Streptokokový syndrom toxického šoku (SSTŠ) je akutní život ohrožující onemocnění, které se projevuje velmi rychlým rozvojem šoku a multiorgánovým selháním (MODS). V našem sdělení předkládáme soubor aktuálních poznatků a popisujeme tři vlastní kazuistiky. Ve dvou případech byl syndrom vyvolán bakterií Streptococcus pyogenes, v jednom byl jako etiologické agens určen Streptococcus dysgalactiae. Kazuistiky syndromu toxického šoku způsobeného jinými druhy streptokoků jsou ve světové literatuře popisovány méně často. V řadě článků a učebnic (včetně CDC definice z roku 2010) je dokonce stále uváděno, že tento syndrom může vyvolávat pouze streptokok skupiny A (S. pyogenes) [1]. Prezentovaná kazuistika SSTŠ vyvolaného jiným druhem streptokoka je podle našich zjištění v české literatuře publikována poprvé.
Streptococcal toxic shock syndrome (STSS) is an acute, life-threatening condition which presents as a rapid onset shock and multiorgan failure (multiorgan dysfunction syndrome, MODS). This communication summarizes the existing body of evidence and presents three case reports. In two patients, STSS was caused by the bacterium Streptococcus pyogenes and in one patient, Streptococcus dysgalactiae was identified as the causative agent. STSS cases caused by other streptococcal species have been reported less often in the literature. A number of articles and manuals (including the CDC definition from 2010) even continue to state that STSS can only be caused by group A streptococci (S. pyogenes) [1]. To our knowledge, the case report presented of STSS caused by another streptococcal species is the first report in the Czech literature.
- MeSH
- amputace MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- burzitida diagnóza terapie MeSH
- časná diagnóza MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dobutamin terapeutické užití MeSH
- dolní končetina patofyziologie MeSH
- erysipel diagnóza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- fasciitida nekrotizující diagnóza MeSH
- fatální výsledek MeSH
- horní končetina chirurgie patofyziologie MeSH
- kardiotonika MeSH
- katecholaminy terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- multiorgánové selhání MeSH
- pyelonefritida diagnóza MeSH
- septický šok * diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- srdeční zástava MeSH
- Streptococcaceae * patogenita MeSH
- Streptococcus pyogenes patogenita MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- amputace MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- antidepresiva MeSH
- dialýza ledvin MeSH
- dolní končetina chirurgie patologie MeSH
- dospělí MeSH
- epilepsie farmakoterapie MeSH
- katecholaminy terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- meningitida * diagnóza komplikace terapie MeSH
- mozkomíšní mok chemie mikrobiologie MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- tracheostomie MeSH
- ventilace umělá s přerušovaným přetlakem MeSH
- ventilace umělá s výdechovým přetlakem MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- anestezie klasifikace metody ošetřování MeSH
- fraktury proximálního femuru * chirurgie ošetřování MeSH
- katecholaminy klasifikace terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- perioperační péče * klasifikace metody ošetřování MeSH
- pooperační komplikace klasifikace ošetřování prevence a kontrola MeSH
- předoperační péče ošetřování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Agomelatin je antidepresivum s novým mechanismem účinku, působící primárně jako agonista melatoninových receptorů MT-1 a MT-2 a antagonista serotoninových receptorů 5-HT2C. Článek se zaměřuje na noradrenalinové/ dopaminové působení agomelatinu a jeho účinky v animálních a klinických studiích, kromě vlastního antidepresivního působení. Díky augmentaci noradrenalinové a dopaminové neurotransmise agomelatin posiluje pozitivní emoce a afekty u nemocných s depresí a redukuje negativní emoce, přičemž nevyvolává emoční oploštělost, pozorovanou po léčbě SSRI. Blokáda serotoninových receptorů 5-HT2C a částečně i agonizace melatoninových receptorů MT-1 a MT-2 vysvětluje anxiolytické účinky agomelatinu. Antagonizace receptorů 5-HT2C nepřímo aktivuje dopaminovou neurotransmisi, což má za následek zlepšení anhedonie. Agonizace melatoninových receptorů MT-1 a MT-2 vede k synchronizaci cirkadiánních rytmů, spánku a bdělosti, lokomotorické aktivity a tělesné teploty. Agomelatin u depresivních pacientů upravuje spánek a na rozdíl od antidepresiv ze skupiny SSRI nenarušuje spánkovou architekturu. Blokáda receptorů 5-HT2C zvyšuje zastoupení pomalovlnného non-REM spánku, aniž by však agomelatin vyvolával ranní nebo denní ospalost. Farmakodynamické vlastnosti agomelatinu jsou pravděpodobně zodpovědné za nízkou frekvenci sexuálních dysfunkcí, jež jsou běžně pozorovaným příznakem deprese i vedlejším účinkem ostatních antidepresiv. Neuroprotektivní účinky a neurogeneze po podání agomelatinu byly zaznamenány zatím pouze ve studiích na zvířatech. Porozumění mechanismu účinku agomelatinu může pomoci při cílené indikaci léku v terapii depresivní poruchy.
Agomelatine is an antidepressant with novel mechanism of action, acting primarily as an agonist of melatonin MT-1 and MT-2 receptors and antagonist of serotonin 5-HT2C receptors. The paper reviews norepinephrine/dopamine action of agomelatine and its consequences in animal and clinical studies, beyond antidepressive effects. Through augmentation of norepinephrine and dopamine neurotransmission agomelatine enhances positive emotions and affects in depressed patients and reduces negative emotions, without inducing emotional blunting associated with SSRI treatment. Blockade of serotonin 5-HT2C receptors and agonism of melatonin MT-1 and MT-2 receptors are responsible for anxiolytic effects of agomelatine. 5-HT2C antagonism indirectly activates dopamine neurotransmission that improves anhedonia. MT-1 and MT-2 receptor agonism synchronizes circadian rhythms, sleep and vigility, motor activity, and body temperature. Agomelatine in depressed patients improves sleep and unlikely SSRI does not impair sleep architecture. Blockade of 5-HT2C receptors increases slow-wave non-REM sleep, without morning or day somnolence. Pharmacodynamics of agomelatine is very likely responsible for low rate of sexual impairments, frequently associated with both depression and antidepressant treatment. Neuroprotective effects and neurogenesis after agomelatine administration have been so far observed in animal studies only. Understanding of mechanism of action of agomelatine may help us in targeted indication of the drug in therapy of depressive disorder.
- Klíčová slova
- cirkadiánní rytmy,
- MeSH
- acetamidy terapeutické užití MeSH
- anhedonie účinky léků MeSH
- antagonisté serotoninu farmakologie terapeutické užití MeSH
- antidepresiva farmakologie terapeutické užití MeSH
- cirkadiánní rytmus účinky léků MeSH
- depresivní poruchy farmakoterapie MeSH
- emoce účinky léků MeSH
- hodnocení léčiv statistika a číselné údaje MeSH
- hypnotika a sedativa farmakologie terapeutické užití MeSH
- katecholaminy farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- melatonin agonisté MeSH
- neurogeneze účinky léků MeSH
- neuroprotektivní látky farmakologie MeSH
- serotonin MeSH
- sexuální dysfunkce psychické farmakoterapie MeSH
- úzkostné poruchy farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- elektrická defibrilace MeSH
- elektrokardiografie MeSH
- fatální výsledek MeSH
- fibrilace komor MeSH
- infarkt myokardu diagnóza etiologie klasifikace MeSH
- kardiopulmonální resuscitace metody škodlivé účinky MeSH
- katecholaminy terapeutické užití MeSH
- koronární angiografie využití MeSH
- koronární cévy fyziologie patofyziologie patologie MeSH
- lidé MeSH
- masáž srdce metody přístrojové vybavení škodlivé účinky MeSH
- plicní embolie komplikace MeSH
- senioři MeSH
- srdeční zástava komplikace terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Nejčastější příčinou kardiogenního šoku je akutní infarkt myokardu. K rozvoji kardiogenního šoku může přispět mimo těžké dysfunkce levé komory i rozvoj systémové zánětlivé odpovědi po rozsáhlém infarktu (SIRS), mechanická komplikace, postižení pravé komory a iatrogenní poškození. Emergentní koronarografie rozhodne o možnosti revaskularizace, která by měla být provedena na infarktové tepně a i na dalších kritických zúženích věnčitých tepen. Základní mechanickou podporou u pacientů v kardiogenním šoku je intraaortální balónková kontrapulzace. Hemodynamické monitorování slouží k zajištění optimálního plnění levé komory (PCWP 18–22 mmHg). V případě hypotenze rezistentní na katecholaminy, kdy přes mechanickou podporu a kombinaci noradrenalinu, dobutaminu a adrenalinu hypotenze trvá, lze zvážit jako rescue farmakologickou terapii podání terlipressinu a substitučních dávek kortikosteroidů. Při renálním selhání je indikováno časné zahájení kontinuální veno-venózní hemofiltrace, které může přispět ke snížení potřeby vazopresorů.
The most common cause of cardiogenic shock is acute myocardial infarction. Severe left ventricular dysfunction, systemic inflammatory response syndrome, mechanical complications, impairment of the right ventricle and iatrogenic injury may contribute to the development of cardiogenic shock. Emergent coronary revascularization should be performed on the infarct-related artery and on other critical narrowings of coronary arteries. The elementary mechanical support for patients in cardiogenic shock is intraaortic balloon counterpulsation. Haemodynamic monitoring is used to ensure the optimal filling of the left ventricle (PCWP 18–22 mmHg). In the event that hypotension is resistant to catecholamines, where hypotension persists despite a combination of mechanical support, norepinephrine, dobutamine and adrenaline, the administration of terlipressin and substitute doses of corticosteroids may be considered as pharmacological rescue therapy. When renal failure occurs, the early initiation of continuous venovenous hemofiltration is indicated. This can lead to a reduced need for vasosuppressants.
- Klíčová slova
- IABP, katecholaminrezistentní hypotenze,
- MeSH
- hormony kůry nadledvin terapeutické užití MeSH
- hypotenze farmakoterapie MeSH
- infarkt myokardu diagnóza komplikace terapie MeSH
- intraaortální balónková pumpa metody přístrojové vybavení využití MeSH
- kardiogenní šok diagnóza komplikace terapie MeSH
- katecholaminy škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- koronární angiografie metody využití MeSH
- léková rezistence MeSH
- lidé MeSH
- lypresin analogy a deriváty terapeutické užití MeSH
- monitorování fyziologických funkcí MeSH
- revaskularizace myokardu kontraindikace metody využití MeSH
- srdeční komory patofyziologie MeSH
- syndrom systémové zánětlivé reakce patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
INTRODUCTION: Critically-ill patients with ST-segment elevation myocardial infarction (STEMI) often present with insufficient gastroduodenal motility, liver hypoperfusion, and higher levels of circulating catecholamines. All of these factors can lead to reduced efficacy of clopidogrel, which is only available as a p.o. medication. The aim of the study was to compare clopidogrel effectiveness in unstable STEMI patients on mechanical ventilation with stable STEMI patients. MATERIALS AND METHODS: Two groups of twenty patients with STEMI were enrolled. One group (unstable) consisted of 20 hemodynamically unstable patients on mechanical ventilation and catecholamine support. The other group (stable) consisted of 20 control patients (all patients with STEMI in Killip I class). All patients were treated by primary Percutaneous coronary intervention. Blood samples were drawn before (baseline), at 4h (4h+), 24h (1d+) and 2 days (2d+) after clopidogrel administration. Clopidogrel efficacy was assessed by measurement of vasodilator-stimulated phosphoprotein phosphorylation index. RESULTS: The decrease in the vasodilator-stimulated phosphoprotein (VASP) index was substantially less in unstable patients compared with stable ones (ANOVA, P < 0.001). In stable patients, the VASP index decreased significantly by 20% at 4h+ and by 34% at 1d+, and remained significantly decreased by 31% at 2d+. In unstable patients, the VASP decreased nonsignificantly by 8% at 4h+, and no further decrease of VASP was present (-7% at 1d+, -11% at 2d+). CONCLUSIONS: Laboratory clopidogrel efficacy is lower in patients with MI and severe hemodynamic instability, probably due to splanchnic and liver hypoperfusion and catecholamine use.
- MeSH
- balónková koronární angioplastika škodlivé účinky mortalita MeSH
- biologické markery krev MeSH
- časové faktory MeSH
- down regulace MeSH
- fosfoproteiny krev MeSH
- hemodynamika MeSH
- infarkt myokardu krev komplikace mortalita patofyziologie terapie MeSH
- inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití MeSH
- INR MeSH
- jaterní oběh MeSH
- kardiogenní šok krev etiologie patofyziologie terapie MeSH
- katecholaminy terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mikrofilamentové proteiny krev MeSH
- molekuly buněčné adheze krev MeSH
- monitorování léčiv metody MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- splanchnický oběh MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- tiklopidin analogy a deriváty terapeutické užití MeSH
- trombocyty účinky léků metabolismus MeSH
- trombóza krev etiologie mortalita prevence a kontrola MeSH
- umělé dýchání MeSH
- vyšetření funkce trombocytů MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Zhodnotit využití a indikace intraaortální balonkové kontrapulsace (IABK) v kardiologické intenzivní péči, charakteristiku a klinický výsledek léčených pacientů. Metodika: Retrospektivní analýza pacientů hospitalizovaných na kardiologické jednotce intenzivní péče léčených IABK od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2008. Výsledky: Intraaortální balonkovou kontrapulsaci jsme použili u 67 pacientů. Nejčastější indikací byl kardiogenní šok u pacientů s infarktem myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) (61 %), dále kardiogenní šok u pacientů bez elevací úseku ST (NSTEMI) (21 %) a kardiogenní šok jiné etiologie (9 %). V 9 % byla IABK použita jako podpora před vysoce rizikovou perkutánní koronární intervencí. Průměrná doba léčby IABK byla 50 hodin (maximum 240 hodin). Všichni pacienti podstoupili koronarografi i. Komplikace léčby IABK jsme zaznamenali u 13 % pacientů. Padesát pět pacientů mělo kardiogenní šok při infarktu myokardu (IM). Průměrný věk u této skupiny byl 67 ± 9 let (76 % mužů). U pacientů s IM a kardiogenním šokem byla v 73 % provedena primární perkutánní koronární intervence (PCI), 22 % pacientů bylo indikováno k urgentnímu CABG. V době zahájení IABK bylo 94 % nemocných na katecholaminové podpoře, 80 % pacientů na invazivní mechanické ventilaci. Nemocniční mortalita pacientů s IM a kardiogenním šokem v našem souboru byla 50 %, jednoroční mortalita 55 %. Závěr: Na našem pracovišti je IABK součástí komplexní péče o pacienty s těžšími formami kardiogenního šoku především při akutním infarktu myokardu. Nemocniční mortalita pacientů s akutním infarktem myokardu v kardiogenním šoku v našem souboru je srovnatelná s literárními údaji.
Aim: To assess the use of intraaortic balloon counterpulsation (IABC) and its indications in an intensive cardiac care unit (ICCU), patients' characteristics, and clinical outcomes. Methods: Retrospective analysis of patients treated with IABC in an ICCU from January 1, 2005 through December 31, 2008. Results: Intraaortic balloon counterpulsation was used in 67 patients. The most frequent indications were cardiogenic shock in STEMI patients (61%), cardiogenic shock in non-STEMI patients (21%), and cardiogenic shock of another etiology (9%). In 9% of patients, IABC was used as a support measure before high-risk PCI. The mean IABC treatment duration was 50 hours (max 240 hours). All patients underwent coronary angiography. Complications were observed in 13% of patients. Fifty-fi ve patients had cardiogenic shock due to acute MI. The mean age in this subgroup was 67 ± 9 years (76% were males). In this subgroup, primary PCI was performed in 73% of patients while urgent CABG was indicated in 22% of patients. At IABC initiation, 94% of patients required catecholamines, 80% patients needed invasive mechanical ventilation. Hospital mortality in patients with cardiogenic shock associated with acute MI was 50%, one-year mortality 55%. Conclusion: In our ICCU, IABC is part of comprehensive acute cardiac care predominantly in patients with severe cardiogenic shock, mostly due to acute myocardial infarction. Hospital mortality of patients with acute myocardial infarction and cardiogenic shock is comparable with published data.
- MeSH
- farmakoterapie metody využití MeSH
- financování organizované MeSH
- hemodynamika MeSH
- infarkt myokardu komplikace mortalita terapie MeSH
- intraaortální balónková pumpa metody přístrojové vybavení využití MeSH
- kardiocentra metody organizace a řízení trendy MeSH
- kardiogenní šok komplikace mortalita terapie MeSH
- katecholaminy terapeutické užití MeSH
- kontrapulzace metody přístrojové vybavení využití MeSH
- koronární jednotky využití MeSH
- lidé MeSH
- medicína založená na důkazech trendy MeSH
- podpůrné srdeční systémy využití MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Klíčová slova
- perimortální císařský řez, záchranná služba,
- MeSH
- časové faktory MeSH
- císařský řez MeSH
- kardiopulmonální resuscitace metody využití MeSH
- katecholaminy terapeutické užití MeSH
- komplikace těhotenství chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- masáž srdce MeSH
- první pomoc MeSH
- srdeční zástava diagnóza etiologie terapie MeSH
- transport pacientů MeSH
- urgentní zdravotnické služby metody využití MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Klíčová slova
- Pyrogenium, Curare, Phosphorus, Arsenicum album,
- MeSH
- absces chirurgie MeSH
- fatální výsledek MeSH
- homeopatie MeSH
- katecholaminy terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- nezvladatelná bolest MeSH
- peritonitida chirurgie MeSH
- plicní oběh MeSH
- pokus o sebevraždu MeSH
- retroperitoneální prostor chirurgie patologie zranění MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH