JavaScript NENÍ povolen !

Východiska: Aktuální Evropské změny v péči o psychiatrické pacienty se týkají podpory nefarmakologických terapií. Součástí aktivizačních a resocializačních programů by se měla stát nabídka pohybových programů odpovídající potřebám psychiatrických pacientů. Vnitřní motivace ke změně je jedním z důležitých faktorů léčby. Cíle: Výzkum ověřuje, zda absolvování motivačně pohybového programu má vliv na a) jednotlivé složky tělesné zdatnosti, a to tělesnou vytrvalost, svalovou sílu a pohybovou obratnost, b) psychomotorické tempo při vykonávání vizuomotorické aktivity. Metodika: Intervence se opírá o vedení motivačního pohovoru během standardního pohybového programu v rámci hospitalizace. K výzkumu byly použity 3 desetimístné škály, a to pro tělesnou vytrvalost, svalovou sílu a pohybovou obratnost, které zjišťovaly úroveň vyjadřované tělesné zdatnosti, a Test cesty, který měří rychlost psychomotorického tempa. Zkoumaný soubor zahrnoval střednědobě (50–100 dnů) hospitalizované pacienty, u nichž bylo diagnostikováno psychiatrické onemocnění. Výsledky: Dosažená data potvrdila významný vliv motivačně pohybového programu na vyjadřovanou celkovou tělesnou zdatnost (p<0,001) a na její měřené složky, a to tělesnou vytrvalost (p<0,001), svalovou sílu (p< 0,001) a pohybovou obratnost (p=0,02). Data potvrdila významný vliv motivačně pohybového programu na vykazované psychomotorické tempo hospitalizovaných psychiatrických pacientů (p<0,001). U pacientů, kteří absolvovali standardní pohybový program v rámci hospitalizace, nebylo zjištěno statisticky významné zlepšení v tělesné zdatnosti jako celku ani v jednotlivých složkách. U této skupiny byl ale zaznamenán pozitivní vliv na psychomotorické tempo (p<0,001). Závěry: Výsledky potvrdily významný vliv motivačně pohybového programu na vyjadřovanou tělesnou zdatnost. Tento výsledek byl významný pro všechny měřené složky. Motivačně pohybový program ve srovnání se standardním pohybovým programem se jeví jako efektivnější metoda.

Background: : The current European changes in the care of psychiatric patients primarily support non-pharmacological therapy. Part of activation and rehabilitation programs should be adequate physical activities meeting the needs of psychiatric patients. Internal motivation to change is one of the important factors of treatment. Objective: The research tries to find whether attendance of motivational movement programme affects a) the individual components of physical fitness, namely endurance, muscle strength and dexterity in exercise, and b) psychomotor tempo of performance of visual-motor activity. Methods: The research used 3 ten-point scales to measure the level of the expressed physical fitness, namely endurance, muscle strength and dexterity in exercise and the Path Test measuring the psychomotor tempo. The study population included patients with diagnosed psychiatric disorders. Results: The obtained data confirmed significant influence of motivational movement programmes on the expressed level of overall physical fitness (p < .001) and its measured components including endurance (p < .001), muscle strength (p < .001), and dexterity (p < .02), in exercising. Data confirmed a significant effect of motivational movement programme on the measured psychomotor tempo of hospitalized psychiatric patients (p < .001). A significant effect on psychomotor tempo was also observed in the control group of patients (p < .001). Conclusions: The obtained data confirmed a significant influence of motivational movement programmes on the expressed level of overall physical fitness and its measured components including endurance, muscle strength and dexterity in exercising. Motivational movement programmes in comparison to standard movement programmes appear to be a more effective method.

MeSH
dospělí MeSH
duševní poruchy * terapie MeSH
lidé středního věku MeSH
lidé MeSH
mladý dospělý MeSH
motivace MeSH
motivační rozhovory metody MeSH
psychomotorický výkon MeSH
rozhovory jako téma metody MeSH
statistika jako téma MeSH
tělesná výkonnost psychologie MeSH
terapie cvičením * metody psychologie MeSH
výsledek terapie MeSH
Check Tag
dospělí MeSH
lidé středního věku MeSH
lidé MeSH
mladý dospělý MeSH
mužské pohlaví MeSH
ženské pohlaví MeSH
Publikační typ
práce podpořená grantem MeSH
Geografické názvy
Česká republika MeSH

Článek online

eHealth intervention for smoking cessarion for Czech Tobacco smokers: pilot study of user acceptance

Adiktologie. 2018 ; 18 (2) : 81-85.

ISSN 1213-3841
Medvik
Zdroj

MeSH
feedback psychologický MeSH
kouření tabáku * psychologie terapie MeSH
kuřáci psychologie výchova MeSH
lidé MeSH
mobilní aplikace MeSH
motivační rozhovory metody MeSH
návykové chování prevence a kontrola psychologie terapie MeSH
odvykání kouření metody psychologie MeSH
průzkumy a dotazníky MeSH
telemedicína * metody MeSH
výsledek terapie MeSH
výzkumný projekt MeSH
Check Tag
lidé MeSH
Geografické názvy
Česká republika MeSH

Článek

Motivačně pohybový program u hospitalizovaných psychiatrických pacientů
[Motivational movement program at hospitalized psychiatric patients]

Česká a slovenská psychiatrie. 2018 ; 114 (6) : 253-259.

ISSN 1212-0383
Medvik
Zdroj

Vnitřní motivace ke změně je jedním z důležitých faktorů léčby. Vycházíme z konceptu teorie sebeurčení (Deci a Ryan, 2000), která popisuje motivaci pro změnu vnímání a předpokládá vlastní aktivitu chování. Tento výzkum spojuje pozitivní zkušenost s užitím motivačního pohovoru (MI) v průběhu vykonávání pohybové aktivity (PA). Cíle: Tento výzkum je zaměřen do tří oblastí. Za prvé ověřuje, zda vedení MI během SPP má vliv na vyjadřovanou tělesnou zdatnost, a to na tělesnou vytrvalost, svalovou sílu a pohybovou obratnost. Za druhé výzkum zjišťuje, zda lze, či do jaké míry lze, ovlivnit vedením MI během SPP, psychomotorické tempo při vykonávání vizuo-motorické aktivity. Za třetí, zda lze ovlivnit vedením MI během SPP úzkost a depresi. Materiál a metody: Zkoumaný vzorek zahrnoval 141 hospitalizovaných pacientů, u nichž byly diagnostikovány duševní poruchy: schizofrenie, poruchy nálady a úzkostné poruchy a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek. Experimentální i kontrolní skupina absolvovaly pohybový program dvakrát týdně v rozsahu 45 minut po dobu 6 týdnů. Ve srovnání s kontrolní skupinou probíhaly po celé období během tělesné aktivity motivační rozhovory. Výzkum použil tři desetinné stupnice pro měření úrovně vyjádření vnímané fyzické zdatnosti, jmenovitě vytrvalosti, svalové síly a obratnosti, a Test cesty, který měří psychomotorické tempo. Úrovně úzkosti a deprese byly získány dotazníkem HADS, který má dvě podskupiny. HADS-A detekuje úroveň úzkosti a HADS-D detekuje úroveň deprese. Výsledky: Dosažená data potvrdila významný vliv vedení MI během SPP na vyjadřovanou celkovou tělesnou zdatnost a na její měřené složky p = 0,000, rychlost psychomotorického tempa p = 0,000. Data nepotvrdila signifikantní vliv vedení MI během SPP na vyjadřovanou úroveň anxiety pro celkovou skupinu hospitalizovaných pacientů p = 0,603 ani na vyjadřovanou úroveň deprese p = 0, 450. Pacienti, kteří absolvovali SPP v rámci hospitalizace, vyjadřovali statisticky významné zlepšení pouze v rychlosti psychomotorického tempa p = 0, 000. Závěr: Z výsledných dat lze konstatovat, že vedení MI během SPP může být využito jako doplňková metoda k ovlivňování míry deprese a anxiety u pacientů všeobecně. V případě deprese u pacientů trpících úzkostnými poruchami a poruchami chování způsobenými užíváním psycho aktivních látek a v případě anxiety u pacientů trpících úzkostnými poruchami lze MI během SPP užít jako významnou terapeutickou metodu.

Internal motivation to change is one of the important factors of treatment. We come up from the concept of self-determination theory (Deci and Ryan, 2000), which describes the motivation for a change in perception and behavior assumes intrinsic behavior activity. This research combines positive experience in application of motivational interview (MI) during exercise activity (PA). Objectives: The objectives of this research target three areas. First of all the research tries to find out whether MI during SPAP has an influence on expressed physical fitness represented by endurance, muscle strength and physical dexterity. Second, the research focuses on whether or not, or to what extent MI during SPAP can affect the psychomotor tempo of performance of a visual-motor activity. And third, whether or not, or to what extent MI during SPAP can reduce anxiety and depression. Materials and methods: The examined group included 141 hospitalized patients. These patients were diagnosed with various mental disorders such as schizophrenia, mood disorders and anxiety and behavioral disorders caused by psychoactive substance usage. The experimental group and the control group received physical activity interventions 2 times a week for a period of 6 weeks. In comparison with a control group, the experimental group received a motivational interviewing during physical activity. The research used 3 ten-point scales to measure the level of the expressed physical fitness, namely endurance, muscle strength an dexterity in exercise and the Path Test measuring the psychomotor tempo. Levels of anxiety and depression were obtained from the HADS questionnaire, which has two sub-scales. The HADS-A subdatal detects the level of anxiety, and the HADS-D subdatal detects the level of depression. The research results were evaluated against a ten-point scale measuring the level of expressed physical fitness (endurance, muscle strength and physical dexterity), and by the Trail Making Test measuring the psychomotor tempo. Values showing the level of anxiety and depression were obtained with the help of the HADS questionnaire with its two sub-scales: sub-scale HADS-A for anxiety and sub-scale HADS-D for depression. Outcomes: The collected data confirmed a significant effect of MI conduct in the course of a SPAP on the expressed overall physical fitness as well as on its individual measured components, p = 0.000, and the psychomotor tempo, p = 0.000. The data did not confirm any significant effect of MI conducted in the course of a SPAP on the expressed level of anxiety for the whole group of hospitalised patients, p = 0.603, and showed no significant effect of MI in the course of a SPAP on the expressed level of depression either, p = 0.450. The patients undergoing the SPAP in the context of their hospital therapy only showed a statistically significant improvement of their psychomotor tempo, p = 0.000. Conclusion: The resulting can be stated that MI during SPAP maybe used as a supplementary method of influencing depression and anxiety in patients in general. In the case of depressive patients suffering from anxiety and behavior disorders caused by psychoactive substance usage and in the case of anxiety in patients suffering from pathological anxiety, MI during SPAP may even be used as a significant therapeutic method.