JavaScript NENÍ povolen !

BACKGROUND: Ozanimod, an oral sphingosine 1-phosphate receptor 1 and 5 modulator, is approved in multiple countries for treatment of relapsing forms of MS. OBJECTIVE: To characterize long-term safety and efficacy of ozanimod. METHODS: Patients with relapsing MS who completed a phase 1‒3 ozanimod trial were eligible for an open-label extension study (DAYBREAK) of ozanimod 0.92 mg/d. DAYBREAK began 16 October 2015; cutoff for this interim analysis was 2 February 2021. RESULTS: This analysis included 2494 participants with mean 46.8 (SD 11.9; range 0.033‒62.7) months of ozanimod exposure in DAYBREAK. During DAYBREAK, 2143 patients (85.9%) had treatment-emergent adverse events (TEAEs; similar in nature to those in the parent trials), 298 (11.9%) had a serious TEAE, and 75 (3.0%) discontinued treatment due to TEAEs. Serious infections (2.8%), herpes zoster infections (1.7%), confirmed macular edema cases (0.2%), and cardiac TEAEs (2.8%) were infrequent. Adjusted annualized relapse rate was 0.103 (95% confidence interval, 0.086‒0.123). Over 48 months, 71% of patients remained relapse free. Adjusted mean numbers of new/enlarging T2 lesions/scan and gadolinium-enhancing lesions were low and similar across parent trial treatment subgroups. CONCLUSIONS: This long-term extension of ozanimod trials confirmed a favorable safety/tolerability profile and sustained benefit on clinical and magnetic resonance imaging measures of disease activity.

MeSH
indany * škodlivé účinky MeSH
lidé MeSH
následné studie MeSH
oxadiazoly * škodlivé účinky MeSH
receptory sfingosin-1-fosfátu MeSH
recidiva MeSH
relabující-remitující roztroušená skleróza * farmakoterapie MeSH
Check Tag
lidé MeSH
Publikační typ
časopisecké články MeSH
klinické zkoušky MeSH

Článek

Management léčby pacientů se sekundárně progresivní roztroušenou sklerózou [Management of secondary-progressive multiple sclerosis]

Elišák, Martin
Autor Autorita Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha

Neurologie pro praxi. 2022 ; 23 (1) : 57-62. [pub] 20220314

ISSN 1213-1814
Medvik
Zdroj

Byť je jedním z cílů léčby relaps remitentní roztroušené sklerózy zabránění či oddálení sekundární progrese, tedy stavu, kdy dochází k nezvratnému zhoršování neurologického nálezu bez souvislosti s relapsy, i u těchto pacientů existují efektivní možnosti léčby a péče. Při sekundárně progresivní roztroušené skleróze s aktivitou (klinickou ve formě relapsů a/nebo na magnetické rezonanci) je nově možnost účinného oddálení těžké invalidity a snížení četnosti relapsů léčbou siponimodem. U všech pacientů se sekundárně progresivní roztroušenou sklerózou je zásadní komplexní multioborová péče a léčba eventuálních komorbidit. Vzhledem k obvykle vyššímu věku a z toho plynoucím častějším komorbiditám a obvykle těžšímu neurologickému postižení představují tito pacienti zranitelnou skupinu mimo jiné stran infekčních komplikací. Proto by u těchto pacientů měla být při individuálním posouzení benefitu a risku konkrétní vakcinace tato možnost aktivně zvažována. Cílem článku je upozornit na základní patofyziologické mechanismy, současné možnosti nasazení a ukončení chorobu modifikující terapie a symptomatické péče se zaměřením na možnosti prevence infekčních komplikací u pacientů v sekundárně progresivní fázi roztroušené sklerózy.

Although one of the goals of treatment of relapsing-remitting multiple sclerosis is to prevent or delay secondary progression, a condition in which there is irreversible deterioration of neurological findings unrelated to relapses, there are effective treatment and care options for these patients. In secondary progressive multiple sclerosis with activity (clinical in the form of relapses and/or on magnetic resonance imaging), there is now the possibility of effectively delaying severe disability and reducing the frequency of relapses by treatment with siponimod. In all patients with secondary progressive multiple sclerosis, comprehensive multidisciplinary care and treatment of any comorbidities is essential. Due to their usually older age and the resulting more frequent comorbidities and usually more severe neurological impairment, these patients represent a vulnerable group with regard to infectious complications, among others. Therefore, these patients should be actively considered the benefits and risks of a particular vaccination on an individual basis. The aim of this article is to highlight the underlying pathophysiological mechanisms, current options for deployment and cessation of disease-modifying therapy and symptomatic care, with a focus on the possibility of preventing infectious complications in patients in the secondary progressive multiple sclerosis.

Klíčová slova
sekundární progrese, siponimod,
MeSH
azetidiny farmakologie terapeutické užití MeSH
benzylové sloučeniny farmakologie terapeutické užití MeSH
lidé MeSH
modulátory receptorů sfingosin-1-fosfátu farmakologie terapeutické užití MeSH
receptory lysosfingolipidů terapeutické užití MeSH
roztroušená skleróza * terapie MeSH
vakcinace MeSH
Check Tag
lidé MeSH
Publikační typ
přehledy MeSH

Článek

Léčba sekundárně progresivní roztroušené sklerózy siponimodem a příběh z klinické praxe
[Treatment of secondary progressive multiple sclerosis with siponimod and a case report]

Tichá, Veronika
Autor Autorita Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd, 1. LF UK a VFN v Praze

Neurologie pro praxi. 2021 ; 22 (6) : 496-500. [pub] 20211209

ISSN 1213-1814
Medvik
Zdroj

Siponimod je selektivní agonista podtypů S1P1 a S1P5 receptorů pro sfingosin-1 fosfát. Mechanismus jeho účinku je imunomodulační prostřednictvím zadržení lymfocytů v uzlinách a neuroprotektivní díky přímému působení na gliové a neuronální buňky CNS. V klinické studii EXPAND prokázal siponimod snížení rizika progrese neurologického deficitu, pokles frekvence relapsů, zlepšení kognitivního výkonu a výrazné snížení tvorby aktivních a nových ložisek na MR oproti placebu. Léčba siponimodem je hrazena dospělým pacientům s prokázanou progresí a klinickou nebo MR aktivitou v sekundárně progresivní fázi RS. Dávka siponimodu musí být redukována při snížené aktivitě enzymu CYP2C9.

Siponimod is a selective modulator of S1P1 and S1P5 subtypes of sphingosin-1 phosphate receptors with dual mechanism of action. It exerts the anti-inflammatory effect by blocking the egress of lymphocytes from the lymph nodes and the neuroprotective effect due to direct interaction with glial a neuronal brain cells. EXPAND clinical trial showed the positive effect of siponimod on the risk of disability progression, number of relapses, cognitive performance and activity and progression on MRI compared to placebo. Siponimod is indicated for the treatment of secondary progressive Multiple Sclerosis with disease progression and clinical or MRI activity, in adults. The dose of siponimod must be reduced in case of decreased CYP2C9 enzyme activity due to genetic polymorphism.

Klíčová slova
siponimod,
MeSH
azetidiny aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
benzylové sloučeniny aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
dospělí MeSH
lidé MeSH
modulátory receptorů sfingosin-1-fosfátu aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
progrese nemoci MeSH
receptory lysosfingolipidů aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
roztroušená skleróza * farmakoterapie MeSH
výsledek terapie MeSH
Check Tag
dospělí MeSH
lidé MeSH
mužské pohlaví MeSH
Publikační typ
kazuistiky MeSH

Článek

Profil pacienta se sekundárně progresivní RS - jakého pacienta směřovat do centra
[Profile of a patient with secondary progressive MS - how to identify patients that should be sent to a tertiary Center]

Neurologie pro praxi. 2021 ; 22 (5) : 398-402. [pub] 20211108

ISSN 1213-1814
Medvik
Zdroj

Schválení siponimodu jako prvního léku pro pacienty se sekundárně progresivní (SP) roztroušenou sklerózou (RS) v České republice znamená posun v terapii této formy RS. Nová léčebná možnost však s sebou přináší větší důraz na včasné určení přechodu z relaps-remitentní do sekundárně progresivní formy a u pacientů v sekundární progresi rozpoznání lépe léčebně ovlivnitelné aktivní formy. Jelikož neexistuje validovaný biomarker, který by relaps-remitentní (RS) a sekundárně progresivní formy od sebe rozlišil, a přechod v sekundární progresi je pozvolný děj, je důležité znát typický profil pacienta se SP formou. Cílem článku je přiblížit známé rizikové faktory rozvoje, příznaky a diagnostická kritéria, pomocné markery a prognostické skórovací systémy SP RS. Zároveň je naší snahou poskytnout stručné shrnutí současných léčebných možností pro tuto diagnózu.

The care of patients with secondary progressive (SP) multiple sclerosis (MS) has made a great step forward in the last year in Czech republic as a result of the approval of siponimod as the first disease modifying drug for the treatment of this form of MS. The introduction of this new treatment however increases the importance of early recognition of transition from relapse remitting to SP form of the disease, and of recognizing the active phenotype in patients where the secondary progressive form has already been identified. Since there is currently no validated biomarker that could be used to distinguish SP MS from relapse remittent form and since the transition to SP form is a gradual process, it is important to know a typical profile of a patient with this form of the disease. Thus, the aim of this article is to familiarize the reader with the widely accepted definition of SP MS and with the known risk factors, typical symptoms, associated biomarkers and prognostic scoring systems. We also give a brief outline of the current treatment options for this diagnosis.