The profile of the antitumor immune response is an important factor determining patient clinical outcome. However, the influence of the tissue contexture on the composition of the tumor microenvironments of virally induced tumors is not clearly understood. Therefore, we analyzed the immune landscape of two HPV-associated malignancies: oropharyngeal squamous cell carcinoma (OPSCC) and squamous cell carcinoma of uterine cervix (CESC). We employed multiplex immunohistochemistry and immunofluorescence to evaluate the density and spatial distribution of immune cells in retrospective cohorts of OPSCC and CESC patients. This approach was complemented by transcriptomic analysis of purified primary tumor cells and in silico analysis of publicly available RNA sequencing data. Transcriptomic analysis showed similar immune profiles in OPSCC and CESC samples. Interestingly, immunostaining of OPSCC tissues revealed high densities of immune cells in both tumor stroma and tumor epithelium, whereas CESC samples were mainly characterized by the lack of immune cells in the tumor epithelium. However, in contrast to other immune cell populations, polymorphonuclear myeloid-derived suppressor cells (PMN-MDSCs) were abundant in both segments of CESC samples and CESC-derived tumor cells expressed markedly higher levels of the PMN-MDSC chemoattractants CXCL1, CXCL5, and CXCL6 than OPSCC tumor cells. Taken together, despite their having the same etiologic agent, the immune infiltration pattern significantly differs between OPSCC and CESC, with a noticeable shift toward prominent MDSC infiltration in the latter. Our data thus present a rationale for a diverse approach to targeted therapy in patients with HPV-associated tumors of different tissue origins.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Laryngokéla je vzácné benigní onemocnění hrtanu, které vzniká dilatací ventriculus laryngis. Laryngokéla komunikuje s nitrem hrtanu, a tedy obsahuje vzduch. Při uzávěru spojení může docházet k hromadění hlenu (laryngokomukokéla), v případě infekce i hnisu (laryngopyokéla). Rozlišujeme laryngokélu vnitřní a kombinovanou/smíšenou, kdy hranicí je membrana thyrohyoidea. V klinickém obraze dominuje chrapot, kašel, dysfagie, pocit cizího tělesa při polykání, popř. dušnost či nebolestivé zduření na krku. Může být ale také náhodným nálezem při zobrazovacích vyšetřeních z jiné indikace. Zobrazovací metody (CT, popř. MR) jsou zcela zásadní pro diagnostiku tohoto onemocnění, neboť klinický obraz bývá poměrně nespecifický. Léčebnou modalitou je chirurgická resekce. V případě vnitřních laryngokél se jedná nejčastěji o endoskopický přístup, u kombinovaných o přístup zevní. V posledních letech narůstá počet publikovaných případů endoskopicky asistovaných resekcí laryngokél. Recentně dostupná je i možnost využití transorální robotické chirurgie. V naší kazuistice uvádíme případ 36letého pacienta, který byl pro akutní dechové obtíže zajištěn tracheostomií na pracovišti prvního kontaktu. Po stanovení dia gnózy objemné kombinované laryngomukokély pomocí CT mu byla laryngomukokéla resekována endoskopickou cestou a pacient byl dekanylován.
Laryngocele is a rare benign disease of the larynx that originates from dilating the laryngeal ventricles. The laryngocele communicates with the laryngeal lumen and so is filled with air. In case of closure, there can be an accumulation of pathological secret presented – mucus (laryngomucocele) and, in case of infection, the pus (laryngopyocele). We distinguish internal or combined laryngocele with the borderline of the thyrohyoid membrane. Clinical features dominate hoarseness, cough, dysphagia, foreign body sensation, and possibly dyspnea or neck mass. It can also be an incidental finding in imaging methods that are being done for other reasons. CT or MRI scans are fundamental in the diagnostic process because the clinical symptoms are not distinctive. The optimal treatment modality is surgery. An endoscopic approach is mainly used for the internal laryngoceles, and the external approach for the combined ones. Nevertheless, in the last few years, several works have been published concerning the use of the endoscope for the resolution, even in combined lesions. Most recently, also the use of transoral robotic surgery has gained popularity. We present the case of a 36-year-old patient who was taken to the local hospital for acute respiratory distress and must undergo an urgent tracheostomy. After the final diagnosis of large combined laryngomucocele was made, he was admitted to the tertiary hospital for definitive surgical treatment. The complete resection was made using the endoscope, and the patient was successfully freed from the tracheostomy tube.
- MeSH
- dilatace patologická diagnostické zobrazování patologie MeSH
- dospělí MeSH
- dyspnoe etiologie MeSH
- laryngocele * diagnóza terapie MeSH
- laryngoskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- nemoci laryngu klasifikace patologie terapie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
BACKGROUND AND AIM: Minimally invasive endoscopic techniques are the treatment of choice for Zenker's diverticulum (ZD). Our objective was to evaluate the results and efficacy of endoscopic and open approaches, to determine whether postoperative C-reactive protein (CRP) serum levels can be used as a marker to exclude the presence of esophageal leakage, and to identify risk factors for development of postoperative leakage and complications. MATERIALS AND METHODS: Patients who underwent transcervical myotomy and diverticulotomy (TMD) or endoscopic cricopharyngeal myotomy (ECM) with CO2 laser for ZD in years 2008-2021 at our department were included in this retrospective study. RESULTS: Of the 101 patients enrolled, 83 patients underwent ECM and 18 TMD. The procedure time of the endoscopic technique was significantly shorter compared to that of transcervical method (p < 0.001). The median time to oral intake was 6 days for ECM and 10.5 days in the TMD group (p < 0.001). There was a 13% (n = 11) and 16.7% (n = 3) symptomatic recurrence rate and 3.6% (n = 3) and 16.7% (n = 3) major complications rate for ECM and TMD groups, respectively. The incidence of contrast leak (CL) evaluated by postoperative swallow study was 8.9% (9 from 83 patients in the ECM group only). In patients with CL, a significant increase in CRP levels on postoperative day (POD) 2 and 3 was detected when compared to patients without CL. CONCLUSIONS: Endoscopic diverticulotomy with CO2 laser represents a safe and efficient treatment of ZD. Elevation of postoperative CRP serum levels over 123.8 mg/L on POD2 and 98.8 mg/L on POD3 may indicate presence of an esophageal leakage.
Cílem onkologické terapie pacientů s nádory hlavy a krku je jejich vyléčení s dosažením optimálních funkční výsledků. Péče o pacienty nezahrnuje pouze předléčebnou diagnostiku, naplánování terapie a její vlastní provedení, ale také důslednou a smysluplnou dispenzarizaci. Dispenzarizace zahrnuje nejen pátrání po eventuální recidivě původního onemocnění, ale také management vedlejších nežádoucích účinků léčby, jako je bolest, poruchy příjmu potravy, psychoterapeutická podpora, zubní péče a další. Dostupná doporučení mezinárodních a národních organizací a společností jsou založena na kombinaci fyzikálního vyšetření pacientů s různými typy zobrazovacích metod. Dispenzarizace je zpravidla ukončena po uběhnutí pěti let od ukončení terapie. Neexistuje jasné vodítko, jaká skladba sledovacího programu je pro pacienty optimální, tedy zajišťuje dostatečnou citlivost a přesnost odhalení recidivy nádorů s akceptovatelným a dlouhodobě udržitelným personálním a finančním zatížením zdravotnického systému. Objektivní data neukazují příliš velké zlepšení onkologických výsledků při intenzivnějších sledovacích programech, jejich implementace je spojena s nutností nalezení kompromisních schémat. Zobrazovací metody jsou nedílnou součástí sledovacích programů, výchozí vyšetření by mělo být provedeno s odstupem 2–6 měsíců od ukončení léčby. PET-CT má pevné místo v dispenzarizaci onkologických nemocných, první hodnocení by však mělo být provedeno s odstupem 3–4 měsíců po odeznění metabolických změn souvisejících s onkologickou léčbou. CT hrudníku má vyšší citlivost pro průkaz plicního postižení metastatickým procesem nebo sekundární malignitou než prostý rtg. snímek, pouze ojedinělé studie však prokázaly jeho vliv na zlepšení onkologických výsledků. HPV a EBV asociované malignity mají odlišný vzorec časové distribuce výskytu metastáz, zatím nejsou známa jednoznačná data, která by podpořila změnu dispenzárních algoritmů této skupiny pacientů.
Cílem onkologické terapie pacientů s nádory hlavy a krku je jejich vyléčení s dosažením optimálních funkční výsledků. Péče o pacienty nezahrnuje pouze předléčebnou diagnostiku, naplánování terapie a její vlastní provedení, ale také důslednou a smysluplnou dispenzarizaci. Dispenzarizace zahrnuje nejen pátrání po eventuální recidivě původního onemocnění, ale také management vedlejších nežádoucích účinků léčby, jako je bolest, poruchy příjmu potravy, psychoterapeutická podpora, zubní péče a další. Dostupná doporučení mezinárodních a národních organizací a společností jsou založena na kombinaci fyzikálního vyšetření pacientů s různými typy zobrazovacích metod. Dispenzarizace je zpravidla ukončena po uběhnutí pěti let od ukončení terapie. Neexistuje jasné vodítko, jaká skladba sledovacího programu je pro pacienty optimální, tedy zajišťuje dostatečnou citlivost a přesnost odhalení recidivy nádorů s akceptovatelným a dlouhodobě udržitelným personálním a finančním zatížením zdravotnického systému. Objektivní data neukazují příliš velké zlepšení onkologických výsledků při intenzivnějších sledovacích programech, jejich implementace je spojena s nutností nalezení kompromisních schémat. Zobrazovací metody jsou nedílnou součástí sledovacích programů, výchozí vyšetření by mělo být provedeno s odstupem 2–6 měsíců od ukončení léčby. PET-CT má pevné místo v dispenzarizaci onkologických nemocných, první hodnocení by však mělo být provedeno s odstupem 3–4 měsíců po odeznění metabolických změn souvisejících s onkologickou léčbou. CT hrudníku má vyšší citlivost pro průkaz plicního postižení metastatickým procesem nebo sekundární malignitou než prostý rtg. snímek, pouze ojedinělé studie však prokázaly jeho vliv na zlepšení onkologických výsledků. HPV a EBV asociované malignity mají odlišný vzorec časové distribuce výskytu metastáz, zatím nejsou známa jednoznačná data, která by podpořila změnu dispenzárních algoritmů této skupiny pacientů.
- MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- endoskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- nádory hlavy a krku * diagnóza epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- štítná žláza účinky záření MeSH
- terciární prevence * metody MeSH
- týmová péče o pacienty MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
INTRODUCTION: To update the European guidelines for the assessment of voice quality (VQ) in clinical practice. METHODS: Nineteen laryngologists-phoniatricians of the European Laryngological Society (ELS) and the Union of the European Phoniatricians (UEP) participated to a modified Delphi process to propose statements about subjective and objective VQ assessments. Two anonymized voting rounds determined a consensus statement to be acceptable when 80% of experts agreed with a rating of at least 3/4. The statements with ≥ 3/4 score by 60-80% of experts were improved and resubmitted to voting until they were validated or rejected. RESULTS: Of the 90 initial statements, 51 were validated after two voting rounds. A multidimensional set of minimal VQ evaluations was proposed and included: baseline VQ anamnesis (e.g., allergy, medical and surgical history, medication, addiction, singing practice, job, and posture), videolaryngostroboscopy (mucosal wave symmetry, amplitude, morphology, and movements), patient-reported VQ assessment (30- or 10-voice handicap index), perception (Grade, Roughness, Breathiness, Asthenia, and Strain), aerodynamics (maximum phonation time), acoustics (Mean F0, Jitter, Shimmer, and noise-to-harmonic ratio), and clinical instruments associated with voice comorbidities (reflux symptom score, reflux sign assessment, eating-assessment tool-10, and dysphagia handicap index). For perception, aerodynamics and acoustics, experts provided guidelines for the methods of measurement. Some additional VQ evaluations are proposed for voice professionals or patients with some laryngeal diseases. CONCLUSION: The ELS-UEP consensus for VQ assessment provides clinical statements for the baseline and pre- to post-treatment evaluations of VQ and to improve collaborative research by adopting common and validated VQ evaluation approach.
- MeSH
- hlas * MeSH
- kvalita hlasu MeSH
- lidé MeSH
- nemoci laryngu * MeSH
- otorinolaryngologie * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
PURPOSE: Warthin tumour (WT) management options comprise surgery or follow-up. The purpose of this study was to asses our experience with the follow-up strategy in selected patients with an ultrasound-guided fine-needle aspiration biopsy (FNAB) showing WT. METHODS: We performed a retrospective analysis of patients diagnosed with WT using FNAB between 1.1.2006 and 31.12.2019. Patients were divided into three groups according to the therapeutic approach-immediate surgery, follow-up or surgery and follow-up. RESULTS: 323 patients were diagnosed with WT and met the study's inclusion criteria (154 women, 47.7% and 169 men, 52.3%). 192 patients were operated right after the diagnosis, 109 patients were observed with their first detected tumour and 22 patients had parotid WT surgery and were in the wait-and-scan protocol with a contralateral tumour, recurrence or both. The growth rate (GR) of observed WT was highly variable (mean GR 1.0 mm/year (5%), median GR 0.8 mm (9%), range - 19.7 to +20.0 mm/year). From 131 patients in the follow-up group, 19 patients underwent surgery and definitive histology revealed 17 WTs and 2 adenocarcinomas. However, these 2 patients had changes in sonographic findings at their next control. The mean observation time was 44.7 months (range 12-138 months) in patients followed exclusively at our institution and 50.9 months (range 12-110 months) in patients observed in cooperation with an otorhinolaryngologist at the patients' place of residence. CONCLUSION: Ultrasound-guided FNAB is an accurate and simple method in WT diagnosis and based on its result a follow-up strategy can be chosen for selected patients with WT.
- MeSH
- adenolymfom * diagnostické zobrazování patologie chirurgie MeSH
- intervenční ultrasonografie MeSH
- lidé MeSH
- následné studie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- tenkojehlová biopsie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
