Cíl: Nákaza roupem dětským (enterobióza nebo také oxyurióza) je jedno z nejčastějších parazitárních onemocnění ve světě i v České republice (ČR). Cílem této práce je analýza dostupných epidemiologických dat o výskytu enterobiózy v ČR v letech 2018–2022. Metody: Byla provedena deskriptivní analýza dat onemocnění enterobiózou (dg. B80 podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí) zadaných v elektronickém Informačním systému infekční nemoci (ISIN) v ČR v letech 2018–2022. Pro zpracování a analýzu dat byl použit program MS Excel 2016. Pro statistické zhodnocení asociace mezi pravděpodobností hospitalizace a kategoriálními proměnnými byla provedena jednoduchá a vícenásobná logistická regrese pomocí programu STATA verze 17. Pro vytvoření incidenční mapy byl použit ECDC Map Maker tool (EMMa). Výsledky: Ve sledovaném období bylo nahlášeno celkem 4 836 případů onemocnění, s průměrnou roční incidencí 9,1 případů na 100 000 obyvatel. Nejvíce případů bylo v roce 2019 (n = 1 174), nejméně v roce 2021 (n = 780). Onemocnění se nejčastěji vyskytovalo v dětské populaci, s nejvyšší průměrnou věkově specifickou incidencí zaznamenanou u dětí ve věku 5–9 let (80,9/100 000 obyvatel) a 10–14 let (42,3/100 000 obyvatel). Nejvyšší průměrná roční incidence byla zjištěna v Olomouckém kraji (28,7/100 000 obyvatel) a nejnižší v kraji Plzeňském (2,2/100 000 obyvatel). Hospitalizováno bylo 472 (9,8 %) osob, nejvíce v kategorii 10–14 let (200 hospitalizací, 42,4 % ze všech hospitalizací) a 5–9 let (n = 178, 38 %). Nejvyšší podíl hospitalizací byl zjištěn u věkové skupiny 75+ (36,4 %). Statisticky významně vyšší pravděpodobnost hospitalizace nebyla zjištěna podle pohlaví, avšak byla detekována ve věkových skupinách 6–19 let a 65+ ve srovnání s osobami s onemocněním enterobiózou v produktivním věku. Statisticky významně nižší pravděpodobnost hospitalizace byla zjištěna v letech 2020–2022 v porovnání s rokem 2019. Nebyly zjištěny rozdíly v hospitalizaci mezi pohlavími. Úmrtí v souvislosti s enterobiózou nebylo v ČR ve sledovaném období hlášeno. Onemocnění se vyskytuje celoročně. Snížený počet hlášených případů lze pozorovat v období školních letních prázdnin, tj. v měsících červenec a srpen. Epidemie ani importované případy nebyly hlášeny. Závěr: Výskyt enterobiózy je často asymptomatický a mnoho případů není v systému surveillance zachyceno. Data výskytu v ČR ukazují, že se onemocnění týká především dětské populace, a proto by preventivní opatření a programy měly být zaměřeny především na děti.

Aim: Pinworm infection (known as enterobiasis or oxyuriasis) is one of the most common parasitic diseases globally and in the Czech Republic (CZ). The aim of this study is to analyse the available epidemiological data on the incidence of enterobiasis in the CZ from 2018–2022. Methods: A descriptive analysis was done of enterobiasis (ICD-10 code B80) data reported to the electronic Infectious Disease Information System in the CZ from 2018 to 2022. Data processing and analysis were conducted using MS Excel 2016. Univariate and multivariate logistic regression analyses were performed to assess the association between the probability of hospitalization and categorical variables using STATA version 17. The ECDC Map Maker tool (EMMa) was used to create the incidence map. Results: A total of 4,836 cases were reported during the study period, with an average annual incidence of 9.1 cases per 100,000 population. The highest number of cases occurred in 2019 (n = 1,174), and the lowest in 2021 (n = 780). The disease was most common in the paediatric population, with the highest average age-specific incidence rates observed in children aged 5-9 years (80.9 per 100,000 population) and 10–14 years (42.3 per 100,000 population). Of 14 administrative regions of the CZ, the Olomouc Region had the highest average annual incidence (28.7 per 100,000 population), while the Pilsen Region had the lowest (2.2 per 100,000 population). A total of 472 (9.8%) patients needed hospitalization, most of them in the categories 10–14 years (n = 200, 42.4%) and 5–9 years (n = 178, 38%). The highest hospitalization rate was found in the age group 75+ (36.4%). A significantly higher probability of hospitalization was found in the age groups 6–19 years and 65+ compared to working-age population with enterobiasis. A significantly lower probability of hospitalization was seen in 2020–2022 compared to 2019. No difference in the hospitalization rates was noted between genders. No enterobiasis-related death was reported during the study period. The disease occurs year-round. A decrease in reported cases was observed annually during the school summer holidays in July and August. Neither outbreak nor imported cases were noted. Conclusion: Given that enterobiasis is often asymptomatic, many cases are not captured in the surveillance system. The Czech prevalence data indicate that it mainly affects the paediatric population. Therefore, preventive measures and programs should primarily target children.

• MeSH
• analýza dat MeSH
• enterobióza * epidemiologie   MeSH
• Enterobius patogenita   MeSH
• epidemiologické studie * MeSH
• hlášení nemocí statistika a číselné údaje   MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• logistické modely MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Roup dětský (Enterobius vermicularis, E. vermicularis) je aktuálně nejčastějším helmintem lidského střeva. Ze statistik Národní referenční laboratoře pro střevní parazitózy je zřejmé, že je v našich podmínkách téměř jediným zástupcem ze skupiny helmintů (1) (Tab. 1). Vyskytuje se, resp. diagnostikujeme tuto nákazu (enterobióza, oxyurióza) zejména u dětí. Vzhledem k rychlému dozrávání larev ve vajíčku (4–6 hod.), jejich nadprodukci (dospělá samička naklade 5 000–12 000 vajíček (2), (Obr. 1a, b, Obr. 2a, b) a vysoké odolnosti vajíček vůči vnějším vlivům předpokládám současný výskyt u většiny členů rodiny, včetně dospělých. Vzhledem k poměrně vysokému výskytu patogenní trichomonády Dientamoeba fragilis (D. fragilis) ve vzorcích stolice u dětských pacientů se přikláním k hypotéze, kterou vyslovil již v roce 1940 Dobell (3), že právě roup může být vektorem jejich přenosu, a kterou podporuje např. Stark a kol. (4). To naznačují i výsledky studie Prevalence a klinický význam parazitárních infekcí v populaci 0–15letých dětí na Ostravsku, kterou realizovalo naše pracoviště spolu s Dětským oddělením Vítkovické nemocnice. Zde byla D. fragilis přítomna u 26,5 % respondentů, v 11 % společně s E. vermicularis (5). Se zavedením molekulárně biologických diagnostických metod (RT PCR) do rutinní praxe některých laboratoří v ČR se výrazně zvýšil počet jejich nálezů. D. fragilis tak ve statistikách NRL aktuálně již několik let vede (11) (Tab. 2, 3). Způsob přenosu je v zájmu parazitologů (4, 5, 6, 7, 8). Stark a kol. uvádí existenci precystických a cystických stadií (9), nicméně je to i nadále předmětem odborných diskuzí.

Enterobius vermicularis (E. vermicularis) is currently the most common helminth of the human intestine. The statistics of the National Reference Laboratory for Intestinal Parasitoses show that it is almost the only representative of the helminth group in our conditions (1) (Table 1). Occurs or diagnoses this disease (enterobiosis, oxyuriasis) especially in children. Due to the rapid maturation of larvae in the egg (4-6 h), their overproduction (an adult female lays 5 000-12 000 eggs (2) (Fig. 1a, b, Fig. 2a, b) and the high resistance of eggs to external influences, I assume the current occurrence in most family members, including adults. Due to the relatively high prevalence of the pathogenic trichomonad Dientamoeba fragilis (D. fragilis) in stool samples of paediatric patients, I am inclined to the hypothesis, expressed already in 1940 by Dobell (3), that the roup may be the vector of their transmission and which is supported by e.g. Stark et al. (4) This is also suggested by the results of the study Prevalence and clinical significance of parasitic infections in the population of 0-15-year-old children in Ostrava region, which was carried out by our department together with the Children's Department of Vítkovice Hospital.Here, D. fragilis was present in 26,5 % of respondents, in 11% together with E. vermicularis (5). With the introduction of molecular biological diagnostic methods (RT PCR) into the routine practice of some laboratories in the Czech Republic, the number of their findings has increased significantly. Thus, D. fragilis has currently been leading in the NRL statistics for several years (11), (Table 2, 3). The mode of transmission is of interest to parasitologists (4, 5, 6, 7, 8). Stark et al. report the existence of precystic and cystic stages (9), but this remains a matter of professional debate.

