V roce 2024 uplynulo 30 let od zahájení systematického sběru a hodnocení údajů o expozici českého obyvatelstva toxickým chemickým látkám a škodlivým faktorům, včetně charakterizace vyplývajících zdravotních rizik. V rámci Systému monitorování pravidelně hodnotíme zdravotní rizika z expozice kontaminantům městského ovzduší, pitné vody z veřejných vodovodů a celého spotřebního koše potravin, realizujeme program lidského biomonitoringu běžné populace, zkoumáme účinky komunálního hluku, sledujeme dopady expozice v pracovním prostředí a organizujeme národní šetření zdravotního stavu obyvatelstva. Článek přináší přehled činnosti monitoringu s ilustracemi jeho výstupů.
In 2024, 30 years have passed since the introduction of the systematic collection and evaluation of data on the exposure of the Czech population to toxic chemical substances and harmful factors, including the characterization of related health risks. Within the monitoring System, we regularly assess health risks related to exposure to urban air pollutants, contaminants in drinking water from public water supply systems and in the entire consumption food basket, we perform human biomonitoring of the general population, investigate the effects of community noise, monitor the effects of exposure in the work environment, and we organise national survey of the population's health status. The article provides an overview of monitoring activities and output illustrations.
- MeSH
- biologický monitoring MeSH
- dietární expozice analýza MeSH
- environmentální zdraví MeSH
- hluk škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- monitorování životního prostředí * MeSH
- nemoci z povolání MeSH
- ochrana veřejného zdraví MeSH
- vystavení vlivu životního prostředí analýza škodlivé účinky MeSH
- znečištění životního prostředí analýza prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Human biomonitoring (HBM) data in Europe are often fragmented and collected in different EU countries and sampling periods. Exposure levels for children and adult women in Europe were evaluated over time. For the period 2000-2010, literature and aggregated data were collected in a harmonized way across studies. Between 2011-2012, biobanked samples from the DEMOCOPHES project were used. For 2014-2021, HBM data were generated within the HBM4EU Aligned Studies. Time patterns on internal exposure were evaluated visually and statistically using the 50th and 90th percentiles (P50/P90) for phthalates/DINCH and organophosphorus flame retardants (OPFRs) in children (5-12 years), and cadmium, bisphenols and polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs) in women (24-52 years). Restricted phthalate metabolites show decreasing patterns for children. Phthalate substitute, DINCH, shows a non-significant increasing pattern. For OPFRs, no trends were statistically significant. For women, BPA shows a clear decreasing pattern, while substitutes BPF and BPS show an increasing pattern coinciding with the BPA restrictions introduced. No clear patterns are observed for PAHs or cadmium. Although the causal relations were not studied as such, exposure levels to chemicals restricted at EU level visually decreased, while the levels for some of their substitutes increased. The results support policy efficacy monitoring and the policy-supportive role played by HBM.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Přehledový článek shrnuje výsledky českého lidského biomonitoringu za téměř tři dekády své existence. Národní biologický monitoring byl ve Státním zdravotním ústavu v Praze uveden do činnosti v roce 1994 v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí, aby byl posléze navázán na evropské a světové odborné aktivity v této oblasti. V jeho průběhu byla sledována celá škála organických i anorganických xenobiotik a esenciálních látek v krvi, moči a vlasech dospělé a dětské populace, v mateřském mléce kojících žen a také v dalších, méně obvyklých matricích. Výstupem jsou cenné dlouhodobé časové řady, které mj. ukazují, jakým způsobem mohou fungovat zavedená preventivní opatření v praxi a jak korespondují se snižující se expozicí populace. Na druhé straně lze jeho prostřednictvím ověřit, zda a jak rychle může dojít k expozici člověka nově používaným chemickým látkám. Správně interpretované výsledky lidského biologického monitoringu jsou důležité pro odborníky z oblasti veřejného zdraví ke stanovení referenčních hodnot, k porovnání se zdravotními limity, k hodnocení zdravotních rizik, pro účely zdravotní politiky i k mezinárodnímu srovnání. Ve vhodně zpracované podobě mohou sloužit k informovanosti a vzdělávání laické veřejnosti o zátěži lidské populace chemickými látkami z prostředí. Dlouhodobé zkušenosti z oblasti českého biologického monitoringu umožňují Státnímu zdravotnímu ústavu účast v mnoha zahraničních projektech, zaměřených na sledování expozice různých populačních skupin chemickým látkám z prostředí.
The article summarises the results of Czech Human Biomonitoring over a period of three decades. Human biomonitoring in the Czech Republic was commenced at the National Institute of Public Health, Prague, in 1994 as part of the Environmental Health Monitoring System and was later linked to European and worldwide professional activities in this area. During the course of this project the whole range of organic and inorganic xenobiotics and essential substances was monitored in the blood, urine and hair of the adult and child populations, in the breast milk of breastfeeding women and in other, less common matrices. The results have provided valuable long-term time series that show how established preventive measures can work in practice and how they correspond to decreasing population exposure. Results can also be used to verify whether or not, and how quickly, can individuals be exposed to newly used chemical substances. Results of human biological monitoring are important for public health professionals to establish reference values, to provide comparison with health limits, to assess health risks, for health policy purposes and international comparison. Appropriately processed results can serve to inform and educate the public about human population burden by chemical substances in the environment. Long-term experience in the field of human biomonitoring enables experts of the National Institute of Public Health to participate in many foreign projects focused on monitoring the exposure of various population groups to chemical substances from the environment.
- MeSH
- biologické markery krev moč MeSH
- biologický monitoring * MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko chemie MeSH
- městské obyvatelstvo MeSH
- nebezpečné látky analýza MeSH
- vystavení vlivu životního prostředí * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
OBJECTIVES: Per- and polyfluoroalkyl substances (PFASs) are a large group of persistent synthetic chemicals widely used commercially. They accumulate increasingly in all environmental components and enter the organisms, including humans. Some of them are associated with the risk of harm to health, among others with metabolic disorders. To test the associations between blood serum levels of PFASs and blood lipid profile as well as metabolic syndrome, we linked human biomonitoring with the Czech Health Examination Survey (CZ-EHES) conducted in 2019. METHODS: A total of 168 participants of the CZ-EHES survey aged 25-64 years were examined including anthropometrical data and analyses for serum PFAS and blood lipid levels. Extended model approach in multiple linear regression models was used for identification of the associations between serum levels of 11 PFASs and lipid profile components. The relation between PFAS serum levels and metabolic syndrome prevalence was tested using a logistic regression model. RESULTS: Six PFASs were detected over the limit of quantification in at least 40% cases and were examined in subsequent analyses: perfluorodecanoic acid (PFDA), perfluorohexane sulfonic acid (PFHxS), perfluorooctanoic acid (PFOA), perfluorononanoic acid (PFNA), perfluorooctane sulfonic acid (PFOS), perfluoroundecanoic acid (PFUdA). The most dominant was PFOS with the mean value amounting to 4.81 ng/ml. After adjusting for potential confounders, we found a significant positive association between serum PFHxS and blood total cholesterol (p = 0.005) as well as LDL-cholesterol (p = 0.008). Significant positive association was also found between PFDA and HDL-cholesterol levels (p = 0.010). No significant associations were detected between PFASs and triglycerides, and between PFASs and metabolic syndrome. CONCLUSIONS: We found some evidence of a significant association between blood serum PFAS levels and blood cholesterol levels. Our results did not confirm an association between serum PFASs and the metabolic syndrome prevalence.
- MeSH
- cholesterol MeSH
- dospělí MeSH
- fluorokarbony * MeSH
- kyseliny alkansulfonové * MeSH
- kyseliny dekanové * MeSH
- kyseliny sulfonové * MeSH
- látky znečišťující životní prostředí * MeSH
- lidé MeSH
- lipidy MeSH
- metabolický syndrom * epidemiologie MeSH
- sérum MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- nadváha epidemiologie MeSH
- obezita dětí a dospívajících epidemiologie MeSH
- statistika jako téma * MeSH
- tělesná hmotnost * MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- obezita dětí a dospívajících * epidemiologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
BACKGROUND: Perfluoralkylated substances (PFASs) are persistent and bioaccumulative environmental contaminants. They are included on the list of emergent compounds monitored in the frame of HBM4EU project. OBJECTIVES: To analyze PFASs levels in human milk samples collected in the period 2006 through 2017, to follow their time trends, to assess the PFASs exposure in breastfed infants, to calculate the daily intake of PFASs and to compare it with the tolerable daily/weekly) intakes and to quantify risk from exposure using the hazard quotient and hazard index approach. MATERIAL AND METHODS: A broad spectrum of PFASs were analyzed by means of UHPLC-MS/MS in primipara human milk samples collected in four consecutive time periods 2006, 2010/11, 2014, and 2017; N = 46, 183, 164 and 232, respectively. Mothers living in urban and suburban residences were recruited after their delivery at maternity hospitals, and milk samples were taken within 2 and 8 weeks after delivery. The questionnaire was focused on possible sources of exposure, dietary habits and lifestyle. RESULTS: Only perfluorooctane sulfonate (PFOS) and perfluorooctanoid acid PFOA (in 2017, also perfluorononanoic acid (PFNA)) were quantified in more than 90% of analyzed human milk samples. In all sampling periods, the levels of PFOA were higher than those of PFOS (p < 0.05). A significant downward temporal trend (p < 0.001) was observed for both PFOA and PFOS levels. The median concentrations in sampling years 2006, 2010/11, 2014, and 2017 were 0.075, 0.059, 0.035, and 0.023 ng/mL for PFOA and 0.045, 0.031, 0.029, and 0.020 ng/mL for PFOS, respectively. In 2017, PFNA was also quantified in 99% of samples with the median concentration of 0.007 ng/mL. The levels of PFASs correlated with maternal sea fish consumption. No maternal age-related relationship was observed. Using the tolerably daily intake (TDI) values for PFOS and PFOA set by the European Food Safety Authority (EFSA) in 2008, the calculated daily intakes from breastfeeding were clearly below these limits. Using the new, more conservative EFSA Provisional Tolerably Weekly Intake (PTWI) values set in 2018, we demonstrated a considerable exceedance of PTWI, with a hazard index above 1. CONCLUSION: Significant time-related decreasing trends in the PFOS and PFOA levels in human milk were observed. Nevertheless, the body burden of infants from breastfeeding might pose an enhanced health risk to infants when the current PTWI values are applied. These findings strongly support the present EU efforts to phase out PFOA, its salts and PFOA related compounds. Since PFOS exposure there has still been widely detected despite PFOS usage reduction measures, the major exposure routes should be further monitored and, if possible, eliminated.
- MeSH
- biologický monitoring MeSH
- fluorokarbony * analýza MeSH
- kapryláty analýza MeSH
- kojenec MeSH
- kyseliny alkansulfonové * analýza MeSH
- látky znečišťující životní prostředí * analýza MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko chemie MeSH
- tandemová hmotnostní spektrometrie MeSH
- těhotenství MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
