Mezi nejnáročnější součásti klinického neurologického vyšetření patří vyšetření citlivosti vyžadující detailní edukaci pacienta a jeho následnou spolupráci. Při správné metodice vyšetření a jeho exaktním hodnocení lze často odhalit i diskrétní poruchy citlivosti, kterých si pacient nemusí být vědom nebo není schopen je validně popsat. Našim cílem je podat přehled nejčastěji používaných metod vyšetření běžně hodnocených senzitivních a algických modalit (taktilní, vibrační a termické čití, termoalgické čití, hodnocení hluboké tlakové bolesti a dále mechanická algická citlivost a hodnocení dynamické mechanické alodynie), včetně interpretace jejich nálezů a využitelných normativních dat (pokud jsou dostupná), a to od nejjednodušších kvalitativních a semikvantitativních metod po složitější metody kvantitativní. Kvalitativní či semikvantitativní metody jsou v běžné klinické praxi využívány podstatně častěji. Jejich výhodou je rychlost a metodická nenáročnost testování a široká dostupnost používaných pomůcek. Nevýhodou je naopak skutečnost, že poskytují pouze orientační informaci o citlivosti pro danou modalitu a spolehlivě detekují většinou až pokročilé poruchy senzitivity. Absence kvantifikace limituje možnosti těchto metod v longitudinálním sledování pacientů i při srovnání nálezů mezi pacienty či jejich skupinami. Kvantitativní metody souhrnně označované termínem kvantitativní testování senzitivity (Quantitative Sensory Testing, QST) jsou časově a metodicky náročnější a vyžadují použití specializovaných pomůcek. Jejich předností jsou kvantifikované výstupy s lepší dia­gnostickou validitou, které potenciálně dia­gnostikují i klinicky méně vyjádřené abnormity a jsou lépe využitelné např. pro longitudinální sledování. Tyto metody se častěji uplatňují v klinických studiích a jsou nezastupitelné v dia­gnostice neuropatie tenkých vláken.

Sensory examination represents one of the most complicated parts of clinical neurological examination that requires detailed instructions to patients and their attentive cooperation. Using correct methodology of testing and precise evaluation of the results, sensory tests frequently disclose even very fine sensory abnormities which patients may not be able to describe or even may not be aware of. The aim of this paper is to provide an overview of methods most frequently used to evaluate common sensory and pain modalities (touch, vibration and thermal sensation, thermoalgic sensation, deep pain pressure, mechanical detection threshold and sensitivity, evaluation of dynamic mechanical allodynia), including interpretation of the findings and recommended normal values (if applicable). In each of the tested modalities, most commonly used methods are described from the easiest qualitative and semiquantitative methods (usually more frequently used in clinical practice) up to more complicated quantitative tests. Main advantages of qualitative and semiquantitative methods include their low methodological and time burden and high availability of the equipment used. Quantitative sensory testing (QST) is more demanding and requires the use of specialized, not widely available, equipment. These methods, however, provide quantified results with better diagnostic validity, may disclose even less pronounced sensory abnormities and are more useful in long-term follow-up as well as in inter-individual comparisons, both at individual and group level. These methods have been widely used in recent clinical and pharmacological studies and are essential in the diagnostic process of small fiber neuropathy.

• Klíčová slova
• hluboká citlivost, termoalgická kožní citlivost, termická kožní citlivost, algická citlivost, tlaková kožní citlivost, taktilní citlivost,
• MeSH
• bolest MeSH
• diagnostické techniky neurologické * přístrojové vybavení   MeSH
• dospělí MeSH
• kožní testy metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lidské tělo MeSH
• mladý dospělý MeSH
• nemoci nervového systému diagnóza   MeSH
• nervová vlákna * patologie   MeSH
• poruchy senzitivity * diagnóza   MeSH
• práh bolesti MeSH
• propriocepce MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senioři MeSH
• senzorické prahy MeSH
• tlak MeSH
• věkové faktory MeSH
• vibrace MeSH
• zdravotnické prostředky MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Testování termických prahů je nedílnou součástí neurofyziologické diagnostiky neuropatie tenkých vláken, jejíž nejčastější příčinou je diabetes mellitus. Hlavním cílem bylo stanovit, existují-li signifikantní rozdíly termických prahů mezi diabetiky 1. typu a kontrolní skupinou a zhodnotit vývoj termických prahů v závislosti na délce trvání diabetu. Soubor a metodika: Vyšetřeno bylo 45 diabetiků 1. typu (27 žen, 18 mužů, průměrný věk 45,1 let). Soubor jsme rozdělili do dvou skupin podle doby trvání diabetu do 25 let a nad 25 let. Termické prahy byly stanoveny teplotním stimulátorem firmy Somedic na horních a dolních končetinách metodou „Limity“. Výsledky: Mezi kontrolní skupinou a diabetiky byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi termickými prahy na dolních končetinách/tibie (práh pro detekci chladu: p < 0,001, práh pro detekci tepla: p = 0,002), nárt (prahy pro detekci chladu, tepla: p < 0,001). Mezi dvěma podskupinami diabetiků jsme zjistili statisticky významný rozdíl pro průměrné hodnoty prahů v oblasti nártu (chlad: p = 0,024, teplo: p = 0,049). Prokázán byl statisticky významný vztah mezi hodnotami termických prahů na nártu a délkou trvání diabetu, stanoveny byly jednotlivé regresní rovnice. Závěr: Pro skríningové vyšetření má význam vyšetřovat termické prahy zejména distálně na dolních končetinách v situacích, kdy diabetik popisuje neuropatické symptomy a elektromyografické vyšetření neprokazuje abnormitu.

Background: Thermal threshold testing represents an integral part of neurophysiological diagnostics of small fiber neuropathy. Diabetes mellitus is the most common cause of SFN. The aim of our study was to evaluate changes of thermal thresholds depending on the duration of diabetes. Material and methods: 45 patients with type 1 diabetes mellitus (27 women, 18 men, mean age 45,1 years) were enrolled in the study. The group was divided into two subgroups according to the duration of diabetes (≤ 25 years, > 25 years). We used a thermal stimulator (Somedic) and determined cold detection thresholds (CDT) and warm detection thresholds (WDT) in thenar, tibia and dorsum of the foot. Non-randomized method of reaction time was used as an investigative algorithm. Results: We demonstrated a statistically significant difference between the thermal thresholds in lower extremities/tibia (CDT p < 0.001, WDT p = 0.002), dorsum of the foot (CDT, WDT p < 0.001). In diabetics, CDTs are lower and WDTs are higher in comparison with controls. An abnormality of CDT occurs earlier and more frequently. We proved statistically significant difference for the mean values of CDT (p = 0.024) and for the mean values of WDT (p = 0.049) in the dorsum of the foot between the two subgroups. Linear regression demonstrated a statistically significant relationship between the thermal thresholds in the dorsum of the foot and the duration of diabetes and determined individual regression equations. Conclusion: Thermal threshold testing in the distal part of the leg appears to be a good screening tool for detection of small fiber neuropathy in type 1 diabetic patients, especially in diabetics with neuropatic symptoms and normal nerve conduction studies and needle electromyography.

• Klíčová slova
• termický práh pro detekci tepla, termický práh pro detekci chladu, termické čití,
• MeSH
• diabetes mellitus 1. typu * komplikace   patofyziologie   MeSH
• diabetické neuropatie diagnóza   MeSH
• dospělí MeSH
• erytromelalgie * diagnóza   MeSH
• fyzikální stimulace MeSH
• končetiny MeSH
• kůže inervace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lineární modely MeSH
• mladý dospělý MeSH
• neuropatie tenkých vláken MeSH
• nízká teplota MeSH
• reakční čas MeSH
• regresní analýza MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• senzorické prahy MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• věk při počátku nemoci MeSH
• vnímání teploty * MeSH
• vysoká teplota MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Přístrojově asistované kvantitativní testování senzitivity (QST) se stanovením termických (TPT) a vibračních (VPT) prahů patří v současnosti mezi klíčové metody v diagnostickém algoritmu senzitivních neuropatií. Cílem práce je derivace validních, věkově stratifikovaných normativních dat pro obě QST metodiky. Soubor a metodika: Věkově stratifikovaná normativní data (v podskupinách 20–40, 40–60 a 60+ let) byla derivována z nálezů souborů 88 (TPT), resp. 74 (VPT) zdravých dobrovolníků. Výsledky: Při vyšetření TPT i VPT byla prokázána mírně horší percepce všech testovaných modalit u mužů ve srovnání se ženami a signifikantní věkově podmíněný pokles termických prahů pro chlad (při použití metody Limity byl dolní normální limit (NL) pro jednotlivé věkové kategorie stanoven na úrovni 26,3–25,5–22,8 °C u mužů a 29,1–26,6–21,1 °C u žen) a vzestup prahů pro teplo (horní NL 40,8–44,9–46,2 °C u mužů a 39,5–41,2–48,2 °C u žen) i vibrační čití (horní NL 6,0–12,5–50,3 μm u mužů a 4,0–13,2–33,6 μm u žen). Výška prahu byla ovlivněna také volbou algoritmu testování, tj. byla mírně vyšší v metodách reakčního času (Limity) oproti metodám konstantního stimulu (Úrovně). Závěry: Senzitivní prahy pro teplo, chlad i vibrační čití vykazují signifikantní vliv věku a méně významný vliv pohlaví vyšetřených jedinců na nálezy ve skupině zdravých dobrovolníků. Při hodnocení výsledků obou metod u pacientů se senzitivní neuropatií je tedy vhodné použití věkově stratifikovaných normativních dat pro jednotlivá pohlaví se zohledněním příslušného algoritmu testování.

Introduction: Detection of thermal (TPT) and vibratory (VPT) perception thresholds using the computer-assisted quantitative sensory testing (QST) is currently one of the most important methods for diagnosing sensory neuropathies. The aim of the study was to establish valid, age-stratified normal limits for both the QST methods. Patients and methods: Findings from 88 (TPT) or 74 (VPT) healthy individuals provided the basis for establishing age-stratified normal values in subgroups of patients aged 20–40, 40–60 and 60+ years. Results: Slight but significant differences between men and women and highly significant age-related changes were found for all the TPTs and VPTs with lower cold thresholds and higher warm and vibratory thresholds in men and in older individuals. Using the method of limits, lower normal values for cold TPT were set at 26.3–25.5–22.8 °C for the respective age subgroups of men and 29.1–26.6–21.1 °C for the respective age subgroups of women. Similarly, upper normal limits for warm TPT were set at 40.8–44.9–46.2 °C, respectively, in men and 39.5–41.2–48.2 °C, respectively, in women, and at 6.0–12.5–50.3 μm, respectively, in men and 4.0–13.2–33.6 μm, respectively, in women for VPT. Threshold values also depend on the testing algorithm used, with slightly higher values in reaction time inclusive methods (Limits) compared to reaction time exclusive algorithms (Levels). Conclusions: Cold and warm TPT as well as VPT display significant age-effect and less significant effect of gender on perception threshold values. The evaluation of the VPT and TPT findings in patients with sensory neuropathies should thus be performed using the age- and gender-adjusted normal values for particular testing algorithm.

• Klíčová slova
• senzitivní neuropatie, kvantitativní testování senzitivity, normativní data,
• MeSH
• diabetické neuropatie diagnóza   komplikace   MeSH
• diagnostické techniky neurologické normy   přístrojové vybavení   MeSH
• dospělí MeSH
• elektrodiagnostika metody   přístrojové vybavení   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci autonomního nervového systému diagnóza   komplikace   MeSH
• poruchy senzitivity diagnóza   komplikace   MeSH
• práh bolesti klasifikace   MeSH
• senioři MeSH
• software MeSH
• vibrace škodlivé účinky   MeSH
• vnímání teploty MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Komplexní protokol kvantitativního testování senzitivity (QST), zahrnující hodnocení široké škály modalit termické, algické, taktilní a vibrační cítivosti, je často využívaným nástrojem pro kvantifikaci senzitivity a hodnocení tzv. senzitivního profilu, zejména u pa­cientů s neuropatickou bolestí. Protokol obsahuje složité slovní instrukce, které je pro dosažení standardizovaného výstupu nutné přesně následovat, což implikuje nutnost validace jeho jazykových mutací. Soubor a metodika: Pomocí české verze standardizovaných slovních instrukcí ke komplexnímu QST protokolu bylo vyšetřeno 75 zdravých dobrovolníků, 68 pa­cientů s periferní neuropatickou bolestí při diabetické neuropatii a 59 jedinců s centrální neuropatickou bolestí při roztroušené skleróze, a to vždy na HKK i DKK. Pro hodnocení spolehlivosti bylo u 26 jedinců testování provedeno opakovaně (4×) s přibližně 30denními rozestupy mezi jednotlivými vyšetřeními. Výsledky: Vyšetření pomocí české verze komplexního QST protokolu bylo pro pa­cienty nenáročné či málo náročné. V souboru zdravých dobrovolníků spadalo 94 % zjištěných hodnot jednotlivých senzitivních parametrů na HKK a 95 % na DKK do rozsahu fyziologických nálezů podle publikovaných normativních dat. Alespoň jedna abnormita z hodnocených senzitivních modalit byla zachycena u 90 % pa­cientů s neuropatickou bolestí. Shluková analýza umožnila identifikaci dvou symp­tomových profilů, z nichž jeden většinově odpovídal bolestivé diabetické neuropatii a druhý centrální bolesti při roztroušené skleróze. Reliabilita jednotlivých modalit hodnocená pomocí Cronbachova alfa se pohybovala v rozmezí 0,593–0,926. Závěr: Česká jazyková verze komplexního QST protokolu prokázala velmi dobrou praktickou použitelnost pro hodnocení širokého spektra senzitivních abnormit a nízkou subjektivní náročnost vyšetření. Jedná se o spolehlivý test s vysokou vnitřní konzistencí a dobrou opakovatelností všech hodnocených parametrů.

Background: Quantitative sensory testing (QST) following the protocol of the German Research Network on Neuropathic Pain (DFNS) is frequently used for the evaluation of sensory profi les in neuropathic pain patients. It covers a broad spectrum of sensory modalities using both nociceptive and non-nociceptive thermal and mechanical stimuli. The protocol requires the use of standardized instructions and thus necessitates validation of each language version. Material and methods: The standardized instructions for DFNS-QST protocol were translated using the forward-backward translation method and validated in a group of patients suffering from neuropathic pain of peripheral (n = 68) or central origin (n = 59) due to painful diabetic polyneuropathy or multiple sclerosis, and in a group of healthy volunteers (n = 75). The testing was repeated four times (with one-month interval between examinations) in 26 individuals to determine test-retest reliability. Results: In a group of healthy volunteers, 95% of values across all the parameters were within the physiological range based on published normal data. At least one sensory abnormity was found in 90% of neuropathic pain patients. Cluster analysis identified two distinctive pain profiles, the first mostly consisted of patients with painful diabetic neuropathy and the second of patients with pain in multiple sclerosis. Repeated administration confirmed an acceptable test-retest reliability (Cronbach´s alpha of 0.59–0.93 for the different sensory modalities). Conclusion: The Czech version of DFNS-QST protocol instructions displayed a good practical applicability in evaluating sensory abnormities in neuropathic pain patients, acceptable reliability and high internal consistency of the findings. The protocol provides results comparable to the original language version and can be recommended as an easy-to-apply and suitable testing method. Key words: neurological examination – sensory threshold – pain threshold – quantitative evaluation - neuropathic pain – diabetic neuropathy – multiple sclerosis The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• Klíčová slova
• kvantitativní testování senzitivity,
• MeSH
• diabetické neuropatie patofyziologie   MeSH
• diagnostické techniky neurologické * MeSH
• diferenční práh MeSH
• dolní končetina MeSH
• fyzikální stimulace MeSH
• horní končetina MeSH
• lidé MeSH
• neuralgie * diagnóza   patofyziologie   MeSH
• poruchy senzitivity diagnóza   MeSH
• práh bolesti * MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• reakční čas MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• ROC křivka MeSH
• roztroušená skleróza patofyziologie   MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• senzorické prahy * fyziologie   MeSH
• shluková analýza MeSH
• vibrace MeSH
• vnímání teploty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• validační studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Počítačem asistované stanovení termického prahu je psychofyzikální semikvantitativní metoda testování funkce tenkých nervových vláken. V současnosti není k dispozici dostatek údajů o vlii^,, fyziologických proměnných na hodnotu prahu a na intraindividuální variabilitu testu. Metodika: Termický práh pro teplo a chlad byl stanoven ve skupině 50 zdravých dobrovolníků (25 žen a 25 mužů). a to ve dvou lokalizacích (thenar LHK a dorzum PDK). Každý jedinec byl vyšetřen třemi různými algoritmy: dvěma metodami reakčního času (reaction time inclusive - nerandomizovaná a randomizovaná varianta metody Limity) a jednou metodou konstantního stimulu - randomizovaná varianta metody Úrovně). Pro stanovení intraindividuální variability byly u 30 jedinců všechny testy zopakovány v průběhu jednoho týdne a byl stanoven horní normální limit pro fyziologickou intraindividuální změnu každého testu. Výsledky: Hodnoty termického prahu pro chlad se významně snižovaly a hodnoty pro teplo naopak zvyšovaly při vyšetření DKK, u mužů a při použití metod reakčního času. Vliv věku na hodnoty termického prahu nebyl statisticky významný. Intraindividuální variabilita hodnot prahu vyjádřená jako medián koeficientů intraindividuální variability se pohybovala mezi 15 a 30 % a nebyla závislá na typu testu, vyšetřované oblasti, věku ani pohlaví. Závěry: Normální limity je nutno stanovit s ohledem na pohlaví, typ algoritmu a lokalizaci termosondy. Intraindividuální variabilita hodnot prahu je přijatelná s ohledem na psychofyzikální charakter testu, srovnatelná s dalšími kvantitativními testy senzitivního čití a není významně ovlivněna typem provedeného testu ani fyziologickými proměnnými.

Computer-assisted thermal threshold testing is a psychophysical semi-quantitative method of testing the function of small nerve fibres. At present, there is not enough data available on the effect of physiological variables on the threshold value and on the intra-individual variability of the test. Methods: Thermal threshold for heat and cold was determined in a group of 50 healthy volunteers (2 males and 25 females) in two localizations (thenar of the left upper extremity and dorsum of the right lower extremity). Each individual was examined with three different algorithms: two reaction time methods (reaction time inclusive - non-randomised and randomised variant of the Limits method) and one constant stimulus method (reaction time exclusive - randomised variant of the Levels method). To determine intra-individual variability, all tests were repeated in 30 individuals within one week and the upper normal limit of physiological intra-individual change of each test was determined. Results: Values of thermal threshold for cold decreased significantly whereas values for heat increased in examination of lower extremities, in men, and when using reaction time. The effect of age on thermal threshold was not significant. Intra-individual variability of threshold values expressed as the median of coefficients of intra-individual variability fell between 15 and 30% and was independent of test type, examined location, age or gender. Conclusions: Normal limits have to be determined with respect to gender, algorithm type and localization of the thermal element. Intra-individual variability of threshold values is acceptable, considering the psychophysical character of the test, is comparable to other quantitative tests of sensory perception and is not significantly influenced by test type or by physiological variables.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• diferenční práh MeSH
• dospělí MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• fyzikální stimulace MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nervová vlákna fyziologie   MeSH
• nízká teplota MeSH
• reakční čas MeSH
• senioři MeSH
• teplota MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

Syringomyelic je progresivní chronické degenerativní onemocnění míchy, charakterizované v počátečních stadiích segmentální disociovanou poruchou čití, slabostí a atrofií svalů ruky či paže. Patologiekým podkladem je dutina v centrální části míchy. Stanovení diagnózy je v současné době snadné pomocí MRI, která zobrazí přesné anatomické detaily. Nevypovídá však o funkci míšní. Elektrofyziologické metody umožní přesné stanovení dysfunkce jednotlivých míšních drah a míšní šedi. V našem souboru 10 nemocných se syringomyelií (7 žen, 3 muži, ve věku 17-69 let, průměr 44 let) jsme vyšetřili EMG, somatosenzorické a motorické evokované potenciály a periodu útlumu při stimulaci smíšeného nervu a kožních aferentních vláken. MRI ukázalo u všech nemocných syringomyelickou dutinu v oblasti cervikální, 6 z nich mělo dutinu i v oblasti hrudní a 1 v oblasti bulbární. Šest osob mělo Chiariho malformaci. V klinickém obraze dominovala u většiny osob jednostranná porucha vnímání tepla a chladu a bolesti, jedna osoba byla asymptomatická. U 9 nemocných bylo přítomno abnormální zkrácení nebo absence kožní periody útlumu na postižené straně. Snížení amplitudy cervikální SEP NI3 bylo zjištěno U 4 osob, u jednoho pacienta byla absence N13. Tři osoby měly lehce abnormální centrální motorický kondukční čas a u 2 osob byl zjištěn chronický neurogenní EMG nález na postižené konče¬ tině. Nejvíce abnormálních nálezů bylo zjištěno pomocí vyšetření kožní periody útlumu (9 osob z 10), a to na straně poruchy termického a algického čití. Velmi často byla zjištěna abnormálně nízká voltáž spinální SEP N13, svědčící pro porušenou funkci šedé hmoty míšní v oblasti zadních rohů. Porucha kortikospinální dráhy a dysfunkce motoneuronů v předních rozích míšních byla detekována nejméně často a souvisela s výraznější progresí onemocnění.

Syringomyelia is a progressive chronic degenerative spinal disorder characterized by segmental dissociation of pain and thermal sensation, atrophy of hand muscles and gait disturbances. MRI defines the anatomy of the spinal cord. Electrophysiological methods can assess functions of the spinal cord in details. We studied electromyography and neurography, somatosensory and motor evoked potentials (SEPs andMEPs), cutaneous and mixed nerve silent periods (CSPs, MNSPs) in ten patients with cervical syringomyelia documented by magnetic resonance imaging. Six patients had thoracic syringomyelia. one subject had syringobulbia. Six patients presented Chiari malformation type I. On clinical exami¬ nation all subjects but one presented with dissociated loss of pain and temperature sensation. In nine patients, CSP and later part of MNSP were abolished or shortened on their affected side. The cervical SEP response N13 was of abnormally low amplitude in four patients on their affected sides, one patient had absence of N13. The central motor conduction time was abnormally prolonged in three patients. A chronic neurogenic EMG pattern was observed in two patients on their affected upper extremities. Absence (and/or shortening) of CSP and MNSP were the most sensitive parameter of spinal cord dysfunction in cervical syringomyelia. The cervical SEP response N13 was a reliable parameter of gray matter dysfunction. Impairment of the corticospinal tract was less frequently observed in syringomyelia and correlated with progression of the disease.

• MeSH
• elektrofyziologie metody   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   využití   MeSH
• motorické evokované potenciály fyziologie   MeSH
• somatosenzorické evokované potenciály fyziologie   MeSH
• syringomyelie diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Sedmý díl s názvem Léčebná rehabilitace ve vybraných oborech – 1. díl se věnuje vybraným problémům, které souvisí s rehabilitační a fyzikální terapií. Obsah: Onkologie Rehabilitace amputovaných na dolních končetinách Popáleniny Fyzioterapie u pacientů s hemofilií Rehabilitace v gynekologii Rehabilitace u dysfunkce svalů pánevního dna Ediční řada Rehabilitační a fyzikální terapie přináší komplexní přehled problematiky rehabilitační medicíny. Je určena nejen pro rehabilitační pracovníky, fyzioterapeuty, ale také pro lékaře dalších odborností, včetně všeobecných praktických lékařů. Kvalitu informací garantuje vysoce odborný autorský kolektiv. Osmidílná řada čítá téměř celkově 1500 stran a pokrývá celou šíři problematiky.

• MeSH
• gynekologická onemocnění rehabilitace   MeSH
• hemofilie A rehabilitace   MeSH
• hemofilie B rehabilitace   MeSH
• nádory rehabilitace   MeSH
• onemocnění dna pánevního rehabilitace   MeSH
• pahýl po amputaci MeSH
• popálení rehabilitace   MeSH
• rehabilitace MeSH

• Konspekt
• Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství
• NLK Obory
• rehabilitační a fyzikální medicína
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

• MeSH
• komorbidita MeSH
• kvalita života MeSH
• lékařská etika MeSH
• lidé středního věku * MeSH
• lidé MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu metody   MeSH
• popálení * komplikace   mortalita   ošetřování   MeSH
• prognóza * MeSH
• senioři * MeSH
• statistika jako téma MeSH
• zbytečná diagnóza a terapie etika   psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku * MeSH
• lidé MeSH
• senioři * MeSH

Opioidní peptidy a jejich receptory patrí již nekolik desítek let k hlavním cílum studia vzniku, prenosu a modulace bolestivého signálu. Úloha endogenních opioidu – endorfinu, enkefalinu, dynorfinu a endomorfinu – v antinocicepcních procesech je v mnoha pracích velmi podrobne popsána. Nicméne dosud zustává mnoho nejasného ve významu jednotlivých tríd peptidu (a tím i príslušných opioidních receptoru) u konkrétních typu bolesti. Práve specificnost opioidních receptoru je dosti obtížné studovat pouze s využitím klasických (farmakologických, biochemických, elektrofyziologických a behaviorálních) metod. Proto se v poslední dobe ve studiu bolesti dostaly do popredí i metody molekulárne biologické. S jejich použitím lze, mimo jiné, zasahovat do genomu zvírat a zablokovat expresi konkrétních genu (knokautovaná zvírata). Tento prehledný clánek shrnuje zmeny ve vnímání ruzných typu nocicepcních stimulu u myší s alterovanými geny pro opioidní receptory. Všechny tyto knokautované myši jsou schopné života a rozmnožování, nevykazují žádný zretelný anatomický deficit. m-opioidní receptory (MOR) jsou duležité pro modulaci supraspinálních odpovedí na termální stimulaci u samcu a vnímání mechanické bolesti u obou pohlaví. V casné fázi formalínového testu se popisuje i jejich význam v percepci chemické iritacní bolesti, silneji vyjádrené u samic. d-opioidní receptory (DOR) se podílejí predevším na modulaci zánetlivé bolesti (pozdní fáze formalínového testu) u samic. Významné jsou i v percepci mechanické bolesti, opet predevším u samic. k-opioidní receptory (KOR) hrají klícovou roli v percepci chemické viscerální bolesti (writhing test). Zvírata, která KOR postrádají, jsou k tomuto typu bolesti signifikantne citlivejší. U KOR knokautu se rovnež objevuje sexuální dimorfismus ve vnímání bolesti – KOR redukují bolestivé termické cití efektivneji u samic než u samcu.

Opioid peptides and their receptors have long been an attractive target for transgenic research due to their extensive involvement in the transmission and modulation of the nociceptive signal. The role of endogenous opioids—endorphins, enkephalins, dynorphins and endomorphins—in antinociception is well documented. However, using classical (pharmacological, biochemical, electrophysiological and behavioral) methods, the role of each peptide (and also each opioid receptor) in specific types of pain is difficult to determine. Recently, molecular biological technology has been extensively used in solving this problem. One of the transgenic strategies is to create genetically altered animals by targeted gene disruption (so called knockout mice). This review article describes the changes of pain perception in opioid receptor deficient mice. All opioid receptor mutant mice are viable and fertile and do not display an obvious anatomic deficit. m-opioid receptors (MOR) are important in the supraspinal, but not the spinal, response to thermal nociception in males. MOR are also involved in the perception of mechanical pain (both males and females) and in pain sensation in the early phase of the formalin test (chemical irritation) in females. Absence of d-opioid receptors (DOR) decreases the pain threshold for painful mechanical stimulation in females. DOR in females are also important in the late phase of the formalin test (response to inflammatory pain). k-opioid receptors (KOR) play a key role in chemical visceral pain (writhing test). Mice lacking KOR are more sensitive to painful stimulation in this test. Sexual dimorphism in KOR knockout animals has also been described. KOR reduce thermal females in nociception more efficiently than in males.

• MeSH
• bolest farmakoterapie   patologie   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• měření bolesti metody   MeSH
• myši transgenní MeSH
• myši MeSH
• nociceptory klasifikace   MeSH
• opioidní peptidy biosyntéza   farmakologie   fyziologie   MeSH
• receptory opiátové farmakologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• myši MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl: Bolest u myotonické dystrofie (MD) může mít variabilní charakter a některé deskriptory poukazují na možný podíl neuropatické komponenty bolesti u pacientů s MD. Cílem práce bylo zhodnocení výskytu deskriptorů neuropatické bolesti a senzitivních abnormit u pacientů s MD 2. typu (MD2) a posouzení některých psychologických faktorů významných v rozvoji chronické bolesti. Soubor a metodika: Skupina 23 pacientů s chronickou bolestí a MD2 a skupina 24 zdravých dobrovolníků obdobného věku a pohlaví byly vyšetřeny pomocí dotazníků PainDETECT a Neuropathic Pain Symptom Inventory (NPSI), komplexního protokolu kvantitativního testování senzitivity (quantitative sensory testing; QST) a baterie sebehodnotících psychologických testů. Výsledky: Dotazník PainDETECT poukázal na možnou či pravděpodobnou přítomnost neuropatické komponenty bolesti u více než poloviny pacientů. Podle dotazníku NPSI je spontánní bolest u pacientů s MD2 nejčastěji svíravá. Velmi časté jsou krátké záchvaty bodavé bolesti a téměř dvě třetiny pacientů vnímají brnění či mravenčení. QST prokázalo častý výskyt abnormit termického a algického čití, a to zejména na dolních končetinách. Pacienti s MD2 vykazovali také statisticky významně vyšší míru deprese a katastrofizace bolesti. Závěr: Deskriptory bolesti zachycené v rámci dotazníků PainDETECT a NPSI a senzitivní profil stanovený pomocí QST protokolu podporují v provedeném pilotním projektu hypotézu, že bolest u MD2 má pravděpodobně také neuropatickou komponentu.

Aim: Patients with myotonic dystrophy (MD) may suffer from variable types of pain and some descriptors suggest the involvement of a possible neuropathic pain component in MD patients. The aim of the study was to evaluate the occurrence of neuropathic pain descriptors and sensory abnormalities in patients with myotonic dystrophy type 2 (MD2) and to disclose the presence of some relevant psychological factors in chronic pain conditions. Patients and methods: A group of 23 patients with MD2 suffering from chronic pain and a group of 24 age- and gender-matched healthy controls were examined using the PainDETECT questionnaire and the Neuropathic Pain Symptom Inventory questionnaire (NPSI), a comprehensive protocol of quantitative sensory testing (QST) and a battery of self-reported psychological tests. Results: Based on the PainDETECT questionnaire, the presence of a neuropathic component of pain was evaluated as possible or probable in more than half of the patients. According to the NPSI questionnaire, the most frequently described spontaneous pain in patients with MD2 was squeezing. Very common are brief pain attacks of stabbing pain, and two thirds of patients also described abnormal sensations (pins and needles and/or tingling) in the painful area. QST in lower legs showed significantly more frequent hypoesthesia for cold and hyperalgesia for mechanical pain stimuli and also higher incidence of paradoxical heat sensation. Patients with MD2 also showed significantly more frequent depression and pain catastrophizing. Conclusion: The pain descriptors evaluated by PainDETECT and NPSI questionnaires, and sensory profile assessed by the QST protocol performed in this pilot study support the hypothesis that pain in MD2 patients probably has a neuropathic component.

• MeSH
• diagnostické sebehodnocení MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• myotonická dystrofie * komplikace   psychologie   MeSH
• neuralgie MeSH
• percepce bolesti * MeSH
• pilotní projekty MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH