Úvod: Při léčbě warfarinem je zapotřebí užívat široké rozpětí dávky k udržení terapeutického INR s nutností častých kontrol a následných korekcí. Na individuální senzitivitě se mimo negenetických faktorů podílí individuální genetická výbava – polymorfizmy genů CYP2C9 a VKORC1. Na základě farmakogenetiky je možné před zahájením terapie odhadnout výpočtem individuální dávku warfarinu. Cíl: Ověřit rozložení polymorfizmů genů CYP2C9 a VKORC1 v české populaci a srovnat skutečnou denní dávku warfarinu s dávkou vypočtenou pomocí tří publikovaných farmakogenetických algoritmů. Soubor a metodika: Genotypizace CYP2C9 a VKORC1 byla provedena u 1 972 pacientů. Přesnost výpočtu dávky byla ověřena na souboru 280 pacientů se známou stabilizovanou dávkou warfarinu. Byla provedena genotypizace polymorfizmů ovlivňujících dávku warfarinu (alely *1, *2 a *3 CYP2C9, haplotypy A a B genu VKORC1). Od pacientů byly získány údaje relevantní pro výpočet dávky warfarinu podle porovnávaných algoritmů a skutečně užívaná dávka warfarinu. Výsledky: Variantní genotyp CYP2C9 spojený se sníženou metabolizací warfarinu byl v populační kohortě přítomen následovně: heterozygoti 11,6 %, homozygoti 1,1 %. Haplotyp A/A VKORC1 spojený s vyšší citlivostí na warfarin byl zastoupen ve 14 %. Standardní očekávatelnou dávku warfarinu mají pacienti s žádnou (29,2 %) nebo jednou variantní alelou (41,5 %). Hodnoty koeficientu determinace (R2) jednotlivých algoritmů byly: podle Andersona 21,9 %, Gage 23,8 % a Sconceové 58,4 %. Závěr: Největší přesnosti dosahuje na naší kohortě algoritmus Sconceové, kdy má pacient 4krát větší šanci, že vypočtená dávka bude ? 20 % skutečné dávky proti ostatním algoritmům. Použití farmakogenetických algoritmů je přesné u pacientů všech váhových kategorií, pacientů nad 80 let, není však výhodné u pacientů do 40 let věku.

Introduction: Warfarin is used in a wide range of doses and requires frequent INR monitoring with respective dose adjustment. Intra-individual variability of warfarin dose is determined by the individual genotype and CYP2C9 and VKORC1 gene polymorphisms. Pharmacogenetic algorithms could be used to predict the daily dose of warfarin even before the initiation of warfarin treatment. Aim of study: To assess frequency of CYP2C9 and VKORC1 polymorphism in the Czech population and to compare empirical daily dose of warfarin with the dose predicted by three previously published pharmacogenetic algorithms. Methods: CYP2C9 (alleles *1, *2 and *3) and VKORC1 (haplotypes A and B) genotyping was performed in 1,972 patients. Accuracy of warfarin daily dose prediction was assessed in a cohort of 280 patients with complete relevant clinical data and on a stable dose of warfarin. Results: The heterozygous form of the variant genotype of CYP2C9 (reduced warfarin metabolism) was present in 11.6% of patients in our cohort, the homozygous form was found in 1.1%. VKORC1 haplotype A/A (lower sensitivity for warfarin) was present in 14% of the cohort. Standard expected mean dose of warfarin was used by patients with no (29.2%) or 1 variant allele (41.5%). Coefficients of determination (R2) of the respective assessed algorithms were: Anderson 21.9%, Gage 23.8% and Sconce 58.4%. Conclusion: The algorithm by Sconce et al provided the highest agreement between the predicted and empirical daily dose, with 4-fold higher probability that the predicted dose will be ?20% of the empirical dose compared to other assessed algorithms. Pharmacogenetic algorithms were found to be useful in patients of all body weight categories and in patients older than 80 years but not in patients younger than 40 years. Key words: warfarin – pharmacogenetics – CYP2C9 protein – VKORC1 protein The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• farmakogenetika * MeSH
• genetické testování * MeSH
• genotyp MeSH
• inhibitory agregace trombocytů MeSH
• komorbidita MeSH
• lékové interakce MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• polymorfismus genetický MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• systém (enzymů) cytochromů P-450 * genetika   MeSH
• tělesné váhy a míry MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva * MeSH
• warfarin * aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• chemické látky - účinky a užití MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• nebezpečné látky aplikace a dávkování   MeSH
• vystavení vlivu životního prostředí MeSH

• Konspekt
• Životní prostředí a jeho ochrana
• NLK Obory
• chemie, klinická chemie
• environmentální vědy
• NLK Publikační typ
• publikace WHO

Podávanie inzulínu pomocou inzulínovej pumy umožňuje prostredníctvom vopred naprogramovaných opakovaných minidávok individualizáciu bazálnej substitúcie inzulínu pre jednotlivé časové obdobia dňa v hodinových intervaloch, s možnosťou diferenciácie o 0,05 až 0,01 U/hodinu. Umožňuje tak zohľadniť a prispôsobiť terapeutickú substitúciu inzulínu požiadavkám fyziologického diurnálneho rytmu ako aj dlhodobo či aktuálne sa meniacim denným potrebám vyplývajúcim z pracovných požiadaviek alebo požiadaviek životného štýlu. Predkladaný text predstavuje v súlade s aktuálnym znením indikačných obmedzení konsenzuálny terapeutický algoritmus pre liečbu pomocou inzulínovej pumpy a kontinuálne meranie glykémie, ktorý formuloval výbor Slovenskej diabetologickej spoločnosti.

Administering of insulin by means of an insulin pump allows through pre-programmed repeated mini doses for individualization of insulin basal substitution for individual time periods of the day in hourly intervals, with a possible differentiation of U-Hour by 0.05 through to 0.01 U-Hour. This makes it possible to take into account and adjust therapeutic substitution of insulin to the requirements of physiological diurnal rhythm as well as to the changing daily needs, instantly or over the long-term, following from work or lifestyle related demands. The presented text describes a consensual therapeutic algorithm for treatment with an insulin pump and continuous monitoring of glucose levels in compliance with the indicative limitations as amended, formulated by the Committee of the Slovak Diabetes Society.

• MeSH
• diabetes mellitus farmakoterapie   MeSH
• farmakoterapie normy   MeSH
• individualizovaná medicína MeSH
• injekční stříkačky MeSH
• inzulinové infuzní systémy * MeSH
• inzuliny aplikace a dávkování   MeSH
• léková chronoterapie MeSH
• lidé MeSH
• rozvrh dávkování léků MeSH
• selfmonitoring glykemie * normy   MeSH
• subkutánní infuze normy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Warfarin v příštím roce oslaví své 65. výročí. Ačkoliv byla v posledních letech na trh uvedena řada nových perorálních antikoagulancií, stále zůstává jedním z nejpoužívanějších léčiv. Dle odhadů jej v celosvětovém měřítku užívá 0,5−1,5 % celosvětové populace. Od konce sedmdesátých let je znám i mechanismus jeho účinku, tj. inhibice epoxid reduktázy a s tím související nedostatečná syntéza koagulačních faktorů závislých na vitaminu K. Zásadní komplikací terapie je významná variabilita dávkování a úzké terapeutické rozmezí. Ustálených hodnot INR je dosaženo při dávkování 1−20 mg za den, ale i v širším rozmezí. Dosažení cílové hodnoty INR může trvat několik týdnů až měsíců. Během tohoto období jsou pacienti vystaveni zvýšenému riziku nedostatečné, nebo naopak nadměrné antikoagulace. Komplikace vyplývající z nesprávného dávkování warfarinu a z následné nutnosti vyhledání lékařské péče patří stále k nejčastěji hlášeným nežádoucím příhodám. Warfarin tedy zůstává v centru pozornosti vědeckých skupin i po půlstoletí. Kromě dnes již známých negenetických faktorů (BMI, hmotnost, pohlaví, věk, dieta a současně užívaná léčiva) jsou v poslední době podrobně zkoumány faktory genetické (především polymorfismy CYP2C9 a VKORC1) a jejich klinické využití ve vztahu k predikci správné dávky warfarinu.

Warfarin will celebrate its 65th “birthday” next year. Although many new oral anticoagulants have been launched during the last years, it remains one of the most popular medications. It has been estimated that between 0.5% and 1.5% of the world population take warfarin. The mechanism of its action, i.e. inhibition of epoxide reductase leading to reduced synthesis of vitamin K‑dependent coagulation factors, has been known since the end of the 1970th. Significant variability of its dosing and narrow therapeutic window are the crucial complications of warfarin use. Steady INR values are being achieved with 1mg to 20mg of warfarin daily; the range of dosages can be even wider. Moreover, steady INR values may not be reached before several weeks to months of therapy have elapsed. During this period, the patients are at risk of insufficient or too intense anticoagulation. Complications following incorrect warfarin dosing and ensuing need of medical attention still represent the most common adverse events. Warfarin thus never stopped, event after half of a century, to attract the interest of scientific groups. Beside the well‑known non‑genetic factors (BMI, weight, sex, age, diet, and concomitant medications), genetic factors influencing warfarin therapy have been studied meticulously in the past years (especially CYP2C9 a VKORC1 polymorphisms); special attention has been paid to their clinical use with respect to correct warfarin dose prediction.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• cytochrom P450 CYP2C9 účinky léků   MeSH
• epoxidreduktasy vitaminu K účinky léků   MeSH
• etnologie MeSH
• farmakogenetika * MeSH
• lidé MeSH
• polymorfismus genetický genetika   účinky léků   MeSH
• rasové skupiny genetika   MeSH
• výpočet dávky léku MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• warfarin * aplikace a dávkování   farmakokinetika   MeSH
• značení léčiv MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH