Objectives. This study attempts to introduce the Driving Locus of Control (DLoC), a method focused on the internal or external source of attribution of the driving behaviour, to the Czech context. This study also relates DLoC to attitudes towards autonomous vehicles (AVs). tatistical analysis. Confirmatory factor analysis was used to analyse the factor structure of DLoC Scale. Hypotheses related to the empirical validity of the method were assessed via structural equation modelling. The reliability of DLoC Scale was calculated in terms of internal consistency (McDonald coefficient). Results. Confirmatory factor analysis revealed reasonably good support for structural validity of the one-dimensional DLoC-CZ15 factor model (χ2 = 426.967, df = 90, CFI = 0.964, TLI = 0.958, SRMR = 0.066, RMSEA = 0.065). In addition, the one-dimensional DLoC-CZ15 factor model showed acceptable internal consistency - ω = 0.9 (95% CI [0.89, 0.91]). The structural equation modelling found a relationship between DLoC and some of the items capturing attitudes towards AVs, too.
Výzkumu se zúčastnilo 641 řidičů městské dopravy s cílem zjistit, jakou roli hrají osobnostní faktory měřené NEO FFI, copingové strategie měřené SVF 78 a životní spokojenost měřená dotazníkem životní spokojenosti (DŽS) na uváděnou míru stresu zjišťovanou ad hoc vytvořeným dotazníkem Urban Drivers Stress Situations Inventory. Výsledky ukázaly, že celková míra stresu koreluje pozitivně s neuroticismem a záporně s extraverzí a přívětivostí; negativně pak s životní spokojeností. Celková vnímaná míra stresu pozitivně koreluje s negativními, ale i pozitivními copingovými strategiemi. Negativní copingové strategie jsou v kladném vztahu k neuroticismu a záporném vztahu k extraverzi a otevřenosti. Pozitivní copingové strategie jsou v kladném vztahu k extraverzi, přívětivosti a svědomitosti. Regresní analýza prováděná metodou enter ukázala, že copingové strategie samy o sobě vysvětlují 24% variance. Osobnostní faktory, především neuroticismus, hrají pouze menší, okrajovou negativní roli. Životní spokojenost má pozitivní vliv na redukci stresu. Čím vyšší je životní spokojenost, tím nižší je míra stresu.
The profession of driver belongs among high risk, demanding jobs in terms of health status and psychical wellbeing. On a daily basis, drivers are exposed to high demands and stressors, which can harm their health and wellbeing. The main goal of this research was to verify relations between personality traits, coping strategies and life satisfaction, and to evaluate their influence on reported stress levels in the group of urban transport drivers. On a sample of 641 drivers, the study surveyed the influence of personality traits measured by NEO FFI, coping strategies measured by SVF 78 and life satisfaction measured by DŽS on reported stress level, measured by the questionnaire Urban Drivers Stress Situations Inventory. The results show that the biggest stressors for drivers are traffic circumstances (other drivers, traffic congestion, tense working hours), passengers, technical problems of vehicles and bad management by their bosses. The total stress level correlates positively with neuroticism and negatively with extraversion and agreeableness; negatively with life satisfaction. The total reported stress level correlates positively with negative and positive coping strategies. Negative coping strategies are in a positive relationship to neuroticism and a negative relationship to extraversion and openness to experience. Positive coping strategies are in a positive relationship with extraversion, agreeableness, and consciousness. Regression analysis done with an enter method showed that coping strategies explain 24% of the variance. Personality factors – especially neuroticism – play a smaller, negative role. Life satisfaction has a positive influence on stress reduction; the higher the life satisfaction, the lower the stress level. In sum, the total stress level was lower than expected. In terms of perceived stressors, the results concur with foreign studies. The results point to the existence of significant relationships between perceived stress and personality factors. However, according to the results of regression analysis, the impact of personality factors is lower concerning stress level prediction. The coping strategies seem to be a good predictor of perceived stress level by a driver, especially the strategies perseveration and escape tendency. This is the first study done on the Czech population and may be taken as exploratory research bringing the first insight into this topic. It is therefore recommended to pay attention to this research theme in the future; further research should focus e.g., on finding if neuroticism is a dispositional factor or the result of dealing with stressful situations. In terms of the findings’ application, it is recommended to use the strong effect of coping strategies by stress prediction that implies possible preventative measures such as anti stress programs (finding maladaptive strategies and their re education).
An alarming number of traffic-related deaths occur each year on European roads alone. Figures reveal that the vast majority of road-traffic accidents are caused by drivers themselves, and so further improvements in road safety require developments in driver training and rehabilitation. This study evaluated a novel approach to driver rehabilitation-specifically, empathy induction as a means of changing attitudes towards risky driving. To assess the effectiveness of this method, the present study employed functional magnetic resonance imaging (fMRI) to compare brain function before and after a short program of empathy induction in 27 drivers whose licenses had been revoked after serious traffic offences (rehabilitated drivers [RDs]). In an extension of our previous research, we first assessed whether neural responses to empathy-eliciting social stimuli changed in these RDs. In order to isolate the neurophysiological effects of empathy induction from any other potential influences, we compared these RDs to a sample of 27 age-, handedness- and driving experience-matched control drivers (CDs) who had no exposure to the program. We then performed dual-fMRI "hyperscanning" to evaluate whether empathy induction changed brain responses during real-world social interactions among drivers; namely, during co-operative and/or competitive exchanges. Our data reveal that RDs exhibited weaker brain responses to socio-emotional stimuli compared with CDs prior to the program, but this difference was reversed after empathy induction. Moreover, we observed differences between pre- and post-program assessments in patterns of brain responses in RDs elicited during competitive social exchanges, which we interpret to reflect a change in their proclivity to react to the perceived wrong-doing of other road users. Together, these findings suggest that empathy induction is an effective form of driver rehabilitation, and the utility of neuroscientific techniques for evaluating and improving rehabilitation programs.
- MeSH
- bezpečnost MeSH
- dopravní nehody prevence a kontrola psychologie MeSH
- dospělí MeSH
- empatie * MeSH
- funkční zobrazování neurálních procesů MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- kompetitivní chování MeSH
- kooperační chování MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mozek diagnostické zobrazování fyziologie MeSH
- psychologické modely MeSH
- řízení motorových vozidel psychologie MeSH
- sociální chování MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
The cybersecurity of autonomous vehicles (AVs) is an important emerging area of research in traffic safety. Because human failure is the most common reason for a successful cyberattack, human-factor researchers and psychologists might improve AV cybersecurity by researching how to decrease the probability of a successful attack. We review some areas of research connected to the human factor in cybersecurity and find many potential issues. Psychologists might research the characteristics of people prone to cybersecurity failure, the types of scenarios they fail in and the factors that influence this failure or over-trust of AV. Human behavior during a cyberattack might be researched, as well as how to educate people about cybersecurity. Multitasking has an effect on the ability to defend against a cyberattack and research is needed to set the appropriate policy. Human-resource researchers might investigate the skills required for personnel working in AV cybersecurity and how to detect potential defectors early. The psychological profile of cyber attackers should be investigated to be able to set policies to decrease their motivation. Finally, the decrease of driver's driving skills as a result of using AV and its connection to cybersecurity skills is also worth of research.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- bezpečnostní opatření normy organizace a řízení zákonodárství a právo MeSH
- demence diagnóza MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dopravní nehody prevence a kontrola MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- psychologické testy normy MeSH
- řidičská zkouška psychologie zákonodárství a právo MeSH
- řízení motorových vozidel * normy psychologie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Lidský faktor je zásadní proměnnou ovlivňující bezpečnost silničního provozu. Důležitou součástí toho, jak se lidský faktor v silničním provozu projevuje, je styl, jakým řidič řídí své vozidlo. V tomto článku shrnujeme výzkum týkající se řidičských stylů mladých řidičů. Zabýváme se metodami, kterými se řidičské styly zkoumají, jako jsou např. metodyNaturalistic Driving studies. Dále popisujeme typologii řidičských stylů podle Taubman-Ben-Ari a rozebíráme souvislosti několika stylů – agresivního, bezpečného a úzkostného. V poslední části se zabýváme specifiky stylů řízení u mladých řidičů a vlivu rodičů na jejich řidičské chování. Velmi mladí řidiči mají tendenci k rizikovému chování při řízení. Tito řidiči často přejímají styl řízení od svých rodičů. Výzkum řidičských stylů a úprava asistenčních systémů vozidla tak, aby se těmto stylům přizpůsobily, může pomoci ke zvýšení bezpečnosti v dopravě a snížení emisí a celkového dopadu dopravy na životní prostředí.
Human factor is an important variable influencing road safety. A style how driver drives a car is fundamental part of this influence. In this article we summarize research findings concerning driving styles of young drivers. We also summarize methods, which are used in driving styles research, like Naturalistic Driving studies. We describe Taubman-Ben-Ari's classification of driving styles – reckless, careful, and anxious style – and their connections with various psychological and other characteristics of drivers. Finally characterize specifics of young drivers' driving styles. Very young drivers have tendency for reckless behavior while driving. These young drivers often inherit their driving behavior pattern from their parents. Research of driving styles and adjusting driver assistance systems to work well with different driving styles might enhance transport safety and reduce emissions and transportation's impact on environment.
- Klíčová slova
- styly řízení motorových vozidel,
- MeSH
- agrese MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- řízení motorových vozidel * psychologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Článek se zaměřuje na problematiku dopravněpsychologického vyšetření v ČR z hlediska počtu provedených vyšetření, složení klientely, důvodů vyšetření a závěrů vyšetření. Prezentovány jsou výsledky analýzy odebrání řidičských oprávnění (ŘO) z hlediska počtu řidičů, jejich sociodemografických charakteristik a důvodů odebrání ŘO. Uváděný výzkum analyzoval data 2471 řidičů podrobených dopravněpsychologickému vyšetření v letech 2013 a 2014, a dále data získaná z Centrálního registru řidičů MDČR z let 2006–2013. V ČR je ročně provedeno 7000–10000 dopravněpsychologických vyšetření. Nejčastějším důvodem je odebrání ŘO (50 %) či vyšetření profesionálních řidičů (40 %). Ve více než 70 % případů všech vyšetření byl řidič shledán jako způsobilý, v přibližně 20 % případů jako způsobilý s podmínkou, případně nezpůsobilý. Nejčastěji postihovanými přestupky v ČR jsou rychlá jízda a jízda pod vlivem alkoholu a jiných drog. V období let 2006–2013 bylo celkově odebráno řidičské oprávnění 56 289 osobám.
Dieser Artikel befasst sich mit den Problemen der verkehrspsychologischen Untersuchung in der Tschechischen Republik in Bezug auf die Anzahl der durchgeführten Tests, der Klientele, Gründe für die Untersuchung und Ergebnis der Untersuchung. Wir präsentierten die Ergebnisse der Analyse des Entzuges der Fahrererlaubnis in Bezug auf die Anzahl der Fahrer, deren soziodemographischen Merkmale und Gründe für den Entzug. Die vorliegende Studie analysiert Daten von 2471 Fahrern, die sich der verkehrspsychologischen Untersuchung in 2013 und 2014 unterzogen haben. Weiter präsentieren wir Daten aus dem Zentralregister der Autofahrer des Ministeriums für Verkehrswesen der Tschechischen Republik aus den Jahren 2006–2013. In der Tschechischen Republik werden jährlich 7000 bis 10 000 verkehrspsychologische Untersuchungen durchgeführt. Der häufigste Grund ist der Entzug der Fahrererlaubnis (50 %) und die Prüfung von Berufskraftfahrern (40 %). In mehr als 70 % wird der Fahrer als fähig beurteilt, in etwa 20 % der Fälle fähig mit Bedingung oder nicht fähig. Meist Verstoßen Fahrer in der Tschechischen Republik gegen die Regeln durch hohe Geschwindigkeit und Fahren unter Einfluss von Alkohol und anderen Drogen. Im Zeitraum 2006–2013 wurden insgesamt Führerscheine von 56 289 Personen entzogen.
- Klíčová slova
- psychologické vyšetření, dopravněpsychologické vyšetření, řidiči, psychická způsobilost k řízení vozidla,
- MeSH
- diagnostické techniky a postupy psychologie MeSH
- dospělí MeSH
- duševní schopnost MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- posuzování zdravotní způsobilosti * MeSH
- právní odpovědnost MeSH
- psychologické techniky MeSH
- řízení motorových vozidel * psychologie MeSH
- výzkum MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Acting appropriately within social contexts requires an ability to appreciate others' mental and emotional states. Indeed, some campaign programs designed to reduce anti-social behaviour seek to elicit empathy for the victims. The effectiveness of these campaigns can be evaluated according to the degree to which they induce such responses, but by applying neuroscientific techniques this can be done at the behavioural and neurophysiological level. Neuroimaging studies aimed at identifying the neural mechanisms behind such socio-cognitive and -emotional processes frequently reveal the role of the superior temporal sulcus (STS). We applied this knowledge to assess the effectiveness of traffic-awareness campaign adverts to induce empathic expression. Functional magnetic resonance imaging (fMRI) data were acquired from 20 healthy male volunteers as they watched these campaign videos consisting of a dramatic sequence of events and catastrophic endings, and control videos without such dramatic endings. Among other structures, a significantly greater neural response was observed within bilateral STS, particularly within the right hemisphere, during the observation of campaign relative to control videos. Furthermore, activation in these brain regions correlated with the subjects' empathic expression. Our results develop our understanding of the role of STS in social cognition. Moreover, our data demonstrate the utility of neuroscientific methods when evaluating the effectiveness of campaign videos in terms of their ability to elicit empathic responses. Our study also demonstrates the utility of these specific stimuli for future neuroscientific research.
- MeSH
- arousal fyziologie MeSH
- dospělí MeSH
- empatie * MeSH
- inzerce jako téma * MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mozek fyziologie MeSH
- řízení motorových vozidel psychologie MeSH
- sociální chování MeSH
- spánkový lalok fyziologie MeSH
- světelná stimulace MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
