- MeSH
- alergická konjunktivitida diagnóza farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- aplikace lokální MeSH
- aplikace oční * MeSH
- bakteriální konjunktivitida farmakoterapie MeSH
- konjunktivitida * MeSH
- léčebná irigace * MeSH
- lidé MeSH
- oční nemoci * farmakoterapie prevence a kontrola terapie MeSH
- oftalmologie pracovní síly MeSH
- penetrující poranění oka * farmakoterapie chirurgie terapie MeSH
- popálení oka * terapie MeSH
- poranění oka * terapie MeSH
- praktičtí lékaři MeSH
- první pomoc * MeSH
- virová konjunktivitida terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Autoři prezentují možnosti operace rozsáhlé submakulární hemoragie u pacienta po těžkém úrazu oka s krvácením do sklivce a pod sítnici. Kombinace vitrektomie s aplikací tkáňového aktivátoru plazminogenu do subretinálního prostoru umožní lépe rozpustit koagulovanou krev a tak usnadnit její odstranění. Tento způsob řešení při správném postupu sníží poškození retinální tkáně a tím zachová funkce fotoreceptorů. Ve sdělení je prezentován výsledek operačního zákroku u 22letého muže, kdy při hemoftalmu a submakulární hemoragii byl během vitrektomie použit tkáňový aktivátor plazminogenu, který během několika minut rozpustil koagulovanou hemoragii, a tak usnadnil její úplné odstranění ze subretinálního prostoru.
Authors present the possibilities of extensive submacular hemorrhage surgery in a patient after serious eye injury with bleeding into the vitreous and underneath the retina. The combination of vitrectomy with tissue plasminogen activator application into the subretinal space allows better to dissolve the coagulated blood and facilitates its removal. This procedure with correct operation technique decreases the damage of the retinal tissue and consequently preserves the photoreceptors’ function. In this report, a result of surgical treatment in a 22 years old man is presented. In the presence of intravitreal bleeding and submacular hemorrhage, during the vitrectomy the tissue plasminogen activator was used, which during few minutes dissolved the already coagulated hemorrhage and facilitated its whole removal from the subretinal space.
- MeSH
- fibrinolýza účinky léků MeSH
- fluorokarbony terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- penetrující poranění oka komplikace terapie MeSH
- retinální krvácení komplikace terapie MeSH
- tkáňový aktivátor plazminogenu aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- vitrektomie využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Metodou volby v léčbě penetrujícího poranění oka zasahujícího do sklivce s nitroočním cizím tělískem(CT) jeuvětšiny pacientů primární pars plana vitrektomie s transvitreální extrakcí CT. V období od dubna 1999 do září 2000 jsme na Oční klinice VFN a 1. LF UK v Praze takto léčili 26 očí 26 mladýchmužůs věkovýmprůměrem34 let.Průměrný interval mezi úrazem a primární PPV byl 8,5 dne. Pacienty jsem sledovali v průměru 23,5 měsíce. Vstupní penetrační rána byla u 17 očí v rohovce nebo limbu, u 9 očí ve skléře. Sítnice byla poraněna u 24 očí. Poúrazová endoftalmitida se rozvinula u 2 očí. Nitrooční CTmělo velikost do 6mm2 u 16 očí a 6–20mm2 u 10 očí. Při primární PPV jsme u 14 očí indikovali vnitřní tamponádu plynem či silikonovým olejem. Pro pozdní sítnicové komplikace vzniklé v důsledku proliferativní vitreoretinopatie jsme u 8 očí indikovali reoperaci PPV. Na konci sledovací doby se u 3 očí vyvinulo inoperabilní odchlípení sítnice. Výsledná zraková ostrost 6/12 a lepší byla dosažena u 12 očí. Jako hlavní negativní prognostický faktor pro konečnou zrakovou ostrost jsme vyhodnotili velikost nitroočního CT nad 6 mm2, dalšími negativními prognostickými faktory jsou vstupní sklerální rána, komplikace vstupní rány (prolaps duhovky, sklivce, hemoftalmus) a vznik poúrazové exogenní endoftalmitidy.
The method of choice in the treatment of penetrating eye injuries affecting the vitreous body with an intraocular foreign body is in the majority of patients primary pars plana vitrectomy with transvitreal extraction of the foreign body (FB). During the period from April 1999 till September 2000 the authors treated thus at the Ophthalmological Clinic of the General Faculty Hospital and 1st Medical Faculty Charles University Prague 26 eyes of 26 young men with an average age of 34 years. The mean interval between the injury and primary PPV was 8.5 days. The patients were followed up on average for 23.5 months. The entrance of the penetrating injury was in 17 eyes in the cornea or limbus, in 9 eyes in the sclera. In two eyes posttraumatic endophthalmitis developed. The intraocular FB was 6 mm2 in size in 16 eyes and 6-20 mm2 in 10 eyes. In primary PPV we indicated in 14 eyes internal tamponade with gas or silicone oil. On account of late retinal complications which developed as a result of proliferative vitreoretinopathy we indicated in eight eyes PPV reoperation. At the endof the investigation period in 3 eyes inoperable detachment of the retina developed. As the main negative prognostic factor for final visual acuity the authors evaluated a size of the FB greater than 6 mm2, other negative prognostic factors are the scleral entrance injury, complications of the entrance injury (prolapse of the iris, vitreous body, haemophthalmus) and the development of posttraumatic exogenous endophthalmitis.
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- cizí těleso v oku diagnóza etiologie terapie MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- penetrující poranění oka diagnóza etiologie terapie MeSH
- pooperační komplikace diagnóza etiologie MeSH
- pooperační péče MeSH
- vitrektomie metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Úvod. Dostatočná hĺbka prednej očnej komory pri rekonštrukčných operáciách predného segmentu sa dá udržiavať viskoeleastickým materiálom alebo náhradným roztokom. Pri dlhotrvajúcich rekonštrukčných operáciách predného segmentu po penetrujúcich poraneniach oka používame náhradný roztok, ktorý privádzame kanylou cez plochú časť vráskovca. Materiál a metóda. V období od januára 1994 do februára 1995 sme na I. očnej klinike FN a LF UK v Bratislave u piatich pacientov vo veku 17 - 28 rokov implantovali zadnokomorovú vnútroočnú šošovku po penetrujúcom poranení rohovky s traumatickou kataraktou. Tieto operácie sa vykonali v odstupe 6 -11 rokov po úraze a po lineárnej extrakcii šošovky. Pred operáciou boli na všetkých očiach prítomné jazvy rohovky, predné a zadné synechie dúhovky, prolaps sklovca a fibrotizo vane zbytky šosovkových hmôt. Na jednom oku bol zvýšený vnútroočný tlak. Zraková ostrosť pred operáciou bola 0,05 -1,0. Na skléru, 3 mm od limbu, sa najprv našila kanyla pre prívod náhradného roztoku. Na oku s glaukómom sa urobila trabekulektómia a na dvoch očiach s rozsiahlejšími defektami zadného puzdra šošovky sa odpreparovala sklerálna lamela pre neskoršiu transsklerálnu fixáciu Šošovky. Po otvorení prednej očnej komory sa najprv odstránil prolabovaný sklovec medzi rohovkou a infúznou kanylou. Prerušili sa synechie dúhovky, odsali zbytky kôrových hmôt, odstránili sa skalcifikované a sfibrotizované časti šošovky z optickej osi a do sulkusu sa implantovala zadnokomorová vnútroočná šošovka. Na dvoch očiach sa jedna haptika fixovala transsklerálne. Doba sledovania je 4- 18 mesiacov. Výsledky. Operácie trvali od 45 - 90 minút. Peroperačne sa nevyskytli komplikácie. Na jednom oku na štvrtý deň po operácii vzniklo zakrvácanie do prednej očnej komory a sklovca, ktoré sa spontánne zrezorbovalo v priebehu týždňa. Počas doby pozorovania sa nezistili žiadne komplikácie. Zraková ostrosť po operácii sa zlepšila na 0,1 -1,0. Závery. Permanentná infúzia cez pars plana zabezpečuje pri rozsiahlejších rekonštrukčných operáciách predného segmentu oka konštantnú hĺbku prednej očnej komory a stabilný vnútroočný tlak. Hlboká predná očná komora umožňuje uskutočniť dlhotrvajúcu operáciu v tomto priestore s minimálnym rizikom poškodenia endotelu rohovky.
Background. A deep anterior chamber can be perioperative maintained by irrigation solution or by viscoelastic material. By longlasting reconstructive procedures after penetrating injuries we use an infusion through a pars plana cannula. Methods. Between January 1994 and February 1995 five patients (aged 17 - 28 years) underwent secondary lOL implantation after penetrating eye injury with traumatic cataract. The reconstructive procedure was performed 6 - 1l years after the injury and linear cataract extraction. In all eyes corneal scars, iris anterior and posterior synechias, vitreous prolaps, and fibrotic posterior capsule remnants were present. The preoperative visual acuity ranged from 0.05 -1.0. A pars plana infusion cannula was positioned 3 mm posterior to the limbus. In one eye with glaucoma trabeculectomy and in two eyes with a greater defect of the posterior capsule, a lamellar scleral flap for transscleral suturing of one IOL haptic were performed. Then the prolapsed vitreous between cornea and infusion cannula was removed using the vitreous cutter. Iris synechiae were blunt or sharp dissected, the cortical masses were aspirated, the fibrotic or calcificated lens remnants were ectomised and an lOL was implanted into the ciliary sulcus. Two haptics were transsclerally fixated. The follow-up period ranged from 4-18 months. Results. The surgery duration ranged between 45 - 90 minutes. No perioperative complications were recorded. On the fourth postoperative day bleeding into the anterior chamber and vitreous in one patient with transsclerally fixated haptic was observed. The blood reabsorbed spontaneously within a week. No complications from the infusion cannula could be observed. The postoperative visual acuity is 0.1 -1.0. Conclusions. The permanent pars plana infusion maintains a stabile anterior chamber depths and intraocular pressure. The deep anterior chamber allows long-lasting surgical manoevers with less risk of corneal endothelium damage.
