OCULOMOTOR MUSCLES
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Aberantní inervace okohybných svalů představují svéráznou skupinu klinických jednotek, jejichž společným znakem je anomální zásobení okohybných svalů nervovými vlákny, která jim původně nejsou určena. Většina těchto anomálií vzniká v embryonálním období lézí na úrovni jader hlavových nervů nebo periferních vláken. Kongenitální aberace postihují nejčastěji n. VI., méně n. III. a raritně n. IV. Získané afekce jsou nejčastější u n. III. Anomální inervační konexe mají vazby nejen na svaly okohybné, ale i žvýkací a svaly horního víčka. Klinicky se projevují jako víčkové a obličejové synkinéze. Mezi aberantní inervace, které nemají jednotné názvosloví, se řadí podle novější klasifikace tyto klinické jednotky: Duanův syndrom, synergická divergence, double-elevator palsy, misdirection syndrom, Marcus Gunnův fenomén, některé formy kongenitálního fibrózního syndromu, trigemino-abducens synkinéza, pseudohyperfunkce dolního šikmého svalu, syndrom krokodýlích slz a aberantní afekce n. III. Autoři popisují průběh, možnou etiologii těchto anomálií a na vlastním pozorování prezentují klinické případy, které se dají vysvětlit těmito mechanismy.
Aberrant innervations of oculomotor muscles are a special group of clinical entities, the common sign of which is an abnormal innervation of the oculomotor muscles with nerve fibres which originally were not meant for this purpose. The majority of these anomalies develops during the embryonic period of lesions at the level of nuclei of cranial nerves or peripheral fibres. Congenital aberrations affect most frequently n. VI, less frequently n. III and rarely n. IV. Acquired affections are most frequent in n. III. Abnormal innervation connections concern not only oculomotor muscles but also muscles engaged in mastication and those of the upper eyelid. Clinically they are manifested as eyelid and facial synkinesias. Among aberrant innervations which lack an uniform terminology belong according to the more recent classification the following clinical units: Duan´s syndrome, synergic divergence, double-elevator palsy, misdirection syndrome, Marcus Gunn phenomenon, some forms of congenital fibrous syndrome, trigemino-abducens synkinesia, pseudohyperfunctionof the lower obliquemuscle,crocodile tears syndrome, and aberrant affection of n. III. The authors describe the course, possible etiology of these anomalies and demonstrate, based on their own observations, clinical cases which can be explained by these mechanisms.
Autoři v retrospektivní studii hodnotí výsledky operací u 28 pacientů s paralýzou n. VI. Standardním chirurgickým postupem, který byl volen jako primární, se dosáhlo ortoforie u 21 pacientů. U 7 pacientů s přetrvávající esotropií a diplopií byla indikována transpozice okohybných svalů dle Hummelsheima. Po stabilizaci pooperačního nálezu bylo u všech paralelní postavení očí a zlepšení kompenzačního postavení hlavy. Zřetelné obnovení motility v abdukci jsme pozorovali pouze u 1 pacienta. Metodou první volby při řešení paralýzy n. VI, ale i ostatních okohybných nervů, mají být standardní operační přístupy. Retropozicí a resekcí okohybných svalů většinou dosáhneme uspokojivého stavu v primárním postavení. Transpoziční operace se spíše uplatní jako doplňující výkon u již dříve operovaných očí. Indikací je přetrvávající diplopie a esotropie. Pooperační výsledky v primárním postavení očí jsou uspokojivé, ale zřetelné zlepšení motility nelze většinou očekávat.
The authors evaluated in a retrospective study the results of surgery in 28 patients with paralysis of the VIth cranial nerve. The standard surgical procedure which was selected as primary achieved orhtophoria in 21 patients. In 7 patients with persisting esotropia and diplopia transposition of the oculomotor nerves according to Hummelshein was indicated. After stabilization of the postoperative finding in all patients parallel position of the eyes and a improved compensatory position of the head was found. Markedly restored motility in abduction was observed only in patient. The method of first choice in treatment of paralysis of the sixth nerve but also of other oculomotor nerves are standard surgical procedures. By retroposition and resection of oculomotor muscles usually a satisfactory state in the primary position is achieved. Transposition operations are rather useful as supplementary operations in previously operated eyes. Indicattions are persisting diplopia and esotropia. Postoperative results as regards the primary position of the eyes are satisfactory but usually marked improvement of the motility cannot be foreseen.
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- nemoci okohybného nervu MeSH
- okulomotorické svaly patologie MeSH
- poruchy zraku MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Shear waves elastografie (SWE) je zobrazovací modalita využívající předností ultrazvuku ke zjištění rozdílu v mechanické tuhosti (elasticitě) tkání. Napříč medicínskými obory SWE nachází uplatnění v diagnostických postupech v hepatologii, urologii a onkologii. Na poli oftalmologie byly publikovány práce o možnostech využití SWE k hodnocení mechanických vlastností rohovky, biomechanických vlastností peripapilární oblasti u pacientů s glaukomem a také studie prokazující bezpečnost techniky stran mechanických účinků ultrazvuku. Cílem této práce je pojednání o SWE a možnostech jejího využití při vyšetřování pacientů s endokrinní orbitopatií (EO). Praktická část práce je věnována stanovení průměrné hodnoty elasticity přímých okohybných svalů zdravé populace, stanovení hodnoty elasticity okohybných svalů u pacientů s EO, a to ve stádiu edému a ve stádiu fibrotických změn. V práci jsou rovněž srovnány výsledky měření tloušťky přímých okohybných svalů pomocí ultrazvukového elastografu a metodou konvenčního ultrazvukového vyšetření. Metody: Do hodnoceného souboru bylo zařazeno 60 očí 30 nemocných s EO. Soubor pacientů s EO byl porovnáván se zdravou populací (20 osob, 40 očí). Všichni testovaní byli vyšetřeni na elastografickém ultrazvukovém systému Aixplorer firmy SuperSonic, za standardních podmínek a vždy stejným uživatelem. Měření byla prováděna opakovaně, za účelem redukce chyby měření. Získané hodnoty elasticity okohybných svalů pro obě testované skupiny byly srovnány s fyziologickou hodnotou elasticity z kontrolní skupiny. Šíře okohybných svalů byly měřeny na témže přístroji a srovnány s hodnotami získanými pomocí klasického ultrazvukového vyšetření. Výsledky: Elasticita okohybných svalů zdravé populace zjištěná pomocí SWE je u horního přímého svalu (musculus rectus superior - MRS) 19,7 ± 3,2 kPa, u vnitřního přímého svalu (musculus rectus medialis - MRM) 20,5 ± 3,6 kPa, u dolního přímého svalu (musculus rectus inferior - MRI) 20,4 ± 3,1 kPa a u zevního přímého svalu (musculus rectus temporalis - MRT) 20,2 ± 1,7 kPa. Analýza rozptylu ukázala, že hodnoty elasticity pro jednotlivé svaly se statisticky neliší (p > 0,05), výsledná hodnota elasticity okohybných svalů zdravé populace je tedy 20,3 ± 3,0 kPa. U testované skupiny EO ve stádiu edému byl medián elasticity 18,4 ± 3,2 kPa, u skupiny EO ve stádiu fibrózy potom 34,6 ± 7,5 kPa. V obou případech se jedná o statisticky významné rozdíly (p < 0,05). Výsledky měření tloušťky okohybných svalů získané metodou SWE jsou v porovnání s výsledky získanými pomocí klasického ultrazvukového měření přesnější. Závěr: Výsledky práce ukazují možnost použití SWE při diagnostice EO, kde elasticita okohybného svalu koreluje se stupněm postižení jak ve fázi edému a zánětlivé infiltrace, tak ve stádiu fibrózy. Zařazení metody do diagnostických postupů by usnadnilo a zpřesnilo vyšetření pacientů s EO. Metoda by se mohla stát alternativou k vyšetření magnetickou rezonancí, které je časově i finančně náročnější.
Background: Shear wave elastography (SWE) is an imaging modality using advantage of ultrasound to detect differences of elastic properties (mechanical rigidity) of tissues. SWE increasingly develops across medical specialities and is already used in hematology, urology and oncology. In the field of ophthalmology using SWE to evaluate corneal mechanical properties, peripapillary biomechanical qualities in glaucoma patients several papers were published Also SWE ultrasound mechanical specificity safety studies were published. Aim of this work is to review SWE technique and its potentional using during examination in patients with endocrine orbitopathy (EO). In practical part of this work is evaluated the elasticity of oculomotor rectus muscles in healthy population, in patients with EO in early stage of disease (oculomotor muscles oedema) and in patients with EO in terminal stage of this disease (oculomotor muscles fibrosis) is determinate. Also possibility of using SWE (in comparison with standard ultrasound examination) for measuring thickness of oculomotor muscles is evaluated. Methods: There were 60 eyes in 30 patients with EO examined and the elasticity of oculomotor muscles was determined. Results were compared with values of elasticity in 40 eyes in healthy population of 20 people. All measurements were performed with ultrasonic system Aixplorer of SuperSonic manufacturer in standardized terms and been undertaken by the same performer. Each value was measured several times to reduce measurement errors. Results: Oculomotor rectus muscle elasticity values in healthy population measured by using SWE were as follows: musculus rectus superior (MRS) 19.7 ± 3.2 kPa, musculus rectus medialis (MRM) 20.5 ± 3.6 kPa, musculus rectus inferior (MRI) 20.4 ± 3.1 kPa and musculus rectus temporalis (MRT) 20.2 ± 1.7 kPa. As statistical analysis shows, there is no significant difference between muscles (ANOVA test p > 0.05); overall elasticity of oculomotor muscles in healthy population is 20.3 ± 3.0 kPa. Elasticity of muscles in group of EO patients in oedema stage and EO patients in fibrosis stage is 18.4 ± 3.2 kPa and 34.6 ± 7.5 kPa respectively. Both values show statistical significance in the comparison with healthy population (p < 0.05). Conclusion: This work result shows SWE as an EO diagnostic possibility. Elasticity of oculomotor muscles correlates with stages of the disease. Higher elasticity in oedema stage and higher stiffness in fibrosis stage. By involving and including into diagnostic algorithm, SWE could help with EO patient’s examination, offer chance to confirm more accurately the diagnosis and in some cases might even replace magnetic resonance (MRI), which is more expensive and time consuming method.
V klinické studii autoři hodnotí efektivitu operace okohybných svalů technikou hang-back retropozice. Celkem bylo touto metodou operováno 70 dětí, z toho 52 pacientů s esotropií a 18 s exotropií. Průměrná předoperační úchylka u esotropií byla 30±12 pdpt, postoperační úchylka se pohybovala v rozmezí 6±7 pdpt. U exotropií se předoperační úchylka zlepšila z původních 20±8 pdpt na 6±6 pdpt. Úspěšnost hang-back retropozice byla ve skupině esotropií 76,9 %, u souboru exotropií 77,8 %. Celková úspěšnost všech operovaných pacientů byla 77,1 %. U skupiny 75 dětí operovaných tradiční retropozicí byla celková úspěšnost 78,7%. (77,6 % u esotropií a 82,4 % u exotropií). Hang-back retropozice se ukazuje stejně účinná jako tradiční retropozice okohybnýchsvalů. Mezi jejípřednostipatřípřehlednostoperačníhopole,minimální riziko perforace skléry a nezanedbatelný časový faktor provedení. V diskusi je popsán vývoj, indikace, další výhody, ale i možné výhrady nebo omezení tohoto uznávaného chirurgického postupu ve strabologii.
In a clinical study the authors evaluate efficiency of the operation on oculomotoric muscles by the hang-back retroposition method. A total of 70 children have been operated on, 52 of the patients suffering from esotropia and 18 from exotropia. The mean preoperation deviation in esotropia was 30±12 pdpt, the postoperation deviation was in the range of 6±7 pdpt. In the exotropia cases the preoperation deviation improved from original 76.9%, in the exotropia group being 77.8%. The overall success rate of the hang-back retroposition in all these patients was 77.1%. Ina group of children operated on by a traditional retroposition there was an overall success rate 78.7% (77.6% in esotropia and 82.4% in exotropia cases). Hang-backretropositionhasbeenequally effective as the traditional retroposition of oculomotoric muscles. Its main advantages include visibility of the operation field, minimum risk of perforation of sclera and a fair time factor of the intervention. The authors discuss the development, indications, further advantages but also possible disadvantages or limitations of this acknowledged surgical procedure in strabology.
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- esotropie chirurgie MeSH
- exotropie chirurgie MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé MeSH
- oftalmologické chirurgické výkony metody škodlivé účinky MeSH
- okulomotorické svaly chirurgie patologie MeSH
- šicí techniky MeSH
- strabismus chirurgie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
BACKGROUND: Neurovascular conflict between the oculomotor nerve and a posterior circulation cerebral artery is a relatively frequent radiologic finding; however, it manifests minimally clinically (by slower photoreaction on the ipsilateral side). Sustained paresis of the oculomotor nerve that arose directly due to neurovascular conflict between the superior cerebral artery (SCA) and the oculomotor nerve, and resolved after microvascular decompression, is extremely rare and has not yet been published. METHODS: A 34-year-old female patient presented with an advancing ptosis and downward gaze on one side. Differential diagnostics ruled out all other causes of the oculomotor paresis. Magnetic resonance imaging showed significant compression of the oculomotor nerve by an aberrant SCA on the ipsilateral side. Neurovascular decompression performed microsurgically resulted in near complete resolution of the symptoms. RESULTS: This case report aims to present a case of a rare clinical condition caused by a generally common anatomical variation. This variation proved to be the only cause of the patient's symptoms, which resolved after microsurgical restoration of the neuroanatomy. CONCLUSIONS: Oculomotor nerve paresis caused directly by neurovascular conflict is an extremely rare diagnosis. Microvascular decompression should be considered in these cases, if other causes have been excluded.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- mikrovaskulární dekomprese (chirurgie) metody MeSH
- mozeček * krevní zásobení MeSH
- nemoci okohybného nervu * etiologie chirurgie MeSH
- nervus oculomotorius * chirurgie MeSH
- paréza * etiologie chirurgie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
V malé klinické studii autoři hodnotí efektivitu hemihang-back retropozice. Tato operace, která oslabuje okohybné svaly, vychází z techniky hang-back retropozice (zavěšení svalu na vstřebatelný šicí materiál), kterou kombinuje s tradiční retropozicí. Hemihag-back retropozice je vhodná v případech, kdy potřebujeme u jednoho okohybného svalu provést retropozici větší než 7 mm. U velkých retropozicí je experimentálně i klinicky prokázáno, že dochází k posunu retroponovaného svalu směrem k původnímu úponu. Spojení klasické a hang-back retropozice přináší výhody ve specifických indikacích. Snadnější přístup a redukce nežádoucí zpětné migrace svalu patřímezi hlavní přednosti tohoto výkonu. V práci je popsána metodika provedení operace a výsledky u souboru pacientů Oční kliniky dětí a dospělých FN Motol. Indikační škála u hemihang-back retropozice zahrnuje tyto klinické jednotky: paralýzy n.VI, n.III, restriktivní formy strabismu a komplikované nebo doplňující operace strabismu.
In a small clinical study the author evaluates the efficiency of the hemi-hangback recession (retroposition) procedure. This surgical procedure, which weakens extraocular muscles, proceeds from the hangback recession (retroposition) technique (hanging the muscle on a resorbable suture), which combines with the traditional recession. Hemi-hangback recession procedure is suitable in cases when a recession of more than 7 mm is needed. It is experimentally and clinically as well demonstrated in extra large recessions, that a shift towards the original insertion of the muscle occurs. The combination of the classical and hangback recession has its advantages in specific indications. More convenient surgical access and a reduction of the objectionable shift of the muscle backwards are main advantages of this procedure. The surgical procedure is described in this article and results in the group of patients from the Children’s and Adult’s Department of Ophthalmology at the Faculty Hospital in Motol, Prague, Czech republic. The hemi-hang-back muscles recession is indicated in third and sixth nerve palsies, restrictive forms of strabismus and complicated or successive forms of strabismus.
