Cíl studie: Cílem této práce je představení prvních zkušeností s novou metodou v léčbě ženské stresové inkontinence moči MiniArc. Typ studie: Prospektivní sledování. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a FN Na Bulovce, Praha. Předmět a metoda: Prospektivní sledování prvních 38 pacientek léčených novou metodou MiniArc. Závěr: V období od dubna 2008 do listopadu 2009 jsme v lokální anestezii odoperovali 38 pacientek metodou MiniArc. Nezaznamenali jsme žádnou významnou peroperační komplikaci, u žádné pacientky nebyla potřebná derivace moči. V časném pooperačním období se nevyskytly komplikace. V pozdním pooperačním období nebyl zaznamenán výskyt obstrukce či „de novo urgencí“. Vyskytla se 1 klinicky němá drobná suburetrální protruze pásky do pochvy. Bolesti se v pozdním pooperačním období rovněž nevyskytly. Subjektivní návrat kontinence byl sledován u 33 žen s follow up od 6 týdnů do 19 měsíců. Celkem 23 žen udává plnou kontinenci (76,7 %), 6 pacientek je velmi spokojeno a zlepšení hodnotí o více než 70 % (20,0 %); což představuje úspěch metody ve 29 případech z 30 (tj. 96,7 %). Nepozorovali jsme postupnou ztrátu účinnosti operace. Z naší iniciální zkušenosti hodnotíme novou minipásku MiniArc jako velmi slibnou.

Objective: The aim of this paper is to introduce the new Single-Incision Sling System MiniArc in treatment of the female stress urinary incontinence. Subject: Prospective follow up. Setting: Department of Obstetrics and Gynaecology, The First Faculty of Medicine, Charles University in Prague. Subject and method: Prospective follow up of the first set of 38 patients treated with the new method MiniArc. Conclusion: We performed initial 38 cases of MiniArc under the local anesthesia. There was neither the complication during procedure, nor during the early postoperative period. No patient required urine derivation. Late postoperative period showed neither obstruction, nor „de novo urgency“. One asymptomatic sub-urethral tape protrusion into the vagina was found. No late postoperative pain occurred. Subjective cure rate was investigated in 33 ladies with follow up from 6 weeks through 19 months. 23 females declared full dryness (i. e. 76.7%), 6 patients were very satisfied and declared improvement of more than 70% (i. e. 20.0%); thus we obtained efficacy in 29 cases of 30 (i. e. 96.7%). We have not seen any vanishing of the sling effect. Based on our initial experience we judge the new single incision tape as very promising.

• MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• stresová inkontinence moči chirurgie   MeSH
• suburetrální pásky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl studie: Cílem naší práce je prezentovat první zkušenosti s bezpečností a krátkodobým léčebným efektem mini-páskových operací MiniArc a AJUST při léčbě stresové inkontinence moči (SUI). Typ studie: Průřezová klinická studie. Pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1. LF UK Praha; Gynekologicko-porodnická klinika FN Bulovka a 1. LF UK Praha; Urologické oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice Praha; GONA spol. s r.o., Praha; Urologické oddělení FN Ostrava-Poruba. Materiál a metodika: V článku prezentujeme stručně techniku operace, subjektivní a objektivní hodnocení efektu operace z 5 výše uvedených pracovišť, která se na studii podílela. Objektivně byl únik moči hodnocen v průběhu urodynamického vyšetření a při kašlacím testu. K subjektivnímu hodnocení úniku moči byl použit ICIQ-SF dotazník (International Consultation on Incontinence – short form). Tato studie hodnotila léčebný efekt a komplikace sdružené s operací MiniArc a AJUST a tyto výsledky vzájemně porovnávala. Do klinické studie bylo zařazeno celkem 66 žen se SUI, přičemž žádná z pacientek neprodělala dříve jiný typ antiinkontinentní operace. Tyto ženy byly náhodně obálkovou metodou rozděleny do dvou skupin, přičemž prvá skupina byla operována technikou MiniArc (n=33) a druhá technikou AJUST (n=33). Jejich průměrný věk byl 57,9 roku ve skupině AJUST a 57,7 roku ve skupině MiniArc. Průměrný body mass index byl ve skupině AJUST /MiniArc 29,2/28,7 a průměrná parita 2,09/2,24. V těchto parametrech nebyly mezi jednotlivými skupinami žen statisticky významné rozdíly. Výsledky: Léčebný efekt operace AJUST a MiniArc byl hodnocen 3 měsíce po operaci (±1 týden). Při hodnocení efektu operací bylo podle kašlacího testu celkem 61 pacientek (92 %) bez obtíží. Po operaci AJUST to bylo 31 (94 %) a MiniArc 30 (91 %) žen bez obtíží. Při subjektivním hodnocení úniku moči před operací (ICIQ-SF) bylo průměrné skóre u skupiny žen následně operovaných operací AJUST 15,4 (SD 3,39; medián 16, rozptyl 8-21) a u žen operovaných technikou MiniArc 15,5 (SD 3,3; medián 16, rozptyl 8-21). Provedená operace AJUST /MiniArc způsobila statisticky významný pokles celkového skóre o -14,09 (SD 5,18)/ -14,45 (SD 3,73), přičemž mezi jednotlivými operacemi není statisticky významný rozdíl v hodnotách poklesu skóre. Ve skupině AJUST bylo po operaci podle dotazníku ICIQ-SF celkem bez obtíží či zlepšeno 30 (91 %) žen [bez obtíží bylo 27 (81,7 %) žen], ve skupině MiniArc to bylo celkem 32 (96,9 %) žen [bez obtíží bylo 24 (72,7 %) žen]. Z urodynamického vyšetření před operací a po ní vyplývá, že mezi jednotlivými skupinami žen nebyly rozdíly před operací a ani po operaci. Změny parametrů MUCP, Q max a dalších způsobené operací též nebyly významné a mezi operovanými skupinami nebyly též statisticky významné rozdíly hodnot těchto parametrů. Peroperační a ani pooperační komplikace jsme nezaznamenali. Závěr: Naše první zkušenosti s operační metodou MiniArc a AJUST, které se týkají možných peroperačních či postoperačních komplikací a léčebného efektu operací jsou dobré. Z předběžného hodnocení léčebného efektu těchto operací po 3 měsících (±1 týden) od operace vyplývá, že tento efekt je obdobný u obou operací a pro definitivní vyhodnocení léčebného efektu je nutné zhodnotit léčebný efekt po 1 roce od provedených výkonů.

