Background: In Greek scientific literature, no other studies using emotional intelligence as a personal trait were found. Objective: The aim of this study was to explore the validity and reliability of the Trait Emotional Intelligence Questionnaire - Short Form in a Greek educational context. The internal consistency as well as the levels of emotional intelligence, along with the gender as a factor that differentiates emotional intelligence have also been examined. Methods: The sample of the study consisted of 306 (for exploratory factor analysis) and 415 (for confirmatory factor analysis) students who attended the 7th, 8th, and 9th grades of high school. The selection of the sample was randomly performed. The scale consists of 30 questions and four factors. The statistical analysis of the data included descriptive statistics, exploratory and confirmatory factor analysis, reliability analysis using Cronbach's α and discriminant/convergent validity, and t-test for independent samples. Results: The results of the confirmatory factor analysis demonstrated that the hypothesized model produced a significant χ2 (1026.58), normed fit index (.96) and comparative fit index (.97). The root mean square error of approximation (.78) was also considered to assess the degree extent to which the model of fit of. Composite reliability (≥ .948) and average variance extracted (≥ .751) of all dimensions of the Trait Emotional Intelligence Questionnaire - Short Form demonstrated an acceptable reliability coefficient. Conclusions: From the analysis of the results, we came to the following conclusions. The Trait Emotional Intelligence Questionnaire - Short Form constitutes an instrument credible enough to measure the emotional intelligence of high school male and female students. Gender is a differentiation factor for Total emotional intelligence, Self-control, and Well-being factors.

• MeSH
• analýza dat MeSH
• emoční inteligence * MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• pohlaví MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychická pohoda psychologie   MeSH
• sebekontrola psychologie   MeSH
• studenti psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• Geografické názvy
• Řecko MeSH

• MeSH
• duševní zdraví výchova   MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• kognitivně behaviorální terapie MeSH
• kvalita života * psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory * psychologie   MeSH
• onkologické ošetřovatelství trendy   MeSH
• psychická pohoda MeSH
• štěstí MeSH
• všímavost výchova   MeSH
• výchova a vzdělávání MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

• MeSH
• duševní poruchy etiologie   MeSH
• duševní zdraví * MeSH
• lidé MeSH
• psychiatrie metody   MeSH
• psychická pohoda psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• rozhovory MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Ukrajina MeSH

Snaha zvládat stresovou zátěž sám je nadlidský úkol. Zvláště u zdravotníků, kteří se setkávají s velkou mírou stresu skoro každý den, je potřeba brát ohled na jejich duševní zdraví. Běžně se říká, že zdraví je jen jedno a zároveň je to tím nejcennějším, co máme. Na zdraví lékařů a dalších zdravotních pracovníků se příliš nepamatuje. Bez systémové a individualizované či skupinové pomoci se může zdravotnictví dostat do dalších problémů, navíc v situaci, kdy se potýká s dozvuky náročného covidového období, mohou být následky o to větší. Péče o duševní zdraví neboli mentální pohodu zdravotnického personálu je v článku demonstrována jako něco, co by mělo být běžnou součástí pracovního života každého zaměstnance ve zdravotnictví. Přehršel stresu a nadmíra pracovních povinností vedou k syndromu vyhoření, který se negativně projevuje na kvalitě odvedené práce i na duševním zdraví. Pokud se nebude pečovat o mentální zdraví, mohou být prohloubeny personální problémy ve zdravotnictví.

Trying to manage the stress load alone is a superhuman task. Especially for healthcare professionals who deal with high levels of stress almost every day, their mental health needs to be taken into account. It is commonly said that health is only one thing and it is also the most precious thing we have. The health of doctors and other health professionals is not given much thought. Without systemic and individualised or group assistance, the health sector may run into further problems, and in a situation where it is dealing with the aftershocks of a difficult covid period, the consequences may be all the greater. Care for the mental wellbeing of healthcare staff is demonstrated in the article as something that should be a normal part of the working life of every healthcare worker. Excess stress and excessive work responsibilities lead to burnout syndrome, which has a negative impact on the quality of work done and on mental health. If mental health is not taken care of, staffing problems in the healthcare sector can be exacerbated.

• MeSH
• duševní vyhoření * prevence a kontrola   MeSH
• duševní zdraví MeSH
• lékaři psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• psychická pohoda MeSH
• zdravotnický personál psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Pandemie covidu-19 byla široce zkoumána jako ekonomická i zdravotní krize s důrazem na zvyšování duševního zdraví a pohody vysokoškolských studentů. Tato studie zkoumá vztahy mezi fyzickým zdravím, sociální podporou a gramotností v oblasti duševní- ho zdraví s duševní pohodou studentů malajsijských univerzit během pandemie covidu-19. Studijní soubor tvořilo 199 studentů. Průřezový průzkum byl proveden pomocí dotazníků, které si sami zadali. Tyto dotazníky využívaly Short Warwick Edinburgh Mental Well-Being Scale (SWEMWBS), nástroj Multidimenzionální škála vnímané sociální podpory a nástroj Škála duševního zdraví. Průzkum zahrnoval i položky z dotazníku Global Physical Activity Questionnaire (GPAQ). Výsledky této studie ukázaly, že fyzické zdraví má pozitivní a silný vztah k duševní pohodě. Podobně výsledky ukázaly, že sociální podpora má významný a po- zitivní vztah k duševní pohodě. Nicméně duševní zdravotní gramotnost nebyla významně spojena s duševní pohodou. Výsledky tohoto výzkumu by mohly poskytnout zákonodárcům, odborníkům z praxe a vedení univerzit užitečné poznatky, které podporují pozitivní výsledky provádění intervenčních programů ke zlepšení duševní pohody studentů.

The Covid-19 pandemic has been widely examined to be both an economic crisis and health with updates of increasing the mental health and well-being of university students. This study examines the relationships between physical health, social support, and mental health literacy with the mental well-being of Malaysian university students during the Covid-19 pandemic. The study population comprised 199 students. A cross-sectional survey was conducted with self-administered questionnaires that used the Short Warwick Edinburgh Mental Well-Being Scale (SWEMWBS), the Multidimensional Scale of Perceived Social Support instrument, and the Mental Health Literacy Scale. The survey also included items from the Global Physical Activity Questionnaire (GPAQ). The results of this study showed that physical health had a positive and strong relationship with mental well-being. Similarly, the results indicated that social support had a significant and positive relationship with mental well-being. However, mental health literacy was not significantly associated with mental well-being. The results of this research might provide policymakers, practitioners, and university management with useful insights that foster the positive outcome of conducting intervention programs to improve the mental well-being of students.

• MeSH
• COVID-19 * MeSH
• dospělí MeSH
• hodnotící studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychická pohoda * MeSH
• sociální opora MeSH
• studenti * MeSH
• univerzity MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Existuje jen málo studií o souvislosti mezi nespavostí a kategoriemi duševní pohody u sester v klinickém prostředí. Proto jsme se v této studii zaměřili na prozkoumání vlivu nespavosti a práce na směny na duševní pohodu sester ve veřejných nemoc- nicích. Metodika: Náhodným výběrem bylo zařazeno celkem 107 sester (20–44 let). Zdravotní sestry byly vybrány v roce 2019 ze čtyř veřejných nemocnic v iráckém Kurdistánu. Výsledky: Průměrný věk sester byl 29,94 (20–44 let). Měly diplom (48,6 %) a bakalářský titul, (51,4 %), pracovaly na ranní (36,4 %), večerní (19,6 %) a noční směny (14,0 %) a některé (29,9 %) směny obměňovaly. Nejvíce sester pracovalo ve veřejném (56,1 %) nebo v obou sektorech (43,9 %). Průměrné spánkové skóre sester bylo 10,68 z celkových 24. Prevalence nespavosti u sester byla 80,4 %. Průměrná hodnota obecné duševní pohody byla 26,64 z celkových 36. Práce na ranní směny a vysoká míra nespavosti byly prediktory horší duševní pohody. Sestry, které pracovaly ráno nebo obměňovaly směny, se častěji cítily neschopné překonat potíže. Bylo také méně pravděpodobné, že si budou užívat běžné každodenní činnosti a cítit se přiměřeně šťastné. Pravděpodobně budou mít sklony k negativismu. Úroveň čelit problémům se zvyšovala podle závažnosti nespavosti. Závěr: Studie ukázala, že sestry trpící nespavostí se cítily duševně mnohem hůře než sestry bez tohoto problému pracující ve veřejných nemocnicích.

Introduction: There are few studies on the association between insomnia and categories of psychological well-being among nurses in clinical settings. Therefore, in this study, we aimed to explore the effect of insomnia and shift working on psychological well-being among nurses in public hospitals. Methods: A total of 107 nurses (20-44 years old) were included using a non-random technique. The nurses were selected from four public hospitals in Iraqi Kurdistan in 2019. Results: The mean age of the nurses was 29.94 (20-44 years). They had diploma (48.6%) and bachelor's degrees (51.4%), worked morning (36.4%), evening (19.6%), and night shifts (14.0%), and some (29.9%) were shift rotators. Most nurses worked in the public sector (56.1%) or both sectors (43.9%). The mean sleep score of the nurses was 10.68 out of a total of 24. The prevalence of insomnia among nurses was 80.4%. The mean value of general psychological well-being was 26.64 out of a total 36. Working morning shifts and having a high level of insomnia were predictors of worse psychological well-being. Nurses who worked in the morning or as shift rotators were more likely to feel unable to overcome difficulties. They were also less likely to enjoy normal day-to-day activities, less likely to feel reasonably happy, and more likely to lose confidence in their lives. The level of facing up to one's problems increased according to the severity of insomnia. Conclusions: The study showed that nurses with insomnia had worse psychological well-being than nurses without insomnia in public hospitals.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• poruchy iniciace a udržování spánku * MeSH
• pracovní zátěž MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychická pohoda MeSH
• spánková deprivace MeSH
• vliv směnného provozu na zdraví * MeSH
• zdravotní sestry * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Súhrn Úvod: Práca v zariadeniach hospicovej starostlivosti je z fyzického i psychického pohľadu veľmi náročná, pracovníci sú veľmi často konfrontovaní s náročnými a hraničnými životnými situáciami, v súčasnosti sa k tomu pridružila záťaž spojená s pandémiou COVID-19. Je nevyhnutné hľadať faktory, ktoré zvyšujú odolnosť pracovníkov a podporujú ich well-being. Cieľ: Cieľom príspevku je vytvoriť model vplyvu všímavosti a stratégií zvládania záťaže na well-being pracovníkov hospicových zariadení na Slovensku. Výsledky: Všímavosť korelovala s negatívnymi stratégiami zvládania záťaže. Z regresnej analýzy vyplynulo, že kombinovaný efekt všímavosti, negatívnych stratégií zvládania záťaže a pozitívnych stratégii kontroly vysvetľujú 39 % variancie well-being. Negatívne stratégie zvládania záťaže a stratégie kontroly sprostredkovali vzťah medzi všímavosťou a well-being. Záver: Všímavosť prispieva k well-beingu pracovníkov hospicových zariadení priamo i sprostredkovane prostredníctvom negatívnych stratégií zvládania záťaže a pozitívnych stratégií (kontroly). Všímavejší jedinci menej inklinujú k používaniu negatívnych stratégií a naopak viac k pozitívnym stratégiám zvládania záťaže (konkrétne stratégiám kontroly). O implikáciách pre oblasť hospicovej starostlivosti sa diskutuje.

Background: Working in hospice facilities is very difficult both physically and mentally. Workers are often confronted with difficult and borderline living situations, and the burden of the Covid-19 pandemic has now been added to the equation. It is essential to look for factors that increase the resilience of these workers and support their well-being. Purpose: The aim of this paper is to create a model of impact of mindfulness and coping strategies on the well-being of hospice workers in Slovakia. Results: Mindfulness correlated with negative coping strategies. The multiple regression model indicated that the combined effect of mindfulness, negative coping strategies, and positive control strategies explain the 39% variance in well-being. The negative coping strategies and control strategies mediated the relationship between mindfulness and well-being. Conclusions: Mindfulness contributes to the well-being of hospice staff both directly and indirectly through negative coping strategies and positive strategies (control). Mindful individuals are less inclined to use negative strategies and, on the contrary, they are more prone to use positive coping strategies (particularly the control strategies). Implications for hospice providers are discussed.

• MeSH
• adaptace psychologická MeSH
• COVID-19 MeSH
• hospicová a paliativní ošetřovatelská péče * MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychická pohoda MeSH
• všímavost MeSH
• zdravotnický personál psychologie   MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH

• MeSH
• hospice organizace a řízení   MeSH
• hospicová a paliativní ošetřovatelská péče MeSH
• lidé MeSH
• péče o umírající MeSH
• péče v hospici * organizace a řízení   psychologie   MeSH
• psychická pohoda MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• duševní vyhoření prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• duševní zdraví MeSH
• lékaři MeSH
• lidé MeSH
• psychická pohoda * psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

Background: Work is an important factor for the individual as it provides the essentials for life, a kind of identity to the individual, and opportunities to achieve goals. Therefore, work can be considered to determine the way an individual “stands” in the wider society. From the above, it seems that work-related quality of life has evolved into an important aspect that affects the efficiency and productivity of the individual. Objective: The purpose of this study is to evaluate the psychometric properties of the Greek version of work-related quality of life (WRQoL) as well as to assess the work-related quality of life of Greek nurses. Methods: A descriptive, cross-sectional study was conducted among nurses working in two hospitals located in Athens, the capital city of Greece in which 286 nurses participated. Data were collected with the WRQoL scale, demographic and work-related information also gathered. The analysis was performed with SPSS v. 25 and using the methods of descriptive and inferential statistics. The WRQoL was assessed for its internal consistency and construct validity, p-values of 0.05 were considered statistically significant. The factor analysis resulted in six factors, with Eigenvalue >1 (Kaiser criterion) that interpreted 57% of the total variance. The Cronbach’s alpha coefficient for the total score of the WRQoL questionnaire was 0.808 which showed that the scale has particularly good internal consistency. Results: The Cronbach’s alpha coefficient of the total score of the Greek version of WRQoL is 0.808 and for the subscales were Control at Work 0.705, General Well Being 0.680, Home-Work Interface 0.692, Job Career Satisfaction 0.712, Stress at Work 0.700, Working Conditions 0.797. The reported Cronbach’s alpha coefficients in our study are low compared to the original scale and other studies, but yet is supporting a good internal consistency (11,19), fact which indicates that the scale is a valid and reliable tool to assess the work-related quality of life among Greek nurses. Conclusion: Through this study, it was revealed that the validity and reliability of the Greek version of the WRQoL Scale are highly satisfactory. Also, the fact that almost all nurses were willing to participate in this study shows that the WRQoL Scale is an appropriate and easy tool to explore the work-related quality of life among nurses.

• Klíčová slova
• WRQoL,
• MeSH
• kvalita života * psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• práce psychologie   MeSH
• pracovní podmínky MeSH
• průřezové studie metody   MeSH
• psychická pohoda MeSH
• psychický stres MeSH
• zdravotní sestry * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Řecko MeSH