Aim: The aim of this article is to investigate and describe the coping strategies of elderly widows. Theoretical base: The grieving process is well described in the literature. However, in real life, it is always necessary to respect the uniqueness of the process for each individual. Most previous studies have focused on difficulties of the bereaved and their risk of dying. More recently, the strengths of the bereaved and how they develop have also been emphasised. A dual-proces model of coping with bereavement was used. It is based on loss-oriented and restoration-oriented strategies and the oscillation between them. In the Czech context, there is a lack of research based on this dual-process model describing coping strategies after the loss of a loved one. Methods: The paper presents the results of ethically demanding research using semi-structured interviews with 15 elderly widows. The authors based the model on a questionnaire survey using a qualitative methodology because of the aspiration to describe the strategies of individual women in detail. Results: The output is a description of coping strategies, categorized into loss- and recovery-oriented approaches, used by elderly women to navigate the period following their partner's death. Conclusion: Describing how the women interviewed have coped with their challenging life situation could inspire not only other elderly women but also their relatives and aid workers who come into contact with this target group.
- MeSH
- Adaptation, Psychological MeSH
- Coping Skills * methods MeSH
- Qualitative Research MeSH
- Humans MeSH
- Spouses psychology MeSH
- Interviews as Topic MeSH
- Aged MeSH
- Death MeSH
- Widowhood psychology MeSH
- Grief MeSH
- Self Report MeSH
- Bereavement * MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Senioři s onkologickým onemocněním tvoří mezi pacienty početnou nehomogenní skupinu se specifickými charakteristikami, které souvisí i s jejich způsobem zvládání zátěže. Tyto strategie, jak se s náročnou životní situací vyrovnat, jsou ovlivněny nejen typem onemocnění, celkovou náročností léčby a prognózou, ale rovněž biopsychosociálními faktory, které se typicky pojí s obdobím stáří, osobnostními charakteristikami a předchozími životními zkušenostmi. Strategie zvládání zátěže onkologicky nemocného seniora představují aspekt, který svým vlivem zasahuje do všech oblastí komplexní individuální péče, včetně ošetřovatelské. Jeho reflexe může přispět k efektivnějšímu zvládání komplexnosti situace takového pacienta i zvýšení kvality jeho života.
Older adults with cancer represent a large non-homogeneous group of patients with specific characteristics that also relate to their coping with stress and challenging life situations. These coping strategies are affected not only by the type of disease, overall difficulty of treatment, and prognosis but also by biopsychosocial factors typically associated with old age, personality characteristics, and previous life experiences. Strategies for managing the stress of older adults with cancer represent an effect that, by its impact, interferes with all areas of complex care, including nursing. Its reflection can contribute to more effective management of the complexity of such a patient's situation and increase the quality of his life.
- MeSH
- Coping Skills * methods MeSH
- Geriatric Nursing MeSH
- Quality of Life MeSH
- Humans MeSH
- Neoplasms * psychology MeSH
- Aged psychology MeSH
- Patient Education as Topic MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Aged psychology MeSH
- Publication type
- Review MeSH
- MeSH
- Humans MeSH
- Psychological Trauma MeSH
- Social Support MeSH
- Social Work * MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
Součástí současného směřování k posílení integrované a komplexní péče o onkologické pacienty je také úsilí o kvalitní zajištění jejich psychosociálních potřeb. Stále větší pozornost je v tomto ohledu věnována i dopadu onemocnění na fungování rodiny jako celku a potřebám nejen nemocného, ale také jeho blízkých. Problematika posttraumatického stresu a růstu ve vztahu k onkologickému onemocnění představuje jednu z oblastí, ve které může hlubší porozumění s implementací do praxe přinést znatelné pozitivní změny do životů pacientů a jejich blízkých, a v důsledku tak přinést prospěch i všem ostatním zainteresovaným stranám. Právě sestry tvoří v tomto kontextu důležitý článek řetězce péče a podpory. I v rámci běžné ošetřovatelské péče mohou přispět k tomu, aby se onkologické onemocnění nestalo pro pacienta a jeho blízké jen traumatickou zkušeností s dlouhodobým negativním dopadem, ale i zdrojem růstu.
Part of the current trend to strengthen integrated and comprehensive care for cancer patients is to strive for quality provision of their psychosocial needs. In this regard, more attention is paid to the impact of the disease on the functioning of the family as a whole and the needs of the patient and his loved ones. The issue of post-traumatic stress and growth concerning cancer is one of the areas in which a deeper understanding of simulations into practice can bring noticeable positive changes to the lives of patients and their loved ones and consequently bring benefits to all other stakeholders. Nurses represent an important link in the care and support chain in this context. Even as part of a routine nursing care, they can help prevent cancer from becoming only a traumatic experience for the patient and their loved ones with a long-term negative impact and support it as a source of possible growth.
- MeSH
- Humans MeSH
- Neoplasms * psychology MeSH
- Stress Disorders, Post-Traumatic MeSH
- Posttraumatic Growth, Psychological * MeSH
- Nurse's Role MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Onkologičtí pacienti s komorbiditou demence představují skupinu velmi zranitelných pacientů, jejichž léčba a péče se pojí s mnoha specifickými problémy a dilematy. Naplnění komplexních potřeb těchto pacientů představuje na poli ošetřovatelské péče náročný úkol mnohdy spojený s vysokou zátěží sester i nároky na jejich znalosti a dovednosti. Příspěvek je zaměřen nejen na teoretické poznatky o specifických rysech a potížích onkologických pacientů s demencí, ale také praktické využití těchto poznatků v činnosti sester i ostatního ošetřovatelského personálu v rámci všech forem zdravotní péče.
Cancer patients with comorbidity of dementia represent a group of highly vulnerable patients whose treatment and care are associated with many specific problems and dilemmas. Meeting the complex needs of these patients represents a great nursing challenge and place high demands on the knowledge and skills of the nurses. The paper focuses not only on theoretical knowledge about the specific features and problems of cancer patients with dementia but also the practical use of this knowledge in nursing care in all types of health care.
Mnozí onkologičtí pacienti v preterminálním nebo terminálním stadiu onemocnění netrpí jen somatickými symptomy a psychickými potížemi souvisejícími se zdravotním stavem a adaptací na tuto životní situaci. Nejednou jsou pro ně významnou součástí jejich současné bolesti a utrpení dlouhodobé následky dávné náročné nebo traumatické události, dopad zdravotního traumatu a s nemocí související posttraumatická stresová porucha (PTSD) či sekundární ztráty, které s sebou diagnóza a prognóza přinesla. Tyto aspekty mohou do značné míry ovlivňovat nejen vztah a komunikaci s ošetřujícím personálem, ale také průběh samotné ošetřovatelské péče. Trauma-informovaný přístup přináší do oblasti paliativní péče nový pohled, jak lépe porozumět prožívání a projevům těchto pacientů a jak přispět v rámci svých kompetencí a v kontextu holistické péče k úplnějšímu naplnění jejich potřeb. Příspěvek je zaměřen nejen na teoretické poznatky, ale také jejich využití v praxi v činnosti sester v rámci ambulantních, terénních i pobytových služeb paliativní péče.
Many oncology patients in the preterminal or terminal stage of their disease don´t suffer only by somatic symptoms or psychological issues related to their state of health and adaptation to this life situation. Sometimes long-term consequences of the past difficult or traumatic event, the impact of medical trauma and cancer-related posttraumatic stress disorder, or secondary losses due to their diagnosis and prognosis play a significant part in their current pain and suffering. These aspects may greatly affect not only their relationship and communication with nursing staff including nurses but also a course of the nursing care itself. The trauma-informed approach brings to palliative care a new perspective on how to better understand the feelings and behavior of these patients and how to contribute to better fulfillment of their needs within one´s scope of competencies and in the context of holistic care. The article is focused not only on the theoretical knowledge but also its using in nursing practice in outpatient, home-based or inpatients palliative care services.
- Keywords
- zdravotní trauma, trauma-informovaný přístup,
- MeSH
- Holistic Nursing methods MeSH
- Comprehensive Health Care methods MeSH
- Humans MeSH
- Neoplasms psychology MeSH
- Nursing Care methods MeSH
- Palliative Care * methods MeSH
- Psychological Trauma * etiology psychology MeSH
- Psychophysiologic Disorders etiology MeSH
- Risk Factors MeSH
- Terminally Ill psychology MeSH
- Nurse-Patient Relations MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
CÍLE: Text se věnuje tématu trauma-informovaného přístupu v pediatrické péči se zaměřením na jeho využití v kontextu sociální práce s rodinami vážně nemocných či zraněných dětí. Pozornost je věnována zejména problematice zdravotního traumatu a zdravotního traumatického stresu v pediatrické péči, což je jev, který dle dostupných zdrojů dosud nebyl v ČR v této oblasti sociální práce blíže popsán. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Na téma sociální práce s vybranou cílovou skupinou je nahlíženo z perspektivy trauma-informovaného přístupu včetně jeho adaptace vytvořeného specificky pro oblast péče v pediatrii. METODY: Text je koncipován jako přehledová teoretická stať. Pro dosažení cíle byla zvolena metoda kvalitativní obsahové analýzy převážně zahraničních odborných zdrojů. VÝSLEDKY: Text nabízí nový úhel pohledu na potřeby rodin vážně nemocných nebo zraněných dětí s ohledem na specifika jejich situace související s nemocí či úrazem dítěte. Přispívá také k lepšímu povědomí o možnostech jejich psychosociální podpory se zaměřením na zvýšení kvality života a prevenci dlouhodobých negativních následků v důsledku životní zkušenosti spojené s nemocí či úrazem dítěte. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Prezentované poznatky mohou být přínosem především pro sociální a zdravotně sociální pracovníky, kteří působí ve zdravotnictví a ve své praxi se věnují rodinám vážně nemocných či zraněných dětí nebo se s touto cílovou skupinou setkávají v rámci poskytování sociálních služeb.
OBJECTIVES: The text deals with the Trauma-Informed Care approach in pediatric care, focusing on its use in the context of social work with families of seriously ill or injured children and the issue of pediatric medical traumatic stress, which is a phenomenon not previously described in detail in the Czech social work field. THEORETICAL BASE: The topic is viewed from the perspective of Trauma-Informed Care and its adaptation designed specifically for pediatric care. METHODS: A method of qualitative content analysis of mainly foreign professional resources was chosen for writing this text, which is designed as a theoretical overview article. OUTCOMES: The paper offers a new perspective on the needs of families with a seriously ill or injured child with regard to the specifics of their situation. It contributes to a better awareness of the possibilities of their psycho-social support, focusing on improving the quality of life and preventing long-term negative consequences. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: This paper may benefit clinical social workers who deal with families of seriously ill or injured children or are in contact with this group when providing social services.
Prarodiče onkologicky nemocných dětí se po potvrzení onemocnění svého vnoučete ocitají v situaci, která se v mnohém v porovnání se situací a prožíváním ostatních členů rodiny vyznačuje určitými specifiky. Nejednou mají v průběhu léčby dítěte zcela nenahraditelnou roli v pomoci se zabezpečením dalšího fungování rodiny, poskytnutí praktické i emoční podpory rodičům či sourozencům dítěte, mnohdy se významně podílejí i na péči o nemocné dítě. Potřeby jich samotných však často stojí na okraji zájmu a v kontextu dětské onkologie tvoří prarodiče velmi zranitelnou skupinu osob zasažených touto životní zkušeností a jejím dopadem. Na rozdíl od rodičů je trápí především nedostatečné informace a limitovaný přístup ke zdrojům podpory. Sestry jsou pro mnohé z nich členy personálu, se kterými se během léčby dítěte setkávají nejčastěji a v některých případech prakticky jedinými z odborných pracovníků, se kterými se prarodiče dostanou do bližšího kontaktu, a v jejich psychosociální podpoře tak mohou mít sestry nezastupitelné místo.
Grandparents of children with cancer find themselves after confirmation of the diagnosis in a situation that differs in many aspects from the experience of other family members and which is characterized by certain specifics. Frequently they have an irreplaceable role in helping with further functioning of the family, providing practical and emotional support to parents or siblings, often they are also involved in care for the ill child. However, their own needs often remain unmet, and in the context of pediatric oncology, grandparents represent a very vulnerable group of people affected by this life experience and its impact. Unlike parents, they are most troubled by the lack of information and limited access to resources of support. For many grandparents, nurses are those members of the caring team whom they meet the most often and, in some cases, practically the only professionals with whom they are in closer contact and so that the role of nurses in their psychosocial support can be irreplaceable.
CÍLE: Text se zaměřuje na zjištění míry stigmatizace vůči lidem s duševním onemocněním u studentů Vysoké školy polytechnické napříč obory, s důrazem na destigmatizační efekt specifické výuky pro studenty oboru Zdravotně sociální pracovník za účasti peer lektorů. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: V ČR je stigmatizace vysoká oproti jiným zemím, navíc zde zatím neexistuje systematický výzkum této problematiky. Počet lidí s psychiatrickou diagnózou roste (ÚZIS, 2001, 2015) a jedním z klíčových problémů je jejich společenské znevýhodňování v řadě oblastí života; stigmatizují i někteří pomáhající pracovníci (Janoušková, 2016). K destigmatizaci slouží cílené intervence, jednou z nich je zapojování peer lektorů (lidí se zkušeností s duševním onemocněním) přímo do vzdělávání. METODY: Míra stigmatizace byla zjišťována prostřednictvím standardizovaného dotazníku RIBS (Lacko, 2011), který vyplnili studenti všech oborů VŠ. Studenti oboru Zdravotně sociální pracovník byli testováni před a po absolvování výuky s peer lektory. VÝSLEDKY: Míra stigmatizace osob s duševním onemocněním je u studentů srovnatelná se stigmatizací běžné populace v České republice a výuka s peer lektory má destigmatizační charakter. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Sociální pracovníci jsou pomáhající profesí, která může významně ovlivnit životní situaci klientů s duševním onemocněním prostřednictvím profesionálního vztahu, který s předsudky navázat nelze. Proto je nezbytné přispět již v rámci vzdělávacího procesu ke snižování míry stigmatizace.