Objective: The aim of our study is to present initial experiences, with regard to safety and short-term efficacy, of mini-sling MiniArc and AJUST operations for stress urinary incontinence (SUI). Design: Cross-sectional clinical study. Settings: Gynecological and Obstetric Clinic 1. LF UK and VFN Prague; Gynecological and Obstetric Clinic FN Bulovka and 1. LF UK Praha; Urological dpt. FTN Prague; GONA spol. s r.o.; Urological dpt. FN Ostrava Poruba. Materials and methods: We present briefly the technique employed in the operations, the urodynamic examination procedure before and after the operation, and the subjective and objective outcomes of these procedures from the 5 above-mentioned hospitals which participated on the study. Objectively the leakage of urine was assessed during urodynamic examination and by cough test. Subjectively leakage of urine was assessed by ICIQ-SF questionnaire (The International Consultation on Incontinence, short form). This study evaluated the cure effect and complications accompanying the MiniArc and AJUST procedures, and compared these results. The clinical study included 66 women with previously untreated stress urinary incontinence. These women were randomly divided by envelop method into two groups; the first group of patients underwent operations using the MiniArc (n=33) technique and the second group the AJUST (n=33) technique. Mean age was 57.9 years in the AJUST group and 57.7 years in the MiniArc group. Mean body mass index (BMI) was 29.2/28.7 in the AJUST/MiniArc groups respectively, and mean parity was 2.09/2.24. We did not find statistically significant differences between these two groups. Results: The curative rate of the MiniArc and AJUST procedure was evaluated 3 months after the operation (±1 week). We can conclude from the outcomes of the cough test that this test was negative in 61 (92%) of patients overall; in the AJUST group it was 31 (94%) of patients and in the MiniArc group 30 (91%) of patients. In the subjective evaluation of the leakage of urine before operation (ICIQ-SF) the mean score in the group of patients who subsequently underwent the AJUST operation was 15.4 (SD-3.39; median-16, range 8-21) and in women who underwent the MiniArc operation it was 15.5 (SD-3.3; median-16, range 8-21). The AJUST /MiniArc procedure caused a statistical significant decrease in the total score to -14.09(SD-5.18)/-14.45 (SD-3.73). The difference in the decrease of the score between the AJUST / MiniArc groups was not statistically significant. In the AJUST group of patients, according to the ICIQ-SF, 30 (91%) women were without problem or improved [27 (81.7%) of women were without problem], while in the MiniArc group 32 (96.9%) were without problem or improved [24 (72.7%) of women were without problem]. The urodynamic examination before and after operation indicated that there were no differences between the groups of patients either before and or after the operation. Changes in the parameters MUCP, Qmax and others caused by the operation were not significant, and there were no statistical significant differences in the values of these parameters between the groups of patients. Complications of the MiniArc and AJUST procedures were not recorded. Conclusions: Our first experiences with MiniArc and AJUST procedures, including possible complications and curative rate, are positive. From the preliminary results the cure effect of MiniArc and AJUST 3 months after the operation (±1 week) is similar. It will be important to evaluate the efficacy of these procedures one year after the operation for a definitive evaluation of the cure effect.

• Klíčová slova
• stresová inkontinence moči u žen, komplikace,
• MeSH
• financování organizované MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metody MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stresová inkontinence moči chirurgie   MeSH
• suburetrální pásky využití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Cílem práce je srovnat efektivitu dvou miniinvazivních operačních metod ženské stresové inkontinence (Ajust™ a MiniArc™) pomocí subjektivního hodnocení a objektivních parametrů. Metoda: Do prospektivní randomizované multicentrické studie bylo zařazeno celkem 66 pacientek ve věku 57,8 let (42-88) se stresovou inkontinencí. Pacientky ve skupině A byly operovány metodou Ajust™, pacientky zařazené do skupiny B byly operovány metodou MiniArc™. Subjektivní spokojenost s výsledkem operace byla hodnocena pomocí standardizovaného dotazníku The International Consultation on Incontinence (ICI-Q). Objektivní hodnocení výsledků jsme provedli pomocí kašlacího testu, urodynamických (objem při prvním nucení na močení - FDV, cystometrická kapacita - CC, maximální uzávěrový uretrální tlak - MUCP, maximální průtok moči - Q ) a ultrazvukových parametrů (rozdíl úhlu gama-gamadif vzdálenost mezi vezikouretrální junkcí v klidu a při provedení Valsalvova manévru - d). Všechny hodnocené parametry byly měřeny vždy před léčbou a 3 měsíce po operační léčbě. Statistické hodnocení bylo provedeno pomocí dvouvýběrového t-testu a neparametrického dvouvýběrového Wilcoxonova testu s korekcí na shodu pořadí. Výsledky: Při hodnocení subjektivní spokojenosti pacientek s provedenou operací jsme zjistili, že u obou typů operací došlo pooperačně k významnému zlepšení v celkovém skóre (-14,09 ± 5,18 vs. -14,45 ± 3,73), mezi jednotlivými operačními metodami nebyl statisticky významný rozdíl (p = 0,74569). Při hodnocení efektu operace bylo dle kašlacího testu celkem 61 pacientek (92,43%) bez průkazu stresového úniku moči. Ve skupině A to bylo 31 (94 %) pacientek, ve skupině B 30 (91 %) pacientek. Při srovnání hodnocených urodynamických parametrů před operací a po operaci došlo ke statisticky významně většímu nárůstu cystometrické kapacity u pacientek ve skupině B. V dalších urodynamických parametrech nebyly pozorovány statisticky významné rozdíly mezi oběma typy operací. Ve srovnání s předoperačním vyšetřením došlo u obou typu operací k jednoznačnému omezení mobility uretrovezikálního spojení měřené introitální sonografií. Došlo jak ke snížení hodnoty úhlu gama (-13,82 ± 21,63 vs. -9,82 ± 17,17), tak ke zkrácení úsečky d (-3,75 ± 6,93 vs. -3,53 ± 5,53). Nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými operačními metodami. Závěr: Naše první zkušenosti s operačními metodami Ajust™ a MiniArc™, které se týkají efektivity a možných per- či pooperačních komplikací, jsou dobré. Z hodnocení těchto operací provedeného 3 měsíce po operaci vyplývá, že efektivita obou operací je obdobná. Pro definitivní hodnocení je nutné další sledování souboru s jeho vyhodnocením v delším časovém odstupu.

Aim: Aim: The aim of the study was to compare the effectiveness of two minimally invasive surgical techniques for stress urinary incontinence in female patients (Ajust™ and MiniArc™), using subjective assessment as well as evaluation of objective parameters. Methods: A total of sixty-six female patients with stress urinary incontinence were enrolled into the prospective, randomized, multicentre trial, mean age 57.8 years (range 42-88 years). Patients in Group A had undergone surgery using Ajust™ method; patients in Group B underwent surgery using the MiniArc™ method. The subjective satisfaction of the patients along with the outcome of the procedure was evaluated using a standardized questionnaire "The International Consultation on Incontinence (ICI-Q)". The objective assessment was performed with the use of cough test, urodynamics (bladder volume at the first desire to void - FDV, cytometric capacity - CC, maximum urethral closure pressure - MUCP, maximum urinary flow - Qmax), and ultrasound parameters (difference between the gamma-gammadif angles, distance between vesicourethral junction at rest and during the Valsalva maneuver - d). All of the parameters were measured prior to treatment, and three months following the surgical procedure. Statistical evaluation was performed with the two-choice t-test and nonparametric two-choice Wilcoxons test, with the correction for sequence alignment. Results: When assessing the subjective satisfaction of the procedure, we found, that both groups of patients reported a significant improvement in the total score (-14.09 ± 5.18 vs. -14.45 ± 3.73), no significant difference was observed between the two methods (p = 0.74569). Objective assessment of the surgical procedure documented a lack of incontinence in a total of 61 patients (92.43%) following surgery. These included 31 patients (94%) from Group A and 30 patients from Group B (91%). When we compared the urodynamic parameters before and after the surgery, we observed a significant increase of the cytometric capacity in patients of Group B. No other statistically significant differences between these two surgical procedures were observed in the other parameters. A clear decrease in the uretrovesical junction mobility was observed in comparison with the pre-surgery measurements using introital sonography. We observed a decrease in the gamma angle (-13.82 ± 21.63 vs. -9.82 ± 17.17), as well as a shortening of the d line segment (-3.75 ± 6.93 vs. -3.53 ± 5.53). No statistically significant differences were observed between both methods of surgical treatment. Conclusion: Our initial experience with the surgical techniques Ajust™ and MiniArc™, with respect to the effectiveness and possible per- or postoperative complications, are good. From our assessment carried out at three-month follow-up after the surgery it is apparent that the effectiveness of both surgical procedures are comparable. However, further follow-up is necessary for a definitive assessment of both methods. The aim of the study was to compare the effectiveness of two minimally invasive surgical techniques for stress urinary incontinence in female patients (Ajust™ and MiniArc™), using subjective assessment as well as evaluation of objective parameters. Methods: A total of sixty-six female patients with stress urinary incontinence were enrolled into the prospective, randomized, multicentre trial, mean age 57.8 years (range 42-88 years). Patients in Group A had undergone surgery using Ajust™ method; patients in Group B underwent surgery using the MiniArc™ method. The subjective satisfaction of the patients along with the outcome of the procedure was evaluated using a standardized questionnaire "The International Consultation on Incontinence (ICI-Q)". The objective assessment was performed with the use of cough test, urodynamics (bladder volume at the first desire to void - FDV, cytometric capacity - CC, maximum urethral closure pressure - MUCP, maximum urinary flow - Qmax), and ultrasound parameters (difference between the gamma-gammadif angles, distance between vesicourethral junction at rest and during the Valsalva maneuver - d). All of the parameters were measured prior to treatment, and three months following the surgical procedure. Statistical evaluation was performed with the two-choice t-test and nonparametric two-choice Wilcoxons test, with the correction for sequence alignment. Results: When assessing the subjective satisfaction of the procedure, we found, that both groups of patients reported a significant improvement in the total score (-14.09 ± 5.18 vs. -14.45 ± 3.73), no significant difference was observed between the two methods (p = 0.74569). Objective assessment of the surgical procedure documented a lack of incontinence in a total of 61 patients (92.43%) following surgery. These included 31 patients (94%) from Group A and 30 patients from Group B (91%). When we compared the urodynamic parameters before and after the surgery, we observed a significant increase of the cytometric capacity in patients of Group B. No other statistically significant differences between these two surgical procedures were observed in the other parameters. A clear decrease in the uretrovesical junction mobility was observed in comparison with the pre-surgery measurements using introital sonography. We observed a decrease in the gamma angle (-13.82 ± 21.63 vs. -9.82 ± 17.17), as well as a shortening of the d line segment (-3.75 ± 6.93 vs. -3.53 ± 5.53). No statistically significant differences were observed between both methods of surgical treatment. Conclusion: Our initial experience with the surgical techniques Ajust™ and MiniArc™, with respect to the effectiveness and possible per- or postoperative complications, are good. From our assessment carried out at three-month follow-up after the surgery it is apparent that the effectiveness of both surgical procedures are comparable. However, further follow-up is necessary for a definitive assessment of both methods.

• Klíčová slova
• chirurgická léčba, minisling,
• MeSH
• dospělí MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony metody   využití   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• polypropyleny MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• spokojenost pacientů MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stresová inkontinence moči chirurgie   MeSH
• suburetrální pásky MeSH
• urodynamika MeSH
• urologické chirurgické výkony metody   využití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Cíl studie: Porovnání léčebného efektu různých typů miniinvazivních volných poševních pásek v léčbě inkontinence moči u institucionalizovaných starších pacientek. Typ studie: Prospektivní randomizovaná. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha. Metodika: Po zařazení pacientek s převažující stresovou inkontinencí moči odeslaných na naši kliniku na základě vyplněných dotazníků se vztahem k dysfunkci dolního močového systému a kognitivním funkcím z lůžkových geriatrických zařízení v ČR byly tyto ženy randomizovány do 3 skupin: TVT-O, MiniArc a Ajust a po urogynekologickém vyšetření včetně ultrazvuku operovány. Výsledky: Skupiny pacientek byly – kromě vyššího věku ve skupině MiniArc – z hlediska demografických parametrů vyvážené. Vysoká úspěšnost výkonů ve všech skupinách hodnocená pacientkami na základě dotazníku ICIQ a VAS byla srovnatelná. Nezaznamenali jsme větší krvácení, bolesti ani poranění okolních orgánů. Zvýšená frekvence vzniklých symptomů hyperaktivního měchýře (OAB de novo) a zhoršení symptomů stávajících ve skupině MiniArc a TVT-O vysvětlujeme pokročilým věkem operovaných, kdy prevalence OAB je vysoká i bez operace. V celém souboru se vyskytl jen jeden případ selhání metody a protruze pásky ve skupině MiniArc. Naše výsledky potvrzují vysokou úspěšnost všech použitých typů pásek i u starých a dlouhodobě hospitalizovaných pacientek a tyto výsledky jsou v souladu s ojedinělými literárními údaji. Závěr: Kauzální léčba stresové a smíšené inkontinence moči i ve skupině dlouhodobě institucionalizovaných starších polymorbidních žen je vzhledem k vysoké úspěšnosti plně indikována. Vedlejší výstup předkládané studie je potvrzení možnosti omezit spotřebu hygienických pomůcek, které dosud představují převažující podíl péče o tyto klientky, a tak významně snížit ekonomickou náročnost této péče.

Objective: Comparison of different types of tension free tapes in the treatment of urinary incontinence in institutionalized elderly patients. Design: Prospective randomized study. Setting: Charles University in Prague, 1st Medical Faculty and Hospital Bulovka, Department of Obstetrics and Gynaecology, Prague. Methods: 43 patients of several gerontologic centres with prevailing stress urinary incontinence were included based on urinary dysfunction specific questionnaire (ICIQ) and cognitive functions objective estimation (MMSE). Three types of tapes, TVT-O, MiniArc and Ajust were used and patients were randomized into the groups and after an urogynaecologic examination, incl. ultrasound the operation was performed. Results: The groups were – except of the age of the patients of group MiniArc – well outweighted concerning demographic parameters. High success rate of all techniques used evaluated by the QoL questionnaires was in all the groups comparable. No case of bleeding, bladder injury or postoperative pain was found. Higher frequency of OAB de novo and worsening of preexisting symptomatics could be explained by general very high prevalence of OAB in the elderly even without the operation. In whole our cohort only 1 case of failure to treat and of tape exposure was found. Our results confirming high success rate of all the types also in elderly and institutionalized patients are in consent with sporadic published data. Conclusion: Surgical treatment of cases of stress and mixed urinary incontinence is also in cases of elderly polymorbid nurcing facilities clients with regard to the high success rate. Secondary outcome of our report when accepting the conclusion is drop of the costs of antiincontinence pads thus having a significant economic effect.

• MeSH
• inkontinence moči * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• suburetrální pásky * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Cílem naší práce bylo shrnout páskové antiinkontinentní operace, které řeší stresový typ inkontinence moči u žen, zhodnotit léčebný efekt a možné operační či pooperační komplikace jednotlivých operačních postupů. Po vzájemném porovnání těchto vybraných antiinkontinentních operací doporučit, kdy který operační postup preferovat.

The objective of our work was to summarize tape anti-incontinence operation procedures addressing the stress type of incontinence in women; to evaluate their therapeutic effect and possible peri- or post-operation complications for individual operation procedures. Upon comparison of the selected anti-incontinence operation procedures, to recommend which procedure is preferred under what circumstances.

• Klíčová slova
• stresová inkontinence moči u žen, tahuprosté páskové operace, anti-inkontinentní operace, transobturátorová páska, TVT–S (TVT SECUR system), TVT ABBREVO, AJUST, MiniArc,
• MeSH
• chirurgické nástroje MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony metody   přístrojové vybavení   MeSH
• peroperační komplikace MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• stresová inkontinence moči chirurgie   MeSH
• suburetrální pásky klasifikace   MeSH
• urologické chirurgické výkony metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Urinary incontinence in women is a widely dispersed problem, affecting 30–40% of older women. Stress urinary incontinence (SUI) is the complaint of involuntary leakage of urine upon exertion, effort, sneezing, or coughing. With inadequate anchoring of the mid-urethra, an increase in intraabdominal pressure leads to leakage of urine in the absence of bladder contraction. The tension-free vaginal tape (TVT) procedure is a minimally invasive surgical procedure for the treatment of stress urinary incontinence. The procedure employs a synthetic polypropylene mesh tape to provide support to the middle urethra, and was first proposed by Ulmsten and Petros in 1995. Now we can use these new procedures (TOT, TVT-O, TVT-S, MiniArc, Ajust, TVT-ABBREVO, TVT- EXACT, etc.) for the treatment of stress incontinence.

• Publikační typ
• abstrakty MeSH