Topographical delineation of natural foci of zoonoses using long-distance earth exploration by multispectral scanner on the Landsat satellite and the GIS geographical information system. Acquiring an overview of the distribution of vegetation types in selected areas and comparison of results with conclusions from field-work. Correlation of the incidence of selected infections with individual natural foci. Evaluation of the influence of climate changes on the activity of foci over the past 30 years and use of these findings in prognosis of future development. Definition of at risk population groups active within foci and elaboration of rules for effective prevention.

Topografické vymezení přírodních ohnisek zoonóz pomocí dálkového průzkumu země multispektrálním scannerem družice Landsat a geografického informačního systému GIS. Získání přehledu o rozložení vegetačních typů ve vybraných lokalitách a porovnání získaných výsledků se závěry přímého výzkumu v terénu. Korelace výskytu vybraných infekcí s jednotlivými přírodními ohnisky.Vyhodnocení vlivu klimatických změn na aktivitu ohnisek v průběhu předchozích 30 let a využití těchto poznatků při prognóze dalšího vývoje. Definování rizikových skupin populace pohybujících se v ohniscích a vypracování pravidel účinné prevence.

• MeSH
• ekosystém MeSH
• infekce přenášené vektorem MeSH
• klimatické procesy MeSH
• klíště MeSH
• klíšťová encefalitida epidemiologie   přenos   MeSH
• satelitní přenosy MeSH
• technologie dálkového snímání MeSH
• zoonózy epidemiologie   přenos   MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• veřejné zdravotnictví
• environmentální vědy
• infekční lékařství
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Cíl práce: Posouzení vlivu klimatických změn v období 1982–2011 na vzestup onemocnění klíšťovou encefalitidou ve třech krajích České republiky s vysokým výskytem lidských onemocnění. Materiál a metodiky: Údaje výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou (KE) byly získány z národního hlásícího programu EPIDAT. Onemocnění KE patří mezi povinně hlášená infekční onemocnění. Ve studii byla použita data tří krajů s vysokým výskytem KE, které se vyznačují relativně značnými rozdíly průměrné nadmořské výšky terénu a rozdíly biotopů. Meteorologická data za uvedené období byla získána z 26 stanic Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se standardním meteorologickým měřením a prošla kontrolou věcné správnosti. Byla stanovena průměrná nadmořská výška pro odpovídající území. Pro základní statistické zpracování byl použit program STATISTICA 6 (lit.). Pro vyhodnocení těsnosti vztahu proměnných byl použit Pearsonův korelační koeficient, přičemž za signifikantní byla zvolena 5% hladina. Přitom byl testován i vliv časového posunu srovnávaných epidemiologických a meteorologických veličin. Výsledky: Byl vyhodnocen vliv meteorologických veličin teploty a ovzdušných srážek na výskyt 6229 onemocnění klíšťovou encefalitidou ve třech krajích lišících se navzájem biotopy, nadmořskou výškou území a epidemiologickými charakteristikami uvedené infekce. Při hodnocení jednotlivých let třicetiletého období 1982–2011 byla zjištěna ve třech krajích signifikantní korelace začátků onemocnění KE a průměrné teploty ovzduší v 100%, 90% a 80% letech při posunu začátku onemocnění o 11–20dnů. Signifikantní korelace výskytu KE a ovzdušných srážek byla zjištěna v 40%, 43% a 40% letech. Při hodnocení sumárních výsledků za celé období rozdělených podle sezon roků (březen-duben, květen-červen, červenec-listopad) byla ve všech třech krajích zjištěna signifikantní korelace KE a teploty ve všech sezonách a posunech 0–30 dnů. Z vyhodnocení vztahů mezi nemocností, teplotou vzduchu a ovzdušnými srážkami sumárně za celé sledované období rozdělené podle ročních období (březen-duben, květen-červen, červenec-listopad) a třech krajů byla zjištěna signifikantní korelace KE a teploty ve všech 3 krajích. Korelace KE a ovzdušných srážek byla v těchto krajích zjištěna pouze v období květen-listopad. Dále byl testován vliv teploty vzduchu a ovzdušných srážek v druhé polovině předchozího roku na výskyt KE během první poloviny roku následujícího. Pozitivní korelace teploty výskytu KE v první polovině následujícího roku byla zjištěna ve 3 krajích v 79,3%, 62,1% a 48,3% letech sledovaného období. Pozitivní korelace ovzdušných srážek byla zjištěna v těchto krajích v pouze 3,4%, 17,2% a 6,9% letech sledovaného období. Závěry: Z výsledků studie vyplývá, že teplota vzduchu se rozhodující měrou podílela na výskytu onemocnění KE ve sledovaných krajích. Korelace onemocnění KE s ovzdušnými srážkami se uplatňovala v podstatně menší míře, převážně v letních a podzimních měsících. Teplota vzduchu a ovzdušné srážky během druhé poloviny předchozího roku neovlivnily zásadním způsobem výskyt KE během první poloviny roku následujícího.

Study objective: To analyse the impact of climate changes on the increase in human cases of tick-borne encephalitis (TBE) in three high-incidence regions of the Czech Republic over the period 1982 to 2011. Material and methods: Data on TBE cases were derived from the national reporting system EPIDAT. TBE is a reportable infectious disease in the Czech Republic. This study analysed data on TBE cases from three high-incidence regions that vary relatively widely in the average altitude and biotope types. The meteorological data for the study period, obtained from 26 stations of the Czech Hydrometeorological Institute (CHMI) which make standard meteorological measurements, were checked for correctness. The average altitude was determined for each study region. The STATISTICA 6 software was used for the basic statistical analysis (lit.). Pearson’s correlation coefficient was used to assess the strength of the relationship between the variables and the 5% level was set as the criterion of statistical significance. The impact of the time lag between the epidemiological and meteorological quantities was also tested. Results: The impact of the meteorological quantities temperature and precipitation rate on the occurrence of 6,229 TBE cases in three administrative regions varying in biotopes, altitude, and epidemiological characteristics of TBE infection was assessed. When evaluating the 30-year period 1982–2011 year by year in three regions, a significant correlation was found between TBE onset and average air temperature in 100%, 90%, and 80% of years, with 11-20-day intervals to the onset of the disease. A significant correlation between the incidence of TBE cases and the precipitation rate was observed for 40%, 43%, and 40% of years. When considering the summary results for the overall study period divided into three seasons (March-April, May-June, July-November), a significant correlation was identified between TBE incidence and temperature in all three seasons, with 0-30-day intervals to the onset, in all three regions. When considering the relationships between TBE incidence, air temperature, and precipitation rate for the overall study period divided into three seasons (March-April, May-June, July-November), a significant correlation was identified between TBE incidence and temperature in all three regions. A correlation between TBE incidence and precipitation rate was only found for the period May-November. Moreover, the impact of air temperature and precipitation rate in the second half of the previous year on TBE incidence in the first half of the following year was tested. A positive correlation between air temperature and TBE incidence in the first half of the following year was found in three regions for 79.3%, 62.1%, and 48.3% of years of the study period. A positive correlation between precipitation rate and TBE incidence was only found in these regions for 3.4%, 17.2%, and 6.9% of years of the study period. Conclusions: From the study results, it follows that air temperature had a major impact on TBE incidence in the regions studied. A correlation between TBE incidence and precipitation rate was found clearly less often, mostly in summer and autumn months. Air temperature and precipitation rate in the second half of the previous year did not have a major impact on TBE incidence in the first half of the following year.

• MeSH
• déšť MeSH
• hlášení nemocí * statistika a číselné údaje   MeSH
• incidence MeSH
• klimatické procesy MeSH
• klimatické změny * statistika a číselné údaje   MeSH
• klíšťová encefalitida * MeSH
• lidé MeSH
• teplota * MeSH
• výzkum MeSH
• vzduch MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

The sera from healthy individuals aged 10-59 years randomly selected from the general population during repeated cross-sectional surveys were stored at -20°C at the serum bank of the National Institute of Public Health in Prague. The sera included in the present study were collected in the 1980s and in 2001 in eight districts of the Czech Republic. The proportional representation of the study localities was similar in both periods. The sera were uniformly distributed in 5-year age groups for 10- to 19-year-olds and in 10-year age groups for 20- to 59-year-olds. Males and females were nearly equally represented in both periods. Altogether 704 sera, 434 from the period 1978-1989 and 270 from 2001, were screened for antibodies against tick-borne encephalitis virus (TBEV) by the virus neutralization test. The seroprevalence rates were 11.5% in the 1980s and 26.3% in 2001. From the logistic regression model, it follows that the chance of detecting anti-TBEV antibodies was more than twice higher in 2001 than in 1978-1989 (odds ratio [OR]=2.22). The differences between males and females were not statistically significant, nor was sex-period interaction. The time trends in the seropositivity rates were similar in all age groups, with the exception of the 10- to 14-year-olds (p=0.914). The rate of seropositives in the age group 15-59 years increased 1.9 times, whereas that in the age group 10-14 years rose 5.1 times. In areas comparable to those where the study sera were collected, the average incidence rates of tick-borne encephalitis (TBE) per 100,000 population aged 10-59 increased significantly from 3.35 in 1978-1989 to 8.96 in 2001 (p<0.001). The age-specific antibody trends in adult age groups in both periods suggest that clinically manifest or inapparent TBE cases do not induce lifelong immunity, but they are likely to reflect the previous epidemiological situation.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• incidence MeSH
• klíšťová encefalitida epidemiologie   virologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• protilátky virové krev   MeSH
• průřezové studie MeSH
• séroepidemiologické studie MeSH
• věkové rozložení MeSH
• viry klíšťové encefalitidy imunologie   izolace a purifikace   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika epidemiologie   MeSH

V roce 2013 došlo v České republice k mírnému zvýšení nemocnosti klíšťovou encefalitidou na 625 případů (5,9/100 000 obyv.) oproti roku 2012, kdy bylo hlášeno 575 případů (5,5/100 000 obyv.). Bohužel přes intenzivní propagaci očkování zůstává proočkovanost nízká a nemocnost KE stále vysoká. V článku jsou diskutovány možnosti zpracování dat hlášených v systému EPIDAT a jejich přínos pro epidemiologii této infekce.

In 2013, a slight increase occurred in tick-borne encephalitis to 625 cases (5.9/100,000 population) as compared to 575 cases reported in 2012 (5.5/100,000 population). Despite the intensive campaign to raise awareness of the benefits of vaccination, the vaccine coverage rate remains low and the incidence of tick-borne encephalitis continues to be high. EPIDAT data processing options and their importance for the epidemiology of this infection are discussed.

• MeSH
• hlášení nemocí statistika a číselné údaje   MeSH
• klíšťová encefalitida * epidemiologie   přenos   MeSH
• lidé MeSH
• vakcinace metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• věkové rozložení MeSH
• virové vakcíny terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

In the Czech Republic, the incidence of human tick-borne encephalitis (TBE) has been increasing over the last two decades. At the same time, populations of game have also shown an upward trend. In this country, the ungulate game is the main host group of hosts for Ixodes ricinus female ticks. This study examined the potential contribution of two most widespread game species (roe deer [Capreolus capreolus] and wild boar [Sus scrofa]) to the high incidence of TBE in the Czech Republic, using the annual numbers of culls as a proxy for the game population. This was an ecological study, with annual figures for geographical areas-municipalities with extended competence (MEC)-used as units of analysis. Between 2003 and 2011, a total of 6213 TBE cases were reported, and 1062,308 roe deer and 989,222 wild boars were culled; the culls of roe deer did not demonstrate a clear temporal trend, but wild boar culls almost doubled (from 77,269 to 143,378 per year). Statistical analyses revealed a positive association between TBE incidence rate and the relative number of culled wild boars. In multivariate analyses, a change in the numbers of culled wild boars between the 25th and 75th percentile was associated with TBE incidence rate ratio of 1.23 (95% confidence interval 1.07-1.41, p=0.003). By contrast, the association of TBE with culled roe deer was not statistically significant (p=0.481). The results suggest that the size of the wild boar population may have contributed to the current high levels and the rising trend in incidence of TBE, whereas the regulated population of roe deer does not seem to be implicated in recent geographical or temporal variations in TBE in the Czech Republic.

