• MeSH
• percepce MeSH
• pozornost MeSH
• psychofyzika MeSH

• Konspekt
• Psychologie
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie
• neurovědy
• NLK Publikační typ
• elektronické časopisy

• MeSH
• percepce MeSH
• psychofyziologie MeSH

• Konspekt
• Psychologie
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie
• behaviorální vědy
• NLK Publikační typ
• elektronické časopisy

• Klíčová slova
• oční lékařství, zrak, oftalmologie,
• MeSH
• oftalmologie MeSH
• zrak MeSH

• MeSH
• psychofyzika MeSH

• MeSH
• diferenční práh MeSH
• echolokace MeSH
• lokalizace zvuku MeSH
• psychofyzika MeSH
• sluch MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• otorinolaryngologie

Zkušenosti: Soubor rizikových faktorů, které vedou k poruchám nálady a působí různý stupeň deprese matek po porodu, je rozsáhlý. Jedním z těchto faktorů je chybějící či malá podpora manželem a otcem dětí během gravidity a porodu. Cíle: Práce přináší původní a v literatuře dosud nepublikované hodnocení psychofyzické nálady matek během prvních dní po rodinném a tradičním porodu. Na základě dotazníku byl analyzován stupeň psychofyzické nálady matek, což vedlo k odpovědi na základní otázku: zlepšuje porod doma ve srovnání s tradičním porodem významně psychofyzickou náladu matek? Materiál a metody: Úroveň psychofyzické nálady matek byla hodnocena na základě dotazníkových diagramů, které byly připraveny po konzultaci s klinickým psychologem. Byla analyzováno 300 diagramů matek po porodu doma a 300 diagramů po tradičním porodu. Výsledky: Schopnost pohybu byla pozitivně hodnocena 81,3 % matek po porodu doma a 86 % matek po tradičním porodu. Při porodu mělo 90,7 % matek při tradičním porodu a 94 % matek při porodu doma normální vztahy se svými blízkými a „hovořily se svými dětmi“. Otázka „jsem spokojena se svou současnou situací“ byla zodpověděna kladně 81,3 % matek při porodu doma a 89,7 % matek při tradičním porodu. Sebedůvěra matek ohledně této jejich úlohy byla potvrzena u 66 % matek při porodu doma a 75 % při tradičním porodu. Odpovědi na otázky týkající se péče o dítě a vynikající nálady po porodu byly u obou skupin velmi podobné. Závěry: Větší podíl matek při tradičním porodu ve srovnání s porodem doma ukázal lepší psychofyzický stav v prvních dnech po porodu. Rozdíl není signifikantní, ale je znatelný. Rozdíl může být výsledkem většího poznáním sama sebe u matek při porodu doma a také důsledkem jejich silnějších pocitů. Matky této skupiny mohou mít větší očekávání vůči sobě i svým blízkým. Matky při tradičním porodu prokázaly větší jistotu, že se na sebe mohou spolehnout. Ve větší míře jsou schopny vzdorovat při konfrontaci představ vůči realitě. Ve skupině porodů doma měl největší vliv na snížení psychofyzické nálady po porodu nedostatek zkušeností s péčí o dítě (71 %), který byl u skupiny s tradičním porodem jen 23 %.

Background: The register of risk factors which lead to disturbances of mood and cause a variable degree of depression of mothers after birth is extensive. One of these factors is lack or low support of husband and child's father during the pregnancy and delivery. Objectives: The paper demonstrates an original and not met in the literature valuation of psychophysical mood of mothers during the first days after family and traditional birth. On the basis of questionnaire charts there was analyzed the degree of psychophysical mood of mothers which led to the answer of general question: does the family delivery compared with the traditional birth significantly improve the psychophysical mood of mothers? Material and methods: The level of psychophysical mood of mothers was evaluated on the basis of questionnaire charts which were prepared after consultation with a clinical psychologist. There were analyzed 300 charts of mothers after a family delivery and 300 charts of mothers after traditional delivery. Results: The moving ability was positively evaluated by 81.3% of mothers after family delivery and 86% of mothers after traditional delivery. 90.7% mothers of traditional birth and 94% of mothers of family birth had a normal relation to associates, “they talk with their child”. The question “I am satisfied with my present situation” positively answered 81.3% mothers of familiar birth and 89.7% of traditional birth. Her self-confidence in the role of mother was confirmed only by 66% of mothers of family delivery and 75% of traditional delivery. The answers of questions concerning the child care and an excellent mood after delivery were very similar in both groups. Conclusions: A greater proportion of mothers of traditional delivery group as compared to mothers of family delivery show a better psychophysical condition in the first days after birth. The difference is not significant but appreciable. The difference may be a result of greater consciousness of themselves among the mothers of family delivery and also a result of their greater feelings. May be the mothers of this group have a bigger expectation to themselves and to near associates. The mothers of traditional deliveries show a greater self-dependence; in greater proportion they are more resistant to the confrontation of imagination to reality. In the group of family deliveries the greatest influence of lowering the psychophysical mood after the birth have had the lack of experience in the child care (71%), in the group of traditional deliveries only in 23% of mothers.

• MeSH
• lidé MeSH
• poporodní období psychologie   MeSH
• porod doma psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• porodnice organizace a řízení   statistika a číselné údaje   MeSH
• poruchy nálady etiologie   psychologie   MeSH
• psychofyzika MeSH
• rizikové faktory MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Sensory neurons are often reported to adjust their coding accuracy to the stimulus statistics. The observed match is not always perfect and the maximal accuracy does not align with the most frequent stimuli. As an alternative to a physiological explanation we show that the match critically depends on the chosen stimulus measurement scale. More generally, we argue that if we measure the stimulus intensity on the scale which is proportional to the perception intensity, an improved adjustment in the coding accuracy is revealed. The unique feature of stimulus units based on the psychophysical scale is that the coding accuracy can be meaningfully compared for different stimuli intensities, unlike in the standard case of a metric scale.

• MeSH
• akustická stimulace MeSH
• algoritmy * MeSH
• evokované potenciály fyziologie   MeSH
• fyzikální stimulace MeSH
• fyziologická adaptace fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• modely neurologické * MeSH
• nervová síť cytologie   fyziologie   MeSH
• neurony fyziologie   MeSH
• psychofyzika MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• diferenční práh MeSH
• farmakologie MeSH
• léčivé přípravky analýza   MeSH
• lidé MeSH
• psychofyzika metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• otorinolaryngologie