• MeSH
• bolesti zad prevence a kontrola   rehabilitace   MeSH
• techniky cvičení a pohybu MeSH

• Konspekt
• Sport. Hry. Tělesná cvičení
• NLK Obory
• tělovýchovné lékařství
• NLK Publikační typ
• brožury

• MeSH
• chůze MeSH
• diabetes mellitus etiologie   terapie   MeSH
• hypoglykemie diagnóza   terapie   MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• techniky cvičení a pohybu MeSH

• Konspekt
• Sport. Hry. Tělesná cvičení
• NLK Obory
• tělovýchovné lékařství
• diabetologie
• NLK Publikační typ
• informační publikace

Úvod: Roztroušená skleróza je chronické neurodegenerativní onemocnění na autoimunitním podkladě, v jehož komplexní terapii hrají kromě farmakoterapie nedílnou roli také režimová opatření vč. pohybové aktivity. Mnoha klinickými studiemi byl prokázán pozitivní vliv pravidelné pohybové aktivity na symptomy onemocnění, přesto se však zdá, že jsou osoby s tímto onemocněním nedostatečně pohybově aktivní. Cílem naší studie proto bylo zjistit míru a typ pohybové aktivity, které se osoby s RS v ČR věnují, a jak do jejich pohybového režimu zasáhl vliv pandemie koronaviru. Metodika: Studie byla realizována formou mezinárodního dotazníkového šetření. V rámci této práce jsou prezentovány pouze výsledky od českých pacientů. Výsledky: Celkem se studie zúčastnilo 265 osob s RS (z toho 55 mužů), zastoupeni byli pacienti nově diagnostikovaní až po pacienty v chronickém stadiu (s délkou onemocnění více než 20 let). Většina respondentů (více než 80 %) se věnuje nějaké formě pohybu, přičemž nejčastější aktivitou byly chůze, zdravotní cvičení nebo jízda na kole. Pouze 64 % však naplňuje doporučené množství pohybové aktivity podle guidelines. Během pandemie také významně stouplo využívání moderních technologií při cvičebních aktivitách. Závěr: Informace o běžném pohybovém režimu pacientů mohou pomoci neurologům a rehabilitačním odborníkům lépe plánovat cvičení a pohybové aktivity pro tuto skupinu pacientů.

Introduction: Multiple sclerosis (MS) is a chronic autoimmune neurodegenerative disease. In which, in addition to pharmacotherapy, regimen measures play an integral role in complex therapy, including physical activity. Many clinical studies have demonstrated the positive effect of regular physical activity on on the symptoms of the disease, yet people with the disease seem to be insufficiently physically active. Therefore, the aim of our study was to evaluate the level of and type of physical activity that people with MS in the Czech Republic engage in, and how their exercise regimen was affected by the impact of the coronavirus pandemic. Methodology: The study was realized in the form of an international questionnaire survey. Only results from Czech patients are presented in this paper. Results: A total of 265 people with MS (55 men) participated in the study, from newly diagnosed to chronic stage patients (with disease duration of more than 20 years). The majority of respondents (more than 80%) engaged in some form of exercise, with walking, health exercises or cycling being the most common activities. However, only 64% were meeting the recommended amount of exercise according to the guidelines. The use of modern technology in exercise activities also increased significantly during the pandemic. Conclusion: Information on patients’ usual exercise regimens can help neurologists and rehabilitation professionals to better plan exercise and physical activities for this group of patients.

• MeSH
• COVID-19 MeSH
• dospělí MeSH
• elektrické vybavení a zdroje MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• pohybová aktivita * MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• roztroušená skleróza * MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Background: Information about the level of physical activities in people with multiple sclerosis (MS) is available from a number of countries, but not from Central European countries. No data has been published from the Czech Republic so far. The aim of our study was to investigate the type and level of physical activities/exercise in people with MS in the Czech Republic, along with the clinical factors that may influence these physical activities. This information can assist nurses in advising on complex patient care. Methods: The clinical assessment included: the Godin–Shephard Leisure Time Physical Activity Questionnaire (GLTEQ), the 25-foot walk test (T25FW), the 2 Minute Walk Test (2MWT), the Fatigue Severity Scale (FSS), and a study-specific questionnaire that reports experience with sports and sport activities or rehabilitation exercises. Results: In our sample of 308 people with MS, 63% reported engaging in some form of physical activity. Men exercise more regularly, while irregular exercise predominates among women. Cycling and swimming are the most popular forms of physical activity for both genders. Only one third of participants exercise several times a week – as per medical recommendations. When comparing the mean values, men are classified as active and women as moderately active (according to the GLTEQ questionnaire scores). In our sample, no strong correlations were found between physical activity level and the clinical characteristics of the patients. Weak correlations were found only for fatigue (r = –0.32), neurological disability (r = –0.22), and walking ability (r = 0.25). Conclusion: Since regular physical activity is considered an integral part of the complex treatment of MS patients, this information can help nurses in counselling patients.

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Multiple sclerosis (MS) is a chronic autoimmune neurodegenerative disease. This disease can manifest itself in many different neurological symptoms such as (gait and balance impairment, sensory deficits, muscle weakness, spasticity, bladder impairment, fatigue, cognitive impairment etc.). For successful disease management not only pharmacological treatment is important, but also a healthy lifestyle including regular physical activity. However, pandemic restrictions limited access to sport facilities and together with home-office regimen, increased the sedentary behaviour in all population. The pandemic level of physical activity in people with MS in the Czech Republic remains unclear. Therefore, using an online cross-sectional survey we aimed to evaluate physical activity (PA) level in people with MS during Covid-19 pandemic. Two hundred ninety-seven persons with MS filled out online survey, 83 % women, with a mean age 43.7 years (SD 11.3). Most respondents had mild to moderate disability (74 %). During pandemic year 2020, 23 % persons with MS ceased their PA, 18 % reduced their PA, 25 % continued their PA as before, 11 % increased their PA, and 20 % did not perform any PA in the past and did not do so during the pandemic. Aerobic activity was the main type of performed PA, followed by health exercise and yoga. Total of 37 % people reported that their fitness level had decreased during the pandemic.

Roztroušená skleróza (RS) je autoimunitní onemocnění postihující centrální nervový systém (CNS). Příčina tohoto onemocnění je multifaktoriální. Nicméně jsou známy určité environmentální faktory, které onemocnění negativně ovlivňují, jako je např. nedostatek vitaminu D, dietní návyky, kouření nebo obezita. Obezita (vlivem nadměrného množství tukové tkáně) může vést nejen k progresi neurologického postižení, ale také zhoršovat odpověď na farmakoterapeutickou léčbu. Proto bylo naším cílem na malé pilotní skupině otestovat, zda samotné cvičení může snížit hmotnost a pozitivně ovlivnit tělesné složení osob s RS. Cvičební program ve formě aerobního kruhového tréninku probíhal dvakrát týdně. Celkem se ho zúčastnilo 6 pacientek s RS (průměrný věk 56,8 let) s průměrnou délkou onemocnění 21,8 let. Medián neurologické disability vyjádřené Kurtzkeho škálou EDSS byl u probandek 5 (1,5–6,0). Vliv cvičení byl hodnocen pomocí měření antropometrických parametrů a tělesného složení (přístroj InBody 240). Po šesti měsících pravidelného tréninku došlo k významnému zlepšení pouze u hodnoty obvodu pasu. Ostatní hodnocené parametry byly bez významnějších změn. Zdá se tedy, že pro ovlivnění hmotnosti a tělesného složení u pacientů s chronickým neurologickým onemocněním RS samotné cvičení dvakrát týdně není dostatečně efektivní. Předpokládáme, že výraznější efekt by mohl mít více komplexní program zahrnující kromě pohybového režimu také dietní intervenci.

The multiple sclerosis (MS) is an autoimmune disease of central nervous system that has been associated with several environmental factors, such as deficit of vitamin D, diet, smoking or obesity. The obesity can contribute to increased disease severity by negatively influencing disease progress and treatment response. Therefore, the aim of study was to estimate whether exercise intervention alone could reduce weight and improve body composition in people with MS. Small group of older women with MS participated in this pilot exercise program. The exercise program consisted of aerobic circuit training for 6 months (twice a week). For evaluation of the exercise effect the anthropometry and body composition assessment with InBody system was used. Total 6 women with MS participated in exercise program. Mean age of participants was 56.8 years, disease duration was 21.8 years, median of neurological disability evaluated by EDSS scale was 5 (range 1.5–6.0). After 6 months of training only waist circumference significantly improved. All other assessed parameters remained without positive changes. The findings suggest that exercise program alone is not effective enough to improve body weight and body composition. And the exercise may be combined with some diet intervention for improving body composition.

Pacienti s roztroušenou sklerózou trpí často nedostatkem pohybové aktivity. S progresí neurologického nálezu se úroveň pohybové aktivity dále snižuje. V této studii jsme sledovali možnost zvýšení pohybové aktivity pomocí chůze monitorované krokoměrem. Studie se zúčastnilo celkem 41 osob s roztroušenou sklerózou. Projekt pohybového programu trval 100 dní a po celou dobu nosili účastníci krokoměr a své výsledky zaznamenávali na speciální webovou stránku. Díky tomuto pohybovému programu byla třetina účastníků schopna zvýšit svou úroveň pohybové aktivity. Námi popsaná intervence denní monitorace pohybové aktivity pomocí krokoměru v kombinaci s webovou stránkou se jeví jako použitelná a efektivní pro zvýšení celkové úrovně pohybové aktivity u osob s RS.

There is evidence that people with multiple sclerosis have decreased physical activity comparing to healthy peers. With worsening of multiple sclerosis symptoms the physical activity further decrease. In this study we examined the feasibility and efectivity of increasing physical activity level with walking with pedometeres. The total number of 41 people took part in this project. Participants wore a pedometer and used special website for increasing motivation for 100 day. One third of participants were able to increase their physical activity level during this programe. The use of pedometeres and website was feasible and all participants enjoyed this way to monitor their daily activity level.

• Klíčová slova
• krokoměry,
• MeSH
• chůze MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pilotní projekty MeSH
• pohybová aktivita * MeSH
• roztroušená skleróza rehabilitace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Pravidelná pohybová aktivita snižuje efektivně krevní tlak jak akutně tak i v dlouhodobém horizontu. Studovali jsme tříměsíční program řízené pohybové aktivity s řízenými (monitorovanými) cvičebními jednotkami a cvičebními jednotkami v domácím prostředí. Preskripce cvičení byla prováděna na základě subjektivně vnímané intenzity zátěže dle Borga (škála 6–20). Sledován byl vliv na krevní tlak na submaximálních zátěžích. Metodika: Celkem jsme vyšetřili 25 žen s obezitou (BMI 30) ve věku 52.1 ± 8.9 let, které se chtěly zúčastnit cvičebního programu, v rámci něhož měly povinné dvě jednotky týdně řízené pohybové aktivity s monitoringem dle Borga, srdeční frekvence (SF) a krevního tlaku (TK) a doporučenou další pohybovou aktivitou v domácím prostředí podobné intenzity 1–2x týdně. U každé ženy bylo vstupně a po ukončení tříměsíčního programu provedeno zátěžové vyšetření s analýzou vydechovaných plynů a 24hodinové monitorování krevního tlaku. Výsledky: TK poklesl významně na submaximálních zátěžích. Při zátěží 0.5 Watt·kg-1, systolický TK (STK) se snížil z 156 ± 18 na145 ± 21 mmHg (p < 0.001) a při zátěži 1.0 Watt·kg-1 se snížil z 175 ± 22 na 166 ± 21 mmHg (p < 0.05). Na vrcholu zátěže jsme nepozorovali změnu v STK, ale došlo k významnému vzestupu VO2peak (23.0 ± 3.2 vs. 25.5 ± 5.1 ml·kg-1·min-1; p < 0.001) a maximální dosažené intensity zátěže (151 ± 43 vs. 163 ± 48 Watt; p < 0.05). Při 24hodinovém monitorování TK jsme zaznamenali malé ale signifikantní snížení SF v aktivní části dne (z 79 ± 7 na 76 ± 8 tepů/min, p < 0.01). Nebyly pozorovány změny v hodnotách TK: STK z celodenního měření byl 121 ± 12mmHgvstupně a 121 ± 9mmHgpo třech měsících (NS). Závěr: Preskripce zátěže podle subjektivně vnímané intenzity zvyšuje vrcholový dosažený výkon a vrcholovou spotřebu kyslíku a snižuje krevní tlak na submaximálních intenzitách zátěže aniž by ovlivnila hodnoty TK za 24 hodin.

Background: Regular exercise is effective in blood pressure (BP) lowering both acutely and in the long-term. We investigated a three month exercise program with combined supervised and home exercise sessions of moderate intensity using the Borg Rating of Perceived Exertion scale on blood pressure during submaximal work intensities. Methods: A total of 25 obese (BMI 30) female patients (aged 52.1 ± 8.9 years) willing to participate in the exercise program (EP) were included. The EP consisted in at least two supervised sessions per week (with monitoring of Perceived exertion according to Borg Scale 6–20, heart rate (HR) and blood pressure (BP)) and the patients received the recommendation to exercise at home at the same exercise intensity at least once weekly. All patients had an exercise stress test with expired gas analysis and 24-hour ambulatory BP monitoring (ABPM) before inclusion to the EP and after EP completion. Results: During exercise stress test BP on submaximal work rates decreased significantly. During work rate of 0.5 Watt·kg-1 SBP decreased from 156 ± 18 to 145 ± 21 mmHg (p < 0.001) and during work rate of 1.0 Watt·kg-1 SBP decreased from 175 ± 22 to 166 ± 21mmHg(p < 0.05). At peak exercise SBP remained unchanged but we observed a significant increase in both VO2peak (23.0 ± 3.2 vs. 25.5 ± 5.1 ml·kg-1·min-1; p < 0.001) and peak workload (151 ± 43 vs. 163 ± 48 Watt; p < 0.05). ABPM revealed only modest although significant decrease of HR during active day period (from 79 ± 7 to 76 ± 8 bpm, p < 0.01). Otherwise the BP remained unchanged: mean SBP was 121 ± 12 mmHg at baseline and 121 ± 9 mmHg after the three months (NS). Conclusions: Exercise prescription according to perceived exertion increases peak work rate and peak oxygen consumption and decreases blood pressures at submaximal work rate intensities, before affecting the 24-hours blood pressure.

• Klíčová slova
• submaximální zátěž, Borgova škála vnímání zátěže,
• MeSH
• hypertenze * rehabilitace   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• krevní tlak MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• měření krevního tlaku MeSH
• obezita MeSH
• pohybová aktivita * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• chůze MeSH
• cvičení MeSH
• dítě MeSH
• lázně * MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• motivace MeSH
• nadváha terapie   MeSH
• obezita * terapie   MeSH
• odporový trénink MeSH
• sporty MeSH
• terapie cvičením * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH