeSH
- lidé MeSH
- recidiva MeSH
- schizofrenie * terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Na základě retrospektivní analýzy chorobopisu nemocných se schizofrenií hospitalizovanch v letech 2006-2010 na brněnské psychiatrické klinice jsme zjistili, že nejčastěji byl v monoterapii i v kombinaci podáván olanzapin a klozapin. Dále jsme zjistili, že v průběhu sledovaného období došlo k nárůstu kombinací antipsychotik (AP) (z 57 % na 77 %), hlavně AP druhé generace (z 21 % na 35 %). Zaměřili jsme se proto na zjištění, zda u nemocných, hospitalizovaných h pro neúspěch k zapinu se jedná o pseudorezistenci nebo skutečnou farmakorezistenci, u které je kombinace s dalším AP doporučována. Po přijetí jsme stanmovili plazmatickou hladinu klozapinu, a pokud byly hladiny mimo terapeutické rozmezí, provedli jsme úpravu dávky. U 57 % (17/30) našich nemocných byly hladiny mimo terapeutické rozmezí. Úprava dávky vedia u většiny ke klinickému zlepšení. Naše výsledky ukazují, že terapeutické monitorování léku u této skupiny nemocných je optimálním nástrojem pro volbu další strategie léčby.
A retrospective analysis of medical records was per- formed in patients with schizophrenia hospitalized at the Department of Psychiatry in Brno during the period 2006-2010. We found that antipsychotics (AP) used most frequently, either alone or in combination, were clozapine and olanzapine. Further, during the studied period an increase of occurrence of antipsychotic combinations (from 57 % to 77 %), mostly of second-generation APs (21 %to 35 %) has been shown. Therefore we have focused on detection, whether we are dealing with pseudoresistance or real pharmacoresistance where AP combinations are recommended. On admission we have assessed clozapine plasma levels. If the plasma levels were outside the therapeutic range we have performed dosage adjustment. In 57 % of treated the values were outside the therapeutic range. In most of the patients a clinical improvement was observed. Our findings showed that the therapeutic drug monitoring in this group of patients is an optimal tool for the choice of further treatment strategy.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Vývoj psychofarmak má za sebou šest dekád a představuje významný přínos pro psychiatrii. Psychóza úzce souvisí s dopaminem a antipsychotika významně ovlivňují dostupnost dopaminu. Protože zatím nemáme k dispozici léky, které by spočívaly na jiných možných mechanizmech, měli bychom se snažit o optimalizaci léčby dostupnými antipsychotiky. Nepochybně významným nástrojem je terapeutické monitorování léku. U nás se běžně neprovádí, i když optimální hladiny antipsychotik jsou známy a stanovení dostupné. V léčbě farmakorezistentní schizofrenie je zlatý standard klozapin, ostatní psychofarmaka jsou méně účinná. U nemocných nereagujících dostatečně na klozapin je stanovení plazmatických hladin klozapinu pro volbu dalšího léčebného postupu. Dostupné literární údaje a brněnské předběžné zkušenosti podporují názory o užitečnosti terapeutického monitorování u těchto nemocných.
The development of psychotropics has behind six decades and represents a significant contribution for psychiatry. Psychosis is associated with dopamine and antipsychotics strongly influence availability of dopamine. Because we have no drugs based on other mechanisms of action, we should optimize the treatment of available antipsychotics. Undoubtedly the therapeutic drug monitoring is an important tool. In the Czech Republic it is not currently used in spite of the fact, that optimal therapeutic plasma levels of antipsychotics are known and the assessment is available. Clozapine is the gold standard in the treatment of pharmacoresistant schizophrenia, other antipsychotics are less effective. In non-reactors to clozapine, plasma level monitoring is important for the choice of further treatment strategy. Our preliminary results as well as published findings support the utility of drug therapy monitoring in these patients.
- Klíčová slova
- farmakorezistence, terapeutické monitorování léků,
- MeSH
- antipsychotika MeSH
- biomarkery farmakologické MeSH
- individualizovaná medicína MeSH
- klozapin * farmakokinetika krev terapeutické užití MeSH
- léková rezistence MeSH
- lidé MeSH
- monitorování léčiv * metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- pilotní projekty MeSH
- prospektivní studie MeSH
- psychotropní léky farmakokinetika metabolismus terapeutické užití MeSH
- schizofrenie * farmakoterapie MeSH
- výpočet dávky léku MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
K současnému výskytu deprese a úzkosti můžeme přistupovat jako k depresivní epizodě s výraznými úzkostnými symptomy (úzkostná deprese), nebo jako k depresi s komorbidní úzkostnou poruchou. Další otázka je, zda úzkostná deprese představuje samostatnou kategorii. Některé preklinické a klinické studie naznačují, že úzkostná deprese má určitá specifika. Úzkostná deprese je spojována s horším průběhem, chronicitou, horší reakcí na léčbu. Pokud se týká léčby jak u depresivní, tak u úzkostné poruchy, jsou první volbou antidepresiva. Preferována jsou novější antidepresiva typu SSRI a SNRI. U dostatečně nereagujících se dostává do popředí zájmu augmentace atypickými antipsychotiky. Někteří pacienti s úzkostnou depresí vyžadují nižší iniciální dávku, pozvolnější eskalaci a vyšší konečnou dávku, delší trvání léčby a/nebo augmentaci.
The co-occurrence of depression and anxiety can be perceived as a depressive episode with prominent anxiety symptoms (anxious depression) or as comorbid anxiety and depression. Furthermore, there is a question whether anxious depression represents an individual category. Some preclinical and clinical studies suggest that anxious depression has certain specific features. Anxious depression is associated with a worse outcome, chronicity, and poor treatment response. Concerning the treatment in both depressive and anxiety disorders, the first and second choice drugs are antidepressants with preference for newer antidepressants such as SSRIs and SNRIs. In nonresponding patients, augmentation with atypical antipsychotics comes to the fore. Some patients with anxious depression need a lower starting dose, slower escalation, a higher end dose, and a longer duration of treatment and/or augmentation.
- Klíčová slova
- úzkostná deprese, atypická antipsychotika,
- MeSH
- antidepresiva terapeutické užití MeSH
- antipsychotika terapeutické užití MeSH
- benzodiazepiny terapeutické užití MeSH
- depresivní poruchy * etiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu terapeutické užití MeSH
- úzkostné poruchy * etiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
V posledních letech se objevily nové terapeutické možnosti v akutní léčbě bipolární deprese, které se staly součástí řady vodítek léčby bipolární afektivní poruchy. Doporučené algoritmy pro akutní léčbu bipolární deprese se však vzájemně liší. Rozdíly jsou způsobeny jednak dostupností nejnovějších literárních poznatků v čase aktualizace daného vodítka léčby, či převládajícím názorem panelu odborníků. Většina vodítek akutní léčby depresivní epizody bipolární afektivní poruchy navrhuje do prvního terapeutického kroku monoterapii lithiem, lamotriginem nebo quetiapinem. Při výskytu psychotických příznaků jsou jednoznačně doporučována antipsychotika olanzapin, quetiapin nebo risperidon. Použití antidepresiv je s opatrností doporučeno pouze v kombinaci s quetiapinem, lamotriginem nebo jinými stabilizátory nálady. Ačkoliv obecně vodítka léčby bipolární afektivní poruchy nemohou nahradit klinické zkušenosti, mohou být přesto užitečným nástrojem při výběru vhodné léčebné strategie na základě všech dostupných zkušeností.
In the last years new data have been published on the acute treatment of depression of bipolar affective disorder. They have been subsequently involved in the guidelines and treatment algorithms of bipolar affective disorder. Unfortunately, they often led to conflicting conclusions and recommendations due to limitations of the available literature. As a general approach during depressive episodes in bipolar disorder most guidelines suggest lithium, lamotrigine or quetiapine monotherapy as first-line choice. If psychotic features are present, to add an antipsychotic such as olanzapine, quetiapine or risperidone. The use of an antidepressant with caution, always in combination with quetiapine, lamotrigine or mood stabilizer. Although guidelines cannot substitute professional knowledge and clinical judgement, they might be a useful tool for clinicians in order to orientate their practice towards evidence base.
- Klíčová slova
- bipolární deprese, guideline, léčba, quetiapin, review, valproát,
- MeSH
- antidepresiva škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antipsychotika terapeutické užití MeSH
- benzodiazepiny terapeutické užití MeSH
- bipolární porucha farmakoterapie terapie MeSH
- dibenzothiazepiny terapeutické užití MeSH
- elektrokonvulzívní terapie MeSH
- farmakoterapie metody trendy MeSH
- financování organizované MeSH
- fluoxetin terapeutické užití MeSH
- karbamazepin terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody trendy MeSH
- kyselina valproová terapeutické užití MeSH
- lamotrigin MeSH
- lidé MeSH
- lithium MeSH
- olanzapin MeSH
- sloučeniny lithia terapeutické užití MeSH
- thiaziny terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Monitorování krevních hladin léku je dnes považováno za platný nástroj k optimalizaci farmakoterapie, avšak v klinické praxi se užívá velmi zřídka. Může odpovědět základní otázky podstatné pro volbu léčebné strategie, tj. zda nemocný lék bere a zda ho bere v dostačující dávce. Nejčastější příčinou hladin mimo terapeutické rozmezí bývá nonadherence a léková interakce. Klozapin je zlatým standardem v léčbě farmakorezistence a optimální hladiny při akutní i udržovací léčbě klozapinem jsou známy. Literární údaje a naše dosavadní zkušenosti ukazují, že monitorování krevních hladin je u vybraných skupin nemocných klinicky výhodné.
Therapeutic drug monitoring (TDM) is considered to be a valid tool for optimization of pharmacotherapy, however, in clinical practice is rarely used. TDM may help to answer the questions important for a choice of treatment strategy, e.g. whether the patient takes the drug and whether the drug is taken in a sufficient dose. The most common causes of nontherapeutic range of plasma levels include non-adherence and pharmacokinetic interaction. Clozapine still represents the gold standard in the treatment of pharmacoresistant schizophrenia and optimal plasma levels for acute and maintenance clozapine treatment are well known. Literature and our experience show that TMD in clinically defined patients subgroups is clinically advantageous.
- Klíčová slova
- terapeutické monitorování léku, farmakorezistence, plazmatické hladiny klozapinu,
- MeSH
- adherence k farmakoterapii MeSH
- antipsychotika farmakokinetika terapeutické užití MeSH
- biomarkery farmakologické krev MeSH
- financování organizované MeSH
- klozapin farmakokinetika krev terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody MeSH
- kouření škodlivé účinky MeSH
- léková rezistence MeSH
- lidé MeSH
- monitorování léčiv metody MeSH
- schizofrenie farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Dostatečně významné ovlivnění negativních příznaků schizofrenie představuje jeden ze základních předpokladů úspěšné léčby schizofrenie. Současný většinový názor je, že rTMS může představovat účinnou nefarmakologickou metodu v léčbě negativních příznaků schizofrenie. Problémem ovšem zůstává nízký počet zařazených pacientů, různorodý profil negativních příznaků, rozlišné stimulační parametry či nepřítomnost delšího sledování přetrvávání efektu stimulace u většiny studií. Z meta-analýz vyplývá, že míra účinku je mírná až střední (d = 0,43-0,68) dle charakteru zařazených studií do statistické analýzy. Lze shrnout, že vyšší pravděpodobnost účinnosti rTMS na negativní příznaky bude při použití 10Hz stimulační frekvence po delší dobu stimulace v rozsahu alespoň tří, ideálně potom čtyř až šesti týdnů. I když rTMS představuje nadějný potenciál zejména pro augmentační léčbu negativních příznaků rezistentních na léčbu antipsychotiky, je třeba dalších studií k ověření skutečně klinicky významné účinnosti rTMS v této klinické indikaci.
One of the fundamental prerequisites of the successful schizophrenia treatment is represented by an adequately significant impact on the negative symptoms of schizophrenia. The current majority opinion is that rTMS could be an efficient non-pharmacological method in the treatment of the negative symptoms of schizophrenia. However, the problem consists in the low amount of patients included, different profile of negative symptoms, variable stimulating parameters or the absence of longer monitoring of the stimulating effect survival in the majority of the studies. The meta-analyses indicate that the effect rate is mild to moderate (d=0.43 to 0.68) according to the character of studies included into the statistical analysis. It may be summarized that there will be higher probability of the rTMS effect on the negative symptoms in case of 10Hz stimulating frequency and longer stimulation period, reaching at least three, ideally four to six weeks. Although rTMS bears a promising potential, especially for the augmenting treatment of the negative symptoms which are resistant to the treatment with antipsy-chotic drugs, further studies are needed to verify a genuine clinically significant efficacy of rTMS in this clinical indication.
- Klíčová slova
- rTMS,
- MeSH
- farmakoterapie metody využití MeSH
- financování organizované MeSH
- fyzikální stimulace MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- schizofrenie diagnóza komplikace terapie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- transkraniální magnetická stimulace metody využití MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
