Q95149199
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Aortic stenosis is one of the most common heart diseases that occur in developed countries. The disease has many causes; among the most discussed is excessive intake of fluorides. The aim of our work is to clarify the biochemical nature of biomineralizations in cardial tissue as well as to select an appropriate medication and to mitigate the disease. Peptide mapping combined with UHPLC and MS were used in the study of the mineralized cardial tissue. We managed to identify proteins such as alkaline phosphatase, biglycan, mimecan, osteopontin, periostin and proteoglycan, which are probably related to mineralization of the valves.
- MeSH
- aortální stenóza * etiologie MeSH
- chromatografie kapalinová využití MeSH
- fluor škodlivé účinky MeSH
- hmotnostní spektrometrie * metody přístrojové vybavení využití MeSH
- kalcinóza * patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- peptidové mapování * metody trendy využití MeSH
- tandemová hmotnostní spektrometrie využití MeSH
- vitamin K chemie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Radiální přístup minimalizuje riziko lokálních krvácivých komplikací.Užití tohoto přístupu je možné i u komplexních koronárních intervencí. Popis případu: 66letá pacientka s námahovou anginou pectoris byla koronarografována na našem pracovišti v dubnu 2008. Pro nález postižení více věnčitých tepen byl proveden čtyřnásobný aortokoronární by-pass. Pro recidivu námahových stenokardií několik měsíců po operaci byla provedena zátěžová scintigrafie myokardu s nálezem zátěží podmíněné ischemie myokardu laterální stěny. Při koronarografii provedené radiálním přístupem byl zjištěn uzávěr proximálního segmentu r. circumflexus a těsná stenóza v distální anastomose autovenózního by-passu na r. marginalis. V listopadu 2008 byla provedena elektivní PCI kombinovaným femororadiálním přístupem, kdy femorální přístup byl indikován pro rekanalizaci uzávěru r. circumflexus a levý radiální přístup k nasondování by-passu, a tím k zobrazení periferie r. circumflexus. Vzhledem k neúspěchu antegrádně prováděné rekanalizace byl uzávěr rekanalizován retrográdně z radiálního přístupu hydrofilním vodičem a po retrográdních predilatacích byly antegrádně implantovány dva drug-eluting stenty. Místo vpichu do radiální tepny bylo uzavřeno TR bandem, místo vpichu do femorální tepny systémem AngioSeal. Po nekomplikovaném průběhu byla pacientka druhý den propuštěna do domácího ošetřování, též v dalším průběhu byla pacientka zcela bez komplikací. Závěr: Kazuistika demonstruje úspěšnou retrográdní rekanalizaci chronického uzávěru věnčité tepny s využitím radiálního přístupu.
Introdution: The radial approach minimizes the risk of local bleeding complication. The use of this approach is possible even in complex coronary intervention. Case report: A 66-year-old woman with effort angina underwent coronary angiography in our department in April 2008. She was referred for multivessel disease to cardiac surgery, the quadruple coronary artery bypass was performed. For recurrent effort angina several month after cardiac surgery, nuclear stress test was performed, with inducible ischemia of lateral wall. During coronary angiography, tight stenosis in distal anastomosis of venous graft into obtuse marginal branch and total ostial occlusion of left circumflex artery were diagnosed. On November 2008 elective PCI was made, with use of combined femoro-radial approach, the femoral approach was indicated for antegrade recanalization of left circumflex, the radial approach for visualization of distal segment via venous graft. Due to failure of antegrade recanalization, the transradial retrograde approach via venous graft was used during the same procedure. After successful retrograde wiring with hydrophillic wire and retrograde balloon dilatation, the transfemoral antegrade stenting with two drug-eluting stents was performed. The femoral puncture site was closed by AngioSeal closing device, the radial puncture site was closed by TR-Band. The patient was discharged the next day to home care, with no complication during follow-up. Conclusion: A case report demonstrates successful retrograde recanalization of chronic total occlusion using the radial approach.
- Klíčová slova
- perkutánní koronární intervence, chronický uzávěr, radiální přístup,
- MeSH
- arteria radialis MeSH
- balónková koronární angioplastika MeSH
- kardiochirurgické výkony metody MeSH
- koronární angiografie MeSH
- koronární cévy chirurgie patologie MeSH
- koronární stenóza chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- srdeční katetrizace metody MeSH
- stenty uvolňující léky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Systém Impella 2,5 je mechanická podpora levé komory srdeční určená pro krátkodobé použití s maximální dobou trvání 5 dnů. Systém se zavádí femorální cestou přes aortální chlopeň, je schopen čerpat krev z levé komory do ascendentní aorty s maximálním průtokem 2,5 l/min. Autoři popisují pět případů použití této podpory oběhu provedených během jednoho roku (říjen 2009 až září 2010) u pacientů podstupujících perkutánní koronární intervenci s očekávaným vysokým rizikem periprocedurálního zhroucení oběhu. Jednalo se o 4 muže a 1 ženu ve věkovém rozmezí 58–73 let, s těžkou systolickou dysfunkcí levé komory srdeční, u kterých nebyl indikován kardiochirurgický výkon z důvodu vysokého perioperačního rizika. V jednom případě byla PCI prováděna v počínajícím kardiogenním šoku. U dvou pacientů byl k PCI využit radiální přístup. Všichni pacienti měli zajištěn samostatný žilní vstup pro podání vazopresorů pro případ hypotenze během výkonu. Průtok systémem Impella 2,5 byl během PCI titrován dle aktuálního hemodynamického stavu. Ve čtyřech případech proběhl výkon technicky nekomplikovaně, v jednom případě byl nutný akutní kardiochirurgický výkon pro rupturu tepny neošetřitelnou implantací stentgraftu, systém Impella v tomto případě byl funkční během celého perioperačního období. Po odstranění systému Impella došlo v jednom případě ke vzniku pseudoaneuryzmatu femorální tepny, které bylo vyřešeno manuální kompresí, v jednom případě bylo nutno chirurgické ošetření místa vpichu pro krvácení vzniklé během hemokoagulační poruchy při multiorgánovém selhání. Během prvních 24 hodin po výkonu žádný pacient nezemřel, do 30 dnů zemřela jedna pacientka ve spádové nemocnici (recidivující fibrilace komor s neúspěšnou resuscitací), ostatní pacienti byli propuštěni do domácího ošetřování a jsou sledováni ambulantně.
The Impella 2.5 is the left ventricle assist device dedicated for short-term circulatory support up to five days. This device is introduced transfemorally, across the aortic valve, used for expelling of blood from the left ventricle to ascending aorta up to 2,5 l/min. The authors describe five case reports about the use of this circulatory support in one year periode (October 2009 to September 2010), in cases of percutaneous coronary intervention with expected high-risk of periprocedural cardiac arrest. The patients were 4 men and 1 woman, age 58–73 years, with severe systolic left ventricular dysfunction, in which cardiac surgery was not indicated because of the high perioperative risk. In one case, the percutaneous coronary intervention was performed in incipient cardiogenic shock. In two cases, the coronary interventions were performed transradially. All patients had introduced a separate venous access for vasopresors administration in case of eventual hypotension. The Impella-mediated blood flow was titrated according to the actual hemodynamic status. In four cases, the percutaneous coronary intervention was successful, in one case emergency cardiac surgery for a coronary artery rupture with unsuccessful graft-stent implantation was needed. The Impella device in this case was used throughout the whole perioperative period. After the removal of Impella device, in one case pseudoaneurysm of femoral artery occured, it was solved by manual compression. In one case, surgical treatment of access site bleeding during the multiorgan failure was necessary. During the first 24 hours after procedure no patient died, within 30 days after procedure one patient died for recurrent ventricular fibrillation occured after transfer into regional hospital. The other four patients were discharged home and are monitored in the outpatient department.
- Klíčová slova
- vysoce riziková PCI, LVAD,
- MeSH
- balónková koronární angioplastika škodlivé účinky MeSH
- dysfunkce levé srdeční komory terapie MeSH
- hemodynamika MeSH
- kardiogenní šok terapie MeSH
- krvácení komplikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- podpůrné srdeční systémy trendy využití MeSH
- senioři MeSH
- srdeční katetrizace metody MeSH
- srdeční selhání MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Při transradiálních srdečních diagnostických katetrizacích se z důvodu prevence okluze radiální tepny dosud užívá nefrakciovaný heparin (UFH) ve standardní dávce 5 000 jednotek (j.). Cílem naší práce bylo srovnání této dávky s podáním dávky 2 000 j. UFH s využitím perfuzní hemostázy. Celkem bylo randomizováno 280 pacientů přijatých k jednodennímu pobytu v nemocnici a 78 z nich vyřazeno vzhledem k ad hoc provedené intervenci (PCI). Hodnoceno bylo 202 pacientů, 102 ve skupině A (5 000 j.) a 100 ve skupině B (2 000 j.). Nezjistili jsme významné rozdíly ve výskytu okluze radiální tepny, hematomu ani doby komprese v obou skupinách.
Standard dose 5 000 units of unfractionated heparin (UFH) is routinely used during transradial cardiac diagnostic catheterization for prevention of radial artery occlusion. The aim of our study was to compare this standard dose with 2 000 units of UFH in combination with patent hemostasis. 280 outpatients were randomized and 78 were excluded due to ad hoc intervention (PCI). 202 patients were analyzed, 102 in group A (5 000 U) and 100 in group B (2 000 U). There were no significant differences between both groups in radial artery occlusion, hematoma and compression time.
- Klíčová slova
- transradiální katetrizace, perfuzní hemostáza, okluze radiální tepny,
- MeSH
- arteria radialis MeSH
- diagnostické techniky kardiovaskulární využití MeSH
- duplexní dopplerovská ultrasonografie metody využití MeSH
- financování organizované MeSH
- hematom komplikace MeSH
- hemostáza fyziologie účinky léků MeSH
- heparin aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- medicína založená na důkazech MeSH
- perfuze MeSH
- pletysmografie metody využití MeSH
- průchodnost cév fyziologie účinky léků MeSH
- srdeční katetrizace metody účinky léků využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl: Zhodnotit využití a indikace intraaortální balonkové kontrapulsace (IABK) v kardiologické intenzivní péči, charakteristiku a klinický výsledek léčených pacientů. Metodika: Retrospektivní analýza pacientů hospitalizovaných na kardiologické jednotce intenzivní péče léčených IABK od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2008. Výsledky: Intraaortální balonkovou kontrapulsaci jsme použili u 67 pacientů. Nejčastější indikací byl kardiogenní šok u pacientů s infarktem myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) (61 %), dále kardiogenní šok u pacientů bez elevací úseku ST (NSTEMI) (21 %) a kardiogenní šok jiné etiologie (9 %). V 9 % byla IABK použita jako podpora před vysoce rizikovou perkutánní koronární intervencí. Průměrná doba léčby IABK byla 50 hodin (maximum 240 hodin). Všichni pacienti podstoupili koronarografi i. Komplikace léčby IABK jsme zaznamenali u 13 % pacientů. Padesát pět pacientů mělo kardiogenní šok při infarktu myokardu (IM). Průměrný věk u této skupiny byl 67 ± 9 let (76 % mužů). U pacientů s IM a kardiogenním šokem byla v 73 % provedena primární perkutánní koronární intervence (PCI), 22 % pacientů bylo indikováno k urgentnímu CABG. V době zahájení IABK bylo 94 % nemocných na katecholaminové podpoře, 80 % pacientů na invazivní mechanické ventilaci. Nemocniční mortalita pacientů s IM a kardiogenním šokem v našem souboru byla 50 %, jednoroční mortalita 55 %. Závěr: Na našem pracovišti je IABK součástí komplexní péče o pacienty s těžšími formami kardiogenního šoku především při akutním infarktu myokardu. Nemocniční mortalita pacientů s akutním infarktem myokardu v kardiogenním šoku v našem souboru je srovnatelná s literárními údaji.
Aim: To assess the use of intraaortic balloon counterpulsation (IABC) and its indications in an intensive cardiac care unit (ICCU), patients' characteristics, and clinical outcomes. Methods: Retrospective analysis of patients treated with IABC in an ICCU from January 1, 2005 through December 31, 2008. Results: Intraaortic balloon counterpulsation was used in 67 patients. The most frequent indications were cardiogenic shock in STEMI patients (61%), cardiogenic shock in non-STEMI patients (21%), and cardiogenic shock of another etiology (9%). In 9% of patients, IABC was used as a support measure before high-risk PCI. The mean IABC treatment duration was 50 hours (max 240 hours). All patients underwent coronary angiography. Complications were observed in 13% of patients. Fifty-fi ve patients had cardiogenic shock due to acute MI. The mean age in this subgroup was 67 ± 9 years (76% were males). In this subgroup, primary PCI was performed in 73% of patients while urgent CABG was indicated in 22% of patients. At IABC initiation, 94% of patients required catecholamines, 80% patients needed invasive mechanical ventilation. Hospital mortality in patients with cardiogenic shock associated with acute MI was 50%, one-year mortality 55%. Conclusion: In our ICCU, IABC is part of comprehensive acute cardiac care predominantly in patients with severe cardiogenic shock, mostly due to acute myocardial infarction. Hospital mortality of patients with acute myocardial infarction and cardiogenic shock is comparable with published data.
- MeSH
- farmakoterapie metody využití MeSH
- financování organizované MeSH
- hemodynamika MeSH
- infarkt myokardu komplikace mortalita terapie MeSH
- intraaortální balónková pumpa metody přístrojové vybavení využití MeSH
- kardiocentra metody organizace a řízení trendy MeSH
- kardiogenní šok komplikace mortalita terapie MeSH
- katecholaminy terapeutické užití MeSH
- kontrapulzace metody přístrojové vybavení využití MeSH
- koronární jednotky využití MeSH
- lidé MeSH
- medicína založená na důkazech trendy MeSH
- podpůrné srdeční systémy využití MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cílem této práce bylo vyhodnotit výsledky primárních perkutánních koronárních intervencí (pPCI) ze dvou center, ve kterých lékaři provádějí většinu PCI radiálním přístupem. Transradiální přístup byl schůdný v obou centrech u 80 % pacientů s akutním infarktem myokardu s ST elevacemi (STEMI) bez kardiogenního šoku a byl spojen s absencí závažných lokálních krvácivých komplikací.
The aim of this study was to analyse the results of primary percutaneous coronary interventions (pPCI) from two centers with high experience in transradial PCI. Transradial approach was feasible in 80 % of patients with acute myocardial infarction with ST segment elevations (STEMI) without cardiogenic shock in both centers with absence of severe local bleeding complications.
