Cíl: Studie se zabývá lingvistickou validací a vybranými aspekty (konstruktové validity a reliability) dotazníku hodnocení inzulinového aplikačního systému (IDSRQ). Metodika: Zkoumaný soubor tvořilo 151 pacientů s diabetem mellitem 1. typu. Byla provedena jazyková a obsahová validace IDSRQ. Výsledky dotazníku a jednotlivých subškál byly zpracovány pomocí deskriptivní statistiky a faktorové analýzy. Výsledky: Data byla použita k výpočtu reliability sedmi původních subškál (0,42–0,92). Platnost konstruktu byla testována pomocí explorační a konfirmační faktorové analýzy. Byly vytvořeny modely M1, M2 a M3. Pro modely M2 a M3 byla vypočtena významnost chí-kvadrát testu (p < 0,001) a FIT indexů. Jako nejlepší byl označen pětifaktorový model se spolehlivostí 0,69–0,89 v subškálách. Závěr: Nová verze dotazníku je v souladu s psychometrickými vlastnostmi původního nástroje a extrakce položek do pětifaktorového řešení odráží aktuální hodnocení spokojenosti pacientů s léčbou diabetu mellitu 1. typu v českém prostředí.
Aim: The study deals with the linguistic validation and selected aspects (constructive validity and reliability) of the Insulin Delivery System Rating Questionnaire (IDSRQ). Methods: The examined file consisted of 151 patients with type 1 diabetes mellitus. The linguistic and content validation IDSRQ was performed, and the results of the questionnaire and individual subscales were processed via descriptive statistics and factor analysis. Results: The data was used to calculate the reliability of seven original subscales (0.42-0.92). Construct validity was tested via exploratory and confirmatory factor analysis. Models M1, M2 and M3, were created. For models M2 and M3, the significance of the chi-square test (p < 0.001) and FIT indices was calculated. The five-factor model with a reliability of 0.69-0.89 in subscales was identified as the best. Conclusion: The new version of the questionnaire is in line with the psychometric properties of the original tool, and the extraction of items into a five-factor solution reflects the current assessment of patients' satisfaction with type 1 diabetes mellitus therapy in the Czech environment.
This study constitutes a cross sectional analysis of the association between cognitive impairment defined by neuropsychological tests and carotid stenosis. The main objective was to compare the results of the Mini-Mental State Examination (MMSE) and Addenbrooke's Cognitive Examination-Revised (ACE-R) with regard to the degree of carotid stenosis. The sample comprised 744 patients who underwent a carotid duplex ultrasound and cognitive function testing (by ACE-R and MMSE). A multivariable analysis of potential confounding factors was completed. The significance of the different number of positive (MMSE ≤ 27, ACE-R ≤ 88) and negative (MMSE ≥ 28, ACE-R ≥ 89) results of the neuropsychological tests was analysed with regard to the degree of carotid stenosis (50-99%). Neuropsychological test results were also compared between carotid stenosis of 50-69%, 70-89%, and 90-99%. For both the MMSE and ACE-R, a difference was observed between positive and negative test results when higher degrees of stenosis were present. However, for the ACE-R only, more severe stenosis (80-89%, 90-99%) was predominantly associated with positive test results (p-value < 0.017). The same dependence for ACE-R (although not statistically significant) was observed in the group of patients without an ischemic stroke (confounding factor). In the case of the MMSE and more severe stenosis, negative results predominated, regardless of the confounding factor. There were no statistically significant differences in test results between carotid stenosis of 50-69%, 70-89%, and 90-99%. The results suggest that for assessing the early risk of cognitive impairment in patients with carotid atherosclerosis, the ACE-R appears more suitable than the MMSE.
Východiska: Individuální rozdíly v cirkadiánních typech mají vliv na diurnální preference (DP) sestry a její schopnost adaptace na práci na směny. Sestry večerní DP se lépe přizpůsobují nočním směnám oproti sestrám ranní DP. V souvislosti se směnným režimem sestry sdělují problémy se spánkem, rodinné a společenské problémy. Cíl: Zjistit, zda měla vliv DP sester z různě zaměřených pracovišť nemocnic na jejich směnnost a spánek. Dílčími cíli bylo zjistit zastoupení sester v DP a zjistit, jaký mají vztah ke směnnosti a spánku sester. Zjistit reliabilitu použitého dotazníku. Metodika: Kvantitativní průřezová studie byla založena na anonymním dotazníkovém šetření. Soubor 726 sester byl rozdělen na 4 skupiny podle pracoviště. Dotazník Kompozitní škála ranních a večerních typů byl využit pro stanovení DP sester, byl doplněn otázkami vztahujícími se ke směnnému režimu, spánku a anamnestickými daty. Pro zpracování dat byla použita parametrická a neparametrická statistika. Výsledky: V souboru bylo zastoupeno 23 % sester ranní DP, 5 % večerní DP a 72 % neutrální DP. V ranních směnách se velmi dobře cítily sestry ranní DP (p < 0,001) a v nočních směnách sestry večerní DP (p < 0,001). Po spánku po noční směně se cítily hůře sestry ranní DP. Vyšší hodnota v počtu hodin spánku po noční směně byla zjištěna u sester večerní DP (p < 0,001). Reliabilita škály byla uspokojivá (0,84). Závěr: Na spánek u sester ve směnném provozu má vliv typ DP. Problémy se spánkem nelze podceňovat a je třeba prevence, např. vhodné ergonomické plánování pracovních směn.
Background: Individual differences in circadian types have affect to the nurse's diurnal preference (DP) and nurse ́s ability to adapt to shift work. Nurses of evening DP adapt better to night shifts than nurses of morning DP. In connection with the shift work, nurses report problems with sleep, family problems and social problems.Aim: To find out whether the DP of nurses from different wards of hospitals had an effect on their shifts and sleep. The partial aims were to find out the representation of nurses in DP and to find out how they relate to the shift and sleep of nurses. To find out the reliability of the used questionnaire. Methods: A quantitative cross-sectional study was based on an anonymous questionnaire. The group of 726 nurs-es was divided into 4 groups according to the ward. The questionnaire “Composite Scale of Morning and Evening Types” was used to determine the DP of nurses, it was supplemented by questions related to shift work, sleep and anamnestic data. Parametric and nonparametric statistics were used for data processing.Results: Nurses of morning DP were in 23%, 5% nurses of evening DP and 72% nurses of neutral DP were represented in the group. Nurses of morning DP (p < 0.001) felt very well in the morning shifts and nurses of evening DP (p < 0.001) in the night shifts. After sleeping after a night shift, the nurses of the morning DP felt worse. A higher value in the number of hours of sleep after the night shift was found in the nurses of evening DP (p < 0.001). The reliability of the Scale was satisfactory (0.84).Conclusions: Sleep in nurses in shift work is affected by type DP. Sleep problems cannot be underestimated and prevention is needed, such as appropriate ergonomic shift planning.
Východiska: V České republice má incidence nových případů diabetu mellitu stoupající tendenci. Je žádoucí, aby pacienti zvládali kontrolu a řízení svého onemocnění. Je tedy důležitá edukace v oblasti v self-managementu, což vyžaduje vhodnou podporu od zdravotníků, především všeobecných sester. Pro hodnocení self-managementu je možno použít škálu the Partners in Health Scale (PIH, Škála partnerů ve zdraví). Škála identifikuje oblasti rezerv sebepéče a sebeřízení pacienta. Cíl: Cílem je ověřit reliabilitu a vnitřní konzistenci PIH škály v sociokulturních podmínkách České republiky a popsat úroveň self – managementu u pacientů s diabetem mellitem 2. typu. Metodika: V rámci kvantitativní průřezové prospektivní studie byl použit strukturovaný dotazník obsahující českou verzi Partners in Health Scale (Škála partnerů ve zdraví – PIH škála). Výsledky: Výzkumu se zúčastnilo 58 respondentů, kteří splnili zařazující a vyřazující kritéria studie. Byla prokázána vysoká reliabilita a vnitřní konzistence české verze PIH. Nejlepších výsledků dosáhli probandi v oblasti monitorování průběhu nemoci a respektování léčebného režimu. Byla prokázána souvislost mezi vzděláním a finanční situací a úrovní sebeřízení. Nebyl prokázán rozdíl mezi muži a ženami a celkovou úrovní self-managementu. Závěr: PIH škála je vhodným nástrojem pro stanovení úrovně self-managementu u pacientů s diabetem melitem 2. typu v sociokulturních podmínkách České republiky.
Background: In the Czech Republic, the incidence of new cases of diabetes mellitus is rising. It is desirable for patients to manage the control and management of their illnesses. Thus, education in the area of self-management is important, which requires appropriate support from health professionals, especially nurses. The Partners in Health Scale (PIH, Health Partner Scale) can be used to evaluate self-management. The scale identifies areas of self-care reserves and patient self-regulation. Objective: The objective is to verify the reliability and internal consistency of the PIH scale in the socio - cultural conditions of the Czech Republic and to describe the level of self - management in patients with type 2 diabetes mellitus. Methods: A structured questionnaire containing the Czech version of Partners in Health Scale was used as part of a quantitative cross-sectional prospective study. Results: The survey was attended by 58 respondents who met the inclusion and exclusion criteria of the study. The high reliability and internal consistency of the Czech version of PIH has been demonstrated. The best results were the proband in the field of monitoring the course of the disease and respecting the treatment regimen. The link between education and the financial situation and the level of self-determination has been demonstrated. There was no difference between men and women and the overall level of self-management. Conclusion: The PIH scale is a suitable tool for determining the level of self-management in patients with type 2 diabetes mellitus in the socio-cultural conditions of the Czech Republic.
- MeSH
- Diabetes Mellitus MeSH
- Humans MeSH
- Self Care MeSH
- Self-Management * MeSH
- Self-Neglect MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Aim: The aim of this quantitative study is to introduce the Czech version of the PIH scale and the specific aspects of validity and reliability. The partial objectives are the factor structure of the scale, its reliability and validity, and subsequent verification of the possible application of the scale on the Czech population and the evaluation of other results obtained using the exploratory factor analysis. Methods: The study describes language validation PIH scale and psychometrically characterizes the PIH scale on the group of 230 patients with chronic cardiovascular disease. The results are calculated using descriptive statistics, reliability analysis, factor analysis and programs Excel and IBM SPSS. Results: The exploratory factor analysis shows four-factor solution. The value of Cronbach’s alpha 0.91 shows a high reliability of the PIH scale. The split-half reliability 0.83 and test-retest reliability 0.81 shows its good reliability. Conclusion: The results of the study provide information on the factor solution and the PIH scale reliability which confirm its good psychometric characteristics. It has been confirmed that the PIH scale is suitable for use in the clinical conditions of the Czech Republic healthcare. The research is supported by the project IGA_FZV_2017_003 Psychometric validation of PIH scale in patients with chronic cardiovascular disease.
- MeSH
- Adult MeSH
- Cardiovascular Diseases prevention & control MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Young Adult MeSH
- Translating MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Psychometrics methods statistics & numerical data MeSH
- Reproducibility of Results * MeSH
- Self-Management * methods MeSH
- Aged MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Young Adult MeSH
- Aged MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Arterial hypertension (AH) ranks among the most common diseases of the cardiovascular system. For a successful treatment, an adjustment of lifestyle is necessary – eating habits and physical activity in particular. Aim: The aim of the study was to investigate the eating habits among patients with AH and to establish risk areas. Methodology: A quantitative design was applied using the questionnare Rapid Eating Assessment for Patients. The inclusion criteria were: Patients were aged 18+, without dietary limitation, consenting to research, whether they suffer – do not suffer from AH. The sample comprised of two groups of patients: one with AH and a control group. Patients were selected randomly in GP’s surgeries. Results: Results from 374 patients (179 with AH, 195 without AH) indicate that there are risk areas in eating habits. On average, there were four risk areas out of 11 categories investigated. Among patients with AH, the risk factors lie in a reduced consumption of fruit and vegetables, dairy products, increased fat and fatty dairy products, and a sedentary lifestyle. In the control group, there was a reduced consumption of whole grains, frequent consumption of fatty sweets and snacks, soft drinks, confectionery and frequent consumption of high-sodium foods. A highly significant relation was found between age and occurrence of hypertension (C = 0.45; p < 0.001) in men (C = 0.44; p < 0.001) and in women (C = 0.45; p < 0.001). Conclusion: The results indicate risk areas in eating habit of patients with AH. Therefore, it is necessary to repeatedly educate patients with AH about eating habits.
Východiska: Škála partnerů ve zdraví (PIH škála) je nástroj ke zjišťování úrovně self-managementu pacientů. Self-management vede pacienty k tomu, aby zvládali své onemocnění sami, bez přítomnosti zdravotníků. Kvantitativní studie navazuje na validizaci české verze PIH škály a ověřuje její konstruktovou validitu. Cíl: Cílem studie je pomocí faktorové analýzy potvrdit konstruktovou validitu PIH škály. Metody: Ve výzkumu je aplikována PIH škála jako nástroj pro hodnocení self-managementu na souboru 432 pacientů s chronickým kardiovaskulárním onemocněním. Výsledky jsou zpracovány pomocí popisné statistiky, analýzy spolehlivosti, explorační a konfirmační faktorové analýzy. Výsledky: Explorační faktorová analýza ukazuje třífaktorové řešení, které bylo následně potvrzeno konfirmační faktorovou analýzou. Hodnoty Cronbachovy alfy pro celou PIH škálu a pro jednotlivé subškály se pohybují mezi 0,85-0,89 a ukazují na vysokou spolehlivost PIH škály. Závěry: Výsledky studie přinášejí informace o faktorovém řešení a reliabilitě PIH škály a potvrzují její dobré psychometrické vlastnosti.
Background: The Partners In Health (PIH) scale is the tool for assessment patients self-management. Self- management leads patients to coping their disease without medical officers. This quantitative study is to follow up on the validation of the Czech version of the PIH scale and to confirm their construct validity. Aim: The aim of this study is to confirm construct validity of PIH scale using the factor analysis. Methods: In the research, the PIH scale is applied as a tool for assessment self-management on the group of 432 patients with chronic cardiovascular disease. The results are processed using descriptive statistics, reliability analysis, exploratory factor analysis, confirmatory factor analysis. Results: The exploratory factor analysis shows three factor solution which was then confirmed by confirmatory factor analysis. The values of Cronbach’s alpha for the whole PIH scale and for the individual subscales are between 0.85-0.89 and show a high reliability of the PIH scale. Conclusions: The results of this study provide information on the factor solution and the PIH scale reliability and confirm its good psychometric characteristics.
Cíl: Validizace ošetřovatelské diagnózy Narušené procesy v rodině (00060) NANDA International v sociokulturním kontextu v ČR. Metodika: Jednalo se o kvantitativní výzkum s použitím techniky dotazníku. K validizaci ošetřovatelské diagnózy Narušené procesy v rodině (00060) byl využit Fehringův model validity diagnostického obsahu (DCV model). Výzkumu se zúčastnily dvě skupiny respondentů – probandi, kteří se podílejí na přímé realizaci péče o klienty (sestry-expertky a rodinní pečující) a probandi - odborní experti (vysokoškolští pedagogové z oblasti ošetřovatelství). Výsledky: Obě skupiny respondentů určily tři hlavní diagnostické prvky změna ve zdravotním stavu člena rodiny, změny ve spokojenosti s rodinou a změny v citovém chování. Ostatní diagnostické prvky byly určeny za vedlejší. Žádný z diagnostických prvků nebyl označen za nevýznamný. Mezi srozumitelné diagnostické prvky respondenti označili celkem 15 diagnostických prvků (např. změny ve spokojenosti s rodinou, změny v rituálech, změna rolí v rodině, změna finanční situace v rodině). Za nejméně srozumitelný diagnostický prvek respondenti určili přechodnou situaci v rodině. Závěr: Ošetřovatelská diagnóza Narušené procesy v rodině (00060) je v omezené míře srozumitelná a použitelná pro ošetřovatelský personál a rodinné příslušníky v sociokulturním kontextu ČR.
Aim: Validation of nursing diagnoses Interrupted family processes (00060) NANDA International in socio-cultural context in the country. Methods: It was a quantitative research using the questionnaire technique. In the validation of nursing diagnoses Interrupted family processes (00060) was used Fehring´s diagnostic content validity model (DCV model). Two groups of respondents participated in the research - probands who are involved in the direct implementation of client care (nurse-expert and families carers) and probands - specialized experts (university professors in the field of nursing). Results: Both groups of respondents identified three main elements of the diagnostic shift in health status of a family member, changes in satisfaction with family and changes in availability for affective responsiveness. Other diagnostic features were identified as minor. None of the diagnostic elements were identified as insignificant. The respondents identified a total of 15 understandable diagnostic element (e.g., changes in satisfaction with family, ritual changes, shift in family roles, modification in family finances). The respondents indentified the least understandable diagnostic element situation transition. Conclusion: Nursing diagnosis Interrupted family processes (00060) is limited in understanding and usage for nursing staff and family members in the sociocultural context of the country.
Cíl: Deskripce self managementu u pacientů s chronickým onemocněním – diabetem mellitem. Metody: Kvantitativní výzkum s použitím PIH škály hodnotící úroveň self-managementu u lidí s diabetem melitem. Výzkumný soubor: 90 respondentů. Osoby s chronickým onemocněním (diabetes mellitus) Výzkumná metoda: Dotazník obsahující identifikační údaje a PIH škálu, která hodnotí úroveň self-managementu. Jednotlivé položky jsou hodnoceny s využitím Likertovy stupnice od 0 do 8. Statistické zpracování s využitím programu Statistica.cz a použitím Mann- Whitney U testu, a chí-kvadrát testu. Výsledky: Byla prokázána souvislost mezi vzděláním (C = 0,339; p < 0,05) a finančním zajištěním (C = 0,309; p < 0,05) a výsledkem celkového skóre PIH škály. Nebyl prokázán vliv věku (r = -0,152; p > 0,05) a pohlaví (t = 1,545; p > 0,05) na celkové skóre. Nebyla prokázána souvislost mezi sociální situací respondenta (C = 0,26; p > 0,05) a celkovým skóre PIH škály. Závěry: Úroveň self – managementu u pacientů s chronickým onemocněním diabetes mellitus neovlivňuje věk, pohlaví, a sociální situace, ale může jej ovlivňovat vzdělání (C = 0,339) a finanční zajištění člověka (C = 0,309).
Aim: Description of self-management in patients with the chronic condition – Diabetes Mellitus. Methods: Quantitative research using the PIH scale to assess the level of self-management in patients with diabetes mellitus. Research file: 90 respondents. Persons with the chronic condition (diabetes mellitus). Research method: Questionnaire involving identification data and the PIH scale, which assesses the level of self-management. Individual items are assessed via Likert Scale, ranging from 0 to 8. Statistical processing using programme Statistica.cz and the Mann-Whitney U test, and a chi-square test. Results: The correlation among education (C = 0,339; p < 0,05) and financial security (C = 0,309; p < 0,05) and the total score of the PIH scale has been proved. There has been no proof of the impact of age (r = -0,152; p > 0,05) and sex (t = 1,545; p > 0,05) on the total score. There has also not been proved any correlation between the social situation of the respondent (C = 0,26; p > 0,05) and the total score of the PIH scale. Conclusion: The level of self-management in patients with the chronic condition diabetes mellitus is not influenced by age, sex and the social situation, but can be influenced (C = 0,339) by education and financial security (C = 0,309).
- MeSH
- Diabetes Mellitus * MeSH
- Humans MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Self-Management * MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Meeting Abstract MeSH
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit vzájemné vztahy mezi kvalitou života, zátěží a syndromem vyhoření při poskytování profesionální zdravotně-sociální péče. Metody: Byla použita metoda kvantitativního dotazníkového šetření s použitím dotazníku zátěže – Meisterův dotazník, dotazníku syndromu vyhoření - Burnout Measure (BM) a dotazníku kvality života - WHOQOL-BREF. Soubor respondentů byl tvořen 57 profesionálními pečovateli (55 žen, 2 muži), kteří poskytují péči v zařízení Domov pro seniory Pohoda, Olomouc - Chválkovice a Domov pro osoby se zdravotním postižením Nové Zámky – poskytovatel sociálních služeb. Výzkum byl realizován v letech 2015-2016. Výsledky: Z výsledků výzkumu vyplynulo, že existuje signifikantní korelace mezi mírou vyhoření a mírou zátěže. Čím vyšší je zátěž profesionálního pečovatele, tím vyšší je míra syndromu vyhoření. Negativní signifikantní korelace byly zjištěny mezi mírou zátěže a faktorem kvality života Fyzické zdraví, mírou zátěže a faktorem kvality života Prožívání. Čím je vyšší zátěž profesionálního pečovatele, tím je nižší kvalita života v oblasti fyzické zdraví a prožívání profesionálního pečovatele. Negativní signifikantní korelace byly potvrzeny mezi mírou vyhoření a faktorem kvality života Fyzické zdraví a mezi mírou vyhoření a faktorem kvality života Sociální vztahy a mezi mírou vyhoření a faktorem kvality života - Prostředí. Se vzrůstající mírou syndromu vyhoření se snižuje kvalita života v oblasti sociálních vztahů, prostředí a fyzického zdraví profesionálního pečovatele. Závěr: Výsledky výzkumu ukázaly existenci vzájemných vztahů mezi mírou zátěže a snížením kvality života a mírou syndromu vyhoření a nižší kvalitou života pečovatelů Výzkum tak poukázal na potřebu systematického posuzování kvality života pečovatele a realizaci intervencí zaměřených na eliminaci důsledků zátěže vyplývající z vykonávání péče.
Aim: The aim of the reserach was to establish interrelations between quality of life, burden and burnout syndrome in people providing professional health and social care. Methods: The method od quantitative questionnaire research was adopted. We used the following questionnaires: burden questionnaire – Meister questionnaire; burnout syndrome questionnaire – Burnout Measure (BM); quality of life questionnaire – WHOQOL-BREF. The set of respondents included 57 professional caregivers (55 female, 2 male) working at Home for the Elderly „Pohoda“, Olomouc – Chválkovice, and at Home for the Disabled Persons Nové Zámky – provider of social services. The research took place from 2015 to 2016. Results: The results suggest significant correlations between the total score burnout degree, and burden extent. The higher the level of burden of a professional caregiver, the higher the burnout syndrome degree. Negative significant correlations were found between the total score burden extent, and the quality of life indicator Physical health, burden extent and the quality of life indicator Experience. The higher the level of burden of a professional caregiver, the lower their quality of life in terms of physical health and experience. Negative significant correlations were proved between the total score burnout degree, and the quality of life indicator Physical health, between burnout degree, and the quality of life indicator Social relationships, and between burnout degree, and the quality of life indicator Environment. The higher the burnout syndrome degree, the lower the quality of life in terms of social relationships, environment, and physical health of a professional caregiver. Conclusion: The results of our research point out to the need of systematic reviewing of a caregiver´s quality of life, and to the implementation of interventions focused on the elimination of burden consequences following from providing care
- MeSH
- Quality of Life * MeSH
- Humans MeSH
- Home Health Aides MeSH
- Workload * MeSH
- Burnout, Professional * MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Meeting Abstract MeSH