• MeSH
• arachnida jako vektory * virologie   MeSH
• divoká zvířata MeSH
• incidence MeSH
• infestace klíšťaty epidemiologie   MeSH
• klíště * virologie   MeSH
• klíšťová encefalitida * epidemiologie   virologie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci prasat epidemiologie   virologie   MeSH
• neparametrická statistika MeSH
• prasata MeSH
• Sus scrofa * virologie   MeSH
• viry klíšťové encefalitidy izolace a purifikace   MeSH
• vysoká zvěř * virologie   MeSH
• zeměpis MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Cíl práce: Analýza výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou (KE) v České republice (ČR) v letech 2001–2011 na úrovni krajů a obcí s rozšířenou působností (ORP). Materiál a metody: Případy onemocnění KE hlášené v systému EPIDAT byly přiřazeny podle místa jejich bydliště do jednotlivých ORP (a Prahy). Byla vypočtena nemocnost na 100 000 trvale bydlících obyvatel (střední stav) a rok v krajích a ORP. V hodnocení výsledků je použita celková incidence a specifická incidence podle věku, dále průměrná incidence v jednotlivých krajích v jednotlivých letech a za celé jedenáctileté období. Výsledky: V uvedeném období byla nejvyšší incidence KE zjištěna v Plzeňském kraji, Jihočeském kraji a Kraji Vysočina, které sousedí s Německem a Rakouskem. Celková incidence v ČR měla mírně vzestupný trend, který byl výsledkem rozdílných, vzestupných či klesajících trendů incidencí jednotlivých krajů. Nejvýrazněji se při tom uplatňovaly nejvíce postižené kraje s opačnými trendy – Vysočina a Jihočeský kraj. Jihočeský kraj s nejvyšší průměrnou incidencí za sledované období – 23,4/100 000 obyvatel, navíc maximálně ovlivňoval celostátní věkově specifickou incidenci průběhem trendu specifické nemocnosti strmě stoupající až k maximu ve skupině 60–64letých. Vzhledem k tomu, že se jedná o kraj s dlouhodobě nejvyšší nemocností v ČR, byly zde pořádány opakovaně očkovací akce zaměřené na známé lokality s vysokým rizikem infekce a dětskou populací. U dětí školního věku dosáhla proočkovanost proti KE v uplynulém desetiletí cca 50 %. Z analýzy trendů věkových skupin vyplynulo, že ve skupině 0–14letých nedošlo v roce 2011, který byl rokem s druhou nejvyšší zaznamenanou nemocností, k výraznému zvýšení incidence. V protikladu ve věkových skupinách 15–44 let došlo k jejímu zhruba trojnásobnému zvýšení. Lze tedy předpokládat, že hladina protilátek po očkování ztrácí v řádu let svůj protekční účinek – pokud nedošlo k přeočkování. Trend incidence 45–64letých, tj. věkové skupiny, která celý svůj život prožila uvnitř či v blízkosti nejaktivnějších ohnisek KE, naznačuje, že potenciální styk s virem KE nevyvolává tvorbu kolektivní imunity protekčního charakteru. Analýza nemocnosti obyvatel žijících v malých územních celcích poskytuje detailnější informace. V šesti ORP byla zjištěna průměrná nemocnost KE za jedenáctileté období vyšší než 30/100 000 obyvatel s maximem 58/100 000 obyvatel. Závěr: Přestože v případě chorob s přírodní ohniskovostí je z epidemiologického hlediska nejdůležitějším údajem místo akvirace infekce, představuje dlouhodobé vyhodnocení nemocnosti podle místa bydliště nemocných důležitý údaj. Zjištěná incidence KE osob bydlících v 205 územních celcích ORP umožňuje cíleně se zaměřit na informační kampaně týkající se chování návštěvníků v přírodních ohniscích a na preventivní opatření, vedoucí ke snížení rizika infekce, zvláště pak na očkování. Nelze vyloučit, že rizikové chování osob bydlících v takových oblastech bude pokračovat i v budoucnosti.

Aim: Analysis of the incidence of tick-borne encephalitis (TBE) in the Czech Republic (CR) in 2001–2011 in different administrative regions and municipalities with extended power (MEPs). Material and methods: Each TBE case reported to the EPIDAT system was matched to the respective MEP or Prague according to the place of residence. The annual TBE incidence was calculated per 100 000 permanent residents (mean) of each administrative region and MEP. The overall incidence, age-specific incidence, and average incidence by administrative region per year and per the eleven-year period were calculated. Results: In the study period, the highest TBE incidence rates were found in the Plzeň Region, South Bohemian Region, and Highlands Region, neighbouring with Germany and Austria. The overall TBE incidence in the CR had a slightly upward trend resulting from different subtrends in various administrative regions. The overall trend was most influenced by the most affected regions with opposite trends – the Highlands Region and the South Bohemian Region. The South Bohemian Region with the highest average incidence in the study period of 23.4/100 000 population also showed the maximum effect on the country-wide age-specific incidence due to the trend in the age--specific incidence, sharply rising to peak in the age group 60-64. As it had long been the region with the highest incidence in the Czech Republic, vaccination campaigns were organized repeatedly there, targeting high-risk areas and children. The vaccine coverage rate in school-age children in the last decade was about 50%. The analysis of age group trends showed no considerable increase in 0–14-year-olds in 2011, i.e. the year with the second highest TBE incidence ever reported in the CR, in contrast to 15 to 44-year-olds where the TBE incidence rates were three times as high. From this it can be inferred that the post-vaccination antibody level and its protective effect wane over years unless a booster dose is given. The incidence trend for TBE in 45–64-year-olds, i.e. the age group who lived life long inside or close to the most active TBE foci, suggests that the contact with the TBE virus does not induce protective herd immunity. The analysis of TBE incidence in the population of smaller administrative areas provides more detailed information. In six MEPs, the average TBE incidence over the 11-year period was more than 30/100 000, with a peak of 58/100 000. Conclusion: Although the most important epidemiological information for a disease with natural focality is the place of acquisition of infection, the long-term evaluation of TBE incidence according to the patient’s place of residence is also relevant. The data on TBE incidence in the population of 205 MEPs provide helpful information for campaigns to reduce the risk of TBE infection targeted to human behaviour in TBE natural foci and preventive measures, particularly vaccination. It cannot be excluded that residents of high-risk areas will continue risky behaviour even in the future.

• Klíčová slova
• choroby s přírodní ohniskovostí, obce s rozšířenou působností,
• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• incidence * MeSH
• klimatické změny MeSH
• klíště MeSH
• klíšťová encefalitida * epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• místní státní správa MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• vakcinace MeSH
• věkové rozložení MeSH
• zdroje nemoci MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Tick-borne encephalitis (TBE) is a substantial public health problem in many parts of Europe and Asia. To assess the effect of increasing TBE vaccination coverage in Austria, we compared incidence rates over 40 years for highly TBE-endemic countries of central Europe (Czech Republic, Slovenia, and Austria). For all 3 countries we found extensive annual and longer range fluctuations and shifts in distribution of patient ages, suggesting major variations in the complex interplay of factors influencing risk for exposure to TBE virus. The most distinctive effect was found for Austria, where mass vaccination decreased incidence to =16% of that of the prevaccination era. Incidence rates remained high for the nonvaccinated population. The vaccine was effective for persons in all age groups. During 2000-2011 in Austria, =4,000 cases of TBE were prevented by vaccination.

• MeSH
• dítě MeSH
• hromadná vakcinace * MeSH
• incidence MeSH
• klíšťová encefalitida * MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• věkové faktory MeSH
• viry klíšťové encefalitidy * imunologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Rakousko MeSH

This article presents major epidemiologic features of tick-borne encephalitis (TBE) in the Czech Republic, using data of laboratory-confirmed cases since 1970. A total of 17,053 cases of TBE were reported in the Czech Republic (population 10 million) in 1970-2008. The data show several important features. First, the pattern of TBE incidence changed over time. Until the end of the 1970s, TBE was characterized by periods of alternately higher and lower incidence (between 180 and 595 cases per year); the 1980s were a period of low incidence with minimum variability; since the beginning of the 1990 s, there has been a steep rise in incidence, with marked year-to-year variation (e.g., 745 cases were registered in 1995, and a maximum of 1029 cases were registered in 2006). Second, the age distribution of TBE incidence has changed. Until the end of 1990 s, incidence peaked among those 15-19 years of age, with a gradual decline with age. In the 2000s, however, TBE incidence has been rising in those aged 60-64 years, with a sharp decline in those older than 65 years. Third, the seasonal pattern of TBE has changed markedly over time. In the earlier period, incidence had a clear peak in July/August; since the 1990 s, more cases have occurred in earlier and later months of the year. The proportion of cases occurring in April, May, October, and November increased from 9% in the 1970s to 23% in 2000-2008. Fourth, the geographical distribution of TBE also changed over time, with TBE increasingly occurring in the mountainous districts at higher altitudes. These changes in incidence patterns appear to be linked with changes in climatic and meteorological conditions. The link between climate change and TBE incidence is plausible, since TBE is a recreation-related infection associated with outdoor activities, and since climatic changes affect the life cycle of the vector.

• MeSH
• arachnida jako vektory virologie   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• incidence MeSH
• klíšťata virologie   MeSH
• klíšťová encefalitida epidemiologie   mortalita   virologie   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nadmořská výška MeSH
• podnebí MeSH
• předškolní dítě MeSH
• roční období MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sexuální faktory MeSH
• věkové faktory MeSH
• viry klíšťové encefalitidy fyziologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Výskyt klíšťové encefalitidy v České republice je uveden do souvislosti s klimatickými podmínkami posledních let. V roce 2010 došlo k dalším změnám ve specifické nemocnosti a kromě dlouhodobého posunu do vyšších věkových skupin byla zaznamenána i vyšší nemocnost dětské populace. Krajské rozbory, požadované EU, ukazují významný vzestup nemocnosti v kraji Vysočina. Roste význam tradičně přesně zjištěné lokalizace místa infekce, aby byl podchycen import z jiných krajů.

The incidence of tick-borne encephalitis (TBE) in the Czech Republic has been associated with climate change over the last years. In 2010, further changes in the age-specific incidence of TBE were observed: in addition to the long-term shift towards older age groups, more TBE cases were reported in children. The regional analyses requested by the EU showed a significant increase in TBE cases in the region Vysočina. The traditional accurate location of the area where the infection was acquired is relevant to the detection of TBE cases imported from other regions

• Klíčová slova
• klimatické podmínky, geografická distribuce onemocnění,
• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• klíšťová encefalitida diagnóza   epidemiologie   komplikace   MeSH
• kontrola klíšťat statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Virus klíšťové encefalitidy (KE) byl ve střední Evropě izolován poprvé v roce 1948 na území České republiky z pacienta i z klíšťat Ixodes ricinus sebraných v místech, kde jimi byl pacient napaden (Berounsko – střední Čechy) a současně nezávisle také z pacienta na Moravě (Vyškovsko). Dalším prioritním objevem byl alimentární přenos viru KE mlékem pasených koz napadených infikovanými klíšťaty, učiněný při epidemii KE ve městě Rožňava (JV Slovensko). Tato epidemie (660 nemocných) je dosud největší svého druhu. Oba objevy podnítily rozsáhlý výzkum, který soustředil odborníky všech oborů nutných pro komplexní analýzu přírodní ohniskovosti KE. Výsledky pětileté práce byly publikovány českými a slovenskými autory v první evropské monografii KE (1954), a vytvořily tak základ znalostí pro další výzkum v tomto prostoru. Z hlediska epidemiologie, byl mimo jiné již tehdy jasně definován vliv meteorologických faktorů (ovlivňujících incidenci KE prostřednictvím aktivity I. ricinus) a rekreační charakter této nákazy. Současně se KE stala povinně hlášenou nákazou (od roku 1971 pouze laboratorně potvrzené případy). V dalších desetiletích byl intenzivně studován fenomén přírodní ohniskovosti KE (včetně působení antropických vlivů) a byly analyzovány faktory vhodné pro vymezení rizikových oblastí v terénu. Výsledky byly využity při tvorbě predikčních map zvýšeného rizika výskytu I. ricinus a onemocnění virem KE v ČR realizované poprvé v Evropě na základě družicových dat LANDSAT 5 a s využitím technologií GIS. Začátkem 90. let minulého století (zejména od roku 1993) došlo v ČR (shodně s dalšími zeměmi rozšíření KE) k prudkému vzestupu incidence KE, jejíž vysoká úroveň s určitými výkyvy se udržuje dodnes. Spolupráce s klimatology při analýzách historických dat, aktuálních epidemiologických pozorováních i při výzkumu I. ricinus v terénu, ukázala rozhodující vliv probíhajících modifikací klimatu. Rozbor socio-ekonomických podmínek v rizikových oblastech neprokázal vliv na nemocnost KE. Výrazný je vliv rekreačního faktoru, který je ovlivňován průběhem meteorologických změn. Sezonnost incidence KE podléhá velkým výkyvům (demonstrováno na příkladu 2006, 2009 a 2010) rovněž pod vlivem povětrnostních podmínek jednotlivých sezon. Z toho plyne nutný požadavek používat pro závěry obecného rázu dostatečně dlouhé časové řady vstupních dat, minimálně desetiletého období, jak tomu je v předložené práci (2001–2010). Data prezentovaná podle krajů dokládají podstatné regionální rozdíly. Ze 14 krajů (na něž je ČR administrativně rozčleněna) mají 3 regiony lineární trend incidence KE s minimální odchylkou od výchozích hodnot. Čtyři kraje vykazují v různé míře sestupný lineární trend, avšak 7 regionů demonstruje v různé míře vzestupný trend. Nejzřetelnější je tato situace v kraji Vysočina, kde souvisí s orografickými podmínkami převažujícími v této oblasti a vzestupem výskytu I. ricinus ve vyšších polohách. Místo, kde byl pacient napaden I. ricinus, registrované v databázi Epi-Dat jako „místo pravděpodobné nákazy“ pomáhá při stanovení rizikových oblastí. Porovnání s místem bydliště pacienta naznačuje pohyb obyvatelstva do těchto oblastí, a tak i jejich význam v celostátním měřítku. Nejzřetelnější je to u obyvatel regionu Praha (NUTS3 CZ010), kde v rámci území vlastního regionu bylo infikováno jen 37,7 % pacientů, zatímco při návštěvě Středočeského kraje 33,4 % a Jihočeského kraje 13,9 % (v dalších krajích jen jednotlivá procenta nebo jejich zlomky). Na rozdíl od toho rezidenti Jihočeského kraje (CZ031, který je na prvním místě v početnosti případů KE v ČR) byli infikováni v 99,5 % na vlastním teritoriu. Je tu zřejmá souvislost s rekreačním potenciálem jednotlivých krajů. Místo pravděpodobné nákazy je registrováno s určením přesnosti katastru obce. Přesnost této informace se ztrácí podle typu použitého kartogramu a základní plošné jednotce, k níž je incidence vztažena. Vzhledem k přírodní ohniskovosti KE je ke stanovení rizikových oblastí a úrovně místního rizika nutná analýza lokálních environmentálních faktorů umožňujících koloběh viru KE ve volné přírodě. Výskyt lidských případů existenci přírodního ohniska KE indikuje, ale sám o sobě není dostačující. Stejně tak delší období bez výskytu lidských případů nemusí vymezovat bezrizikové území.

Tick-borne encephalitis (TBE) virus was isolated for the first time in Central Europe in 1948 from both a patient and Ixodes ricinus ticks collected in the area where the patient had been tick bitten (the Beroun area – Central Bohemia) and concomitantly from a TBE patient in Moravia (the Vyškov area). Another priority discovery was alimentary transmission of TBE virus via the milk from tick infected grazing goats that was made during a TBE outbreak in Rožňava (SE Slovakia). This outbreak of 660 cases has been the largest of its kind. Both of these discoveries were a challenge to multidisciplinary research into the natural focality of TBE. The results obtained were published by Czech and Slovak authors in the first European TBE monograph (1954) and were the stimulus for further research in this area. From the epidemiological point of view, among others, the impact of meteorological factors (on TBE incidence associated with I. ricinus host-seeking activity) and recreational nature of TBE were clearly defined then. At the same time, TBE became a notifiable disease (since 1971 laboratory confirmed TBE cases only). In the following decades, the phenomenon of natural focality of TBE (including anthropic impacts) was extensively studied and the determinants of high-risk areas in the field were analyzed. The results were used in the creation of I. ricinus and TBE risk prediction maps for the Czech Republic generated for the first time in Europe using LANDSAT 5 satellite data and GIS technology (1990). In the early 1990s (in particular since 1993), similarly to other countries, the Czech Republic reported a sharp rise in TBE cases that continues, with some fluctuations, until now. The cooperation with climatologists in the analysis of historical data, current epidemiological observations, and study of I. ricinus in the field have shown a decisive impact of the ongoing climate change. The analysis of the socio-economic conditions in high-risk areas for TBE has not revealed any impact of these conditions on TBE morbidity. The recreational factor that isinfluenced by the weather changes has a considerable impact. The seasonal trend of TBE cases shows large fluctuations as were seen in 2006, 2009, and 2010, also as a result of weather changes with seasons. This clearly implies the need for using long time series of data, covering at least a decade, to be able to draw general conclusions as is the case in the present study (2001–2010). The data broken down by Administrative Region display substantial interregional differences. Of 14 Administrative Regions of the Czech Republic, three exhibits a linear trend in TBE incidence, with a minimum deviation from the baseline, four Regions show different downward linear trends, but seven Regions display different upward trends. The upward trend is most obvious in the Highlands (Vysočina) Region where it is associated with the prevalent orographic conditions and increase in the incidence of I. ricinus ticks at higher altitudes. The knowledge of the area where the patient was tick bitten that is entered in the Epidat database as the „probable area of TBE infection acquisition“ is helpful in identifying high-risk areas for TBE. By matching the area of TBE acquisition with that of the patient’s domicile we revealed that TBE patients had to travel to areas other than their area of domicile to acquire TBE and thus also significance of the areas of TBE acquisition at the country level. The population of the Prague Region (NUTS3 CZ010) can be used as an illustrative example, with 37.7% of TBE cases only reported to be acquired in the Prague Region while 33.4% of TBE cases were associated with travel to the Central Bohemian Region and 13.9% of TBE cases were imported from the South Bohemian Region (the rates of TBE cases imported from other Regions were less than 5%). And conversely, the residents of the South Bohemian Region (CZ031), with the highest number of TBE cases ever in the Czech Republic, acquired TBE in the region of domicile at a rate of 99.5 %. These rates are clearly associated with the recreational potential of various Regions. The probable area of TBE acquisition is identified by cadastral community. In the light of the natural focality of TBE, the analysis of the local environmental factors involved in the circulation of TBE virus in the wild environment is required to determine the high-risk areas and local risk level. Although outbreaks of TBE cases in humans are indicative of TBE natural foci, more data is needed to delineate such areas. And similarly, the absence of TBE cases in humans over a period of time may not be indicative of a no risk area.

• Klíčová slova
• přírodní ohnisko, rozšíření,
• MeSH
• epidemiologické studie MeSH
• financování organizované MeSH
• hustota populace MeSH
• incidence MeSH
• klimatické změny MeSH
• klíště MeSH
• klíšťová encefalitida epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• předpověď MeSH
• prevalence MeSH
• rekreace MeSH
• rizikové faktory MeSH
• roční období MeSH
• věkové rozložení MeSH
• zdroje nemoci statistika a číselné údaje   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH