rTMS
Dotaz
Zobrazit nápovědu
[Stereotactic neuronavigation of rTMS in psychiatry]
Transkraniální magnetická stimulace je nadějnou metodou v léčbě neuropsychiatrických poruch. Hlavním metodickým nedostatkem byl problém nepřesného cílení cívky na žádanou kortikální oblast. Stereotaktická neuronavigace je unikátní technologií, která umožňuje na základě strukturálního či funkčního vyšetření mozku zacílit rTMS cívku s vysokou anatomickou přesností. K optimálnímu cílení cívky je potřeba vyhodnotit individuální neuroanatomické parametry získané pomocí strukturálních (MR) nebo funkčně zobrazovacích metod (PET, SPECT, qEEG). Na podkladě výsledků těchto metod umožní neuronavigační systém zacílit magnetickou cívku nad předem definovanou nebo postiženou oblastí s vysokou přesností (mm). Na rozdíl od ostatních metod cílení rTMS cívky zohledňuje neurona vigace subjektivní rozdíly anatomických a funkčně anatomických parametrů lebky a mozku a umožňuje tak individuální přístup k léčbě.
Transcranial Magnetic Stimulation is a new promising therapeutic method in the treatment of neuropsychiatric disorders. The mai n drawback to this technique so far had been the inaccurate targeting of the rTMS coil at the given cortical area. The stereotact ic neuronavi- gation is a unique technology using structural or functional neuroimaging to target the coil with a high degree of anatomic pre cision. Individual neuroanatomic characteristics obtained from structural (MRI) or functional imaging (PET, SPECT, qEEG) are processed in order to enable the optimal targeting the magnetic coil. The neuronavigation system uses neuroimaging data to point and focu s the rTMS coil directly to the pre-defined or dysfunctional cortical region with a high degree of precision (millimeter discrimi nation). Compared to the other methods of targeting the rTMS coil, the neuronavigation takes into account the specific individual differ ences in patients brain characteristics and thus individualizes the treatment.
- MeSH
- chirurgie s pomocí počítače metody trendy MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody využití MeSH
- mozková kůra MeSH
- neuronavigace metody přístrojové vybavení využití MeSH
- stereotaktické techniky přístrojové vybavení trendy využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Úvod: Funkční zobrazovací studie ukázaly, že při testu generování slov dochází především k aktivaci v korové oblasti levé mozkové hemisféry a pravého mozečku. V naší studii jsme testovali, zda rTMS pravého mozečku může ovlivnit výkon v testu generování slov. Metodika: 10 zdravých mužů, praváků, bylo stimulováno v randomizovaném, dvojitě slepém uspořádání 10 Hz a 1 Hz rTMS kontrolovaném placebem. Při aktivní rTMS byla použita verze testu NKP, při placebu verze testu VRS. Výsledky: Výsledek aktivní rTMS při použití 10 Hz při prvním sezení byl signifikantně nižší než při použití 1 Hz při prvním sezení (Wilcoxon W = 17,5; Exact p = 0,040), přičemž signifikantní změny mezi oběma skupinami začínajícími odlišnou aktivní frekvencí nebyly zjištěny během falešné stimulace (Wilcoxon W = 24; Exact p = 0,548). Závěr: Výsledky naznačují, že použití 10 Hz rTMS na pravý mozeček vede ke zhoršení výkonu v testu generování slov, a tak podporují úlohu této části mozečku v tomto neuropsychologickém testu. Tento výsledek je nutné ověřit na větší populaci.
Introduction: Neuroimaging studies show cortical activation of the left hemisphere and right cerebellum during a verbal fluency test. We measured the performance of healthy subjects in a verbal fluency test after sham, 1 Hz and 10 Hz rTMS applied to the right cerebellum. Methodology: 10 male right handed volunteers, were stimulated in a randomized, double-blind, sham stimulation-controlled design. We used the NKP version of verbal fluency test after active stimulation and the VRS version after sham stimulation. Results: The total score after 10 Hz rTMS was significantly lower than after 1Hz rTMS (Wilcoxon W = 17.5, Exact 0.040). We did not detect a sign. difference after sham rTMS between both groups (Wilcoxon W = 24, Exact p = 0,548). Conclusion: Our results suggest that 10 Hz rTMS over right cerebellum leads to worse performance in a verbal fluency test. This finding supports the role of the right cerebellum in verbal fluency, but it is necessary to verify these findings in a larger sample size.
- MeSH
- dospělí MeSH
- dvojitá slepá metoda MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- fyzikální stimulace metody přístrojové vybavení MeSH
- lidé MeSH
- měření tvorby řeči metody MeSH
- mozeček fyziologie MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- placebo MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) je neinvazivní a dobře tolerovaná metoda ovlivňující fyziologii mozkového kortexu. V minulých letech byla rTMS používána ve studiu neuropsychiatrických poruch (výzkum a léčba). Cílem tohoto článku je rekapitulace použitelnosti rTMS jako léčebné metody pro depresivní poruchu. Některé studie prokazují její účinnost. Mnoho parametrů, kterými je rTMS definována, komplikuje metaanalýzy její účinnosti. Pro definitivní stanovení její účinnosti je třeba: 1. systematický výzkum parametrů léčby rTMS (lokalizace, trvání, frekvence, počet pulzů aj.), 2. pečlivě metodologicky založené studie (a priori kalkulace počtu pacientů ve studii, definice rezistence, konkomitantní léčba atd.), které budou vhodné pro zařazení do metaanalýz k potvrzení klinické účinnosti rTMS.
Repetitive transcranial magnetic stimulation (TMS) is a noninvasive and easily tolerated method of altering cortical brain physiology. Over recent years rTMS has become applied in the study of neuropsychiatric disorder (research and treatment). The aim of this article is to review applicability of rTMS as a treatment modality in depression. Some studies suggest efficacy of rTMS in the treatment of depressive disorder. But high number of stimulation parametres that may be varied complicates comparison of its efficacy (meta- analysis). There are two urgent priorities: 1. systematic investigation of the parameters of rTMS in the treatment (localization, intensity, frequency, duration and the number of magnetic pulzes), 2. carefully designed clinical trials (a priori sample size calculation, definition of resistance, concomitant treatment etc.), which will be suitable for meta- analysis to prove clinical efficacy of rTMS.
ÚVOD: Cílem naší práce bylo ověřit a) účinnost vysokofrekvenční rTMS nad oblastí levého prefrontálního kortexu v léčbě negativních příznaků schizofrenie a b) zjistit, zda případný terapeutický efekt přetrvá po dobu alespoň šesti měsíců od ukončení stimulace. METODIKA: Muž (42 let) s paranoidní schizofrenií a výraznými negativními příznaky podstoupil třítýdenní léčbu lOHz rTMS. Pozitivní, negativní a depresivní příznaky onemocnění byly hodnoceny před a po stimulační léčbě a v intervalu šesti měsíců po ukončení léčby rTAlS. VÝSLEDKY: Léčba rTMS vedia ke snížení o 35 % celkového skóre PANSS, o 23 % pozitivního subskóre PANSS, o 40 % negativního subskóre PANSS, o 43% v SANS a k žádné změně v CDSS (Calgary Depression Scale for Schizophrenia). Procentuální změny jednotlivých škál (oproti skóre po léčbě rTMS) po šesti měsících od ukončení léčby byly následující: pokles o 4% v celkovém PANSS, o 6% v negativní subškále PANSS, o 5% v SANS, vzestup o 14% v pozitivní subškále PANSS, žádná změna nebyla nalezena v CDSS. SHRNUTI: Vysokofrekvenční rTMS aplikovaná nad oblastí levého prefrontálního kortexu vedla k ústupu negativních příznaků na dobu alespoň šesti měsíců od ukončení léčby u pacienta se schizofrenií.
INTRODUCTION: The present trial was designed to (a) investigate the influence of rTMS on negative schizophrenic symptoms using high frequency stimulation over the left prefrontal cortex and (b) following to consider the stability of potential impro vement of negative symptoms in six months interval after rTMS therapy. METHODS: The study was carried out on a 42-year-old schizophrenic patient with prominent negative symptoms who was treated with 10Hz frequency rTMS for three weeks. He was rated before and afte r rTMS therapy and after six months after rTMS therapy for positive, negative and depressive symptoms. RESULTS: The rTMS led to decrease over 35 % in total PANSS, 23 % in positive PANSS, 40 % in negative PANSS, 43 % in SANS and no change in CDSS (Calgary De- pression Scale for Schizophrenia). The percentual changes of individual scales during six months after rTMS therapy (against sc ores after rTMS) were following: a decrease over 4 % in total PANSS, 6 % in negative PANSS, 5 % in SANS, an increase over 14 % in positive PANSS and no change in CDSS. CONCLUSION: High frequency rTMS applied over the left dorsolateral prefrontal cortex led to a reduction of severity of negative symptoms for time period six months at least in patient suffering from schizophrenia.
Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) je neinvazivní metodou mozkové stimulace mozku. Většina publikovaných studií komentuje potencionální účinnost vysokofrekvenční stimulace (> 1 Hz) levého dorsolateralního, prefrontálního kortexu. Autoři v přehledu diskutují účinnost nízkofrekvenční stimulace (< 1 Hz) pravého dorsolateralního prefrontálního kortexu v léčbě deprese.
Repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS) is a noninvasive method of brain stimulation. Majority of published studies comments potential efficacy of high frequency stimulation (>1 Hz) of left dorsolateral prefrontal cortex. Authors review and di scuss efficacy of low frequency ( ≤ 1 Hz) stimulation over right dorsolateral prefrontal cortex in the treament of depression.
- MeSH
- depresivní poruchy terapie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- financování organizované MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé MeSH
- medicína založená na důkazech dějiny trendy MeSH
- transkraniální magnetická stimulace metody trendy využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- metaanalýza MeSH
Metody neinvazivní mozkové stimulace zaznamenaly v posledních letech značný vývoj. hlavní představitelkou těchto metod je repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS), bezpečná a dobře tolerovaná neurostimulační metoda, která má podle posledních evropských rtMs doporučení evidenci účinku u řady psychiatrických poruch. Uvedené sdělení, které je podkladem pro „Doporučené postupy psychiatrické péče České lékařské společnosti J. E. Purkyně“ má za úkol čtenáře seznámit se současnými možnostmi využití rtMs v léčbě psychiatrických poruch.
non-invasive brain stimulation methods have seen considerable development in recent years. the main representative of these methods is repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS), a safe and well-tolerated neurostimulation method that has a track record of effect in a number of psychiatric disorders according to the latest European rTMS recommendations. The present communication, which is the basis for the „recommended Guidelines of Psychiatric care of the czech Medical association J. E. Purkyně“, aims to inform the reader about the current possibilities of using rTMS in the treatment of psychiatric disorders.
- MeSH
- duševní poruchy MeSH
- lidé MeSH
- transkraniální magnetická stimulace * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Repetitivní transkraniální magnetická stimulace představuje nový nefarmakologický způsob léčby depresivních poruch. Autoři shrnují a diskutují hlavní charakteristiky aplikace rTMS (lokalizaci, frekvenci, intenzitu, počet stimulů a sezení) a její klinickou účinnost v publikovaných studiích.
Repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS) offers a new nonpharmacological treatment of depression. Authors review and discuss both main characteristics of rTMS (localization, frequency, intensity, number of stimulus and session) and its clinical efficacy in published studies.
Úvod: Devět pacientů s depresivní epizodou (diagnózy F32, F33 podle ICD-10) nereagujících na minimálně jednu léčbu antidepresivem (medián 3), bylo léčeno metodou rTMS spolu s antidepresivy. Metodika: rTMS byla použita v léčbě depresivní poruchy a její účinnost byla sledována v rámci kazuistické série. Za odpověď byla považována redukce depresivních příznaků o ł50 % ve škále MADRS. V léčbě byla použita stimulace levé dorzolaterální prefrontální kůry o frekvenci 20 Hz, intenzita 80–100 % motorického prahu, trvání série 2 s, klidový interval 20 nebo 40 s, počet sérií 30 či 45, 9–18 sezení. Výsledky: Po 9–18 sezeních rTMS dosáhli kritéria odpovědi 3 pacienti (tj. 30 %). U jednoho pacienta, který po 12 sezeních rTMS (20 Hz) neprokazoval zlepšení, bylo pokračováno v rTMS s frekvencí 1 Hz. Odpověď se objevila již po 5 sezeních, ale přetrvala pouze týden. Závěry: V našem souboru odpovědělo na léčbu 30 % pacientů, což je ve shodě s publikovanými studiemi popisujícími léčebný efekt u 10–42 % farmakorezistentních pacientů. Kazuistické uspořádání neumožňuje konkrétní závěry s výjimkou konstatování dobré tolerance léčby.
Introduction: Nine patients with depressive disorder (diagnosis F32, F33 according to ICD-10) who had failed to respond to at least one course of antidepressant medication (median 3) were stimulated with rTMS. Methodology: Response to the treatment was defined as 50% decrease of depressive symptoms (rated according to MADRS). We used high-frequency rTMS (20 Hz, 2-sec trains with 20 or 40 s intertrain interval, 30 or 45 trains in one session, 80–100 % of motor threshold, 9–18 sessions) to the left dorsolateral prefrontal cortex. Results: 3 patients (30 %) met the response criteria after 9–18 sessions. In one patient 12 sessions of rTMS (20 Hz, 100 % of motor threshold), were not effective, therefore he was switched to 1 Hz, 100 % of motor threshold rTMS. This led to therapeutic effect after 5 sessions, which however persisted only for 1 week. Conclusion: In our case study 30 % of patients responded to rTMS and the treatment was well tolerated. This result is in agreement with other recent studies, showing effect of rTMS in 10–42 % of drug-resistant depressive patients. However this was a case study design not enabling any further conclusions except the fact that rTMS was well tolerated.
- MeSH
- afektivní psychózy farmakoterapie terapie MeSH
- antidepresiva aplikace a dávkování MeSH
- deprese diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- dospělí MeSH
- elektromagnetická pole MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- fyzikální stimulace metody MeSH
- léková rezistence MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- prefrontální mozková kůra účinky záření MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
V poslední dekádě bylo rTMS experimentálně užito k léčbě deprese, mánie a schizofrenie. Antidepresivní odpověď byla prokázána v otevřených i dvojitě slepých, shamem kontrolovaných studiích. Méně je známo o účinku rTMS u obsedantně kompulzivní poruchy. Cílem randomizované, dvojitě slepé, neaktivní stimulací (sham) kontrolované studie bylo porovnat účinnost rTMS (10 sezení) u pacientů neodpovídajících na léčbu selektivními inhibitory reuptake serotoninu. 37 pacientů bylo náhodně rozděleno buď k aktivním, nebo neaktivní (sham) rTMS. Aktivní rTMS měla frekvenci 1 Hz při motorickém prahu 110 % a byla aplikována na levý dorsolaterální prefrontální kortex. Stejný časový design byl použít pro administraci shamu. Třicet čtyři pacientů studii dokončilo, tři byli vyřazeni na počátku před zahájením léčby. Psychopatologie byla hodnocena CGI, HAMA, Y-BOCS a BAI před léčbou, za dva týdny experimentální léčby a za dva týdny po jejím ukončení nezávislým posuzovatelem. Obě skupiny se v průběhu experimentu zlepšily a léčby se mezi sebou významně nelišily v žádném hodnocení.
Within a last decade, rTMS has been used for the treatment of depression, mania, and schizophrenia. Antidepressant response has been repor- ted in open and double-blind, sham-controlled studies. Less is known about rTMS efficacy in the obsessive compulsive disorder. The aim of the randomized, double-blind, sham controlled study was to compare the efficacy of the 10 sessions rTMS with sham rTMS in serotonin reuptake inhibitor resistant OCD patient. Thirty seven patients were randomly assigned to either active rTMS or to sham. Active rTMS wit h the frequency of 1 Hz at 110 % of motor threshold was administered over the left dorso-lateral prefrontal cortex. The same time schedule has been used for the sham administration. Thirty four patients finished the study, three patients’ dropped out at the beginning. Psychopathology was assessed by CGI, HAMA, Y-BOCS and BAI before the treatment, immediately after the experimental treatment, and 2 weeks after by an independe nt reviewer. Both groups improved during the study period but the treatment effect did not differ between them in any of the instruments.
- Klíčová slova
- OCD, repetitivní transkraniální stimulace, rTMS, dvojitě slepá studie,
- MeSH
- antidepresiva terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- neúspěšná terapie MeSH
- obsedantně kompulzivní porucha * diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- prefrontální mozková kůra fyziologie účinky záření MeSH
- prospektivní studie MeSH
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- transkraniální magnetická stimulace * metody účinky záření využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Práce předkládá tři kazuistiky, kde byla rTMS použita k terapii negativních příznaků schizofrenie s pozitivním výsledkem.
This study presents three case reports where rTMS was used with a positive results in a therapy of the negative symptoms of schizophrenia.
