Even in the most egalitarian societies, hierarchies of power and status shape social life. However, power and received status are not synonymous-individuals in positions of power may or may not be accorded the respect corresponding to their role. Using a cooperatively collected dataset from 18,096 participants across 70 cultures, we investigate, through a survey-based correlational design, when perceived position-based power (operationalized as influence and control) of various powerholders is associated with their elevated social status (operationalized as perceived respect and instrumental social value). We document that the positive link between power and status characterizes most cultural regions, except for WEIRD (Western, Educated, Industrialized, Rich, Democratic) and Post-Soviet regions. The strength of this association depends on individual and cultural factors. First, the perceived other-orientation of powerholders amplifies the positive link between perceived power and status. The perceived self-orientation of powerholders weakens this relationship. Second, among cultures characterized by low Self-Expression versus Harmony (e.g., South Korea, Taiwan), high Embeddedness (e.g., Senegal), and high Cultural Tightness (e.g., Malaysia), the association between power and status tends to be particularly strong. The results underline the importance of both individual perceptions and societal values in how position-based power relates to social status.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• moc (psychologie) * MeSH
• sociální hodnoty MeSH
• společenská třída MeSH
• srovnání kultur * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• emoce MeSH
• kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• ochranné faktory MeSH
• osobnost MeSH
• postoj ke zdraví MeSH
• psychická pohoda MeSH
• zdravé chování * MeSH
• zdraví MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Dobrý“ životní příběh nevyhnutelně obsahuje i negativní nebo těžké životní zkušenosti. Typické ve vyprávění o těchto zážitcích jsou silné negativní emoce jako zklamání, bezmoc, zoufalství, ztrácí se „předvídatelný a bezpečný svět“ a často přichází dramatická změna nebo bod obratu v životě. Příběhy o těžkých událostech mají také větší pravděpodobnost, že budou vyprávěny. Cílem této studie je podat přehled výzkumů narativního zpracování negativních životních událostí, a to jak z hlediska dílčích procesů, které se na tomto zpracování podílejí, tak i z pohledu začlenění události do kontextu celkového životního příběhu a procesu autobiografického zdůvodňování. Konstruktivní narativní zpracování negativních osobních událostí je důležitou podmínkou pro zvládnutí události a dosažení optimálního psychického stavu. Strukturování negativních událostí do narativní formy, a to jak vyprávěním, tak také psaním, umožňuje kromě jiného integraci a lepší regulaci emocí, konsolidaci stop autobiografické paměti, lepší porozumění proběhlé situaci a otevírá také možnost přehodnocení, změny perspektivy, popřípadě také posttraumatického růstu. Mezi nejčastější konstrukty, které jsou zkoumány v souvislosti s narativním zpracováním, patří tzv. explorativní vyprávění, konstrukce pozitivního řešení, aktérství a koherence. Neméně plodný pohled na narativní zpracování nabízejí kvalitativní studie narativní konstrukce.

Constructive narrative processing of negative personal events is an important condition for coping with the event and achieving an optimal psychological state. The aim of this study is to provide an overview of research on narrative processing of difficult life events, both from the perspective of the partial processes involved and from the perspective of integration into the context of the overall life story and autobiographical reasoning. Some of the most common constructs that are examined in relation to adaptive narrative processing include exploratory narration, positive resolution (including redemptive sequences), agency, communion and coherence. An equally fruitful perspective on narrative processing offer qualitative studies of narrative construction.

Cílem této studie bylo lépe porozumět vrcholným zážitkům a jejich variacím (PEV), jakožto klíčovému konceptu pro pochopení pozitivních lidských prožitků, v kontextu specifického dobrodružného rekreačního vyžití. Rozhovory se 14 členy posádky historické plachetnice Oesterschelde se uskutečnily na konci 38denní plavby přes Indický oceán a k jejich analýze autoři využili kvalitativní hermeneuticko-narativní přístup. Výsledky vycházely z kvalitativně odlišného průřezu PEV, který lze považovat za směs již tematizovaných variací vrcholného zážitku. PEV byly prezentovány ve třech rovinách: v rovině jednání, v rovině pocitů a v rovině reflexe; jako takové se skládaly ze souhry konkrétních výzev (situací) a reakcí (odpovědí). Kromě originální metodiky a analýzy autoři zdůrazňují význam studování odpovědí účastníků na PEV. Reakci na PEV považují za klíčovou složku této studie i PEV samotné. Studie má řadu omezení běžně spojených s kvalitativním přístupem: malý počet účastníků, jazykové zkreslení (všechny rozhovory probíhaly v angličtině), zkreslení dané strukturou otázek rozhovoru a také faktem, že tazatel se také účastnil plavby.

Objectives. This study aims to better understand peak experience and their varieties (PEV), as a key concept in understanding positive human experience, in the context of a specific adventurous recreational pursuit. Sample and settings. Interviews with the 14 crew members of the historical sailing vessel Oesterschelde were held at the end of a 38- day crossing of the Indian Ocean. A rigorous qualitative hermeneutical – narrative approach in analysing interviews was utilised. Results. The results were based on a qualitatively different cross-section of PEV that could be seen as a mixture of already thematised varieties of peak experience. The PEV were presented on three levels: the level of action, the level of feeling, and the level of reflection; as such, they consisted of the interplay between specific challenges (situations) and responses (reactions). Alongside original methodology and analysis, the authors suggested the importance of studying the participant’s response to PEV. The response to PEV is seen as a crucial component in this study and to PEV itself. Finally, it was suggested that PEV could be projected into the future as a private and useful model of participation in life. Limitations. The study has a number of limitations commonly connected to the qualitative approach: a small number of participants, language bias (all interviews were held in English), the bias of question structure (“what did you feel?”), the participation of a researcher on the voyage, and the professionalism of the main crew that could bias the interviews.

Období stárnutí a stáří zahrnuje značnou část života člověka, což s sebou nese sociální, demografické, politické a také psychologické důsledky. Na základě koncepce Erika H. Eriksona, který pro toto poslední životní stadium naznačil úkol dosažení integrity ega, se autoři v tomto příspěvku zabývají vybranými a klíčovými prvky ego integrity: životním bilancováním, akceptací minulosti a přijetím konce života a smrti. Cílem této studie je představit teorii integrity ega v její komplexitě na základě dostupných pramenů i pozdějších rozpracování Eriksonem a jeho kolegy. Autoři se rovněž pokouší naznačit spojitosti se současným stárnutím: s ohledem na rostoucí počet seniorů ve společnosti studie představuje staronový vhled do stáří a psychické přípravy na toto období, a to v perspektivě optimálního vývoje a sociálně historické zkušenosti. Podle Eriksona je dosažení integrity ega dostupné pro každého, bez ohledu na minulost, sociální postavení, etnicitu či vzdělání. Stárnutí a stáří na základě interpretace Eriksonovy koncepce a dosavadní empirické evidence znamená především vyvažování dialogu mezi integritou a zoufalstvím na cestě k moudrosti.

Late adulthood and aging constitutes the chief portion of the human lifespan, which has various societal, demographical, political, but also psychological consequences. Following the work of Erik H. Erikson, who stressed the task of attaining ego integrity in the final stage of human life, the present study examines and stresses various facets of ego integrity concept: life reviewing, acceptance of the past, acceptance of the end of one’s life and death. Erikson in his work suggested that ego integrity is attainable to everyone. The aim of this study is to present Erikson’s theory in its complexity and connections to aging nowadays we felt worth exploring. Taking into account the growing number of elderly in society, the study should reveal new and old insight into psychological preparation of growing older with respect to optimal development, empirical and especially historical experience of aged people. Aging older based on this interpretation of Erikson’s work and results from empirical evidence means primarily balanced dialogue between integrity and despair on the way to wisdom.

Cieľom štúdie bolo overiť psychometrické vlastnosti českého prekladu CTQ (Childhood Trauma Questionnaire) na reprezentatívnej vzorke dospelých obyvateľov Českej republiky (ČR) a posúdiť sociodemografické rozdiely v jednotlivých podtypoch traumatizácie v rôznych skupinách obyvateľstva. Metódy. V rámci výskumnej štúdie na reprezentatívnej vzorke obyvateľstva ČR (N = 1000, priemerný vek 46,0; 48,6 % mužov) boli zozbierané údaje nástroja CTQ. Na popis dát boli použité mediány a kvartily, na testovanie rozdielov v skupinách boli použité neparametrické testy. Dimenzionálna štruktúra dotazníku bola testovaná exploračnou a konfirmačnou faktorovou analýzou. Výsledky. Nástroj CTQ je možné považovať za validný sebaposudzovací nástroj pre dospelých na retrospektívne zisťovanie traumatizácie v detstve v českom kultúrnom kontexte. Exploračná a konfirmačná faktorová analýza ukázali vhodnosť pôvodného 5-faktorového riešenia. Na potvrdenie konvergentnej validity boli použité škály úzkostnosti a vyhýbavosti z dotazníka ECR-R (Experiences in Close Relationships – Revised) a škála neuroticizmu z BFI-44 (Big Five Inventory). Vnútorná konzistencia subškál CTQ bola výborná (s Cronbachovým α v rozmedzí 0,82 až 0,92), okrem škály fyzického zanedbávania (α= 0,64). V reprezentatívnej vzorke obyvateľstva ČR bolo podľa empiricky odvodených prahových hodnôt zistené u 20,2 % respondentov emocionálne týranie (EA), u 18 % fyzické týranie (PA), u 9,7 % sexuálne zneužívanie (SA), u 15,6 % emocionálne zanedbávanie (EN) a u 37,2 % fyzické zanedbávanie (PN). U 24,5 % obyvateľstva bol prítomný aspoň jeden typ traumatizácie a u 23,8 % traumatizácia viacerými typmi traumy. U ľudí žijúcich osamelo bol signifikantne vyšší výskyt EA, EN a PN. Obyvatelia s dosiahnutým základným vzdelaním mali signifikantne vyšší výskyt EN a PN v porovnaní s ľuďmi s vyšším typom vzdelania. Výskyt SA bol významne asociovaný s životom osamote a dosiahnutým základným vzdelaním. Invalidita bola signifikantne spojená s výskytom EA. Jednotlivé subškály CTQ medzi sebou stredne korelovali. Limity. Limitom štúdie je spôsob zberu údajov. Štandardizované interview mohlo ovplyvniť odpovedanie na citlivé položky sociálne želateľným smerom.

Objective. The aim of the study was to verify psychometric properties of the Czech version of Childhood Trauma Questionnaire (CTQ) in a representative sample of the Czech Republic and to assess sociodemographic differences in various types of trauma across different groups of the Czech population. Methods. A cross-sectional study (N=1000, mean age 46.0, 48.6 % men) collected data using the CTQ. Medians and quartiles were used to assess the data, non-parametric tests were used to test the differences between groups. The dimensional structure was tested by confirmatory and exploratory factor analyses. Results. All subscales of the CTQ correlated moderately. The exploratory and confirmatory factor analyses showed the suitability of the original 5-factor solution. The internal consistency of the CTQ subscales was very good (α ranged from .817 to .922), except physical neglect with questionable consistency (α= .642). According to the empirically derived cut off score, emotional abuse (EA) was found in 20.2 %, physical abuse (PA) in 18 %, sexual abuse (SA) in 9.7%, emotional neglect (EN) in 15.6 % and physical neglect (PN) in 37.2% of the Czech population, with 24.5 % of respondents with one type of trauma experience and 23.8% with multiplex traumatisation. People living alone had a significantly higher occurrence of EA, EN and PN. People with primary school education had a significantly higher occurrence of EN and PN compared to those with higher education. Disability was significantly associated with the occurrence of EA. The incidence of SA was significantly associated with living alone and achieved primary education. Limitations. Data collection method (a standardised face to face interview) could affect the social desirability of answers as well as sensitivity to emotionally demanding items.

• MeSH
• dospělí MeSH
• faktorová analýza statistická MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• poruchy související s traumatem a stresem diagnóza   epidemiologie   klasifikace   MeSH
• průzkumy a dotazníky klasifikace   MeSH
• psychometrie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• sexuální zneužívání dítěte * psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• zneužívané dítě * psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• zpráva o sobě statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíle. Studie se zabývá základními psychometrickými charakteristikami českých verzí metod generativity: Loyola Generativity Scale (LGS),Generativity Behavior Checklist (GBC), Škály aktuálního generativního zájmu (Gen-Current), Škály celoživotního generativního zájmu (Gen- -Life) a Škály rodičovského generativního zájmu (Gen-Parental). Soubor a procedura. Metody byly předloženy k sebeposouzení v šesti souborech respondentů ve věku 18–93 let; celkem se výzkumu účastnilo 1259 respondentů. Statistická analýza. Pro odhad reliability byl použit Cronbachův koeficient alfa a McDonaldův koeficient omega; struktura položek LGS, Gen-Current, Gen-Life a Gen-Parental byla ověřována pomocí konfirmační faktorové analýzy. Interkorelace subškál Škál generativního zájmu i jejich korelace s LGS byla zjišťována pomocí Pearsonova koeficientu korelace. Výsledky. Škály mají přiměřenou reliabilitu: LGS od 0,77 do 0,84; GBC od 0,78 do 0,93; Gen-Current od 0,90 do 0,91; Gen-Life 0,90 a Gen-Parental 0,86. Průměr faktorových nábojů položek sytících odpovídající faktory byl u LGS 0,56, u položek Gen-Current 0,64, u položek Gen-Life 0,63 a u položek Gen-Parental 0,60. Interkorelace subškál LGS byla v rozmezí od 0,50 do 0,72, u subškál Gen-Current od 0,38 do 0,90, u subškál Gen-Life od 0,54 do 0,74 a u subškál Gen-Parental 0,80. Korelace s LGS byla nejsilnější u Gen-Current (významná u všech subškál), u Gen-Life byla nevýznamná u Ekologické generativity. Škála Gen-Parental významně nekorelovala s LGS ani v jedné subškále. Omezení studie. Použité metody jsou omezeny zejména problematickou kulturní přenositelností některých položek.

Objectives. The study deals with the basic psychometric characteristics of the Czech versions of generativity methods: Loyola Generativity Scale (LGS), Generativity Behavior Checklist (GBC), Current Generative Concerns (Gen-Current),Generative Concerns on the Life Review (Gen-Life) and Past Parental Generative Concerns (Gen-Parental). Subjects and settings. The methods were submitted for self-assessment in six samples of respondents aged 18–93 years; a total of 1,259 respondents participated in the research. Statistical analysis. Cronbach alpha and Mc-Donald omega coefficients were used for reliability estimation; item structure in Gen-Current, Gen-Life, and Gen-Parental was verified by confirmatory factor analysis. Intercorrelation of Gen-Current, Gen-Life, and Gen-Parental subscales and their correlation with LGS was assessed using Pearson’s correlation coefficient. Results. The scales have adequate reliability: LGS from 0.77 to 0.84; GBC from 0.78 to 0.93; Gen-Current from 0.90 to 0.91; Gen-Life 0.90 and Gen-Parental 0.86. Mean of factor loading of LGS items loading relevant factors was 0.56, in Gen-Current 0.64; in Gen-Life 0.63, and in Gen-Parental 0.60. Intercorrelation among LGS subscales was from 0.50 to 0.72; Gen-Current subscales from 0.38 to 0.90, among Gen-Life subscales from 0.54 to 0.74, and among Gen- Parental subscales 0.80. Correlation with LGS was strongest in Gen-Current (significant for all subscales), in Gen-Life it was insignificant in Ecological generativity. Gen-Parental did not significantly correlate with LGS in any subscale. Limitation. The methods used are limited mainly in cultural portability of some items.

• Klíčová slova
• generativita,
• MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• psychologické testy * MeSH
• psychometrie * metody   MeSH
• rodičovství psychologie   MeSH
• rozvoj osobnosti * MeSH
• sebeposuzující dotazníky PHQ MeSH
• účast komunity psychologie   MeSH
• vztahy mezi generacemi MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

x

x

• MeSH
• afekt MeSH
• emoce * MeSH
• emoční expresivita * MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Pravidla projevu (DR, display rules) jsou považována za neformální normy, které určují kdy, vůči komu a za jakých okolností smíme (nebo bychom měli) projevit určitou emoci. Předpokládá se, že DR usměrňují a tvarují tendenci k projevu jednotlivých emocí a ovlivňují tak emoční spontaneitu. Cílem šetření bylo zjistit DR primárních emocí (zlost, pohrdání, znechucení, strach, štěstí, smutek, překvapení). Výzkumný soubor tvořilo 100 studentů různých oborů Univerzity Karlovy v Praze (59 žen, 41 mužů, průměrný věk 23,34, SD = 2, 25). K šetření jsme použili dotazník Display Rules Assessment Inventory (DRAI, Matsumoto et al., 2005) a zaměřili se jednak na obecné tendence k regulaci primárních emocí, ale rovněž na proměnné, které mohou mít na pravidla projevu emocí vliv. Zajímalo nás, zda příslušnost k určitému pohlaví, místo (kontext) sociální interakce, charakter sociální interakce a blízkost vztahů interagujících osob má vliv na DR. Pro určení obecných tendencí regulace emocí byla získaná data zpracována v podobě relativních četností odpovědí pro jednotlivé položky a emoce. Pro porovnávání jednotlivých podsouborů (žen a mužů, privátní a veřejný kontext situace, blízkost vztahů, horizontální a vertikální typ interakce) byl použit chí – kvadrát test pro srovnání pozorovaných a očekávaných hodnot. Výsledky šetření ukázaly, že se respondenti domnívají, že by obecně měli projev svých emocí zeslabovat (projevit méně, než cítí). Nejčastěji se objevovala tendence k supresi (neprojevím nic) u emoce pohrdání, znechucení a strachu. Autenticky (přesně tak jak cítí) měli studenti tendenci projevovat emoce štěstí a překvapení. Srovnání výpovědí mužů a žen neukázalo na signifikantní rozdíly v DR mezi těmito podsoubory; signifikantní rozdíly však přineslo porovnávání soukromých a veřejných interakcí, vztahově blízkých a vztahově vzdálených interakcí a to ve smyslu autentičtějšího projevu emocí v privátních interakcích (χ² = 53.081, df = 5, p < 0.001) a v interakcích vztahově blízkých (χ² = 135, 265, df = 5, p < 0.001). Rovněž bylo zjištěno, že ve vertikálních interakcích (student – profesor) je tendence k potlačení projevu emoce četnější než v interakcích horizontálních (student – spolužák). Celkově výsledky ukazují, že kontext sociální interakce (privátní, veřejná), míra blízkosti vztahu (vztahově blízcí, vztahově vzdálení) a charakter interakce (horizontální, vertikální) patří k významným proměnným, které mají vliv na pravidla projevu primárních emocí. Zjištění jsou limitována dotazníkovým způsobem šetření a specifiky segmentu respondentů – vysokoškolských studentů.

Objectives. Display rules (DR) are informal norms determining when, where, how, and to whom one should express emotions. It is assumed that DR shape affective spontaneity and affect the tendency of emotional expression. The aim of this study is to examine DR of basic emotions (anger, contempt, disgust, fear, happiness, sadness, and surprise) within the contexts of social interactions. Subjects and settings. Participants comprised 100 undergraduates (59 % females, average age 23, 34; SD = 2, 25) enrolled at Charles University in Prague. Display Rules Assessment Inventory (DRAI, Matsumoto et al., 2005) was utilized to measure display rules of undergraduates. Research questions. This study explores the general tendency of regulation of basic emotions and the role of gender differences, context and the character of social interaction in display rules. Statistical analyses. For analyses, we utilized relative frequencies of responses for each item and each emotion (displayed in percentages). For comparison of subsets (women and men, private and public situation, types of interactions) a chi-square test to compare the expected and the observed values were used. Results. The results showed that respondents had a general tendency to deamplify basic emotions. The strongest tendency to suppress an expression (I should show nothing) was connected to contempt, disgust and fear. Authentic expression (I shall express it as I feel it) was the most frequent in the cases of happiness and surprise. The findings indicate the existence of several social effects connected with display rules. No significant gender differences with reference to display rules were found. However, the results showed significant differences in DR in the contexts of interactions (greater authenticity in private interactions; χ² = 53.081, df = 5, p < 0.001) and in the closeness of interactions (greater authenticity in in-group interactions; χ² = 135, 265, df = 5, p < 0.001). Results also indicate that in vertical interactions (student - professor), participants tended to neutralize basic emotions more often than in horizontal interactions (student – student). Conclusion. The investigation showed that the context of a situation (private, public), (ingroup, out-group) and the character of the interaction (horizontal, vertical) were among the important effects influencing the display rules. In contrast, gender did not affect display rules in our sample. Limitations of the study. The results are limited to this questionnaire and to a specific population sample of undergraduates in the Czech Republic.

• Klíčová slova
• pravidla projevu emocí, čeští vysokoškoláci,
• MeSH
• dospělí MeSH
• emoce * etika   fyziologie   MeSH
• emoční expresivita klasifikace   MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kulturní různorodost MeSH
• lidé MeSH
• neverbální komunikace psychologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky využití   MeSH
• sociální percepce MeSH
• studenti MeSH
• výraz obličeje MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Leták pro širokou veřejnost jak se chovat k sobě i ostatním s respektem a rozumem a podporovat svou psychickou odolnost.

• MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• komunikace MeSH
• psychická odolnost MeSH
• Publikační typ
• letáky MeSH
• populární práce MeSH

• Konspekt
• Psychologie
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie