Úvod: Článek poukazuje na důležitost komunitních služeb pro osoby po získaném poškození mozku a na chybějící návaznost rehabilitace při jejich propuštění do domácího prostředí, které je často nevyhovující vzhledem k nastalé disabilitě. Odborné zhodnocení a vedení odborníky z rehabilitace ve spolupráci s rodinou je nezastupitelné. Cíl: Cílem sdělení je předložit výsledky ergoterapeutické intervence v rámci koordinované komunitní rehabilitace. Hlavním cílem je řešení disabilních situací osob po získaném poškození mozku v domácím prostředí, které souvisejí zejména s evaluací bytu a indikací facilitačních prostředků. Metody: Byla použita metodologická triangulace s převahou kvalitativní části v rámci akčního výzkumu 3měsíční koordinované interprofesní rehabilitace v domácím prostředí. Technikami sběru dat jsou rozhovory s klienty a jejich rodinnými příslušníky, pozorování v domácím prostředí, analýza dokumentů a využití standardizovaných testů (FIM, WHODAS 2.0) pro hodnocení vývoje soběstačnosti, funkčního stavu a subjektivního vnímání kvality života probandů. Výsledky: Do finálního zpracování výsledků se zaměřením na ergoterapeutickou intervenci bylo zařazeno celkem 17 osob z Jihočeského kraje a doplňkově 6 osob z oblasti Praha a Středočeský kraj. Celkově převažuje diagnóza cévní mozková příhoda. V rámci identifikace bariér a facilitátorů výrazně zaznívá rodina klienta. Zároveň většina klientů potřebovala menší úpravy či drobné pomůcky indikované ergoterapeutem, tedy zejména finančně méně náročné facilitátory, které jsou ale zásadní z hlediska soběstačnosti a bezpečnosti v provádění běžných denních aktivit. U osob s tetraplegií či těžší hemiparézou byly indikovány zásadnější úpravy jako např. bezbariérový výtah, instalace rampy, plošiny, schodolezu či řešení bezbariérové koupelny se sprchovým koutem. Zde se jeví jako velice žádoucí spolupráce se sociálním pracovníkem ohledně financování. Závěr: Klienti vnímají pozitivní přínos intervence, chybí jim ale další návazná rehabilitace. Ergoterapeut je v týmu nenahraditelný. Z analýzy rozhovorů je patrná potřeba péče rodiny o klienta, ale nelze zanedbávat ani péči o rodinu a její vedení. Obě potřeby by měly být pro odborníky apelem na kvalitní interprofesní přístup, kdy je rodina s klientem plnohodnotnou součástí týmu.

Aim: The aim of the article is to present the results of occupational therapy intervention in the framework of coordinated community rehabilitation. The main aim is to address the disabling situations of people after acquired brain injury in the home setting, which are mainly related to the evaluation of housing and the indication of facilitation resources. Methods: A methodological triangulation was used with a predominantly qualitative component in an action research study of a 3-month coordinated interprofessional rehabilitation in a home setting. The data collection techniques are interviews with clients and their family members, observations in the home environment, document analysis and the use of standardized tests (FIM, WHODAS 2.0) to assess the development of self-sufficiency, functional status and subjective perception of the probands quality of life. Results: A total of 17 people from the South Bohemia region and 6 additional people from the Prague and Central Bohemia region were included in the final processing of the results focusing on occupational therapy intervention. Overall, the predominant diagnosis was stroke. As part of the identification of barriers and facilitators, the client‘s family plays a significant role. Most of the clients needed minor adjustments or minor aids indicated by the occupational therapist after the stroke, i.e. especially financially less demanding facilitators, which are essential in terms of independence and safety in performing normal daily activities. For people with tetraplegia or more severe hemiparesis, more substantial modifications were indicated, such as a wheelchair lift or installation of a ramp, platform, stair lift, or a wheelchair accessible bathroom with shower. Here, cooperation with a social worker regarding funding seems to be highly desirable. Conclusion: Clients perceive the positive benefits of the intervention but lack further follow-up rehabilitation. The occupational therapist is irreplaceable in the team. From the analysis of the interviews, the need for family care for the client is evident, but the care and guidance of the family cannot be neglected. Both needs should be an appeal to professionals for a quality interprofessional approach, where the family and the clients are a full part of the team.

• MeSH
• domácí životní podmínky MeSH
• dospělí MeSH
• ergoterapie * metody   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• poranění mozku * rehabilitace   MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě metody   MeSH
• rodina MeSH
• samostatný způsob života statistika a číselné údaje   MeSH
• sběr dat metody   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Klíčová slova
• studie IGA NT11325,
• MeSH
• činnosti denního života MeSH
• domy s pečovatelskou službou MeSH
• geriatrické hodnocení * MeSH
• kognice fyziologie   MeSH
• křehký senior MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• samostatný způsob života * statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• zdravotní stav MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• délka pobytu MeSH
• hospitalizace * MeSH
• kvalita života MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychiatrické oddělení nemocnice MeSH
• samostatný způsob života psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem MeSH
• Check Tag
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH

Cieľ: Zámerom štúdie bolo zistiť ako seniori žijúci v domácom prostredí a seniori žijúci v sociálnom zariadení vnímajú kvalitu svojho života z pohľadu nezávislosti v aktivitách denného života. Metódy: Zvolili sme medzinárodný dotazník pre meranie kvality života WHOQOL-BREF a Barthelovej test ADL. Seniori z domáceho prostredia vypĺňali dotazník doručený prostredníctvom sestier ADOS a seniori v sociálnom zariadení vyplnili dotazník doručený prostredníctvom sestier pracujúcich v sociálnom zariadení. Vzorku tvorilo 140 seniorov. Výsledky: Štatistickou analýzou sa nepotvrdil štatisticky významný vzťah medzi seniormi z domáceho prostredia a seniormi zo sociálneho zariadenia v subjektívnom vnímaní kvality života, fyzickým stavom v závislosti na sebestačnosti v aktivitách denného života. Závery: Zistené výsledky môžu uplatniť zdravotnícki pracovníci v geriatrickom ošetrovateľstve.

Aim: The aim of this study is to explore the attitude of the elderly receiving health care at home and those living in care homes towards their quality of life in activities of daily living. Methods: In our study we used the internationally-known WHOQOL-BREF Questionnaire and the Barthel index of activities of daily living (ADL). The elderly living at home received the questionnaire from visiting nurses, residents of care homes from the nurses working in the care home. The study sample consisted of 140 elderly people. Results: Statistical analysis did not confirm statistically significant difference in the attitude of the elderly living at home and those living in care homes towards their quality of life in daily activities. Conclusion: The results of our study may be useful for nurses with geriatric nursing career.

• MeSH
• domovy pro seniory * MeSH
• kvalita života * MeSH
• lidé MeSH
• péče o sebe psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• samostatný způsob života * psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři * MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři * MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• rozhovory jako téma MeSH
• samostatný způsob života * statistika a číselné údaje   MeSH
• sociální péče MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

V době významných pokroků v medicíně, kdy nově vyvinuté metody umožňují i poměrně radikální zásahy u nemocných vyššího věku, nabývá na důležitosti maximální snaha o zachování soběstačnosti seniorů. Cílem práce bylo stanovit závažnost vlivu vytypovaných faktorů na výsledky funkčního geriatrického vyšetření jako měřítka soběstačnosti seniorů žijících ve vlastním prostředí. Zkoumaný soubor nemocných tvořili senioři žijící ve svém vlastním prostředí, tito nemocní byli vyšetřeni ve spolupráci s praktickými lékaři a geriatrickou ambulancí FN Brno podle jednotného protokolu zahrnujícího funkční geriatrické vyšetření (MMSE – mini mental state examination, ADL – activities of daily living, IADL – instrumental activities of daily living, geriatrická škála deprese (dle Sheikha a Yesavage), přehled chorob, pro které se senior léčí, přehled léků, které senior užívá a laboratorní vyšetření s pozorností zaměřenou na vybrané mikronutrienty. Výsledky šetření byly vyhodnoceny pomocí statistických metod – Studentova T-testu, X2 testu a korelační analýzy. Vyšetření podle daného protokolu absolvovalo celkem 161 seniorů, 61 mužů a 100 žen
průměrného věku 73,2 ± 6,5 ro-ku v rozmezí 65–92 let. Prů-
měrný počet stanovených diagnóz je v celém souboru 4,4 ± 2,2, s rozmezím 0–11 diagnóz, průměrný počet pravidelně užívaných léků byl 4,1 ± 2,5 druhů léků. Deficit některého ze sledovaných mikronutrientů mělo 44,7 % seniorů sledovaného souboru, tito nemocní vykazovali statisticky významně horší výsledky funkčního geriatrického vyšetření. Demence (MMSE < 25 bodů) byla zjištěna u 18 probandů (11,1 %) souboru, přičemž pouze u 5 seniorů (3,1 %) souboru byl dementní syndrom uveden v seznamu diagnóz. Vzájemná souvislost hodnot MMSE a parametrů soběstačnosti ADL a IADL byla podle očekávání velmi těsná – r = 0,60, resp. 0,55. Obdobné souvislosti byly zjištěny i u deprese – vyšetřením v rámci studie byla zjištěna deprese u 30 probandů (18,6 %), přičemž pouze 4 byli diagnostikováni a léčeni. Nemocní s depresí vykazovali statisticky významně nižší hodnoty MMSE, ADL i IADL. Přítomnost metabolického syndromu ovlivňovala nejvíce instrumentální denní aktivity – IADL. Výsledky šetření prokázaly významný vliv sledovaných parametrů (deficit mikronutrientů, demence, deprese, přítomnost složek metabolického syndromu) na celkový zdravotní stav a soběstačnost seniorů. Demence a deprese jsou v seniorské populaci žijící ve vlastním prostředí velmi často poddiagnostikovány. V rámci pravidelných kontrol seniorské populace je vhodné věnovat cílenou pozornost diagnostice deficitu mikronutrientů, demence, deprese s aktivní depistáži přítomnosti složek metabolického syndromu a následné intervenci nalezených patologií s cílem maximální podpory zachování soběstačnosti.

Newly developed methods allow radical interventions in seniors as well. Because of that there is very important to save as much as possible the independence of seniors to be able to profit from these modern approaches. The aim of this work was to establish the influence of selected factors on the results of comprehensive geriatric assessment. Seniors living in their owm environement were examined in cooperation with GPs and geriatric out-patient clinic of Faculty hospital Brno according to unified protocol containing functional geriatric assessment, list of diagnoses, list of regularly used medications and laboratory examination. Results were tested statistically – Student T-test, X2 test and regression analysis. Together 161 seniors, 61 men and 100 women underwent the examination. The average age was 73,2 ± 6,5 years ranging from 65 to 92 years. The average number of diseases was 4,4 ± 2,2, ranging from 0 to 11 diagnoses, the average number of regularly used medications was 4,1 ± 2,5 kinds of drugs. The lack of any of studied micronutrients was found in 44,7 % of patients, these seniors showed significantly worse results of functional geriatric assessment. Dementia (MMSE < 25 points) was found in 18 patients (11,1 %) of studied group, but in 5 (3,1 %) only was this diagnosis listed in patient´s documentation. The relationsship between MMSE and independence parameters ADL, IADL was expectadly significant r = 0,60, 0,55 resp. Similar situation appeared in depression as well – we found 30 (18,6 %) depressive patients, but 4 only were diagnosed and treated before. Depressive patiens showed significantly lower score in MMSE, ADL and IADL. The metabolic syndrome influenced mostly the IADL. Our results showed significant influence of studied parameters (micronutrients deficiency, dementia, depression, metabolic syndrome) on the overall health status and independente of seniors. Dementia and depression are frequently underdiagnosed in seniors living in their own environment. As a part of regular examination of seniors there is advisable to find actively micronutrients lack, signs of cognitive impairment, depression, metabolic syndrome and to intervene them effectively to support and keep the independency.

• Klíčová slova
• senioři, funkční geriatrické vyšetření, soběstačnost, mikronutrienty,
• MeSH
• demence MeSH
• deprese diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• fyziologie výživy seniorů MeSH
• lidé MeSH
• metabolický syndrom MeSH
• samostatný způsob života * klasifikace   statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stárnutí fyziologie   MeSH
• ukazatele zdravotního stavu * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• samostatný způsob života * ekonomika   psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• sebepojetí MeSH
• senioři MeSH
• stupnice dopadu nemoci na kvalitu života * MeSH
• věkové faktory * MeSH
• zdravotní stav * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• senioři MeSH

• MeSH
• fraktury femuru * rehabilitace   MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• obnova funkce * MeSH
• rehabilitace * statistika a číselné údaje   MeSH
• samostatný způsob života * statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• srovnávací studie MeSH