• MeSH
• benzimidazoly terapeutické užití   MeSH
• Dientamoeba parazitologie   patogenita   MeSH
• dítě MeSH
• enterobióza diagnóza   farmakoterapie   přenos   MeSH
• Enterobius * parazitologie   patogenita   MeSH
• lidé MeSH
• metronidazol terapeutické užití   MeSH
• nemoci střev etiologie   parazitologie   MeSH
• parazitární nemoci střev diagnóza   klasifikace   parazitologie   přenos   MeSH
• Trichomonadida parazitologie   patogenita   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• anální fisura diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• dítě MeSH
• enterobióza diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• hemoroidy diagnóza   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• kolorektální chirurgie * klasifikace   metody   MeSH
• kondylomata akuminata diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   mikrobiologie   MeSH
• lidé MeSH
• pilonidální sinus diagnóza   klasifikace   MeSH
• prolaps rekta diagnóza   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Výskyt střevních parazitů se v populaci, dle Informačního systému infekčních nemocí, snižuje. Záchyt je ovlivněn správností odběru stolice a metodou, kterou je vzorek vyšetřován. Na základě molekulárně biologické (PCR) diagnostiky vzorků stolic u 200 dětí jsme ukázali, že prevalence parazitóz je vyšší, než popisují dostupná data. Klinické symptomy a pozitivita výsledků v naší studii nekorelují. Eradikaci asymptomatických jedinců je třeba vždy zvážit, vzhledem k objevujícím se důkazům, že existuje nepřímá úměra mezi prevalencí střevních parazitóz a výskytem alergií, autoimunit, Crohnovy nemoci aj., stejně jako k nejasné patogenitě daných mikroorganismů.

The incidence of intestinal parasites in the population is decreasing according to the Information System of Infectious Diseases. Detection is affected by the accuracy of stool collection and the method by which the sample is examined. Based on PCR diagnostics of stool samples from 200 children, we showed that parasitosis prevalence is higher than the data described. Clinical symptoms and positivity in our study do not correlate. Eradication of asymptomatic individuals should always be considered given the emerging evidence that there is an indirect relationship between the prevalence of intestinal parasitosis and the incidence of allergies, autoimmunity, Crohn's disease, etc., as well as the unclear pathogenicity of some of the microorganisms.

• MeSH
• Blastocystis hominis izolace a purifikace   MeSH
• blastocystóza diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• dientamébóza diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• dítě MeSH
• enterobióza diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• Enterobius izolace a purifikace   MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• parazitární nemoci střev * diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH

• MeSH
• amébová dyzenterie diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• ankylostomóza diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• anthelmintika aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• askarióza diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• balantidióza diagnóza   etiologie   MeSH
• blastocystóza MeSH
• cestodózy patofyziologie   přenos   terapie   MeSH
• Cryptosporidium parvum patogenita   růst a vývoj   MeSH
• cyklosporóza diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• dientamébóza diagnóza   patofyziologie   MeSH
• Entamoeba histolytica patogenita   růst a vývoj   MeSH
• enterobióza diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• Giardia lamblia patogenita   růst a vývoj   MeSH
• giardiáza diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• helmintóza * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• infekce červy třídy Trematoda etiologie   přenos   terapie   MeSH
• izosporóza diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• kryptosporidióza diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• mebendazol terapeutické užití   MeSH
• metronidazol škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• nekatoriáza diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• nematodózy patofyziologie   přenos   MeSH
• parazitární nemoci střev * diagnóza   epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• paromomycin terapeutické užití   MeSH
• strongyloidiáza diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• trichurióza diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• akrodermatitida diagnóza   terapie   MeSH
• anální kanál patologie   MeSH
• dítě MeSH
• enterobióza diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• histiocytóza z Langerhansových buněk diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• impetigo etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• kojenec MeSH
• kondylomata akuminata etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• kožní nemoci * diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• lichen sclerosus et atrophicus diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• plenková dermatitida etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• psoriáza komplikace   patofyziologie   terapie   MeSH
• rektum patologie   MeSH
• seboroická dermatitida diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• syfilis etiologie   patologie   přenos   terapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• cysticerkóza etiologie   patofyziologie   MeSH
• echinokokóza etiologie   patofyziologie   MeSH
• enterobióza diagnóza   přenos   terapie   MeSH
• Enterobius účinky léků   MeSH
• filarióza etiologie   patofyziologie   MeSH
• gnathostomóza etiologie   patofyziologie   MeSH
• helmintóza * patofyziologie   MeSH
• kožní manifestace MeSH
• larva migrans diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• onchocerkóza etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• Pyrvinium,
• MeSH
• anthelmintika MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• enterobióza * diagnóza   epidemiologie   farmakoterapie   přenos   MeSH
• Enterobius patogenita   MeSH
• environmentální zdraví MeSH
• kojení MeSH
• komplikace těhotenství MeSH
• lidé MeSH
• mebendazol aplikace a dávkování   farmakokinetika   terapeutické užití   MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• pyrviniové sloučeniny terapeutické užití   zásobování a distribuce   MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Z laboratorní praxe víme, že výskyt parazitóz se obecně v populaci snižuje. U dětí je častý výskyt pouze enterobiózy, pedikulózy, v menší míře svrabu a toxoplasmózy. Ostatní onemocnění způsobená parazity jsou ojedinělá. U podezření na parazitózu je potřeba důkladná anamnéza a správná volba laboratorního vyšetření a odběry dle doporučení laboratoře.

As we know from laboratory experiences the appearence of parasite diseases generally decreases in the population. Childrenmainly have only enterobiasis, pediculosis and less frequent are scabies and toxoplasmosis. Other parasite diseases are rare. Whenwe have suspect of the parasite diseases the complete anamnesis is needed as well as the right choice of examination and takingof samples according to laboratory recommendations.

• MeSH
• dítě MeSH
• enterobióza * diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• svrab * diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• toxoplazmóza etiologie   patofyziologie   MeSH
• zavšivení diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

This study was carried out to investigate how pinworm infection in rats affects nutrient digestibility in the hosts. Twenty-four male outbred Wistar rats were randomly divided into two groups of 12 rats each. The rats from the first group (GI) were kept in cages with bedding containing pinworm eggs, and the second (control) group (GII) were kept in a separate room in clean, uncontaminated filter-top cages. The animals were put into individual metabolic cages later. Metabolic trials lasted five days and records of animal weight, food ingestion, and faecal weight were taken daily. Based on laboratory analysis of the feed and faecal nutrient content, digestibility values were determined. On day 15 of the experiment, the animals were euthanized. Although Syphacia muris were found in all rats from the GI group, animals exhibited no clinical signs. In our experiment, S. muris infection reduced the overall digestibility of all measured nutrients (P < 0.01). The most significant differences in digestibility were observed in the case of crude fibre and mineral matter (P < 0.01).

• MeSH
• energetický metabolismus MeSH
• fyziologie výživy zvířat * MeSH
• krysa rodu rattus * MeSH
• laboratorní zvířata MeSH
• náhodné rozdělení MeSH
• nemoci hlodavců parazitologie   MeSH
• oxyuriáza parazitologie   MeSH
• Oxyuroidea fyziologie   MeSH
• potkani Wistar MeSH
• stravovací zvyklosti MeSH
• trávení * MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus * MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH