The aim of the project is to define the frequency with which EER is present in patient with chronic rhinosinusitis (CHR). The measurement will be carried out with a 24-hour monitoring of the pH using the Restech system. This modern device is equipped with a narrow antimony probe. The sensor is able to record not only liquid but also aerosol reflux episodes. The second aim is to determine the relation among EER, CHR and asthma bronchiale. We will compare the presence of reflux in three different patient groups (1. CHR without nasal polyposis, without asthma bronchiale or ASA syndrome, 2. CHR with nasal polyposis, without asthma bronchiale or ASA syndrome, 3. CHR with nasal polyposis and asthma bronchiale and/or ASA syndrome). We expect to find a significantly more frequent presence of EER in patients with CHR and asthma bronchiale or ASA syndrome. In case our hypothesis is confirmed, it will be especially these patients(with a difficult to manage nasal polyposis) benefiting from the antireflux therapy.

Cílem projektu je zjistit, jak často je u pacientů s chronickou rinosinusitidou (CHR) přítomný extraezofageální reflux (EER). Měření EER bude probíhat 24 hodinovým monitorováním nasofaryngeálního pH systémem Restech. Toto moderní zařízení má na špičce tenké antimonové sondy, kterou zavedeme za uvulu, vysoce citlivý senzor schopný zaznamenat nejenom kapalné, ale i aerosolové refluxní epizody. Druhým cílem je stanovit vztah mezi CHR, EER a astma bronchiale. Porovnáme přítomnost refluxu u 3 rozdílných skupin pacientů (1. CHR bez nosní polypózy, bez astma bronchiale či ASA syndromu, 2. CHR s nosní polypózou bez astma bronchiale či ASA syndromu, 3. CHR s nosní polypózou a astma bronchiale a/nebo ASA syndromem). Předpokládáme, že u pacientů s CHR a astma bronchiale či ASA syndromem bude signifikantně častěji přítomný EER. V případě potvrzení této hypotézy by zvlášť tito pacienti (u kterých nosní polypóza je obtížněji kontrolovatelná) měli profitovat z antirefluxní léčby.

• MeSH
• bronchiální astma MeSH
• chronická nemoc MeSH
• endoskopie MeSH
• gastroezofageální reflux diagnóza   MeSH
• inhibitory protonové pumpy MeSH
• laryngofaryngeální reflux diagnóza   MeSH
• nosní polypy MeSH
• rýma MeSH
• sinusitida MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• otorinolaryngologie
• gastroenterologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

BACKGROUND: The aim of this study was to determine the severity of extraesophageal reflux (EER) in patients with various degrees of chronic rhinosinusitis (CRS), and particularly in patients with simultaneous bronchial asthma. METHODS: Patients with different severity of CRS were invited to participate in the study. Group I consisted of patients with CRS without nasal polyps or bronchial asthma; group II consisted of patients with CRS with nasal polyps but without bronchial asthma; group III consisted of patients with CRS with nasal polyps and bronchial asthma. The age, gender, Reflux Symptom Index, severity of EER evaluated using the Restech system, and number of previous functional endoscopic sinus surgeries (FESSs) were compared between groups. RESULTS: A total of 90 patients (30 in each group) were recruited for the study. Pathological EER was significantly often present in group III when compared with group I and group II in all parameters analyzed (RYAN score, number of EER episodes, total percentage of time below pH 5.5). Furthermore, patients from group III had undergone more surgeries in the past. CONCLUSION: Patients with CRS with nasal polyps and simultaneous bronchial asthma suffer from significant EER. Antireflux therapy can be recommended for these patients. However, the effect has to be confirmed in further studies.

• MeSH
• bronchiální astma epidemiologie   MeSH
• chronická nemoc MeSH
• dospělí MeSH
• gastroezofageální reflux epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nosní polypy epidemiologie   MeSH
• prevalence MeSH
• progrese nemoci MeSH
• rýma epidemiologie   MeSH
• sinusitida epidemiologie   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Kanada MeSH

INTRODUCTION: The aim of the study was to investigate whether Peptest, an immunoassay used to detect pepsin, could be used to diagnose extraesophageal reflux (EER) in children with chronic otitis media with effusion (OME). The results obtained using this fast, simple and non-expensive method were compared with the results of previous studies. METHODS: Children 1-7 years old who had been diagnosed with OME and who were undergoing myringotomy with insertion of a ventilation tube were included in the prospective study. Middle ear fluid obtained during myringotomy was analyzed with Peptest to determine the presence of pepsin, and hence EER. RESULTS: Bilateral and unilateral myringotomy was performed in 15/44 (34.1%) and 29/44 (65.9%) children, respectively. Pepsin in the middle ear was detected in 14/44 (31.8%) children and in 19/59 (32.2%) middle ear specimens. Serous and mucous samples were positive for pepsin in 11/32 (34.4%) and 6/27 (22.2%) cases, respectively. Pepsin in the middle ear was detected in 3/7 children (42.9%) with bronchial asthma (p=0.662). CONCLUSIONS: Pepsin was detected in 1/3 of middle ear specimens of patients with OME. These patients probably suffer from more severe reflux and therefore would be potential candidates for antireflux therapy. However, this has to be confirmed in further studies.

• MeSH
• dítě MeSH
• gastroezofageální reflux diagnóza   MeSH
• imunoanalýza * MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• otitis media s výpotkem komplikace   chirurgie   MeSH
• pepsin A metabolismus   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prospektivní studie MeSH
• střední ucho enzymologie   MeSH
• ventilace středního ucha MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• chronická nemoc MeSH
• lidé MeSH
• rýma * MeSH
• sinusitida * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Extraezofageální reflux (EER) je stav, kdy dochází k prů niku (duodeno)gastrického refluxátu nad úroveň horního jícnového svěrače do hltanu a horních cest dýchacích. EER je považován za jeden z faktorů , který vyvolává, udržuje nebo zhoršuje zánětlivé procesy hltanu a horních cest dýchacích. Nejčastěji je spojován s refluxní laryngitidou, s granulomy hlasivek, globus pharyngeus, se zahleněním, častým odkašláváním, subglotickou a tracheální stenózou, dále s těžko ovlivnitelným asthma bronchiale a záchvatovitým kašlem. V posledních letech bylo zjištěno, že patofyziologie EER se v mnoha ohledech liší od patofyziologie refluxní nemoci jícnu. Významnou roli zde hraje pepsin a také slabě kyselé refluxní epizody. Diagnostika EER je obtížná, kromě anamnézy lze posuzovat zánětlivé změny v hrtanu a vyzkoušet diagnosticko-terapeutický test. Počet EER epizod lze přesně určit 24hodinovou dvoukanálovou pH-metrií s proximálním senzorem umístěným nad úroveň horního jícnového svěrače. Léčbu je potřeba zaměřit nejen na potlačení kyselosti pomocí inhibitorů protonové pumpy, ale také na snížení počtu refluxních epizod a snížení negativního působení pepsinu.

Extraesophageal reflux (EER) refers to the backflow of gastric and/or duodenal contents above the upper esophageal sphincter in to the pha- rynx and upper respiratory tract. EER is considered to be one of the factors that cause, promote or aggravate inflammation in t he pharynx and upper respiratory tract. It has been reported to be associated with posterior laryngitis, vocal fold granulomas, globus pha ryngeus, exces- sive mucus production, frequent throat cleaning, subglottic and/or tracheal stenosis, poorly controlled asthma and paroxysmal c ough. The pathophysiology of EER has recently been found to differ in many aspects from that of gastroesophageal reflux disease. Pepsin a s well as weakly acid reflux episodes play an important role. EER diagnosis is difficult: it is based on patient medical history, direct laryngeal exa- mination, and therapeutic trial with proton pump inhibitors. The number of EER episodes can be determined by 24-hour pH-monitor ing, with the upper probe pla ced above the upper esophageal sphincter. The treatment should be focused not only on acid suppression using proton pump inhibitors but also on reducing the number of reflux episodes and minimizing the negative effect of pepsin.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• gastroezofageální reflux diagnóza   etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• inhibitory protonové pumpy terapeutické užití   MeSH
• laryngitida komplikace   MeSH
• laryngofaryngeální reflux * diagnóza   etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• monitorování jícnového pH MeSH
• poruchy motility jícnu diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Objectives. To analyze the pH-monitoring records of patients with suspected extraesophageal reflux (EER) using three different parameters (number of refluxes (NOR), acid exposure time (AET), and reflux area index (RAI)), with a view to determining which type of analysis is best at selecting the patients who will respond to a proton pump inhibitor (PPI). Methods. Demographic data were obtained and the level of the complaint was assessed using the Visual Analogue Scale. A dual probe pH-monitoring study was conducted. NOR greater than six, AET more than 0.1%, and RAI higher than 6.3 mpH were taken to be the thresholds for EER. Subsequently the response to a 12-week PPI trial was analyzed. Results. A total of 81 patients were analyzed. The percentages of patients with substantial EER based on NOR, AET, and RAI were 36%, 28% and 26%, respectively. Statistically significant, often positive PPI trials were confirmed in the group identified as having substantial EER using all three types of analysis. When using AET and RAI, the significance was more pronounced (P = 0.012 and P = 0.013, resp.) in comparison with NOR (P = 0.033). Conclusions. Patients with EER diagnosed using AET or RAI will respond to PPI significantly often.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH