Úvod: Testování termických prahů je nedílnou součástí neurofyziologické diagnostiky neuropatie tenkých vláken, jejíž nejčastější příčinou je diabetes mellitus. Hlavním cílem bylo stanovit, existují-li signifikantní rozdíly termických prahů mezi diabetiky 1. typu a kontrolní skupinou a zhodnotit vývoj termických prahů v závislosti na délce trvání diabetu. Soubor a metodika: Vyšetřeno bylo 45 diabetiků 1. typu (27 žen, 18 mužů, průměrný věk 45,1 let). Soubor jsme rozdělili do dvou skupin podle doby trvání diabetu do 25 let a nad 25 let. Termické prahy byly stanoveny teplotním stimulátorem firmy Somedic na horních a dolních končetinách metodou „Limity“. Výsledky: Mezi kontrolní skupinou a diabetiky byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi termickými prahy na dolních končetinách/tibie (práh pro detekci chladu: p < 0,001, práh pro detekci tepla: p = 0,002), nárt (prahy pro detekci chladu, tepla: p < 0,001). Mezi dvěma podskupinami diabetiků jsme zjistili statisticky významný rozdíl pro průměrné hodnoty prahů v oblasti nártu (chlad: p = 0,024, teplo: p = 0,049). Prokázán byl statisticky významný vztah mezi hodnotami termických prahů na nártu a délkou trvání diabetu, stanoveny byly jednotlivé regresní rovnice. Závěr: Pro skríningové vyšetření má význam vyšetřovat termické prahy zejména distálně na dolních končetinách v situacích, kdy diabetik popisuje neuropatické symptomy a elektromyografické vyšetření neprokazuje abnormitu.

Background: Thermal threshold testing represents an integral part of neurophysiological diagnostics of small fiber neuropathy. Diabetes mellitus is the most common cause of SFN. The aim of our study was to evaluate changes of thermal thresholds depending on the duration of diabetes. Material and methods: 45 patients with type 1 diabetes mellitus (27 women, 18 men, mean age 45,1 years) were enrolled in the study. The group was divided into two subgroups according to the duration of diabetes (≤ 25 years, > 25 years). We used a thermal stimulator (Somedic) and determined cold detection thresholds (CDT) and warm detection thresholds (WDT) in thenar, tibia and dorsum of the foot. Non-randomized method of reaction time was used as an investigative algorithm. Results: We demonstrated a statistically significant difference between the thermal thresholds in lower extremities/tibia (CDT p < 0.001, WDT p = 0.002), dorsum of the foot (CDT, WDT p < 0.001). In diabetics, CDTs are lower and WDTs are higher in comparison with controls. An abnormality of CDT occurs earlier and more frequently. We proved statistically significant difference for the mean values of CDT (p = 0.024) and for the mean values of WDT (p = 0.049) in the dorsum of the foot between the two subgroups. Linear regression demonstrated a statistically significant relationship between the thermal thresholds in the dorsum of the foot and the duration of diabetes and determined individual regression equations. Conclusion: Thermal threshold testing in the distal part of the leg appears to be a good screening tool for detection of small fiber neuropathy in type 1 diabetic patients, especially in diabetics with neuropatic symptoms and normal nerve conduction studies and needle electromyography.

• Klíčová slova
• termický práh pro detekci tepla, termický práh pro detekci chladu, termické čití,
• MeSH
• diabetes mellitus 1. typu * komplikace   patofyziologie   MeSH
• diabetické neuropatie diagnóza   MeSH
• dospělí MeSH
• erytromelalgie * diagnóza   MeSH
• fyzikální stimulace MeSH
• končetiny MeSH
• kůže inervace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lineární modely MeSH
• mladý dospělý MeSH
• neuropatie tenkých vláken MeSH
• nízká teplota MeSH
• reakční čas MeSH
• regresní analýza MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• senzorické prahy MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• věk při počátku nemoci MeSH
• vnímání teploty * MeSH
• vysoká teplota MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Our understanding of how the mammalian somatosensory system detects noxious cold is still limited. While the role of TRPM8 in signaling mild non-noxious coolness is reasonably understood, the molecular identity of channels transducing painful cold stimuli remains unresolved. TRPC5 was originally described to contribute to moderate cold responses of dorsal root ganglia neurons in vitro, but mice lacking TRPC5 exhibited no change in behavioral responses to cold temperature. The question of why a channel endowed with the ability to be activated by cooling contributes to the cold response only under certain conditions is currently being intensively studied. It seems increasingly likely that the physiological detection of cold temperatures involves multiple different channels and mechanisms that modulate the threshold and intensity of perception. In this review, we aim to outline how TRPC5 may contribute to these mechanisms and what molecular features are important for its role as a cold sensor.

• MeSH
• kationtové kanály TRPC * metabolismus   MeSH
• kationtové kanály TRPM metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• myši MeSH
• nízká teplota * MeSH
• spinální ganglia metabolismus   fyziologie   MeSH
• vnímání teploty * fyziologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• myši MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND: The pathophysiology of abnormal temperature sensation in Parkinson's disease (PD) remains unclear. Abnormal thermal detection does not seem to depend on the dopaminergic deficit, suggesting that other systems play a role in these changes, probably both central and peripheral. METHODS: We measured thermal detection thresholds (TDT) using quantitative sensory testing (QST) in 28 patients with PD and compared them with 15 healthy controls. RESULTS: Of 28 patients, 21% had increased TDT according to the normative data. TDT were higher on the dominant side. No correlation between TDT and disease duration, severity of motor impairment, and dopaminergic therapy was observed. 50% of the patients had difficulty differentiating between warm and cold stimuli, as TDT were within the normal range in most of these patients. CONCLUSIONS: Twenty-one percent of the patients in our study had increased TDT according to the normative data. Abnormal thermal detection was more pronounced on the dominant side. Abnormal differentiation between the thermal stimuli suggest impaired central processing of thermal information.

• MeSH
• čití, cítění fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• nízká teplota MeSH
• Parkinsonova nemoc * diagnóza   MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• teplota MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Přístrojově asistované kvantitativní testování senzitivity (QST) se stanovením termických (TPT) a vibračních (VPT) prahů patří v současnosti mezi klíčové metody v diagnostickém algoritmu senzitivních neuropatií. Cílem práce je derivace validních, věkově stratifikovaných normativních dat pro obě QST metodiky. Soubor a metodika: Věkově stratifikovaná normativní data (v podskupinách 20–40, 40–60 a 60+ let) byla derivována z nálezů souborů 88 (TPT), resp. 74 (VPT) zdravých dobrovolníků. Výsledky: Při vyšetření TPT i VPT byla prokázána mírně horší percepce všech testovaných modalit u mužů ve srovnání se ženami a signifikantní věkově podmíněný pokles termických prahů pro chlad (při použití metody Limity byl dolní normální limit (NL) pro jednotlivé věkové kategorie stanoven na úrovni 26,3–25,5–22,8 °C u mužů a 29,1–26,6–21,1 °C u žen) a vzestup prahů pro teplo (horní NL 40,8–44,9–46,2 °C u mužů a 39,5–41,2–48,2 °C u žen) i vibrační čití (horní NL 6,0–12,5–50,3 μm u mužů a 4,0–13,2–33,6 μm u žen). Výška prahu byla ovlivněna také volbou algoritmu testování, tj. byla mírně vyšší v metodách reakčního času (Limity) oproti metodám konstantního stimulu (Úrovně). Závěry: Senzitivní prahy pro teplo, chlad i vibrační čití vykazují signifikantní vliv věku a méně významný vliv pohlaví vyšetřených jedinců na nálezy ve skupině zdravých dobrovolníků. Při hodnocení výsledků obou metod u pacientů se senzitivní neuropatií je tedy vhodné použití věkově stratifikovaných normativních dat pro jednotlivá pohlaví se zohledněním příslušného algoritmu testování.

Introduction: Detection of thermal (TPT) and vibratory (VPT) perception thresholds using the computer-assisted quantitative sensory testing (QST) is currently one of the most important methods for diagnosing sensory neuropathies. The aim of the study was to establish valid, age-stratified normal limits for both the QST methods. Patients and methods: Findings from 88 (TPT) or 74 (VPT) healthy individuals provided the basis for establishing age-stratified normal values in subgroups of patients aged 20–40, 40–60 and 60+ years. Results: Slight but significant differences between men and women and highly significant age-related changes were found for all the TPTs and VPTs with lower cold thresholds and higher warm and vibratory thresholds in men and in older individuals. Using the method of limits, lower normal values for cold TPT were set at 26.3–25.5–22.8 °C for the respective age subgroups of men and 29.1–26.6–21.1 °C for the respective age subgroups of women. Similarly, upper normal limits for warm TPT were set at 40.8–44.9–46.2 °C, respectively, in men and 39.5–41.2–48.2 °C, respectively, in women, and at 6.0–12.5–50.3 μm, respectively, in men and 4.0–13.2–33.6 μm, respectively, in women for VPT. Threshold values also depend on the testing algorithm used, with slightly higher values in reaction time inclusive methods (Limits) compared to reaction time exclusive algorithms (Levels). Conclusions: Cold and warm TPT as well as VPT display significant age-effect and less significant effect of gender on perception threshold values. The evaluation of the VPT and TPT findings in patients with sensory neuropathies should thus be performed using the age- and gender-adjusted normal values for particular testing algorithm.

• Klíčová slova
• senzitivní neuropatie, kvantitativní testování senzitivity, normativní data,
• MeSH
• diabetické neuropatie diagnóza   komplikace   MeSH
• diagnostické techniky neurologické normy   přístrojové vybavení   MeSH
• dospělí MeSH
• elektrodiagnostika metody   přístrojové vybavení   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci autonomního nervového systému diagnóza   komplikace   MeSH
• poruchy senzitivity diagnóza   komplikace   MeSH
• práh bolesti klasifikace   MeSH
• senioři MeSH
• software MeSH
• vibrace škodlivé účinky   MeSH
• vnímání teploty MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

INTRODUCTION: Electrophysiological diagnosis of cardiac autonomic neuropathy (CAN) is based on the evaluation of cardiovascular autonomic reflex tests (CARTs). CARTs are relatively time consuming and must be performed under standardized conditions. This study aimed to determine whether thermal quantitative sensory testing (TQST) can be used as a screening tool to identify patients with diabetes at a higher risk of CAN. METHODS: Eighty-five patients with diabetes and 49 healthy controls were included in the study. Neurological examination, CARTs, TQST, biochemical analyses, and neuropathy symptom questionnaires were performed. RESULTS: CAN was diagnosed in 46 patients with diabetes (54%). CAN-positive patients with diabetes had significantly higher warm detection thresholds (WDT) and significantly lower cold detection thresholds (CDT) in all tested regions (thenar, tibia, and the dorsum of the foot). CDT on the dorsum < 21.8°C in combination with CDT on the tibia < 23.15°C showed the best diagnostic ability in CAN prediction, with 97.4 % specificity, 60.9% sensitivity, 96.6% positive predictive value, and 67.3% negative predictive value. CONCLUSION: TQST can be used as a screening tool for CAN before CART.

• MeSH
• autonomní nervový systém MeSH
• diabetes mellitus * MeSH
• diabetické neuropatie * diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci nervového systému * MeSH
• nemoci periferního nervového systému * diagnóza   MeSH
• senzorické prahy fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Termínem akutní srdeční selhání (ASS) se označuje rychlý rozvoj symptomů nebo zhoršení symptomů a/nebo známek SS. ASS se může rozvinout jako první projev (de novo) nebo, a to častěji, jako důsledek akutní dekompenzace chronického SS a může být způsobeno primární kardiální dysfunkcí nebo urychleno vnějšími faktory. Klinická klasifikace může být založena na fyzikálním vyšetření u lůžka s cílem zjistit případnou přítomnost klinických symptomů/známek městnání (mokrý vs. suchý z angl. wet vs. dry) a/nebo hypoperfuze končetin (studený vs. teplý z angl. cold vs. warm). Identifikace akutní etiologie zahrnuje vyloučení CHAMP (acute Coronary syndrome, Hypertenzní krize, Arytmie, akutní Mechanická příčina, Plicní embolie). Natriuretické peptidy (NP) jsou vysoce senzitivní a při jejich normálních hodnotách je u pacientů s podezřením na ASS tato diagnóza nepravděpodobná (prahové hodnoty: BNP < 100 pg/ml, NT-proBNP < 300 pg/ml, MR-proANP < 120 pg/ml). Zvýšené hodnoty NP nicméně diagnózu ASS nepotvrzují, protože mohou být spojeny s řadou dalších kardiálních i nekardiálních příčin. Léčebný algoritmus pacientů s ASS je založen na klinickém profilu: diuretika, vazodilatátory, pozitivně inotropní látky nebo vazopresory. Pokud již před přijetím pacient dostával léky modifikující chorobu (ACEI nebo betablokátory), má terapie pokračovat, vyjma případy hemodynamické nestability, hyperkalemie nebo těžké ledvinné nedostatečnosti. V těchto případech může být denní dávka redukována nebo dočasně i zastavena do té doby, než je pacient stabilizovaný. Do jednoho týdne od propuštění by měl pacienta zkontrolovat jeho praktický lékař a nemocniční „kardiotým“ do dvou týdnů od propuštění.

Acute heart failure (AHF) refers to a rapid onset or worsening of symptoms and/or signs of heart failure (HF). It may present as a first occurrence (de novo) or, more frequently, as a consequence of acute decompensation of chronic HF, and may be caused by a primary cardiac dysfunction or precipitated by extrinsic factors. Clinical classification can be based on bedside physical examination in order to detect the presence of clinical symptoms/signs of congestion (wet vs. dry) and/or peripheral hypoperfusion (cold vs. warm). The identification of acute etiology includes excluding of CHAMP (acute coronary syndrome, hypertension emergency, arrhythmia, acute mechanical case, pulmonary embolism). Natriuretic peptides (NPs) have high sensitivity, and normal levels in patients with suspected AHF makes the diagnosis unlikely (thresholds: BNP < 100 pg/mL, NT-proBNP < 300 pg/mL, MR-proANP < 120 pg/mL). However, elevated levels of NPs do not automatically confirm the diagnosis of AHF, as they may also be associated with a wide variety of other cardiac and non-cardiac causes. The management algorithm for patients with AHF is based on the clinical profile: diuretics, vasodilators, inotropes or vasopressors. Oral disease-modifying HF therapy should be continued on admission with AHF, except in the presence of haemodynamic instability, hyperkalaemia or severely impaired renal function. In these cases, the daily dosage of oral therapy may be reduced or temporarily suspended until the patient is stabilised. The patients should be examined by their general practitioner within one week of discharge and by the hospital cardiology team within two weeks of discharge.

• MeSH
• lidé MeSH
• natriuretické peptidy MeSH
• nemoci srdce MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• srdeční selhání diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• komentáře MeSH

• MeSH
• klinické lékařství MeSH
• orální hygiena MeSH
• podpora zdraví MeSH
• preventivní zubní lékařství MeSH
• stomatologická péče MeSH
• zubní hygienici MeSH
• zubní prevence MeSH

• Konspekt
• Stomatologie
• NLK Obory
• zubní lékařství
• hygiena
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

• MeSH
• chování MeSH
• molekulární biologie MeSH
• nemoci nervového systému MeSH
• nervový systém MeSH
• neurochemie MeSH
• neurofyziologie MeSH
• neurony MeSH
• neurovědy MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Fyziologie člověka a srovnávací fyziologie
• NLK Obory
• neurovědy
• biologie

• MeSH
• otorinolaryngologie MeSH
• Publikační typ
• periodika MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• otorinolaryngologie