• MeSH
• farmakoterapie metody   trendy   MeSH
• ischemická choroba srdeční * diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• kongresy jako téma MeSH
• koronární angioplastika * metody   trendy   MeSH
• koronární bypass metody   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• stabilní angina pectoris diagnóza   terapie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stenty uvolňující léky * dějiny   trendy   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• úvodníky MeSH

ORBITA byla randomizovaná studie srovnávající efekt perkutánní koronární intervence (PCI) a placeba na délku trvání cvičení nemocných se stabilní anginou pectoris (AP). K hodnocení délky trvání cvičení byly získány výsledky z doby před randomizací a po šestitýdenním sledování (follow‑up) od 104 nemocných ze skupiny PCI a 90 nemocných ze skupiny placeba. Prodloužení doby cvičení po provedené intervenci (primární cílový ukazatel studie) nebylo mezi skupinami s PCI a s placebem statisticky významné, autoři uzavírají výsledky studie konstatováním, že medikamentózní léčba je u tohoto typu nemocných stejně efektivní jako PCI. V další diskusi jsou pak uváděna fakta, která tento jednoznačný závěr jistě zpochybňují.

ORBITA was a randomized trial comparing the effect of percutaneous coronary intervention (PCI) and placebo on the length of exercise tolerance of patients with stable angina pectoris (AP). The results before randomization and after 6‑week follow‑up were acquired from 104 patients from the PCI group and 90 patients from placebo group to evaluate the length of exercise tolerance. Lengthening of the exercise tolerance after intervention (primary study endpoint) was not statistically significant between PCI and placebo group. Considering the results of the study, authors conclude that the efficacy of pharmacotherapy is comparable to PCI in this type of patients. Other facts challenging this unequivocal conclusion are discussed further.

• MeSH
• Aspirin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• beta blokátory terapeutické užití   MeSH
• blokátory kalciových kanálů terapeutické užití   MeSH
• dabigatran aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• farmakoterapie * metody   využití   MeSH
• koronární angioplastika * metody   trendy   využití   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• placeba MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• stabilní angina pectoris * diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• statiny terapeutické užití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stenty uvolňující léky využití   MeSH
• zátěžová echokardiografie využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Srdeční troponiny jsou známy jako specifické markery myokardiálního poškození. Zvýšení jejich sérových koncentrací nemusí být vždy spojeno s akutní myokardiální ischemií. Díky rostoucí senzitivitě diagnostických kitů stoupá počet pozitivních nálezů i u pacientů bez akutního koronárního syndromu (AKS). Cíle studie: 1. Stanovit koncentraci vysoce specifického troponinu T (hsTnT) u stabilních nemocných (bez AKS) před elektivním koronarografickým vyšetřením (elektivní selektivní koronarografie [SKG]). 2. Najít korelaci mezi hodnotami hsTnT a závažností aterosklerotického postižení věnčitých tepen. Metodika: V naší práci jsme studovali soubor 251 po sobě následujících pacientů, u nichž byla indikována diagnostická SKG. Indikační kritéria: námahová angina pectoris, dušnost, nově diagnostikované srdeční selhání, synkopa, komorové arytmie. Vylučovací kritéria: akutní koronární syndromy včetně nestabilní anginy pectoris, stavy po kardiopulmonální resuscitaci, cévní mozková příhoda (CMP) v posledních šesti měsících, probíhající sepse. Hodnota hsTnT byla stanovena před provedením SKG (normální rozmezí 0–0,013 μg/l). Sledované parametry: koronární angiogram (za významnou koronární nemoc je považována 70% stenóza průměru věnčité tepny), dále věk, pohlaví, srdeční frekvence, sérová koncentrace kreatininu. Ve studii bylo zahrnuto 182 pacientů s normální funkcí ledvin a 69 pacientů s renální insuficiencí. Výsledky byly statisticky zpracovány softwarem STATISTICA (verze 12), StatSoft©, Inc. (2013). Výsledky: Průměrný věk studované populace byl 69,6 ± 10,3 roku (medián 70 let), ženy tvořily 33 % souboru. Sérové koncentrace hsTnT celé populace činí 0,031 ± 0,091 μg/l (0,014). U 133 pacientů byla zjištěna pozitivita hsTnT, 118 vzorků bylo negativních. Celá studovaná populace zahrnovala 121 pacientů s normálním nálezem na věnčitých tepnách nebo s nevýznamným aterosklerotickým postižením. U 130 nemocných bylo přítomno významné postižení jedné nebo více tepen. V podskupině s významnou ischemickou chorobou srdeční jsme nalezli signifikantně vyšší hodnoty hsTnT oproti skupině nemocných bez významné ischemické choroby srdeční: 0,043 ± 0,125 μg/l (0,018), versus 0,019 ± 0,018 μg/l (0,013), p = 0,008 (Mannův-Whitneyho test). U skupiny nemocných s renální insuficiencí byly zjištěny vyšší koncentrace troponinu v porovnání s podskupinou s normální hodnotou kreatininu: 0,057 ± 0,150 μg/l (0,023), resp. 0,022 ± 0,053 μg/l (0,012), p < 0,05 (Mannův-Whitneyho test). Závěr: Lehké zvýšení sérových koncentrací troponinu T je jev běžně se vyskytující v populaci pacientů se stabilní ischemickou chorobou srdeční (ICHS). Prokázali jsme statisticky významnou korelaci mezi koncentrací troponinu a přítomností aterosklerotického postižení věnčitých tepen. Statisticky významnou korelaci mezi hodnotou troponinu a rozsahem aterosklerotického postižení (ve smyslu počtu postižených tepen) se nepodařilo prokázat. Z výše uvedeného vyplývá, že absolutní hodnotu troponinu T u pacientů se stabilní ICHS je třeba interpretovat s opatrností, zejména u nemocných se současně přítomnou renální insuficiencí. Lze doporučit stanovení bazální hodnoty troponinu T u nemocných se stabilní ICHS pro pozdější porovnání při změně klinického stavu.

Introduction: Cardiac troponins are known as specific markers of myocardial damage. Their elevation in the serum is not always related to acute myocardial ischemia. The increased sensitivity of diagnostic kits has resulted in an increase in the number of positive results in patients without acute coronary syndrome (ACS). Study objectives: To determine the level of highly sensitive troponin T (hsTnT) in stable patients (without ACS) before selective coronarography (SCG) and to determine the correlation between hsTnT values and the extent of atherosclerotic damage to the coronary arteries. Methodology: We studied a group of 251 consecutive patients with indications for SCG diagnosis. Indication criteria were stable angina pectoris, shortness of breath, newly diagnosed heart failure, syncope, and ventricular arrhythmia. Exclusion criteria were acute coronary syndrome, including unstable angina pectoris, prior cardiopulmonary resuscitation, cerebrovascular accident (CVA) within the last 6 months, and ongoing sepsis. The hsTnT value was determined before SCG (normal range, 0–0.013 mg/l). Monitored parameters included coronary angiography (70% stenosis of coronary artery diameter was considered significant coronary disease), age, gender, heart rate, and serum creatinine levels. The study included 182 patients with normal renal function and 69 patients with renal insufficiency. The results were processed using STATISTICA (version 12), StatSoft©, Inc. (2013). Results: The average age of the studied population was 69.6 ± 10.3 years (median, 70 years); 33% of patients were women. The serum level of hsTnT for the entire population was 0.031 ± 0.091 mg/l (0.014). A positive hsTnT was noted in 133 patients. The population study group consisted of 121 patients with normal coronary arteries or with insignificant atherosclerotic disease. Significant damage involving one or more arteries was present in 130 patients. In the subgroup with significant coronary disease, we found a significantly higher hsTnT level than in the group of patients without significant coronary disease: 0.043 ± 0.125 mg/l (0.018) vs. 0.019 ± 0.018 mg/l (0.013) (p = 0.008) (Mann–Whitney test). Significantly higher troponin levels were found in the group of patients with renal insufficiency than in the subgroup with normal creatinine levels: 0.057 ± 0.150 mg/l (0.023) vs. 0.022 ± 0.053 mg/l (0.012), respectively (p < 0.05) (Mann–Whitney test). Conclusion: Slightly elevated serum troponin T levels are common in patients with stable coronary artery disease (CAD). We observed a significant correlation between the level of troponin and the presence of atherosclerotic damage to the coronary arteries. A significant correlation between the value of troponin and the extent of atherosclerotic damage (in terms of the number of damaged arteries) could not be demonstrated. On the basis of our findings, the absolute level of troponin T in patients with stable CAD must be interpreted with caution, especially in patients who also have renal insufficiency. Determination of basal troponin T levels in patients with stable CAD is reasonable as they may be used for comparison in case of change in a patient’s clinical condition.

• MeSH
• biologické markery krev   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• koronární angiografie metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stabilní angina pectoris * diagnóza   MeSH
• troponin * analýza   krev   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• ischemická choroba srdeční diagnóza   chirurgie   MeSH
• koronární angiografie MeSH
• koronární angioplastika metody   MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• stabilní angina pectoris * diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   patofyziologie   MeSH
• trimetazidin aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

V diagnostike koronárnej choroby srdca (KCHS) majú chronické (stabilné) formy významné miesto v ambulantnej a nemocničnej internistickej/kardiologickej praxi. Stabilná angína pektoris predstavuje jeden z najčastejších dia­gnostikovaných kardiologických stavov. Včasné rozpoznanie symptomatológie KCHS urýchli korektnú kompletnú diagnostiku a začatie liečby. Diagnostický a diferenciálne diagnostický postup je zameraný na: (1) potvrdenie diagnózy ischémie myokardu u pacientov so suspektnou KCHS, (2) identifikovanie alebo vylúčenie komorbidít a urýchľujúcich faktorov, (3) stratifikovanie globálneho KV rizika, (4) zhodnotenie účinnosti liečby už diagnosticky potvrdenej KCHS. Rozhodovací algoritmus u pacientov s podozrením na stabilnú KCHS sa realizuje v 3 krokoch. Krok 1 je určenie PTP (PTP) prítomnosti KCHS. U pacientov so strednou predtestovou pravdepodobnosťou sa zrealizuje krok 2: neinvazívne funkčné testovanie na určenie diagnózy stabilnej KCHS, vrátane neobštrukčných foriem. Krok 3 sa skladá u pacientov so strednou PTP z predtestovej rizikovej stratifikácie podľa dostupných neinvazívnych vyšetrení a zrealizovania funkčného záťažového testu (testov) a liečebný postup podľa výsledku. Práca sa bližšie venuje interpretácii a výpovednosti funkčného testovania v diagnostike chronickej KCHS: posúdeniu predtestovej pravdepodobnosti prítomnosti KCHS a potestovému skórovaniu podľa Duke Treadmill Score. Po ukončení neinvazívnej diagnostiky chronickej KCHS nasleduje určenie prognózy KCHS. To je podkladom pre uplatnenie lege artis (správneho, podľa medicíny založenej na dôkazoch) rozhodovacieho algoritmu následnej terapie: (1) neintervenčnej (nefarmakologickej a farmakologickej a/alebo (2) intervenčnej (perkutánnej, alebo kardiochirurgickej revaskularizácie).

Chronic (stable) forms have an important role in diagnosis of coronary artery disease (CAD) in outpatients or hospitalized patients at departments of internal medicine/cardiology. Stable angina pectoris is one of the most common diagnosed cardiac conditions. Early detection of symptomatology in coronary disease accelerates the correct and complete diagnosis and initiation of treatment. Diagnostic and differential diagnostic approach is focused on: (1) confirmation of the diagnosis of myocardial ischemia in patients with suspected coronary artery disease, (2) identify or rule out co-morbidities and accelerating factors, (3) stratification of global cardiovascular risk, (4) evaluation of efficacy of treatment in confirmed CAD. Decision algorithm in patients with suspected stable coronary disease is carried out in three steps. Step 1 is to determine the pretest probability of the presence of CAD. In patients with moderate pre-test probability is performed step 2: non-invasive functional testing for diagnosis of stable coronary artery disease, including non-obstructive forms. Step 3 in patients with moderate pre-test probability consists of pretest risk stratification for the available non-invasive examination and execution of functional stress test(s) and therapeutic procedure is set according to the result. Article focuses on interpretation and informative value of functional testing in diagnosis of chronic CAD: assessment of pretest probability of CAD and post-test scoring by Duke Treadmill Score. Completion of the non-invasive diagnosis of chronic CAD is followed by determination of prognosis of CAD. This is the basis for the application of lege artis (correct, according to evidence-based medicine) decision algorithm of subsequent therapy: (1) non-interventional (non-pharmacological and pharmacological and/or (2) interventional (percutaneous or cardiac revascularization).

• MeSH
• akutní nemoc * MeSH
• angina pectoris * diagnóza   MeSH
• bolesti na hrudi diagnóza   MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární * MeSH
• echokardiografie MeSH
• hodnocení rizik * MeSH
• ischemická choroba srdeční * diagnóza   MeSH
• komplikace diabetu MeSH
• koronární nemoc * diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• mortalita MeSH
• nestabilní angina pectoris diagnóza   MeSH
• stabilní angina pectoris diagnóza   MeSH
• věkové faktory MeSH
• zátěžový test MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Celosvetovo sú kardiovaskulárne ochorenia hlavnou príčinou úmrtnosti u žien s prihliadnutím na vek, rasu, etnicitu, hoci ich prevalencia narastá najmä po menopauze. Na narastajúcom výskyte kardiovaskulárnych ochorení u žien sa podieľa mnoho faktorov, niektoré z nich sú ovplyvniteľné (nadváha, fajčenie, dyslipoproteinémia, artériová hypertenzia, porucha glukózovej tolerancie, diabetes mellitus). Niektoré rizikové faktory sú u žien podceňované. Ženy majú dlhšiu dĺžku života ako muži. Uvedený trend nárastu kardiovaskulárnych ochorení sa však bude zhoršovať i v dôsledku narastajúcej epidémie obezity, metabolického syndrómu a diabetes mellitus, všetko klinické jednotky, ktoré postihujú najmä ženy. Atypické symptómy, vyšší vek pri výskyte a vyššia prevalencia rizikových faktorov čiastočne vysvetľujú vyšší výskyt komplikácií a horšiu prognózu kardiovaskulárnych ochorení u žien. Preto by snahy lekárov a zdravotníckych pracovníkov mali viesť k dôslednému rozpoznávaniu a liečbe rizikových faktorov aterosklerózy a jej komplikácií.

Worldwide, cardiovascular disease is a major cause of mortality in women regarding to age, race, ethnicity, although the prevalence increases especially after menopause. Many factors contribute to the increased incidence of cardiovascular disease in women. Some of them are modifiable (obesity, smoking, dyslipoproteinaemia, hypertension, impaired glucose tolerance, diabetes mellitus). Some of them are underestimated. Women have a longer life expectancy than men. However, this trend of increased incidence of cardiovascular disease will deteriorate in consequence of growing epidemic of obesity, metabolic syndrome and diabetes, clinical states which mainly affect women. Atypical symptoms, old-age onset and higher prevalence of risk factors partly explain the higher incidence of complications and poorer prognosis of cardiovascular disease in women. Therefore, the efforts of doctors and healthcare professionals should lead to consistent recognition and treatment of risk factors of atherosclerosis and its complications.

• MeSH
• ateroskleróza etiologie   MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární * MeSH
• dospělí MeSH
• dyslipidemie patofyziologie   MeSH
• hypertenze patofyziologie   MeSH
• komplikace diabetu MeSH
• koronární nemoc * diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• mortalita MeSH
• obezita patofyziologie   MeSH
• populační skupiny MeSH
• prevalence MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sekundární prevence MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sexuální faktory MeSH
• snížení rizika poškození MeSH
• stabilní angina pectoris * diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• věkové faktory MeSH
• zátěžový test MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví * MeSH

• Klíčová slova
• antianginózní léky,
• MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární normy   MeSH
• farmakoterapie metody   normy   MeSH
• ischemická choroba srdeční * diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   terapie   MeSH
• kardiovaskulární látky kontraindikace   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• revaskularizace myokardu normy   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• stabilní angina pectoris * diagnóza   epidemiologie   farmakoterapie   chirurgie   klasifikace   terapie   MeSH
• věkové faktory MeSH
• zdravé chování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

BACKGROUND: Outcome data are limited in patients with ST-segment elevation acute myocardial infarction (STEMI) or other acute coronary syndromes (ACSs) who receive a drug-eluting stent (DES). Data suggest that first generation DES is associated with an increased risk of stent thrombosis when used in STEMI. Whether this observation persists with newer generation DES is unknown. The study objective was to analyze the two-year safety and effectiveness of Resolute™ zotarolimus-eluting stents (R-ZESs) implanted for STEMI, ACS without ST segment elevation (non-STEACS), and stable angina (SA). METHODS: Data from the Resolute program (Resolute All Comers and Resolute International) were pooled and patients with R-ZES implantation were categorized by indication: STEMI (n=335), non-STEACS (n=1416), and SA (n=1260). RESULTS: Mean age was 59.8±11.3 years (STEMI), 63.8±11.6 (non-STEACS), and 64.9±10.1 (SA). Fewer STEMI patients had diabetes (19.1% vs. 28.5% vs. 29.2%; P<0.001), prior MI (11.3% vs. 27.2% vs. 29.4%; P<0.001), or previous revascularization (11.3% vs. 27.9% vs. 37.6%; P<0.001). Two-year definite/probable stent thrombosis occurred in 2.4% (STEMI), 1.2% (non-STEACS) and 1.1% (SA) of patients with late/very late stent thrombosis (days 31-720) rates of 0.6% (STEMI and non-STEACS) and 0.4% (SA) (P=NS). The two-year mortality rate was 2.1% (STEMI), 4.8% (non-STEACS) and 3.7% (SA) (P=NS). Death or target vessel re-infarction occurred in 3.9% (STEMI), 8.7% (non-STEACS) and 7.3% (SA) (P=0.012). CONCLUSION: R-ZES in STEMI and in other clinical presentations is effective and safe. Long term outcomes are favorable with an extremely rare incidence of late and very late stent thrombosis following R-ZES implantation across indications.

• MeSH
• akutní koronární syndrom diagnóza   terapie   MeSH
• časové faktory MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• senioři MeSH
• sirolimus aplikace a dávkování   škodlivé účinky   analogy a deriváty   MeSH
• stabilní angina pectoris diagnóza   terapie   MeSH
• stenty uvolňující léky * škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

OBJECTIVE: Prediction of coronary atherosclerosis in patients with stable angina based on non-invasive examinations. METHODS: Pro-inflammatory markers, heme oxygenase-1 (HO-1) polymorphism, lipid levels, Framingham risk score (FRS), and carotid ultrasound were analyzed and compared to grayscale and virtual histology intravascular ultrasound (VH-IVUS). RESULTS: A total of 101 patients were included, and genetic analysis was performed on 81 patients (80.2%). The HO-1 risk polymorphism was more frequent in patients post-myocardial infarction (61.3% vs 32%; P=.0097), or with diabetes (68.4% vs 35.5%; P=.011) or a higher FRS (21.5 vs 15.7; P=.014). Plaques in patients with the HO-1 risk polymorphism contained less fibro-fatty tissue (17.1% vs 23.2%; P=.005) and more necrotic core (NC; 17.1% vs 12.7%; P=.02) and calcification (10.2% vs 5.7%; P=.035) compared to patients without the HO-1 risk polymorphism. Carotid intima media thickness (P=.05) and carotid bulb plaque (P=.008) predicted plaque burden. The level of Apo A inversely correlated with NC (P=.047; r = -0.27) and was lower in patients with VH-thin-cap fibroatheroma (VH-TCFA; 1.19 mmol/L vs 1.3 mmol/L; P=.04). FRS correlated with NC (P=.007; r = 0.2), with angiographic disease severity (P=.032; r = 0.21) and was higher in patients with VH-TCFA (9.1 vs 7.8; P=.03). CONCLUSION: Carotid ultrasound and HO-1 polymorphism improve coronary atherosclerosis prediction.

• MeSH
• apolipoproteiny A krev   MeSH
• biologické markery MeSH
• fyzikální vyšetření MeSH
• genetická predispozice k nemoci epidemiologie   MeSH
• hemoxygenasa-1 genetika   MeSH
• intimomediální šíře tepenné stěny MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci arterie carotis ultrasonografie   MeSH
• nemoci koronárních tepen * epidemiologie   genetika   patologie   MeSH
• polymorfismus genetický * MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• stabilní angina pectoris * diagnóza   genetika   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Research Support, N.I.H., Extramural MeSH
• srovnávací studie MeSH

Úlohou tohto dokumentu Sekcie angiológov Slovenskej lekárskej komory (SA SLK) je zamerať sa na štúdie o stabilnej angine pectoris, publikované v posledných 5 rokoch s cieľom určiť ich príspevok k rozšíreniu našich vedomostí o chronických kardiovaskulárnych artériových chorobách. Prevalencia anginy pectoris je podľa Európskej kardiologickej spoločnosti od 2–5 % (muži 45–54-roční) do 10–20 % (muži 65–74-roční), od 0,1–1 % (ženy 45–54-ročné) do 10–15 % (ženy 65–74-ročné), pričom v poslednej dekáde badať jej posun do vyšších vekových skupín. V dôsledku predlžovania veku občanov v Európe výskyt anginy pectoris globálne narastá. Toto cievne ochorenie ovplyvňuje najmä kvalitu života, morbiditu, predčasnú invalidizáciu a mortalitu. Autori rozoberajú klinicko-etiologicko-anatomicko-patofyziologické problémy u pacientov s anginou pectoris, kam patria nedostatočnosť medikamentovej liečby, perzistencia anginových ťažkostí po revaskularizácii, nemožnosť revaskularizácie u niektorých pacientov, ako aj nedobrá tolerancia medikamentovej liečby u iných pacientov. Sústreďujú sa predovšetkým na liečebné prístupy, ktoré zlepšujú prognózu pacienta (antitrombotická liečba, beta-blokátory, statíny, ACE inhibítory) a prístupy zlepšujúce kvalitu života (kalciové blokátory, nitráty, nikorandil, trimetazidín, ranolazín, ivabradín a i.). Nemožno zabúdať na non-farmakoterapiu. Pri prevencii progresie chronickej kardiovaskulárnej artériovej choroby treba zavčasu diagnostikovať a primerane liečiť pacientov s anginou pectoris. Takýmto osobám zlepšujeme nielen ich prognózu, ale aj kvalitu života.

The aim of this document of the Angiologists' Section of the Slovak Medical Chamber (AS SMC) is to address a member stu­dies on stable angina pectoris published in the last 5 years in order to assess their contribution to our expanding knowledge of chronic cardiovascular arterial diseases. The prevalence of angina pectoris, according to the European Society of Cardiology (ESC), is from 2–5% (men, 45–54 years-old) to 10–20% (men, 65–74 years-old) and from 0,1–1% (women, 45–54 years-old) to 10–15% (women, 65–74 years-old). During the last decade there has been a shift of these patients to a higher age group. As a result of the increased age of Europeans there is a global increase of prevalence of stable angina pectoris. This vascular illness influences mainly the quality of the patient's life, morbidity, premature invalidity and mortality. The authors have analysed the clinical-etiology-anatomy-pathophysiology problems in patients with stable angina pectoris: lack of satisfactory pharmacotherapy, persistence of angina symptoms after revascularization, impossible revascularization in some patients, and also the poor tolerance of pharmacotherapy in others. They have focused attention mainly on treatment strategies influencing the prognosis of the patient (antithrombotics, beta-blockers, statins, ACE inhibitors) and the quality of life (calcium channel blockers, nitrates, nicorandil, trimetazidine, ranolazine, ivabradine etc.). Non-pharmacotherapy should not be forgotten, either. It is useful for the prevention of progression of cardiovascular arterial disease to diagnose it and to start early the treatment of angina pectoris. In this way we may improve the patient‘s prognosis and quality of life.

• MeSH
• ischemická choroba srdeční * diagnóza   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• koronární nemoc * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• primární prevence * metody   MeSH
• rizikové faktory * MeSH
• sekundární prevence * MeSH
• stabilní angina pectoris * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH