Q112424516
Dotaz
Zobrazit nápovědu
První vydání 202 stran : tabulky ; 21 cm
Publikace se zaměřuje na klozapin, jeho účinky a použití v léčbě. Určeno odborné veřejnosti.; Po více než dvaceti letech vychází nová monografie o klozapinu, v níž autoři předkládají nejnovější poznatky o tomto výjimečném antipsychotiku pro pacienty se schizofrenií a schizoafektivní poruchou. Terapie klozapinem s sebou nese řadu specifik - indikace pro farmakorezistentní pacienty, titrace, vliv mnoha faktorů na jeho biotransformaci, nutnost monitorace nežádoucích účinků apod. Možná i z těchto důvodů je klozapin v praxi předepisován nižšímu počtu pacientů, než kolik jich splňuje kritéria farmakorezistence. Preskripce klozapinu však v posledních letech narůstá. Současná odborná literatura týkající se klozapinu je bohatá, jsou k dispozici nové metaanalýzy o účinnosti a snášenlivosti antipsychotik, doplněny byly další poznatky k monitoraci plazmatických koncentrací a nové informace přináší rovněž téma nežádoucích účinků klozapinu. Z těchto důvodů vyvstala potřeba přehledně uspořádané monografie v českém jazyce, shrnující recentní informace na jednom místě, kterou navíc autoři doplnili o vlastní klinické zkušenosti, a vznikl text přehledný a zejména užitečný pro praxi.
- MeSH
- antipsychotika MeSH
- farmakologické jevy MeSH
- farmakoterapie MeSH
- klozapin terapeutické užití MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- Konspekt
- Farmacie. Farmakologie
- NLK Obory
- psychofarmakologie
- NLK Publikační typ
- kolektivní monografie
Na Psychiatrickou kliniku LF MU a FN Brno byl přijat pacient pro diagnózu delirantního stavu nenasedajícího na demenci. Na základě doplnění anamnézy a dalšího došetřování bylo zjištěno, že příčinou tohoto stavu i přetrvávání části symptomů byla Wernickeova encefalopatie. Na základě této diagnózy mu byla nastavena léčba thiaminem, která dále vedla ke zlepšení stavu. Kvůli přetrvávání ataxie byl pacient dále přeložen na neurologicko-rehabilitační oddělení.
The patient was admitted to the Department of Psychiatry of Masaryk University and University Hospital Brno with a diagnosis of a delirious state not superimposed on dementia. Based on a more detailed medical history and another assessment, the cause of this state and of the duration of some symptoms was determined as Wernicke's encephalopathy. Treatment was adjusted accordingly using thiamine, which led to further improvement of the patient's condition. Due to persistent ataxia, the patient was subsequently transferred to the neurology rehabilitation department.
Článek představuje nejdůležitější zásady léčby akutní epizody schizofrenie podle doporučených postupů Psychiatrické společnosti ČLS JEP, a to v její čerstvě aktualizované verzi. Významné se jeví rozlišení, zda se jedná o první epizodu či relaps. Ve druhém případě je žádoucí pátrat po příčině tohoto relapsu. Základ léčby představuje monoterapie antipsychotikem v perorální nebo dlouhodobě působící injekční formě. V případě neúčinnosti antipsychotika první volby je vhodné nahradit toto léčivo druhým antipsychotikem s odlišným mechanismem účinku, v případě selhání i tohoto kroku je na místě zahájit podávání klozapinu. Je-li nedostatečně účinný dokonce i klozapin, měla by být zvážena jeho augmentace, popř. alternativní a experimentální přístupy. Pozornost je věnována rovněž specifickým klinickým situacím, konkrétně ovlivnění negativních příznaků, kognitivního deficitu, agitovanosti, katatonních příznaků a nově i depresivních symptomů a suicidality. I když základním prvkem terapie akutní epizody schizofrenie jsou antipsychotika, která z dlouhodobého hlediska působí jako prevence mortality z jakékoli příčiny, opominuty nejsou ani nefarmakologické metody léčby.
The article presents the most important principles of treatment of an acute episode of schizophrenia according to the guidelines of the Psychiatric Association of the CMA JEP in its newly updated version. It is important to distinguish whether it is a first episode of schizophrenia or a relapse. In the second case, it is desirable to search for the cause of this relapse. The basis of treatment is antipsychotic monotherapy in oral or long-acting injectable form. If the first-line antipsychotic treatment is ineffective, it is recommended to replace it with a second antipsychotic drug with a different mechanism of action; if this step fails, clozapine should be started. If even clozapine is insufficiently effective, it is appropriate to consider its augmentation, or alternative and experimental approaches. Attention is also paid to specific clinical situations, such as the treatment of negative symptoms, cognitive deficits, agitation, catatonic symptoms and, more recently, depressive symptoms and suicidality. Even though antipsychotics are a basic element of the therapy of an acute episode of schizophrenia, which in the long term act as a prevention of mortality from any cause, non-pharmacological methods of treatment are also mentioned.
- MeSH
- adherence k farmakoterapii MeSH
- akutní nemoc MeSH
- antipsychotika aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- dospělí MeSH
- klozapin farmakologie terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- psychiatrická rehabilitace MeSH
- schizofrenie * farmakoterapie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- synergismus léků MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Článek shrnuje některé nežádoucí účinky při léčbě antipsychotiky, které nejsou v praxi časté, ačkoliv jde o léčbu běžně užívanými antipsychotiky. Výběr z literatury je doplněn kazuistikami pacientů z naší praxe. Zaměřili jsme se na trombózy a anticholinergní deliria a doplnili ostatními. Příčiny a okolnosti rozvoje vedlejších účinků jsou doplněny klinickým managementem těchto situací.
The article summarizes some of the side effects of antipsychotics that are not common in everyday clinical practice, although the patients were treated by commonly used antipsychotics. The information from literature is supplemented by cases of the patients treated by us. We focused on thromboses and anticholinergic deliria, but some other side effects are mentioned as well. The causes, circumstances of initiation and clinical management of these side effects are disscused.
- MeSH
- anticholinergní syndrom etiologie MeSH
- antipsychotika * škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- trombóza chemicky indukované MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Článek shrnuje některé nežádoucí účinky při léčbě antipsychotiky, které nejsou v praxi časté, ačkoliv jde o léčbu běžně užívanými antipsychotiky. Výběr z literatury je doplněn kazuistikami pacientů z naší praxe. Zaměřili jsem se na trombózy a anticholinergní deliria a doplnili ostatními. Příčiny a okolnosti rozvoje vedlejších účinků jsou doplněny klinickým managementem těchto situací.
The article summarizes some of the side effects of antipsychotics that are not common in everyday clinical practice, although the patients were treated by commonly used antipsychotics. The information from literature is supplemented by cases of the patients treated by us. We focused on thromboses and anticholinergic deliria, but some other side effects are mentioned as well. The causes, circumstances of initiation and clinical management of these side effects are disscused.
- MeSH
- antipsychotika * aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- cholinergní antagonisté škodlivé účinky MeSH
- delirium chemicky indukované MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv * MeSH
- trombóza chemicky indukované MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Kazuistika představuje úspěšný převod pacienta se schizofrenií a metabolickým syndromem z olanzapinu na lurasidon čili antipsychotikum s minimálními metabolickými nežádoucími účinky, které je u nás nyní nově k dispozici. Tento pacient netoleroval risperidon pro nežádoucí účinky spjaté s hyperprolaktinémií, quetiapin u něj nebyl dostatečně účinný, nepovedlo se jej převést na aripiprazol, byť kombinace s ním a později s kariprazinem umožnila dávku olanzapinu alespoň dočasně snížit. Teprve až po nasazení lurasidonu bylo možné olanzapin zcela vysadit, aniž by došlo ke zhoršení pacientova stavu, naopak došlo ke zmírnění depresivní symptomatiky. Převod však byl postupný, trvající necelé tři týdny. Tato práce byla finančně podpořena projektem (Ministerstva zdravotnictví) koncepčního rozvoje výzkumné organizace 65269705 (FN Brno). FN Brno žádným způsobem nezasahovala do obsahu článku.
The case study presents successful change of antipsychotic medication from olanzapine to lurasidone in a patient with schizophrenia and metabolic syndrome; to an antipsychotic medication with minimal metabolic side-effects which is newly available in our country. This patient did not tolerate risperidone because of side-effects joined to hyperprolactinemia, quetiapine was not effective enough, the change to aripiprazole was not successful, although the combination with it and later with cariprazine made it possible to temporarily decrease olanzapine dosage. Finally, the initiation of lurasidone made possible to stop olanzapine without worsening of patient´s state. On the contrary, his depressive symptomatology slightly improved. The cross-titration was slow, lasting almost three weeks.
V České republice i ve světě je závislost na stimulanciích neutichajícím problémem, jehož léčba je komplikovaná řadou faktorů, jako je nedostatečně podpůrné sociální zázemí pacientů, impulzivita a také přetrvávající silný craving. Úspěšnost léčby je poměrně nízká a prozatím neexistuje specifická farmakoterapie této závislosti. Repetitivní transkraniální magnetická stimulace je neinvazivní terapeutickou metodou schválenou v léčbě rezistentních neuropsychiatrických diagnóz, a v posledních letech je zkoumána mimo jiné i na poli závislostních poruch. Cílem tohoto přehledového článku je poskytnout čtenáři přehled doposud publikovaných studií zabývajících se možným využitím repetitivní transkraniální magnetické stimulace u pacientů závislých na stimulanciích. Studiem literatury bylo identifikováno 12 původních studií zabývajících se touto problematikou (z toho 8 studií u závislosti na kokainu a 4 na metamfetaminu). V parametrech stimulace převládala vysokofrekvenční stimulace dorsolaterálního prefrontálního kortexu klasickou cívkou ve tvaru čísla 8 ("figure of eight coil"). Někteří autoři využili možnosti theta burst stimulace, případně hluboké transkraniální magnetické stimulace pomocí tzv. H-coil. Nejčastěji byl hodnocen craving po vystavení subjektů podnětům souvisejícím s drogou (v angličtině "cue-induced craving"). Celkem 5 studií zahrnovalo také kontrolní skupinu stimulovanou shamovou (placebo) stimulací - důležitý faktor v eliminaci možného placebo efektu samotné stimulace oproti běžné léčbě. Studie se navzájem výrazně lišily v parametrech stimulace (frekvence, intenzita, cílová struktura, celkový počet stimulů atd.) a předložené výsledky jsou ne zcela konzistentní, zároveň je častou limitací nízký počet participantů. Většina publikovaných studií ale určitý efekt rTMS na craving nebo užívání stimulancií ukázala. Slibné výsledky přinesly i kvalitní studie s dvojitým zaslepením. Výsledky tedy celkově ukazují, že rTMS může být účinnou metodou při léčbě závislosti na stimulanciích. Zaslepených studií s kontrolní skupinou se shamovou stimulací je ale zatím nedostatek. K potvrzení účinnosti metody a také délky trvání efektu tedy bude nutno doplnit další kontrolované dvojitě zaslepené studie s dostatečným počtem subjektů. Užitečnou modalitou na tomto poli mohou být do budoucna intenzifikované protokoly, kdy stimulace probíhá několikrát za den, a jsme tedy schopni aplikovat větší celkový počet pulsů za kratší celkový čas terapie.
Stimulants use disorder is an emerging issue in the Czech Republic and even worldwide. The treatment of this condition is complicated by multiple factors as insufficient social background, impulsivity and intense craving. The treatment remains often unsuccessful and there is no specific pharmacological treatment so far. Repetitive transcranial magnetic stimulation is a noninvasive therapeutic method well known and approved in the treatment of treatment-ressistent psychiatric disorders. In the last decade, the possibility of implementing this method to the substance use disorders (SUD) treatment has been explored. This review aims to provide an insight to the evidence published on the field of rTMS in patients using stimulants. 12 original studies were identified by the literature research (8 of cocaine use disorder and 4 of methamphetamine use disorder). The high frequency stimulation of dorsolateral prefrontal cortex delivered by common figure of eight coil was used by the majority of researchers. Some of the others used the theta burst stimulation, or deep transcranial magnetic stimulation delivered by H-coil. Cue-induced craving (craving after exposing the subjects to a drug related cue) was evaluated in most papers. A control group stimula-ted by a sham stimulation was included in 5 studies. Sham stimulation plays an important role in rTMS research as it can distinguish the placebo effect of the stimulation itself. Presented studies differed widely in stimulation protocols (frequency, intensity, stimulated area, total number of pulses etc.) and provided results remain inconsistent. Low numbers of subjects stand for limit as well. However, most studies presented at least some effect of rTMS on either craving or stimulants use. Also, well designed double-blind studies revealed promising results. The results of reviewed trials provide a promising perspective that rTMS can be an effective method in stimulants use disorder treatment. However, the number of double-blind sham-controlled trials remains insufficient. More controlled double-blind trials with larger number of participants need to be completed. Intensified protocols may come in handy for future as they allow researchers to deliver larger total number of pulses in shorter period.
- Klíčová slova
- Ritalin, Concerta,
- MeSH
- craving účinky záření MeSH
- lidé MeSH
- poruchy spojené s užíváním amfetaminu * epidemiologie terapie MeSH
- poruchy spojené s užíváním kokainu epidemiologie terapie MeSH
- poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek epidemiologie terapie MeSH
- prefrontální mozková kůra účinky záření MeSH
- transkraniální magnetická stimulace metody přístrojové vybavení MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
