• MeSH
• Precursor Cell Lymphoblastic Leukemia-Lymphoma * diagnosis   drug therapy   blood   pathology   MeSH
• Adult MeSH
• Transplantation, Homologous MeSH
• Fever of Unknown Origin etiology   classification   MeSH
• Induction Chemotherapy MeSH
• Inotuzumab Ozogamicin therapeutic use   MeSH
• Clinical Decision-Making MeSH
• Consolidation Chemotherapy MeSH
• Humans MeSH
• Antineoplastic Agents administration & dosage   MeSH
• Bone Marrow Transplantation * MeSH
• Bone Marrow Examination MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

x

x

• MeSH
• Arthritis MeSH
• Biological Therapy MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Fever of Unknown Origin diagnosis   etiology   classification   MeSH
• Adrenal Cortex Hormones administration & dosage   therapeutic use   MeSH
• Humans MeSH
• Still's Disease, Adult-Onset * diagnosis   etiology   drug therapy   pathology   MeSH
• Rare Diseases MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Vedle klasické definice horečky neznámého původu (opakovaný vzestup tělesné teploty > 38,3 °C, trvání horečnatého období > 3 týdny, chybění definitivní diagnózy po třech až sedmi dnech hospitalizace) byly vytvořeny další diagnostické kategorie, a to horečka neznámého původu nosokomiální, neutropenická a asociovaná s HIV. Etiologické faktory horečnatých reakcí, respektive horečky nejasného původu lze zařadit do čtyř základních skupin: infekce, maligní nádory, neinfekční zánětlivá onemocnění a různé jiné příčiny. Mezi příčinami klasické horečky neznámého původu se během posledních padesáti let pozoruje ve vyspělých zemích klesající trend maligních nádorů a infekčních nemocí, na druhé straně relativně přibývá neinfekčních zánětlivých onemocnění spolu s neobjasněnými případy. Vzhledem k této skutečnosti je třeba v diferenciální diagnostice horečky neznámého původu u imunokompetentních pacientů brát více v úvahu autoimunitní, popřípadě revmatická systémová onemocnění. Vzhledem k velkému počtu diferenciálních diagnóz a k různým individuálním faktorům dosud neexistuje obecně platný diagnostický algoritmus pro pacienty s horečkou neznámého původu. Především je nutno brát v úvahu atypické projevy běžných onemocnění, kdežto raritní nosologické jednotky se uplatňují podstatně méně často. Pokud nelze příčinu horečky neznámého původu objasnit neinvazivním postupem, je třeba podle konkrétní situace doplnit invazivní vyšetřovací metody. Slibné údaje o významu pozitronové emisní tomografie s fluorovanou deoxyglukózou (FDG-PET) v diagnostice příčin horečky neznámého původu bude třeba ještě potvrdit prospektivními studiemi. Empirické podání antibiotik nebo kortikosteroidů se u pacientů s horečkou neznámého původu obecně nedoporučuje, zůstává vyhrazeno pro zvláštní situace (např. u imunosuprimovaných pacientů, při podezření na arteriitis temporalis).

Neben dem klassischen FUO (Temperaturen > 38,3 °C, Dauer der Fieberperiode > 3 Wochen, Fehlen einer definitiven Diagnose nach mindestens dreitägiger/einwöchiger stationärer Diagnostik) werden das nosokomiale FUO, das neutropene FUO sowie das HIV‑assoziierte FUO unterschieden. Die Ätiologie einer Fieberreaktion bzw. des FUO lässt sich grundsätzlich in vier wesentliche Gruppen einteilen: Infektionen, Malignome, entzündliche nicht‑infektiöse Erkrankungen sowie verschiedene Ursachen. In den entwickelten Ländern lässt sich über die letzten 50 Jahre ein Trend weg von den Malignomen und Infektionen als Ursache des klassischen FUO hin zu den entzündlichen nichtinfektiösen Erkrankungen sowie den ungeklärten Fällen beobachten. Vor diesem Hintergund sind beim immunkompetenten Patienten zunehmend die autoimmunologischen bzw. rheumatischen Multisystemerkrankungen als FUO‑Auslöser differenzialdiagnostisch in Betracht zu ziehen. Aufgrund der vielfältigen Differenzialdiagnosen und individuellen Faktoren existiert kein allgemeingültiger Diagnostikalgorithmus für FUO‑Patienten. Atypische Präsentationen häufiger Erkrankungen sollten besonders berücksichtigt werden, da exotische Erkrankungen wesentlich seltener eine FUO‑Ursache darstellen. Die nichtinvasive Diagnostik ist bei weiterhin ungeklärter Fieberursache durch invasive Maßnahmen zu ergänzen, die sich an der individuellen Patientensituation orientieren. Die vielversprechenden Berichte über den besonderen Stellenwert der FDG‑PET Untersuchung bei der FUO‑Abklärung müssen noch durch prospektive Studien bestätigt werden. Eine empirische Antibiotika‑ oder Steroidtherapie als therapeutische Maßnahme bei FUO wird nicht generell empfohlen und bleibt Sondersituationen vorbehalten (z. B. Fieber bei immunsupprimiertem Patienten, V. a. Arteriitis temporalis).

• MeSH
• Anti-Bacterial Agents therapeutic use   MeSH
• Autoimmune Diseases diagnosis   physiopathology   MeSH
• Diagnosis, Differential * MeSH
• Fever of Unknown Origin * diagnosis   etiology   drug therapy   classification   MeSH
• Adrenal Cortex Hormones therapeutic use   MeSH
• Humans MeSH
• Disease Management MeSH
• Positron-Emission Tomography MeSH
• Rheumatic Diseases diagnosis   physiopathology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

• MeSH
• Autoimmune Diseases MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Fever of Unknown Origin * diagnosis   classification   therapy   MeSH
• Fever diagnosis   classification   physiopathology   MeSH
• Communicable Diseases MeSH
• Humans MeSH
• Paraneoplastic Syndromes MeSH
• Rheumatic Diseases * physiopathology   MeSH
• Rheumatology MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

• MeSH
• Abdominal Pain diagnosis   etiology   complications   MeSH
• Headache diagnosis   etiology   classification   MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Fever of Unknown Origin diagnosis   etiology   classification   MeSH
• Clinical Laboratory Techniques classification   methods   utilization   MeSH
• Comorbidity MeSH
• Skin Diseases diagnosis   etiology   complications   MeSH
• Humans MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Teplota nejasné etiologie je častým a významným diagnostickým problémem, který lékaři nezřídka musí řešit. V první části textu se věnujeme definici a příčinám teplot nejasné etiologie, které jsou velmi pestré. Na jedné straně může jít o banální benigní onemocnění, na straně druhé mohou být zvýšené teploty projevem život ohrožujících chorob. Druhá část textu je pak věnována námi navrženému vyšetřovacímu algoritmu teploty nejasné etiologie. Uvedené poznatky se mohou stát velmi cenným pomocníkem v řešení tak náročné, ale také velmi zajímavé diferenciální diagnostiky.

• MeSH
• Diagnostic Techniques and Procedures classification   standards   utilization   MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Fever of Unknown Origin diagnosis   etiology   classification   MeSH
• Clinical Laboratory Techniques utilization   MeSH
• Humans MeSH
• Body Temperature physiology   MeSH
• Inflammation diagnosis   etiology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Practice Guideline MeSH

• MeSH
• Diagnosis, Differential MeSH
• Fever of Unknown Origin classification   diagnosis   therapy   MeSH
• Publication type
• Handbook MeSH

• Conspectus
• Patologie. Klinická medicína
• NML Fields
• patologie

• MeSH
• Autoimmune Diseases MeSH
• HIV Seropositivity complications   MeSH
• Fever of Unknown Origin diagnosis   etiology   classification   MeSH
• Cross Infection MeSH
• Humans MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH